Neurodegenerativní onemocnění: Definice: Závažná onemocnění CNS s vážným dopadem na jeho funkce. Z toho plynou poruchy motoriky, paměti i chování. Biochemie základních neurodegenerativních onemocnění: Myasthenia gravis - Onemocnění nervosvalové ploténky. Autoimunní onemocnění, protilátky se váží na acetylcholinové receptory neuromuskulární ploténky, snižuje jejich počet a tím brání interakci Ach s receptorem a zpomaluje tím převod vzruchu. S myasthenia gravis je spojována hyperplasie thymu a lymfatického systému a jejich nádory. Léčba MG spočívá v podání inhibitoru acetylcholinesterázy, tím dojde ke zvýšení počtu funkčních receptorů pro Ach. Pyridostigmin a neostigmin jsou léky pro dlouhodobou léčbu MG. Další možnost je podání léků potlačující imunitní odpověď (kortikosteroidy, v těžším případě cytotoxická imunosupresiva, chirurgická léčba odstraněním thymu) Mozková mrtvice - Hypoxické poškození mozku (často i letální) s vážnými trvalými následky. Velmi rychle dochází k nevratnému poškození. Poškození mozku pobíhá ve 3 fázích: ischemie způsobí depolarizaci membrány -> vyplavení glutamátu -> excitaci NMDA receptou a zvýšení intracelulárního kalcia Dochází k dalšímu zvyšování intracelulárního kalcia -> další vyplavení glutamátu -> excitace dalších neuronů. Vysoký obsah kalcia aktivuje nukleasy, proteasy a fosfolipasy vyvolává tvorbu PAF (dojde k uvolnění k. arachidonové -> vzniku eikosanoidů -> vazokonstrikce => zhoršení stavu) Tyto stádia označujeme jako glutamátová kaskáda. Léčba spočívá v co nejrychlejším obnovení půtoku krve mozkem. Důležitá je prevence (omezení rizikových faktorů, léčba chorob které zvyšují pravděpodobnost CMP) Alzheimerova choroba - může mít podklad genetický i náhodný. AD je nevyléčitelná choroba s progresivním poškozením kognitivních funkcí (příčina většiny demencí). Počáteční syndrom je ztráta paměti. Základní patologický proces je ztráta buněk v oblasti hipokampu, mikroskopicky patrné amyloidní plaky obalené nervovými buňkami obsahujícími změť neurofibril. Amyloid - skupina různorodých extracelulárních proteinových částí, barví se Jódem Pravděpodobné schéma vzniku AD: Mutace genu pro APP (amyloidní prekurzorový protein) -> vzniká patologický produkt A(P (amyloidní beta protein) -> Ukládání A(P způsobí vzestup Ca2+ v ICT neuronů -> kalcium aktivuje proteinkinasu aktivující protein tau (vznik párových helikálních vláken nalezených v amyloidním plaku) -> ukládání A(P a proteinu tau vede ke vzniku neurofibrilárních změtí . Následující neurodegeneativní poruchy mají základ: v poruchách metabolismu dopaminu - sníženou aktivitu enzymů (tyrosin-3-monooxygenasa a dopa dekarboxylasa) Nedostatečné množství koenzymů (THFA, NADH, PLP) Rozvoj Parkinsonismu závisí též na typu alfa podjednotky G proteinu který je součást dopaminergních neuronů => porucha receptorů pro dopamin G- protein zhoršuje PD …. Gs - alfa 1 G- protein ulehčuje PD …. Gi - alfa 1, alfa 2, alfa 3 G- protein s malým efektem na PD …. Go alfa Huntingtonova chorea - AD onemocnění charakterizované poškozením striata, zejména buněk s D2 dopaminergními receptory. Výsledkem je korová hyperkinetika. Při HD lze zjistit úbytky neurotransmiterů (GABA a Ach) neuropeptidů (substance P , cholecystokinin) enzymů i receptorů anebo naopak jejich zvýšení (dopamin, neurotensin). Jedná se patrně o sekundární změny související s atrofií striata. Detekce těchto změn je důležitá pro diagnostiku. Pravděpodobná příčina vzniku HD je mutace na krátkém raménku 4 chromozomu, což způsobí syntézu špatného produktu (protein, enzym), následné uvolnění excitotoxinů, které způsobí stimulaci NMDA receptoru a následnou toxickou koncentraci intracelulárního kalcia, čímž dojde k atrofii striata. Parkinsonova choroba - hypertonicko - hypokinetický syndrom jehož příčinou je nedostatečné množství dopaminu v substantia nigra a ve striatu. Projevuje se třesem, ztuhlostí nejistotou v pohybech. Tyto příznaky se nazývají parkinsonismus (Parkinsonova choroba je jednou z příčin parkinsonismu). Hlavní příčinou parkinsonismu je degenerace pigmentových buněk substantia nigra produkujících dopamin. To vede ke zvýšení poměru Ach-dopamin tato nerovnováha vede k poruchám pohybu při parkinsonismu. Pro léčbu PD se podavá L- dopa (prekurzor dopaminu) prochází přes hematoencefalickou bariéru a bb striata a substantia nigra z něj mohou syntetizovat dopamin. Pro léčbu PD lze použít i další látky které ovlivňují metabolismus dopaminu nebo mají neuroprotektivní účinek (amantadin, mazindol).