1. Hněv: a) Je emoce b) Muže být brán v úvahu při posuzování příčetností c) Je častější ve stáří nežli v mládí d) Je provázen vegetativní reakcí e) Má motorické projevy 2. Hněv ( vyberte výrok, který platí): a) Vždy provází změna vědomí b) Vždy provází změna kontroly jednání c) Má příčinný objekt d) Nemá příčinný objekt e) Není provázen agresivitou 3. Hněv ( vyberte výrok, který platí) a) Je častější u lidí s nižší inteligencí b) Je častější u lidí nižšího vzrůstu c) Je častější u lidí s nižším sociálním postavením d) Je častější u lidí s vyšším vzděláním e) Neplatí žádná z uvedených možností 4. Hněv lze rozpoznat: a) Ze šíře zorniček b) Ze změny chování c) Z tónu hlasu d) Z tělesné hmotnosti e) Z frekvence dýchání 5. Při hněvu se muže objevit: a) Nekontrolovaná zuřivost b) Brachiální násilí c) Verbální agresivita d) Ztráta vědomí e) Neplatí žádná z uvedených možností 6. Agresivitu u člověka: a) vymezujeme jako poměrně stálou individuální dispozici k útočnému jednání b) můžeme dělit podle místa jejího projevu na vnější a vnitrní c) dělíme na verbální a brachiální d) rozlišujeme podle směru působení na intrapunitivní a kontrapunitivní e) Neplatí žádná z uvedených možností 7. Mezi nejčastější příčiny agresivního jednání pacienta uvádí Vymětal mimo jiné: a) Prožitek ponížení, zesměšnění pacienta b) Zklamání v určité pacientově snaze c) Pacientův pocit bezmoci d) Intenzivní bolest se somatickou příčinou e) Neplatí žádná z uvedených možností 8. Agresivitu radíme zpravidla pod: a) Osobnostní dispozici b) Vrozenou i získanou dispozici c) Atavistické chování d) Regresivní chování e) Neplatí žádná z uvedených možností 9. Automutilace je označení pro a) Sebevraždu b) Sebepoškozování c) Autokastrace d) Sebeobviňování e) Chorobný strach zůstávat sám 10. Při jednání se slovně agresivním člověkem lze doporučit tyto zásady: a) Omluvit se, vyjádřit politování, vyjít pacientovi maximálně vstříc b) Důrazně se vymezit, nemocnému neustupovat c) Zachovat klid, pozorně vyslechnout, vyjádřit porozumění, pokud je to možné, nemocnému vyhovět d) Označit takové jednání za manipulaci a odmítnout za těchto okolností poskytnutí péče e) Neplatí žádná z uvedených možností 11. Do agrese se radí: a) Autopunitivní jednání b) Automatismus c) Alexithymie d) Anetičnost e) Autenticita 12. Věda o chování zvířat se nazývá: a) Biologie b) Psychologie c) Behaviorismus d) Etologie e) Psychoanalýza 13. Teorie komplexu méněcennosti jako hnacího motoru rozvoje člověka patří: a) I.P. Pavlovovi b) S. Freudovi c) C. R. Rogersovi d) C. G. Jungovi e) A. Adlerovi 14. Do oblasti tzv. „socializované agrese" bychom zpravidla neradili: a) Vědecké diskuze b) Sportovní utkání c) Hádky se sousedy d) Politické klání e) Ironizování 15. Které z následujících označení pravděpodobně nebudeme radit do oblasti automutilací: a) Alimentární obezitu b) Užívání psychotropních látek c) Vzdor d) Kouření e) Neplatí žádná z uvedených možností 16. Typ osobnosti označovaný jako „C" znamená zkratku pro: a) Cancerprone personality/osobnost náchylná k onemocnění rakovinou b) Coronaryprone personality/ osobnost náchylná k onemocnění srdce a cév c) Composed personality/ vyrovnaná osobnost d) Cooperating personality/ spolupracující osobnost e) Calculating personality/ vypočítavá osobnost 17. Který z výroků platí: a) U typu „A" mluvíme o způsobu chování, nikoli o strukturu osobnosti b) U typu „A" jde primárně o osobnostní strukturu, nikoli o chování c) U typu „A" mluvíme o vztazích, které tento člověk vytváří d) Otázka vztahu, které člověk vytváří je významná u typu „B" e) Otázka vztahů je významná u typu „C". 18. Člověka u něhož dominuje perfekcionismus, puntičkářství, orientace na sebe a nutkavost označujeme jako: a) Úzkostně-fobického b) Obsedantně-kompulzivního c) Úzkostně-depresivního d) Závislého e) Neplatí žádná z uvedených možností 19. Tzv. koronární osobnost je označení pro typ: a) A b) B c) C d) D e) E 20. Člověk, který se v medicínské hantýrce označuje jako „áčkař" se vyznačuje: a) Orientací na výkon b) Konkurenčními postoji c) Latentní či zjevnou agresivitou d) Netrpělivostí e) Spoluprací 21. Typy A a B byly vztaženy k poruchám zdraví pro oblast: a) Respirační b) Imunity c) Revmatologie d) Kardiovaskulární e) Neplatí žádná z uvedených možností 22. Truchlení je reakce na: a) Bezmocnost b) Depresi c) Ztrátu d) Strach e) Nejistotu 23. Truchlení je proces: a) Přirozený b) Nepřirozený c) Naučený d) Hojivý e) Neplatí žádná z uvedených možností 24. Charakteristika truchlení: a) Zpravidla reálný důvod ke smutku b) Zpravidla strach c) Zpravidla sebevražedné představy d) Zpravidla vůle k pokračování v životě e) Zpravidla rozptýlitelnost 25. Deprese podle MKN se radí do poruch: a) Temperamentu b) Osobnosti c) Nálad d) Psychomotoriky e) Psychoimunologie 26. Depresivní myšlení se mimo jiné muže projevovat: a) Spřádání rozvětvených plánů do budoucna b) Sebepodceňováním c) Zhoršenou schopností soustředění a zpomalením myšlení d) Sebeobviňováním (autoakuzacemi) e) Neplatí žádná z uvedených možností 27. Presuicidální syndrom popsal: a) C. R. Rogers b) G. B. Show c) J. L. Moreno d) E. Ringel e) Neplatí žádná z uvedených možností 28. Porucha nálady, která se vyskytuje občasně se označuje jako: a) Bipolární b) Epizodická c) Krátkodobá d) Trvalá e) Neplatí žádná z uvedených možností 29. Porucha nálady, která se vyznačuje opakujícími se epizodami se označuje jako: a) Bipolární b) Epizodická c) Rekurentní d) Trvalá e) Neplatí ani jedno 30. U těžké depresivní epizody bývá u pacienta: a) Hypomanická nálada b) Tendence vázat se na druhé c) Snaha se prosazovat d) Nezájem o okolí e) Neplatí žádná z uvedených možností 31. Deprese, u které neumíme objasnit příčinu se nazývá: a) Existenciální b) Endogenní c) Exhaustivní d) Involuční e) Reaktivní 32. U člověka s depresivní poruchou nálady zpravidla nacházíme: a) Bludné myšlení b) Sníženou dynamogenii c) Ranní pessima d) Bájivou lhavost e) Nechuť k životu 33. Nebezpečí sebevražedného jednání signalizuje podle Ringela a) Zúžení subjektivního prostoru b) Odkládání plnění povinností c) Potlačovaná a proti sobě zaměřená agresivita d) Sebevražedné fantazie e) Neplatí žádná z uvedených možností 34. Bezprostřední nebezpečí sebevražedného jednání hrozí, když člověk: a) Neustále kritizuje obecné poměry ve společnosti b) Koná přípravy na sebevraždu (shromažduje léky, obhlíží koleje) c) Přemýšlí „jak to udělat" (plánování konkrétního postupu sebevraždy) d) Když „to zkouší" (např. se trochu řízne do ruky) e) Neplatí žádná z uvedených možností 35. Opakem deprese je: a) Hypothymie b) Dysthymie c) Mánie d) Hypobulie e) Dysforie 36. Riziko sebevraždy je nejčastější u: a) Hypothymie b) Dystymie c) Mánie d) Abulie e) Hypobulie 37. Výraz, který nepatří do oblasti nálad je: a) Hypobulie b) Hypomanie c) Hypochondrie d) Hypothymie e) Hypotenze 38. Mánie a) Podle MKN se radí do poruch osobnosti b) Podle MKN s neradí do poruch nálad c) Podle MKN se radí do poruch nálad, jen, když pacient škodí sobě d) Podle MKN se radí do poruch nálad jen když pacient škodí ostatním e) Podle MKN se radí do poruch nálad 39. Pokus o sebevraždu, který je motivován hlavně potřebou upozornit na své vztahové a citové problémy, nikoliv přáním ukončit svůj život nazýváme: a) Tentamen suicidií b) Demonstrativní sebevražda c) Sebevražedný pokus d) Bilanční sebevražda e) Sebevražedný úmysl 40. Pojmem úzkosti se nejčastěji označuje a) Subjektivní reakce na nemoc b) Nepříjemný prožitek c) Nepříjemná naučená psychická reakce d) Nepříjemná naučená somatická reakce e) Neplatí žádná z uvedených možností 41. Úzkostný člověk se vyznačuje a) Pouze výraznými somatickými projevy b) Výraznými somatickými i psychickými projevy c) Lhavostí d) Neuvěřitelnými nápady e) Neplatí žádná z uvedených možností 42. Pojem separační úzkost označuje: a) Školní fobii b) Obava z amputace některé části těla c) Úzkost dítěte z odloučení od matky/osoby na kterou je vázáno d) Úzkost matky když dává dítě do školky e) Neplatí žádná z uvedených možností 43. Pojem úzkost patří nejspíš do oblasti: a) Myšlení b) Vůle c) Paměti d) Emocí e) Neplatí žádná z uvedených možností 44. Pojem existenciální úzkost používá nejčastěji: a) Psychoanalýza b) Behaviorální psychologie c) Existenciální psychologie d) Transakční analýza e) Hypnóza 45. Existenciální úzkost se týká: a) Zaměstnání b) Smyslu života c) Blízké osoby d) Nedostatku peněz e) Nedostatku sociálních vztahů 46. Fysiologickými příznaky úzkosti jsou: a) Bušení srdce b) Tlak na hrudi c) Dechové potíže d) Nucení na stolici nebo močení e) Pocení 47. Úzkostnost a úzkost jsou a) Odlišné výrazy pro stejné b) Odlišné výrazy pro odlišné c) Výrazem bezmocnosti d) Stav a reakce e) Neplatí žádná z uvedených možností 48. Pojmem strach se označuje: a) Výrazná úzkost b) Obava z konkrétního podnětu c) Nepřiměřená emoční reakce d) Nepřiměřená volní reakce e) Reakce na nemoc 49. Úzkost a strach jsou reakce: a) Přirozené b) Nepřirozené - patologické c) Naučené d) Nepřirozené a naučené e) Neplatí ani jedna možnost 50. Úzkost a strach a) Se od sebe téměř neliší b) Úzkost je velký strach c) Strach je velká úzkost d) Strach má objekt, úzkost nikoli e) Úzkost má objekt, strach nikoli 51. Strach je: a) získaný od ranného dětství b) získaný od pozdního dětství c) získaný od puberty d) je vrozený e) Neplatí ani jedno z předchozích tvrzení 52. Ve spojení s úzkostí se užívají adjektiva a) Bazální b) Generalizovaná c) Neurotická d) Anticipační e) Neplatí žádná z uvedených možností 53. Afekt je: a) slabý hněv b) vystupňovaná emoce c) komplexní prožitek d) přirozená reakce na frustraci e) Neplatí žádná z uvedených možností 54. Osobnost člověka definujeme jako a) Jedinečný celek psychických a fyzických vlastností b) Určitý typ daný genetickými dispozicemi c) Určitý typ vytvořený výchovou a vlivy prostředí d) Soubor (suma) vlastností daných biologickými předpoklady a vlivy prostředí e) Neplatí žádná z uvedených možností 55. Osobnost člověka je při celkovém pohledu tvořena a) Strukturou a dynamikou vlastností b) Hodnotovou orientací a sebeovládáním c) Funkcí neurofyziologických mechanismů d) Sebereflexí a úrovní introspekce e) Neplatí žádná z uvedených možností 56. Temperament člověka je dán zejména a) Výchovou a vzděláním b) Okolnostmi porodu c) Stupněm zralosti CNS d) Konstitucí (včetně genetické výbavy) e) Neplatí žádná z uvedených možností 57. Nevědomými procesy se zabývá především a) Psychologie osobnosti b) Klinická psychologie c) Hlubinná psychologie d) Psychologie umění e) Neplatí žádná z uvedených možností 58. K výrazu sebepojetí má nejblíže a) Sebeřízení b) Sebeobraz c) Ideální ´já´ d) Kongruence e) Neplatí žádná z uvedených možností 59. Psychologický výraz inkongruence lze nejlépe vyjádřit výrazy a) Vnitrní rozpor a nesoulad b) Vnitrní konflikt a vytěsnění c) Psychotrauma a frustrace d) Motiv a potřeba e) Neplatí žádná z uvedených možností 60. Projekce v psychologickém významu patří mezi a) Charakteristiky nevědomí jednice b) Zvláštní schopnosti c) Způsob vnímání zátěžové situace d) Psychické obranné mechanismy e) Neplatí žádná z uvedených možností 61. Sublimace v psychologickém významu patří mezi a) Psychické obranné mechanismy b) Druh cílového jednání c) Zvláštní případ somatizace d) Druh inkongruence e) Neplatí žádná z uvedených možností 62. Racionalizaci radíme mezi psychické obranné mechanismy a znamená a) Přesné poznání a vyjádření problému b) Zdůvodnění, které neodpovídá skutečnosti c) Logickou myšlenkovou chybu d) Neinteligentní chování e) Neplatí žádná z uvedených možností 63. Konflikt v psychologickém významu znamená a) Střet protichůdných tendencí b) Agresivní prožívání a chování c) Vytěsnění sexuálních přání d) Druh zklamání e) Neplatí žádná z uvedených možností 64. Psychická deprivace (karence) nastává a) Jestliže se nám dlouhodobě nedostává senzorických podnětů b) Je-li dítě školního veku podrobeno vyšetření bez přítomnosti matky či osoby ji zastupující c) Je-li dítě v kojeneckém nebo batolecím veku delší dobu separováno od matky či osoby ji zastupující d) Jestliže dlouhodobě žijeme bez těsných partnerských vztahů e) Neplatí žádná z uvedených možností 65. Psychologicky pojaté ´já´ člověka a) Integruje a sjednocuje duševní život b) Znamená totéž, co temperament c) Je jiným vyjádřením povahy člověka d) Je vymezeno především naší hodnotovou orientací e) Neplatí žádná z uvedených možností 66. Psychologicky pojaté ´já´ člověka a) Obsahuje naše schopnosti b) Umožňuje časovou kontinuitu a identitu jedince c) Vyvíjí se od nástupu školní docházky d) Je výsledkem postojů člověka k sobě samému e) Neplatí žádná z uvedených možností 67. Součástí sebepojetí je a) Testováním zjištěná úroveň mentálních schopností - intelekt b) Výskyt závažných a kritických životních událostí c) Tělesné schéma (hodnocení vlastního vzhledu) d) Biologická charakteristika jedince e) Neplatí žádná z uvedených možností 68. Inkongruence bývá doprovázena a) Manipulativním jednáním b) Pocitem bezpečí a růstem sebevědomí c) Zlepšením psychického fungování d) Psychickým napětím (tenzí) e) Neplatí žádná z uvedených možností 69. Výrazu ´kognitivní funkce´nejvíce odpovídá a) Myšlení a paměť b) Poznávací funkce c) Pozornost a učení d) Vnímání a intuice e) Neplatí žádná z uvedených možností 70. Dvoufaktorový model inteligence obsahuje a) Matematický a lingvistický faktor b) Obecný a specifický faktor c) Logickou a interpersonální inteligenci d) Tělesně - kinetickou a logicko - matematickou inteligenci e) Neplatí žádná z uvedených možností 71. Mnohočetnému modelu inteligence nejvíce odpovídá a) Spearmanův model inteligence b) Eysenckovy faktory osobnosti c) Vícefaktorový model inteligence d) Dvoufaktorový model inteligence e) Neplatí žádná z uvedených možností 72. Základní charakteristikou pozornosti je a) Reminiscence b) Agnosie c) Konstantnost d) Selektivnost e) Neplatí žádná z uvedených možností 73. Křivka zapomínání znázorňuje pokles výbavnosti jako a) Funkci času b) Funkci vnímání c) Funkci motivace d) Funkci myšlení e) Neplatí žádná z uvedených možností 74. Která charakteristika neodpovídá A typu osobnosti? a) Agresivita b) Soutěživost c) Uvolněnost d) Nedostatek času e) Neplatí žádná z uvedených možností 75. V případě kardiovaskulárních onemocnění uvažujeme A typ osobnosti jako a) Příčinný etiopatogenetický faktor b) Rizikový faktor c) Protektivní faktor nesouvisející s kardiovaskulárními chorobami d) Rizikový faktor nesouvisející s kardiovaskulárními chorobami e) Neplatí žádná z uvedených možností 76. Která charakteristika neodpovídá C typu osobnosti? a) Optimismus b) Vytěsňování c) Obětavost d) Subdepresivita e) Neplatí žádná z uvedených možností 77. V případě onkologických onemocnění uvažujeme C typ osobnosti jako a) Příčinný etiopatogenetický faktor b) Faktor nesouvisející s onemocněním c) Protektivní faktor d) Rizikový faktor e) Neplatí žádná z uvedených možností 78. Neurotransmitery vytvářejí osobnost dle předem daných schémat a) Předchozí výrok platí b) Předchozí výrok platí s výhradami c) Pouze v případě noradrenalinu d) Pouze v případě serotoninu e) Neplatí žádná z uvedených možností 79. K výrazu motiv má nejblíže a) Cíl jednání b) Postoje c) Vnitrní napětí d) Pohnutka jednání e) Neplatí žádná z uvedených možností 80. Motivace je proces, který se odvíjí z a) Funkce psychických obranných mechanismů b) Vědomí vlastní konečnosti c) Aktualizované potřeby d) Úroveň mentálních schopností -intelekt e) Neplatí žádná z uvedených možností 81. Mezi vývojové a rozvojové potřeby radíme a) Zvídavost (např. explorativní chování, dětskou hru) b) Obranné reflexy c) Potřebu žít smysluplně d) Základní genetickou výbavu e) Neplatí žádná z uvedených možností 82. Americký psycholog A.H. Maslow (1908 - 1970) se zabýval a) Psychologií reklamy b) Potřebami a motivací c) Lékařskou psychologií d) Učením a pamětí e) Neplatí žádná z uvedených možností 83. Altruismus, čili nezištná pomoc člověka člověku, je a) Naučené jednání v situaci konfliktu b) Projevem zejména těch lidí, kteří se nedokáží prosadit c) Lidskou potřebou a důležitým motivem prosociálního jednání d) Iluzí, neboť založení člověka je egoistické e) Neplatí žádná z uvedených možností 84. S výrazem aktuální potřeba nejvíce souvisí a) Motiv b) Emoční paměť c) Inteligentní jednání d) Citová deprivace e) Neplatí žádná z uvedených možností 85. Mezi fyziologické potřeby především patří a) Potřeba bezpečí a jistoty b) Potřeby umožňující přežití jedince jako organismu c) Potřeby vývojové a rozvojové d) Potřeba žít smysluplně e) Neplatí žádná z uvedených možností 86. Potřeba je: a) Vnější objekt určité kvality b) Momentální vyladěnost organismu c) Něco co, člověk vyžaduje k životu d) Vlastnost osobnosti e) Neplatí žádná z uvedených možností 87. Sebeúcta, čili kladný vztah a respekt k sobě se projevuje obecnou snahou jedince a) Být středem pozornosti b) Po redukci vnitrního napětí c) Manipulovat s ostatními d) Vytvořit a udržet pozitivní sebepojetí e) Neplatí žádná z uvedených možností 88. Vztah k pravdě a potřeba smyslu patří mezi a) Seberealizační růstové potřeby b) Základní sociální potřeby c) Nedostatkové potřeby d) Potřeby pocházející z nevědomí člověka e) Neplatí žádná z uvedených možností 89. Motivace je proces, který při celkovém pohledu určité jednání a) Nevyvolává a neudržuje b) Vyvolává, udržuje a ukončuje c) Vyvolává, ale nikdy neukončuje d) Nevyvolává, ale dává mu energii e) Neplatí žádná z uvedených možností 90. Významné je základní dělení lidských potřeb podle A. H. Maslowa na: a) Fyziologické a sociologické b) Biologické a regresivní c) Nedostatkové a růstové d) Sociální a duchovní e) Neplatí žádná z uvedených možností 91. Potřebu sebeuplatnění (self - efficacy) radíme především mezi a) Potřeby fyziologické b) Potřeby regresivní c) Potřeby sociální d) Potřeby vázané na ´já´člověka e) Neplatí žádná z uvedených možností 92. Předpokladem altruistického jednání je a) Empatie a soucit b) Humanitní vzdělání c) Výborný intelekt d) Frustrace v partnerském životě e) Neplatí žádná z uvedených možností 93. Instinkt je a) Vrozená tendence k určitému chování b) Naučená tendence k určitému chování c) Soubor osobnostních charakteristik d) Soubor psychosociálních charakteristik e) Neplatí žádná z uvedených možností 94. Která z následujících psychických funkcí se stává motivem jednání? a) Paměť b) Vnímání c) Emoce d) Pozornost e) Neplatí žádná z uvedených možností 95. Lidské potřeby a motivy během života a) Hrají v životě člověka stále významnější roli b) Časem jsou spíše méně významné c) Všechny jsou stálé -neměnné d) Vyvíjejí se a nové vznikají e) Neplatí žádná z uvedených možností 96. Poznáním struktury motivů a motivace člověka a) Zjistíme jeho silné stránky b) Zjistíme jeho slabé stránky c) Odhadneme jeho intelekt d) Lépe mu porozumíme e) Neplatí žádná z uvedených možností 97. Potřeba seberealizace patří mezi potřeby a) Sebezáchovné b) Fyziologické c) Sociální d) ´Jáské´ e) Neplatí žádná z uvedených možností 98. Celostní medicína znamená, že k člověku ve zdraví i v nemoci přistupujeme jako a) K psychosomatické jednotě ve vývoji i aktuálně b) K jedinci určovanému současně všemi biologickými charakteristikami c) K jedinci určovanému současně jen některými biologickými charakteristikami d) K jedinci určovanému především ekologicky e) Neplatí žádná z uvedených možností 99. Bioekopsychosociálnímu paradigmatu medicíny nejvíce odpovídá výraz a) Biomedicína b) Celostní medicína c) Alternativní a paramedicínské přístupy d) Anatomicko - morfologický přístup e) Neplatí žádná z uvedených možností 100. Ekologická dimenze ve zdraví i v nemoci vyjadřuje a) Rozhodující význam kvality ovzduší pro zdraví obyvatelstva b) Vztah mezi psychosociálními a biologickými charakteristikami člověka c) Jednotu organismu a prostředí d) Vliv výchovy na formování osobnosti e) Neplatí žádná z uvedených možností 101. Psychologická dimenze člověka je zpravidla propojena s jeho sociální podmíněností a) Předchozí výrok neplatí b) Předchozí výrok platí spíše výjimečně (nikoliv obecně) c) Neboť výchova zcela určuje naše chování d) Neboť u člověka ´psychické´ bývá často vázáno i na ´sociální´ skutečnosti a naopak e) Neplatí žádná z uvedených možností 102. Výraz bioekopsychosociální paradigma medicíny je jiným vyjádřením a) Vícedimenzního přístupu k nemocnému a jeho nejbližším b) Vědeckého pojetí současné medicíny (založené na důkazech) c) Zdůraznění kvality života jako důležitého cíle medicíny d) Pro medicínu vycházející ze zkušenosti (empirická medicína) e) Neplatí žádná z uvedených možností 103. Biologická, ekologická a psychosociální stránka poruch zdraví tvoří jednotu a) Protože prostředí je určující a všemu předchází b) Protože biologická stránka člověka je určující a všemu předchází c) Protože psychologická stránka člověka je určující a všemu předchází d) Protože sociální stránka člověka je určující a všemu předchází e) Neplatí žádná z uvedených možností 104. Distres je zejména uvažován v souvislosti a) S multikauzální etiologií poruch zdraví b) S vývojem dítěte předškolního veku c) S terciální prevencí plicních onemocnění d) S deficitem kognitivních funkcí e) Neplatí žádná z uvedených možností 105. Multikauzální pojetí etiologie poruch zdraví a) Je díky poznatkům neurověd již překonané b) Se opírá o bioekopsychosociální paradigma medicíny c) Se především zabývá výzkumem vztahů mezi fyziologickými a biochemickými procesy v organismu d) Upřednostňuje při výkladu vzniku poruch zdraví preventivní a sociologické hledisko e) Neplatí žádná z uvedených možností 106. Výrazu cirkulární kauzalita nejvíce odpovídá výraz a) Finalita b) Indukce c) Interdependence d) Operantní podminování e) Neplatí žádná z uvedených možností 107. Důsledkem multikauzálního pojetí etiologie poruch zdraví je a) Že se zvyšuje počet endokrinologických vyšetření b) Že nabývá na významu gastroenterologie c) Že zaměřujeme zvýšenou pozornost na nervový systém pacienta d) Že zaměřujeme zvýšenou pozornost na psychiku pacienta a jeho životní styl e) Neplatí žádná z uvedených možností 108. Multikauzální pojetí etiologie poruch zdraví je projevem a) Vědeckého nihilismu b) Relativizování ve vědě c) Vícedimenzionálního pojetí poruch zdraví d) Současné nedokonalosti vědeckých metod e) Neplatí žádná z uvedených možností 109. Atribuce je určitý styl, pomocí kterého a) Běžní lidé si vysvětlují příčiny svého chování i příčiny chování ostatních lidí b) Hodnotíme vhodnost či nevhodnost jednání lékaře s pacientem c) Posuzujeme zvolené léčebné postupy d) Předjímáme cíle léčby s ohledem na kvalitu života e) Neplatí žádná z uvedených možností 110. Resilience je termín vyjadřující a) U dospělých nezdolnost a úspěšnou adaptaci vzdor nepříznivým podmínkám b) U dětí nezdolnost a úspěšnou adaptaci vzdor nepříznivým podmínkám c) U dětí i dospělých nezdolnost a úspěšnou adaptaci vzdor nepříznivým podmínkám d) U osob trpících chronickým onemocněním nezdolnost a úspěšnou adaptaci vzdor nepříznivým podmínkám e) Neplatí žádná z uvedených možností 111. Místo řízení (locus of control) vyjadřuje, do jaké míry ??? a) Je průběh onemocnění určován adekvátní diagnostikou b) Je průběh onemocnění určován spoluprací pacienta (compliance) c) Má člověk tendenci nést (či také nenést) za své jednání odpovědnost d) Má člověk tendenci využívat při zvládání nemoci vnější protektivní faktory e) Neplatí žádná z uvedených možností 112. Nezdolnost (psychological hardiness) je soubor osobnostních charakteristik, jež jedinci napomáhá zvládat zátěž. O kterou z níže uvedených charakteristiky se jedná? a) Řízení a kontrola dění,v němž se pohybujeme b) Extroverze c) Introverze d) Stupeň vnitrní tenze e) Neplatí žádná z uvedených možností 113. Sociální opora (social support) znamená a) Finanční prostředky vyplácené formou sociální podpory dospělým pacientům b) Finanční prostředky vyplácené jako důchod osobám, jimž byla přiznána částečná či úplná invalidita c) Podpůrnou mezilidskou a institucionální síť d) Optimistický názor na život a zdravý životní styl e) Neplatí žádná z uvedených možností 114. Eustres je zejména uvažován v souvislosti a) S duševními krizemi b) S duševními poruchami c) S etiologií kardiovaskulárních poruch d) V gastroenterologii e) Neplatí žádná z uvedených možností 115. Pro akutní krizi v psychologickém významu je typický a) Ohraničený začátek a rychlý rozvoj b) Náhlá změna zdravotního stavu c) Předchozí intrapsychický konflikt, jenž jedinec vytěsní d) Stav, jenž je vždy vyvrcholením chronické krize e) Neplatí žádná z uvedených možností 116. O vývojových duševních krizích lze říci, že a) Neznamenají závažný a jen obtížně zvládnutelný problém b) Projevují se rovnoměrně v psychické i tělesné oblasti c) Jsou vždy nenápadné d) Jsou ´normální´ a týkají se každého člověka e) Neplatí žádná z uvedených možností 117. Latentní duševní krize se nejčastěji projevuje u krizí a) Chronických b) Vývojových c) Akutních d) Somatických e) Neplatí žádná z uvedených možností 118. Akutní a chronické duševní krize vždy vyžadují a) Pracovní neschopnost b) Hospitalizaci pacienta c) Farmakoterapeutický zásah d) Rodinnou terapii e) Neplatí žádná z uvedených možností 119. Stres je typickým příkladem a) Psychosomatické jednoty lidského organismu b) Situace, která vyžaduje odbornou péci c) Příčiny nádorového onemocnění d) Vnitrního konfliktu e) Neplatí žádná z uvedených možností 120. Vysoce rizikový faktor pro vznik a udržování poruchy zdraví je a) Situace rozvodu b) Úmrtí v rodině c) Závažná životní událost a současně dlouhodobý distres d) Vysoká intelektová kapacita e) Neplatí žádná z uvedených možností 121. Nejdůležitějším zdrojem vnější jistoty člověka jsou a) Dostupná zdravotní péče a přátelé b) Stálé zaměstnání a dobrý zdravotní stav c) Nadprůměrné finanční zajištění d) Pevné rodinné zázemí, soulad v meziosobních vztazích a smysluplná činnost e) Neplatí žádná z uvedených možností 122. Ze závažných životních událostí je zpravidla pro člověka nejhorší a) Ztráta zaměstnání s perspektivou delší nezaměstnanosti b) Ztráta blízké osoby, na kterou jsme silně citově vázáni c) Nucená změna bydliště a přestěhování d) Zadluženost a vůbec finanční nesnáze e) Neplatí žádná z uvedených možností 123. Vážné onemocnění představuje závažnou životní událost. Postižený jedinec (i jeho rodina) se je snaží překlenout (coping) různým způsobem. V souvislosti s tzv. coping mechanismy se uvádějí tyto strategie a) Autenticita nebo vytěsnění b) Racionalizace nebo identifikace c) Externalizace nebo internalizace d) Disociace nebo odčinění e) Neplatí žádná z uvedených možností 124. Syndrom vyhaslosti (burn out) je definován jako: a) Jednání a komunikace lékaře poškozující pacienty b) Prožívání lékaře, poškozující pacienty svým cynismem c) Stav citové vyčerpanosti se subdepresivním laděním a podrážděností d) Ztráta zázemí potřebná k výkonu povolání e) Neplatí žádná z uvedených možností 125. Syndrom vyhaslosti se projevuje a) Profesním cynismem b) Postupným stahováním se z mezilidských kontaktů c) Otupením a netečností vůči druhým d) Depresivním laděním e) Neplatí žádná z uvedených možností 126. Syndrom vyhoření vzniká díky a) Emoční nevyváženosti mezi „braním a dáváním" b) Pracovnímu prostředí s častým stresem nebo frustrací c) Špatné spolupráci pacienta d) Empatii lékaře e) Neplatí žádná z uvedených možností 127. Prevence syndromu vyhoření spočívá v a) Snaze o co nejkultivovanější přístup k pacientům b) Kultivaci vlastního zázemí (životní styl, rodina, volný čas...) c) Sebepoznání vlastních motivací d) Bezkonfliktnosti e) Neplatí žádná z uvedených možností 128. Následkem syndromu vyhaslosti bývá: a) Vetší sebepoznání v krizových situacích b) Ztráta zájmu o mezilidské kontakty c) Iatropatogenní poškozování pacientů d) Deprese e) Neplatí žádná z uvedených možností 129. Prožívaný stres má bezprostřední biologické důsledky, mezi které náleží a) Bradykardie b) Tachykardie c) Hypoarousal d) Hyperarousal e) Neplatí žádná z uvedených možností 130. Neurobiologické projevy stresu spočívají v prvé řadě v poruše vztahu mezi těmito strukturami a) Bazální ganglia b) Hypotalamus c) Hypofýza d) Dřeň nadledvinek e) Neplatí žádná z uvedených možností 131. Poruchy hypotalamo-hypofyzo-adrenální osy jako reakce na stres a trauma se projevují a) Labilitou autonomního nervového systému b) Tachykardií c) Zvýšením hladiny adrenalinu a kortizolu d) Sníženou aktivitou dřeně nadledvinek e) Neplatí žádná z uvedených možností 132. Jako neurobiologický důsledek týrání dětí byly zjištěny poruchy činnosti především v následujících strukturách a) Bazální ganglia b) Hypotalamus c) Hypofýza d) Mozeček e) Neplatí žádná z uvedených možností 133. Týrání v dětství má často za následek a) Poruchy neuroendokrinního systému b) Dlouhodobé poruchy fyziologických a kognitivních funkcí c) Pouze krátkodobé poruchy fyziologických a kognitivních funkcí d) Posttraumatickou stresovou poruchu e) Neplatí žádná z uvedených možností 134. Mezi důsledky prožitého traumatu v dětství i v dospělosti náleží a) disociace b) introverze c) deprese d) posttraumatická stresová porucha -135. Mezi symptomy disociace náleží a) Derealizace b) Depersonalizace c) Deprese d) Demence e) Neplatí žádná z uvedených možností 136. Disociace se jako druhá fáze reakce na traumatický stres se projevuje jako a) Deprese b) Schizofrenie c) Alexithymie d) Porucha normálních integrovaných funkcí paměti, vědomí nebo identity e) Neplatí žádná z uvedených možností 137. Mezi projevy disociace náleží a) Změna vědomí v hypnóze b) Alexithymie c) Velmi intenzivní denní snění d) Amnézie e) Neplatí žádná z uvedených možností 138. Pravděpodobným neurofyziologickým mechanismem disociace je a) Demyelinizace nervových vláken b) Porucha ve struktuře membránových lipidů c) Epileptická aktivita d) Kindling e) Neplatí žádná z uvedených možností 139. Disociace je schopna produkovat projevy a) Ve formě psychopatologických symptomů b) Ve formě somatoformních symptomů c) Bolestivých tělesných symptomů ? d) Analgezie e) Neplatí žádná z uvedených možností 140. Reakcí na stres u epileptických pacientů muže být a) Bradykardie b) Demence c) Projev před tím nepřítomné epileptické aktivity v elektroencefalogramu d) Epileptický záchvat e) Neplatí žádná z uvedených možností 141. Důležitou reakcí na dlouhodobý stres bez prvků akutního traumatu je a) Introverze b) Schizofrenie c) Mánie d) Somatizace e) Neplatí žádná z uvedených možností 142. U jedinců v dětství postižených závažným traumatem a týráním byly zjištěny poruchy a) V nucleus fastigii mozečku b) Ve vermis mozečku c) Bazálních gangliích d) V temporálním laloku a limbickém systému e) Neplatí žádná z uvedených možností 143. Mezi typická psychosomatická onemocnění výrazně ovlivnitelná stresem patří a) Hyperthyreóza a hypothyreóza b) Cirhóza c) Esenciální hypertenze d) Iritabilní Bowelův syndrom (colon irritabile) e) Neplatí žádná z uvedených možností 144. Mezi typické projevy psychosomatického onemocnění morbus Crohn náleží a) Zvýšená hladina interleukinů např. IL6 b) Pruritus (svedení), myalgie (bolesti svalu), arthralgie (bolesti kloubu) c) Diarrhoea (průjem) s abdominálními bolestmi d) Hubnutí, anémie a zvýšená teplota e) Neplatí žádná z uvedených možností 145. Zvýšené riziko kardiovaskulárního onemocnění bylo prokázáno jako významný faktor z hlediska prognózy onemocnění a) Ve vztahu k depresi b) Ve vztahu k introverzi a pasivitě c) Ve vztahu k hostilitě a cynismu d) Ve vztahu k agresivitě a soutěživosti e) Neplatí žádná z uvedených možností 146. Z výsledků některých imunologických studií byly prokázány autonomní rysy chování buněk imunitního systému. Pozdější výzkum v imunologii tyto skutečnosti: a) Potvrdil a doložil evidenci o tom, že imunitní buňky jsou na funkcích psychiky a CNS nezávislé. b) Buňky imunitního systému jsou ovlivněny stavem CNS. c) Imunitní systém byť má jisté autonomní funkce vykazuje propojení s psychikou. d) Nedoložil existenci propojení mezi CNS a imunitním systémem e) Neplatí žádná z uvedených možností 147. Vztah psychických onemocnění a poruch imunitního systému byl nejdůkladněji prokázán v případech a) Anorexia nervosa b) Afektivních poruch c) Schizofrenie d) Anxiety e) Neplatí žádná z uvedených možností 148. Rostoucí deprese byla shledána v přímém vztahu a) K poklesu poctu CD8+ T-lymfocytů b) Ke zvýšení poctu CD8+ T-lymfocytů c) Ke zvýšení množství prozánětlivých cytokinů včetně IL-6 d) Ke snížení množství prozánětlivých cytokinů e) Neplatí žádná z uvedených možností 149. V případě generalizované úzkosti bylo prokázáno a) Zvýšení poctu IL-2 receptorů na membránách T-lymfocytů b) Snížení poctu IL-2 receptorů na membránách T-lymfocytů c) Pokles IL-2 v přímém vztahu k nárůstu intruzivních myšlenek d) Nárůst IL-2 ve vztahu k narůstající úzkosti e) Neplatí žádná z uvedených možností 150. Výrazné symptomy posttraumatické stresové poruchy byly shledány v přímém vztahu a) K redukci lýzy NK buněk b) K nárůstu lýzy NK buněk c) Nárůst lýzy byl asociován s poruchami spánku d) Pokles lýzy buněk byl asociován s poruchami spánku e) Neplatí žádná z uvedených možností 151. Deprese byla shledána ve vztahu (k lýze NK buněk) a) K nárůstu lýzy NK buněk b) K poklesu lýzy NK buněk c) Pokles lýzy je asociován s kouřením d) Nárůst lýzy je asociován s kouřením e) Neplatí žádná z uvedených možností 152. Osobnostní charakteristiky a styl zvládání stresu byl shledány ve vztahu k a) Reakci kůže na alergen, která je v případě lidí pasivních a nešťastných nižší b) Reakci kůže na alergen, která je v případě lidí pasivních a nešťastných vyšší c) Reakci kůže na alergen, která je v případě lidí úzkostných vyšší d) Reakci kůže na alergen, která je v případě lidí úzkostných nižší e) Neplatí žádná z uvedených možností 153. Agresivita v souvislosti s rysy antisociální poruchy osobnosti byla nalezena v přímé souvislosti ? a) Ke zvýšenému poctu B a T lymfocytů b) Ke sníženému poctu B a T lymfocytů c) V závislosti na úrovni testosteronu d) Nezávisle na úrovni testosteronu e) Neplatí žádná z uvedených možností 154. Výrazné rysy hostility byly při odkrytí nepříjemné události v minulosti nalezeny ve vztahu: a) Ke snížené cytotoxicitě NK buněk b) Ke zvýšené cytotoxicitě NK buněk c) K hypotéze vyšší míry prožívaného ohrožení a nepřijatelnosti této vzpomínky na nepříjemnou událost d) k hypotéze nižší míry prožívaného ohrožení a nepřijatelnosti této vzpomínky e) Neplatí žádná z uvedených možností 155. Jedinci, kteří prožívali aktuálně vyšší míru stresu odpověděli na malý stres a) Nižší kardiovaskulární stresovou odpovědí b) Vyšší kardiovaskulární stresovou odpovědí c) Větším poklesem funkce NK buněk d) Větším nárůstem funkce NK buněk e) Neplatí žádná z uvedených možností 156. Jedinci vystavení dlouhodobému stresu nebo traumatické události (například za války, při ztrátě blízkého člověka, při symptomech vyhoření atd.) vykazují a) Pouze krátkodobé poruchy imunitních funkcí b) V některých případech i dlouhodobé snížení imunitních funkcí c) Krátkodobé ovlivnění imunitních funkcí pouze v menšině případů jedinců postižených stresem nebo traumatem d) V některých případech i dlouhodobé (např. několik let trvající) poruchy imunitních funkcí e) Neplatí žádná z uvedených možností 157. Krátkodobý stres má za následek a) Krátkodobé změny imunitních funkcí b) Dlouhodobé změny imunitních funkcí c) Nárůst aktivity NK buněk a nárůst poctu lymfocytů d) Pokles aktivity NK buněk a pokles poctu lymfocytů e) Neplatí žádná z uvedených možností 158. Jedinci, kteří vykazují výraznější odpověď sympatiku na akutní stres vykazují a) Pokles kardiovaskulární aktivity b) Nárůst kardiovaskulární aktivity c) Zvýšené katecholaminergní a imunitní změny d) Snížené katecholaminergní a imunitní změny e) Neplatí žádná z uvedených možností 159. Sociální a psychologická podpora pacientů má dle současných poznatků vliv na a) Zlepšení imunitních funkcí b) Snížení aktivity NK buněk c) Zvýšení aktivity NK buněk d) Zhoršení imunitních funkcí e) Neplatí žádná z uvedených možností 160. Snížení sociální podpory pacientů nebo potíže či stres v mezilidských vztazích se projevují a) Zlepšením imunitních funkcí b) Zhoršením imunitních funkcí c) Např. bylo zjištěno snížení aktivity CD4+ T-lymfocytů d) Např. bylo zjištěno zvýšení aktivity CD4+ T-lymfocytů e) Neplatí žádná z uvedených možností 161. Experimentální studium vztahu stresu a infekčních onemocnění u zvířat i lidí potvrzují vliv stresu na ? a) Vetší susceptibilitu vůči respiračním virovým onemocněním b) Menší susceptibilitu vůči respiračním virovým onemocněním c) Zlepšenou formaci protilátek d) Zhoršenou formaci protilátek e) Neplatí žádná z uvedených možností 162. Negativní emoce a distres a) Ovlivňují buňky imunitního systému a prozánětlivé cytokiny b) Ovlivňují dobu nemoci c) Neovlivňují proces uzdravování d) Neovlivňují proces následné infekce po poranění e) Neplatí žádná z uvedených možností 163. V případě onkologických onemocnění byl prokázán vztah a) Mezi úrovní sociální podpory a aktivitou NK buněk b) Mezi stresem a aktivitou NK buněk c) Mezi stresem a kortizolem indukovanou imunosupresí a zvýšenou progresí nádoru d) Mezi stresem a zvýšením cytotoxické aktivity NK buněk e) Neplatí žádná z uvedených možností 164. Vzájemná komunikace CNS a imunitního systému se uskutečňuje prostřednictvím a) Cytokinů ? b) Vazby na neurotransmiterové receptory imunitních buněk c) Dopaminu d) Vztahu mezi endokrinním a imunitním systémem e) Neplatí žádná z uvedených možností 165. Z výsledků studia lézí v CNS vyplývá, že neuroimunomodulace je především výsledkem činnosti následujících struktur a) Neokortexu b) Limbického systému c) Hypofýzy d) Bazálních ganglií e) Neplatí žádná z uvedených možností 166. Ovlivnění imunitního systémů prostřednictvím psychologické intervence: a) Nebylo prokázáno b) Existuje rada studií prokazujících účinnost psychologické intervence c) Představuje jednu z hlavních disciplín psychoneuroimunologie d) Porušuje představu oddělenosti mysli a těla e) Neplatí žádná z uvedených možností 167. Psychologická intervence ovlivňuje imunitní poruchu vyvolanou stresem tak že: a) Ovlivňuje pocty cirkulujících lymfocytů b) Redukuje IGA c) Zvyšuje pocty T, B, a NK buněk d) Redukuje vliv stresu na imunitní systém e) Neplatí žádná z uvedených možností 168. Hlavními předpoklady ovlivnění imunitního systému prostřednictvím stresového managamentu jsou: a) Účastník léčby neprožil žádnou stresující událost, která ovlivnila imunitní systém b) Účastník prožil stresující událost, která ovlivnila imunitní systém c) Účinná redukce stresu modulující imunitní systém d) Použití placebo efektu e) Neplatí žádná z uvedených možností 169. Dvě nejúčinnější metody psychologického ovlivnění imunitního systému na základě metaanalýz jsou: a) Relaxace b) Podminování spočívající ve spojení neutrálního stimulu s imunomodulačním stimulem c) Použití hypnózy d) Rozpomenutí si na stresové události e) Neplatí žádná z uvedených možností 170. Účinnost hypnotického ovlivnění imunitního systému závisí na a) Na redukci negativních emocí ovlivňujících hormonální regulaci a intenzivní relaxaci b) Použitém typu sugescí c) Alexithymii d) Hypnabilitě e) Neplatí žádná z uvedených možností 171. Alexithymie znamená: a) Že člověk nemá slova pro své pocity. b) Svým pocitům dobře rozumí c) Nedostatečnou schopnost rozumět vlastním pocitům d) Zlepšení introspektivních funkcí e) Neplatí žádná z uvedených možností 172. Alexithymie se projevuje a) Zaplavením snovými obrazy b) Ochuzením fantazie c) Dobrým rozlišením vlastních pocitů d) Vnější skutečnost získává snový charakter prožívání. e) Neplatí žádná z uvedených možností 173. Jedním z projevů alexithymie je: ??? a) Introverze b) Tendence k somatizaci ??? c) Snížená schopnost empatie d) Dominující zaměření na vnější svět e) Neplatí žádná z uvedených možností 174. Projevem alexithymie je: ??? a) Popírání nočních snů ??? b) Dobré porozumění pro vlastní city c) Somatizace ??? d) Ztráta vnímání reality vnějšího světa e) Neplatí žádná z uvedených možností 175. Projevem alexithymie není: ?? a) Introverze b) Zvýšená tendence ke vzniku psychosomatických onemocnění c) Denní snění d) Dobré porozumění vlastním pocitům e) Neplatí žádná z uvedených možností 176. Placebo je: a) Farmakologicky inaktivní substance b) Látka s farmakologicky sníženou účinností c) Podání farmakologicky inaktivního preparátu bez ovlivnění průběhu terapie. d) Látka, která je farmakologicky aktivní e) Neplatí žádná z uvedených možností 177. Placebo se projevuje jako: a) Látka s toxickým efektem b) Látka, která není toxická c) Farmakologicky inaktivní d) Farmakologický preparát se zvýšenou účinností e) Neplatí žádná z uvedených možností 178. Placebo efekt znamená: a) Kladný výsledek léčby v důsledku farmakologicky aktivní substance b) Pozitivní výsledek terapie, který vychází pouze z aplikace farmakologicky neaktivní substance c) Negativní výsledek terapie v důsledku snížené účinnosti léku d) Zhoršení stavu pacienta vlivem podání nesprávného léku. e) Neplatí žádná z uvedených možností 179. Placebo efekt se projevuje: a) Zhoršením stavu pacienta v důsledku chybně indikované léčby b) Zlepšením stavu pacienta u celé rady psychických i fyzických symptomů a syndromů c) Vyšší účinností léku d) Výlučně jako výsledek farmakologicky aktivní látky a to u celé rady symptomů a syndromu. e) Neplatí žádná z uvedených možností 180. Placebo efekt se projevuje a) Jako výsledek působení farmakologicky aktivní látky téměř u 100% populace b) Vyskytuje se asi u 10%-20% populace c) Vyskytuje se pouze v případě psychických nemocí asi u 20% populace d) Vyskytuje se u 30-40% pacientu. e) Neplatí žádná z uvedených možností 181. Salutogeneze se zabývá a) Definováním optimálního procesu uzdravení a terapie b) Zkoumáním podmínek pevného a nezdolného zdraví vzdor nepříznivým vlivům prostředí c) Zkoumáním podmínek pevného a nezdolného zdraví za dobrých životních okolností d) Definováním optimálních podmínek pro zdraví jedince e) Neplatí žádná z uvedených možností 182. Mezi psychologické faktory významné pro zdraví člověka náleží a) Důvěra a víra v pevnost a stabilitu osobního a okolního světa b) Rezignace na hledání smyslu života c) Smysluplné vidění světa d) Skepse e) Neplatí žádná z uvedených možností 183. Charakteristické znaky smysluplnosti života jsou a) Běžné a rutinní prožívání b) Zajímavý průběh životních okolností c) Úcta k životu a hodnotám, které život přináší d) Zvládnutelnost dění jehož je jedinec součástí e) Neplatí žádná z uvedených možností 184. Pro vyšší odolnost jedince vůči náročným životním situacím jsou důležité tyto vlastnosti a) Výrazná závislost na druhých b) Osobní autenticita c) Nezájem o život d) Vnitrní nezávislost e) Neplatí žádná z uvedených možností 185. Odolnost vůči životní krizi je posilována a) Zkušeností s úspěšným překonáním analogické situace b) Lhostejností okolí vůči nemoci pacienta c) Sociální podporou d) Psychoterapií e) Neplatí žádná z uvedených možností 186. Mezi mechanismy vývoje lidského jedince nepatří a) Biologické zrání b) Učení c) Ovlivňování prostředky psychofarmakologie d) Sebetvorba e) Neplatí žádná z uvedených možností 187. Sebetvorba je výrazem a) Svébytnosti b) Temperamentu c) Svobody d) Inteligenčního potenciálu jedince e) Neplatí žádná z uvedených možností 188. Lidské bytosti je vlastní a) Růstová tendence b) Potřeba poskytovat bezvýhradné přijetí c) Potřeba autenticity d) Nezávislost na druhých lidech e) Neplatí žádná z uvedených možností 189. Batolecí období zahrnuje a) 1. a 2. rok života b) 2. a 3. rok života c) 1., 2. a 3. rok života d) 2., 3. a 4. rok života e) Neplatí žádná z uvedených možností 190. V předškolním veku pozorujeme u dětí a) Matematické myšlení b) Primitivní materialistické myšlení c) Magické myšlení d) Mimetické myšlení e) Neplatí žádná z uvedených možností 191. Zvnitřnění rodičovských zákazů a příkazů probíhá prostřednictvím mechanismu a) Interpretace b) Racionalizace c) Inkorporace d) Interiorizace e) Neplatí žádná z uvedených možností 192. Školní vek končí a) Ukončením školní docházky b) Dovršením čtrnácti let veku c) Počátkem dospívání signalizovaným první menstruací/polucí d) Dovršením patnácti let veku e) Neplatí žádná z uvedených možností 193. Období prvního vzdoru a) Se objevuje kolem druhého roku veku b) Souvisí s utvářením autonomie c) Nepředstavuje selhání vývoje d) Se projevuje ve vztahu s matkou e) Neplatí žádná z uvedených možností 194. Dítě začíná rozlišovat mezi matkou a jinými osobami a) Asi ve třech měsících b) Asi v pěti měsících c) Po šestém měsíci d) Rozlišuje ji od narození e) Neplatí žádná z uvedených možností 195. Počátky interakce mezi matkou a dítětem můžeme pozorovat a) V prenatálním období b) V perinatálním období c) V novorozeneckém období d) V kojeneckém období e) Neplatí žádná z uvedených možností 196. Vek „snažení"spadá do a) Batolecího období b) Předškolního období c) Školního veku d) Dospívání e) Neplatí žádná z uvedených možností 197. Hodnocení vrstevníků začíná hrát podstatnou roli v sebehodnocení jedince a) V předškolním veku b) Na počátku školního veku (v 1.až 2.třídě) c) Asi v polovině školního veku d) V období dospívání e) Neplatí žádná z uvedených možností 198. Obdobím druhého vzdoru nazýváme a) Počátek školního veku b) Předškolní vek c) Školní vek d) Dospívání e) Neplatí žádná z uvedených možností 199. Stáří počítáme od a) 55 let b) 60 let c) 65 let d) 70 let e) Neplatí žádná z uvedených možností 200. Ke krizi středních let dochází kolem a) Třicíti b) Čtyřicíti c) Padesáti d) Pouze u někoho e) Neplatí žádná z uvedených možností 201. Kvalita života ve stáří závisí na a) Možnosti uplatnění b) Hodnotové orientaci c) Zdravotním stavu d) Přijetí nejbližšími lidmi e) Neplatí žádná z uvedených možností 202. Mezi hlavní úkoly dospělosti patří a) Založení rodiny b) Výchova dětí c) Profesionální zakotvení d) Příprava na smrt e) Neplatí žádná z uvedených možností 203. K období dospívání nepatří a) Objevování vlastní sexuality b) Vnitrní rozpory, pochybnosti a nejistoty c) Odmítání autority d) Hledání nové vlastní identity e) Neplatí žádná z uvedených možností 204. Budování autonomie se spojuje především a) S kojeneckým obdobím b) S batolecím obdobím c) S předškolním obdobím d) Se školním věkem e) Neplatí žádná z uvedených možností 205. Mezi projektivní psychologické zkoušky patří: a) Ravenovy progresivní matice b) Gesellův test c) MMPI d) Analýza spontánních produktů e) Neplatí žádná z uvedených možností 206. TAT patří a) Mezi projektivní psychologické zkoušky b) Mezi testy inteligence c) Mezi dotazníky d) Mezi psychologické metody e) Neplatí žádná z uvedených možností 207. Rorschachova zkouška patří a) Mezi projektivní psychologické zkoušky b) Mezi testy inteligence c) Mezi dotazníky d) Mezi psychologické metody e) Neplatí žádná z uvedených možností 208. Mezi projektivní psychologické zkoušky nepatří a) Pozorování b) Rozhovor c) MMPI d) TAT e) Neplatí žádná z uvedených možností 209. Mezi testy schopností patří a) Test Terman - Merrillové b) Ravenovy progresivní matice c) Wechslerovy inteligenční testy d) TAT e) Neplatí žádná z uvedených možností 210. Testy schopností používáme ke zjištění a) Inteligence b) Kreativity c) Vědomostí d) Pozornosti e) Neplatí žádná z uvedených možností 211. Testy schopností nepoužíváme ? a) Ke zjištění paměti b) Ke zjištění vědomostí ? c) Ke zjištění inteligence d) Ke zjištění emotivity e) Neplatí žádná z uvedených možností 212. Mezi testy schopností patří a) Pozorování b) Rozhovor c) TAT d) MMPI e) Neplatí žádná z uvedených možností 213. Mezi testy schopností nepatří a) Gesellův test b) Test Terman - Merrillové c) Testy zjišťující úroveň pozornosti d) Testy inteligence e) Neplatí žádná z uvedených možností 214. V psychologické diagnostice dětí nepoužíváme: a) Gesellův test b) Test Terman - Merrillové c) Dotazník MMPI d) Wechslerovy testy inteligence e) Neplatí žádná z uvedených možností 215. Psychologickou diagnostiku používáme za účelem: a) Diagnostiky psychického vývoje b) Diagnostiky poruch zdraví c) Indikace preventivních léčebných a rehabilitačních opatření d) Posudkové činnosti e) Neplatí žádná z uvedených možností 216. Do psychologického diagnostického postupu nepatří: a) Studium dostupných materiálů b) Konstrukce testových metod c) Aplikace psychologických metod d) Formulace klinického nálezu e) Neplatí žádná z uvedených možností 217. Mezi klinické psychologické metody patří: a) Rozhovor b) Test c) Dotazník d) Pozorování e) Neplatí žádná z uvedených možností 218. Mezi exaktní psychologické metody patří: a) Vývojové škály b) Psychologické testy c) Analýza spontánních produktů d) Pozorování e) Neplatí žádná z uvedených možností 219. Mezi vlastnosti, které musí splňovat psychologické testy patří: a) Validita b) Reliabilita c) Užitečnost d) Jednoduchost e) Neplatí žádná z uvedených možností 220. Reliabilita znamená a) Výhodnost b) Výlučnost c) Shoda d) Spolehlivost e) Neplatí žádná z uvedených možností 221. Mezi projektivní metody patří: a) Rorschachova zkouška b) Ravenovy progresivní matice c) TAT d) Gesellův test e) Neplatí žádná z uvedených možností 222. Psychologické vyšetření (nález) obvykle obsahuje: a) Základní osobní údaje o pacientovi b) Důvod vyšetření c) Podrobné výsledky použitých psychologických metod d) Závěr e) Neplatí žádná z uvedených možností 223. Vývojové škály používáme u pacientu: a) Všech věkových kategorií b) Především u starších pacientů c) Výhradně u dětí d) K posouzení školní zralosti e) Neplatí žádná z uvedených možností 224. Mezi testy (splňují testová kriteria) patří: a) Projektivní zkoušky a škály b) Projektivní zkoušky a testy inteligence c) Asociační zkoušky a testy schopností d) Osobnostní dotazníky testové úrovně a testy inteligence e) Neplatí žádná z uvedených možností 225. Projektivní zkoušky patří mezi: a) Klinické metody b) Exaktní metody c) Stojí na pomezí klinických a exaktních metod d) Patří některé mezi klinické a jiné mezi exaktní metody e) Neplatí žádná z uvedených možností 226. Testy schopností můžeme merit a) Výskyt psychopatologických příznaků b) Osobnostní rysy c) Temperament d) Inteligenci e) Neplatí žádná z uvedených možností 227. Gesellův test patří mezi: a) Projektivní zkoušky b) Testy schopností c) Dotazníky s testovou úrovní d) Klinické psychologické metody e) Neplatí žádná z uvedených možností 228. S neurčitými a mnohoznačnými podněty pracují především: a) Projektivní zkoušky b) Testy schopností c) Dotazníky d) Se v psychologické diagnostice nepracuje e) Neplatí žádná z uvedených možností 229. Psychologické testy musejí projít: a) Normováním b) Kalibrací c) Kategorizací d) Standardizací e) Neplatí žádná z uvedených možností 230. Nauka o měření psychických jevů se nazývá: a) Psychoskopie b) Standartizace c) Psychofyziologie d) Psychometrie e) Neplatí žádná z uvedených možností 231. Reliabilita vyjadřuje: a) Platnost testu b) Že test obsahuje údaje získané statistickou analýzou na velkém vzorku pokusných osob c) Že je výsledek v testu nezávislý na tom, kdo jej provádí d) Spolehlivost testu e) Neplatí žádná z uvedených možností 232. Psychologické testy smí používat: a) Kdokoli b) Kdokoli, kdo projde patřičným zaškolením c) Psychiatr nebo psycholog d) Pouze psycholog e) Neplatí žádná z uvedených možností 233. Každé psychologické vyšetření musí: a) Být provedeno za pomoci testů schopností b) Být srozumitelné c) Proběhnout v přesně stanoveném intervalu d) Být přehledné e) Neplatí žádná z uvedených možností