Pro komplexní posouzení právních aspektů vztahu lékaře a pacienta je třeba nastínit stručný historický vývoj postavení pacienta v systému poskytování zdravotní péče včetně definování historických mezníků, jež ovlivnily stávající podobu vztahu lékaře a pacienta. Ústřední vztah medicínského práva, vztah lékaře a pacienta, prošel v moderních demokratických státech v posledních desetiletích významnou proměnou, která vyústila ve změnu hierarchie hodnot při poskytování zdravotní péče. Primát ochrany života a zdraví byl nahrazen primátem vůle pacienta a jeho důstojnosti. Tradiční paternalistický vztah, který se po dlouhá léta mezi lékařem a pacientem vyvíjel a ustálil, a jež byl založený na absenci otevřené komunikace, postupně střídá vztah profesionálního partnerství, v němž je mnohem větší důraz položen na pacientovu autonomii. Paternalistický přístup měl svůj právní odraz v původním znění zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, který zakotvoval povinnost lékaře poučit pacienta popřípadě členy jeho rodiny vhodným způsobem. Otázka rozsahu poučení a pravdivého sdělení diagnózy byla plně na úvaze lékaře. Tento paternalistický model vztahů mezi lékařem a nemocným, vyhovoval oběma stranám po dlouhá staletí. Podstatnými důvody pro změnu tradičního modelu byla proměna medicíny samotné, zejména její pokrok, nutnost specializované péče a následná depersonalizace léčebné péče, dynamický rozvoj diagnostických a rozšiřující se nabídka léčebných metod, rozvoj a dostupnost informačních technologií, vyšší vzdělanost pacientů, respekt k právu na sebeurčení ve všech sférách individuálního života. Výsledkem těchto procesů je postupné přijetí partnerského modelu, v němž je mnohem větší důraz položen na pacientovu autonomii. Je deklarováno právo pacienta na svobodné rozhodnutí o všem, co se týká jeho zdraví, zdravotní péče, tělesné integrity a povinnost lékaře všechny diagnostické i léčebné postupy provádět pouze se souhlasem plně informovaného pacienta. Pacient má právo odmítnout navrhovanou léčbu, a to i v situaci, kdy se tím vystavuje nebezpečí vážné poruchy zdraví nebo ohrožení života. Již od poloviny minulého století sílí zejména ve Spojených státech amerických a později v západní Evropě (zejména po druhé světové válce) v důsledku vzrůstajícího respektu k autonomii každého člověka ve všech oblastech života i požadavek na respekt, sebeurčení a individuální přístup k nemocným. Medicína mlčení a paternalistický model už nebyl udržitelný jako rozhodující a jediná strategie. Vrcholem těchto tendencí je na půdě Rady Evropy přijatá Konvence na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny v roce 1997. Smluvní strany této Konvence se zavazují, že budou chránit důstojnost a autonomii všech lidských bytostí a každému člověku zaručí úctu a respekt k ostatním právům a lidským svobodám v citlivé oblasti biologie a medicíny.

Vývoj v České republice

V České republice není transformace tradičního hippokratovského modelu v koncepci vyzdvihující princip respektu k autonomii pacienta vyústěním přirozeného procesu, neboť chybí tradice, která by respekt k vůli pacienta obsahovala, ale je násilnou interakcí moderních práv pacientů s myšlenkově odlišnou koncepcí systému českého zdravotnictví. Je změnou „shora“, ke které formálně dochází v důsledku přistoupení České republiky k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně v roce 2001. Fakticky je koncepce partnerství stále ve velké míře zdravotnickými pracovníky odmítána a vztah lékaře a pacienta osciluje na ose mezi oběma výše zmíněnými krajními polohami. Původní převažující etická regulace vztahu lékaře a pacienta tak byla ve velké míře nahrazena regulací právní. S tím souvisí přetrvávající rozpory etické a právní dimenze respektování vůle pacienta rozhodovat především v neodkladných (akutních) stavech o poskytování či neposkytování zdravotní péče. Hodnotový přístup lékaře tak jednoznačně v řadě případů není v souladu s právními normami. Mezi zdravotníky stále přetrvávají právním řádem již překonaná paradigmata v uvažování a přístupu k pacientům, nedostatečné či zkreslené představy o východiscích a obsahu práv pacientů. Právní předpisy v České republice, jež po dlouhá desetiletí upravovaly vztah mezi lékařem a pacientem, a to až do konce roku 2011, neodpovídaly již plně požadavkům zdravotnických dokumentů evropské úrovně a moderním právům pacienta. Několikaletá snaha o přijetí nových zdravotnických zákonů vyvrcholila dnem 22. listopadu 2011, kdy byly prezidentem podepsány klíčové zákony zdravotnické reformy (zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, zákon o specifických zdravotních službách a zákon o zdravotnické záchranné službě). Zásadní změna avizované právní úpravy se týká zejména postavení pacienta, jež se má stát hlavním účastníkem procesu poskytování zdravotních služeb, s akcentací na jeho práva a individuální potřeby včetně práva rozhodovat o tom, která péče mu má být poskytnuta. Právo lidu je nahrazeno právem pacienta. S účinností do 1. ledna 2014 zasáhl do poskytování zdravotních služeb resp. zdravotní péče i nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.). Přestože se jedná o předpis obecný, primárně určený pro oblast soukromého práva, dotýká se vztahů při poskytování zdravotní péče v těch pasážích, která obsahují podrobnější právní úpravu či poskytují vyšší standard ochrany prá pacienta než speciální zdravotnické předpisy.

Základní terminologie

Zdravotnické zákony, které nabyly účinnosti ke dni 1. dubna 2012, vymezují novou terminologii ve zdravotnictví a rozlišují mezi zdravotní péči a zdravotními službami a rovněž diferencují mezi pojmem poskytovatel zdravotních služeb a pojmem zdravotnické zařízení.

Vztah lékař-pacient

a) Francouzská teorie

- postup podle pravidel lékařské vědy, ptom vyloučena odpovědnost za delikty proti životu a zdraví

- Zákrok prováděný v rámci lékařské profese, prováděný za účelem, který právní řád schvaluje, čímž schvaluje i prostředky k jeho dosažení

- Zdůrazňován postup lege artis, vylučuje odpovědnost za delikty proti životu a zdraví

- K vyloučení odpovědnosti za omezování osobní svobody nutný souhlas pacienta

b) Německá konstrukce

- Základní povinností lékaře je sice zbavovat nemocného jeho neduhů, ale tato povinnost lékaře má své hranice dané právem pacienta rozhodovat o svém těle

- Léčebný zákrok je poškozením integrity těla!

- Lékař jednající bez souhlasu odpovídá trestněprávně stejně jako ten, který se dopustil pochybení v léčebném postupu

c) Americké pojetí

- ryze smluvní vztah, trestní odpovědnost lékaře téměř vyloučena

d) …a jak je to v Čechách?

- Základní vztah lékař-pacient ovlivňován francouzskou teorií – lékařská profese je profesí, na které má stát zájem

- Lékařský zákrok prováděný v léčebném zájmu pacienta podle pravidel vědy nenaplňuje znaky trestného činu ublížení na zdraví

- U neléčebných zákroků nutný souhlas

2. Hierarchie právních a jiných předpisů ve zdravotnictví, vymezení, závaznost

Právní jednání (NOZ 545)

- právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co jednající osoba chtěla projevit

- právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu

- k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží

Medicínské právo

- Smíšené (komplexní) právní odvětví regulující poskytování zdravotní péče včetně jeho předpokladů, podmínek a důsledků.

- Ústřední vztah - vztah pacienta a poskytovatele zdravotní péče – vztah soukromoprávní

- Vztahy související – veřejnoprávní regulace

- Normy hmotněprávní i procesní

Prameny práva

a) vnitrostátní

- ústavní zákony

- zákony

- podzákonné právní předpisy ( nařízení vlády, určitá rozhodnutí prezidenta, prováděcí právní předpisy MZČR a jiných správních úřadů, vyhlášky územních samoprávných celků (kraje, obce)

- nálezy ústavního soudu rušící určitý zákon, jiný právní předpis či jejich část

b) mezinárodní

- mezinárodní smlouvy ratifikované Parlamentem ČR a vyhlášené ve Sbírce zákonů (Úmluva na ochranu lidských práv a svobod, Úmluva o právech dítěte, Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny = Úmluva o lidských právech a biomedicíně)

- judikatura Evropského soudního dvora

Hierarchie právních přepisů

1a. Úmluva o lidských právech a biomedicíně – mezinárodní smlouva, ne všechny státy ji přijali

- mezinárodní smlouva, nejvýznamnější pramen medicínského párva

- součástí právního řádu od 1.10.2001

- minimální standard ochrany práv pacienta

- obecná ustanovení – podrobné provedení se předpokládá pomocí vnitrostátních zákonů

- přímá aplikovatelnost zakotvených práv

- omezení výkonu práv pouze zákonem, nezbytné v zájmu ochrany a bezpečnosti občanů

- aplikační přednost před vnitrostátními právními předpisy

- interpretační význam

Členění ÚLPBM

a) obecná základní pravidla (práva pacientů)

- právo na profesní péči (péče vždy v souladu s profesními povinnostmi a standardy

- ochrana svobody rozhodování (každý zákrok provést za souhlasu, který může být kdykoli svobodně odvolán)

- ochrana soukromí

- právo na informace (právo znát veškeré informace shromažďované o jeho zdravotním stavu, nicméně právo vyjádřit přání nebýt informován)

b) speciální část (výzkum, nové metody)

c) protokoly (klonování, transplantace)

Úmluva o právech dítěte

1b. Listina základních práv a svobod – naučit se interpretovat jeden dva články

čl. 6 - Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením. Nikdo nesmí být života zbaven. Porušením práv není, jestliže někdo byl zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné

čl.7 – mlčenlivost - Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem. Nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.

čl. 8 – nelze nikoho držet v nemocnici proti vůli - Osobní svoboda je zaručena. Nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon. Nikdo nesmí být zbaven svobody pouze pro neschopnost dostát smluvnímu závazku. Zákon stanoví, ve kterých případech může být osoba převzata nebo držena v ústavní zdravotnické péči bez svého souhlasu. Takové opatření musí být do 24 hodin oznámeno soudu, který o tomto umístění rozhodne do 7 dnů.

čl.10 – ochrana osobnosti - Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.

čl.31 - Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.

2. Zákony = obecně závazné právní předpisy

- obecné (z.o zdravotních službách, z.o veřejném zdrav. pojištění, z.o ochraně veřejného zdraví, z.o ochraně osobních údajů, o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického p ovolánílékaře, zubního lékaře a farmaceuta)

- specifické (z. o specifických zdrav. službách, z. transplantační, z. o léčivech, o umělém přerušení těhotenství, o ochraně před alkoholismem a toxikomaniemi)

3. Nařízení vlády (o místní a časové dostupnosti)

4. Vyhlášky správních řádů – rozvádí zákon, tvořena ministerstvem

5. Obecně závazné předpisy krajů a obcí

6. Interní předpisy poskytovatele

- Vnitřní řád, interní instrukce, metodické pokyny

- Statutární či organizační předpisy

- Nejsou pramenem práva!

- Nemají obecnou závaznost!

- Nemusí být veřejně vyhlášeny (ani písemně)

- Závazné pro podřízené orgány, osoby

- Nesmějí být v rozporu s obecně závaznými právními předpisy!

Historické mezníky ve vnímání práva ve zdravotnictví

1966 – 2012 – Zákon o péči a zdraví lidu

1992 – Etický kodex Práva pacientů

1996 – Etický kodex ČLK

1.10.2001 – Úmluva o lidských právech a biomedicíně

2007 – Novela zákona o péči a zdraví lidu (informovaný souhlas a jeho rozsah)

1.4.2012 – Zákon o zdravotních službách, z.o specifických zdravotních službách, z. o ZZS

1.1.2014 – Nový občanský zákoník

3. Základní práva a povinnosti zdravotnického pracovníka, vymezení

Nová úprava práv a povinností zdravotníků

- nyní obsažena zejména v ustanoveních §§ 49 a 50 nového zákona č. 372/2011 Sb.

- přímo v zákoně jsou upravena vedle povinností zdravotnických pracovníků také jejich práva

Povinnosti zdravotnického pracovníka

- nová koncepce povinností představuje zjednodušení

- z původních 5 demonstrativně vypočtených povinností zdravotníků obsažených Zákoně o péči a zdraví lidu

- základní povinnosti se redukovaly v podstatě na pouhé 2 (§49)

- nicméně je třeba připustit, že řada dalších povinností je „rozpuštěna“ do ostatních ustanovení nového zákona č. 372/2011 Sb. a koresponduje právům pacientů.

- například, pokud zákon v § 28 odst. 2 písm. g) nového zákona stanoví, že pacient má právo znát jména a příjmení zdravotnických pracovníků přímo zúčastněných na poskytování zdravotních služeb, je zřejmé, že tomu odpovídá povinnost zdravotníků své jméno pacientovi sdělit, respektive být označen jmenovkou umožňující identifikaci konkrétního zdravotníka směrem k pacientovi

- povinnosti zdravotníků se nepřímo prolínají celým zákonem č. 372/2011 Sb v pasážích zákona, které se věnují povinnostem poskytovatele zdravotních služeb - úprava bude dopadat i na zdravotnické pracovníky, neboť je zřejmé, že většinu svých povinností bude poskytovatel zdravotních služeb plnit prostřednictvím zdravotníků

- jinak vyjádřeno povinnost poskytovatele je svou povahou povinností právní, která se však při reálném poskytování zdravotních služeb naplňuje jejím přenesením na konkrétního zdravotníka

- Obecnou povinnost informovat pacienta má sice poskytovatel, ovšem v rámci organizace práce v nemocnici a rozdělení konkrétních pracovních povinností na daném oddělení informuje pacienta konkrétní lékař, injekci píchá konkrétní sestra, nikoli poskytovatel zdravotních služeb

- za poskytování zdravotních služeb pacientovi je odpovědný poskytovatel zdravotních služeb, ten tedy odpovídá i za naplnění práv pacientů

- povinností poskytovatele je stanovit kompetence a povinnosti svým zaměstnancům, aby splnil všechny zákonem mu stanovené povinnosti

- povinnosti zdravotnických pracovníků jsou potom definovány vnitřními předpisy poskytovatele, vyplývají z pracovněprávních vztahů (pracovních pokynů)

- Tím však není dotčena "osobní" odpovědnost zdravotnických pracovníků při poskytování zdravotních služeb, a tím i jejich případná trestní odpovědnost při "poškození zdraví" pacienta.

- §49 (1) Zdravotnický pracovník je povinen

a) poskytovat zdravotní služby, ke kterým získal odbornou nebo specializovanou způsobilost podle jiných právních předpisů, v rozsahu odpovídajícím jeho způsobilosti, zdravotnímu stavu pacienta, na náležité odborné úrovni a řídit se etickými principy,

b) poskytovat neprodleně odbornou první pomoc každému, jestliže by bez této pomoci byl ohrožen jeho život nebo vážně ohroženo zdraví a není-li pomoc včas dosažitelná obvyklým způsobem, a zajistit mu podle potřeby poskytnutí zdravotních služeb,

c) plnit další povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jinými právními předpisy.

(2) Povinnosti podle odstavce 1

a) písm. a) a c) se vztahují i na jiné odborné pracovníky, kteří se podílejí na poskytování zdravotních služeb,

b) písm. c) se vztahují i na jiné odborné pracovníky vykonávající činnosti v přímé souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.

Ke shora uvedené klíčové profesní povinnosti pod písm. a) je třeba poznamenat, že vedle důrazu na povinnost poskytovat zdravotní služby (pouze) v rozsahu odpovídajícím odborné nebo specializované způsobilosti zdravotníka a zdravotnímu stavu pacienta, klade zákon důraz také na povinnost zdravotníka poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni (=lege artis) a na řízení se etickými principy.

- rozsah konkrétních kompetencí v rámci stupně způsobilosti zdravotníka je striktně dán zákony a prováděcími předpisy

- u zbývajících tří hledisek bude logicky existovat vždy prostor pro výklad

- Co přesně, jaký konkrétní postup zdravotníka odpovídal v daném případě zdravotnímu stavu pacienta?

-Měl či neměl být zvolen postup jiný, vhodnější?

- Co ještě bylo a co již nikoli provedeno v rámci dodržení etických mantinelů?

Z hlediska profesní povinnosti podle shora citovaného písm. a) § 49 zákona č. 372/2011 Sb. hlavním výkladovým oříškem však bude posouzení hlediska tzv. „náležité odborné úrovně.“ Ta je totiž definována na jiném místě zákona, a sice v 4 odst. (5) tak, že náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Zdánlivě nevýznamný dovětek …„s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti“… totiž představuje podstatný korektiv pro jednání zdravotníka, kdy jiné měřítko eventuálního pochybení zdravotníka bude kladeno na jeho výkon ve špičkově vybavené fakultní nemocnici a s dostatkem personálu ve srovnání s hodnocením téhož výkonu v menší okresní či oblastní nemocnici během noční služby při prokazatelně horším vybavení, případně poddimenzovaném počtu zdravotnického personálu.

Uvedené hledisko tzv. „náležité odborné úrovně.“ je ve spojení s citovaným 4 odst. (5) zákona formulováno natolik zeširoka, že může být vykládáno i jako návrat k tzv. „lokálnímu standardu kvality“ (kvalita zdravotních služeb a požadavky na výkon profesní povinnosti zdravotníka se v různých místech ČR může lišit, a to i velmi podstatně), který byl v západní Evropě překonán zhruba ke konci 70. let.

- V zákoně zůstala zachována tradiční povinnost zdravotníků poskytovat neprodleně první pomoc

Práva zdravotnického pracovníka

Významnou novinkou je, že v základním zdravotnickém zákoně se poprvé upravují také práva zdravotníků, a to konkrétně takto:

§50 (1) Zdravotnický pracovník má právo

a) získat od pacienta informace o tom, že pacient, kterému má poskytovat zdravotní služby, je nosičem infekční nemoci podle zákona o ochraně veřejného zdraví, a o dalších závažných skutečnostech týkajících se pacientova zdravotního stavu,

b) neposkytnout zdravotní služby v případě, že by došlo při jejich poskytování k přímému ohrožení jeho života nebo k vážnému ohrožení jeho zdraví.

(2) Zdravotnický pracovník může odmítnout poskytnutí zdravotních služeb pacientovi v případě, že by jejich poskytnutí odporovalo jeho svědomí nebo náboženskému vyznání. O této skutečnosti je povinen ihned informovat poskytovatele, který zajistí pacientovi jiného zdravotnického pracovníka. Nemůže-li poskytovatel zajistit jiného zdravotnického pracovníka, zajistí pacientovi jiného poskytovatele, který mu zdravotní služby poskytne, pokud pacient zajištění jiného poskytovatele neodmítne. Záznam o odmítnutí zajištění jiného zdravotnického pracovníka nebo poskytovatele je součástí zdravotnické dokumentace; záznam podepíše pacient a zdravotnický pracovník. Zdravotnický pracovník nemůže odmítnout poskytnutí zdravotních služeb pacientovi z důvodu uvedeného ve větě první, pokud by odmítnutím došlo k ohrožení života pacienta nebo k vážnému ohrožení jeho zdraví a poskytovatel není schopen zajistit poskytnutí zdravotních služeb jiným zdravotnickým pracovníkem. Podle věty první až čtvrté se obdobně postupuje, odmítne-li poskytnutí zdravotních služeb poskytovatel.

Výhrada svědomí - zdravotnický pracovník může odmítnout poskytnutí zdravotních služeb pacientovi z etického důvodu, rozporu se svědomím nebo náboženskému vyznání. Nesmí to být k tíži pacienta! Pro toto vymezení není rozlišováno mezi zdravotnickým pracovníkem a poskytovatelem zdravotních služeb, který je fyzickou osobou a poskytuje zdravotní služby osobně, protože v takovém případě i tento poskytovatel je zdravotnickým pracovníkem vykonávajícím zdravotnické povolání.

4. Náležitá odborná úroveň (lex artis), vymezení, závaznost

- povinnost postupovat tzv. lege artis je základní povinností každého zdravotnického pracovníka, která vyplývá ze samotné podstaty jejich povolání

- právní předpisy pojem lex artis nepoužívají

- vymezení samotnému pojmu přísluší lékařské vědě – proměnlivý a vyvíjející se proces

- lékař musí brát v potaz:

- poznatky získané v průběhu přípravy na výkon povolání, specializačním i celoživotním vzdělávání

- stanovistka odborných společností, profesních komor či jiných autorit

- obsah profesních standardů je třeba nalézt v konsensu široké odborné veřejnosti

- neexistuje prakticky žádná autorita, která by byla zmocněna závazné standardy určovat (výjimku tvoří zákonné zmocnění, které umožňuje ČLK vydávat tzv. závazná stanoviska)

- protože standardy nejsou stanoveny v českém právním řádu, a postup lege artis je určen především doporučenými postupy, konečná volba, jaký postup zvolit je na samotném lékaři

- jako lege artis lze akceptovat vícero různých postupů, prostředků či metod, ale vždy pouze v zájmu pacienta a při řádném obhájení zvoleného postupu ve zdravotnické dokumentaci

- Odpovědnost za zvolený postupu = idividuální odpovědnost lékaře rozhodovat se o nejvhodnějším postupu při zohlednění všech specifických okolností daného případu!

Právní základ

1. Listina základních práv a svobod

- čl. 31: Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného zdravotního pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon

2. Úmluva o lidských právech a biomedicíně

- čl. 4: Profesní standardy – jakýkoli zákrok v oblasti péče o zdraví, včetně vědeckého výzkumu, je nutno provádět v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy

- profesní povinnost je zákonný imperativ, závazné stanovisko komor

- čl.3: Rovná dostupnost péče – smluvní strany, majíce na zřeteli zdravotní potřeby a dostupné zdroje, učiní odpovídající opatření, aby v rámci své jurisdikce zajistily rovnou dostupnost zdravotní péče patřičné kvality

- zákaz diskriminace na základě rasy, pohlaví, věku, bydliště, choroby

3. Zákon o zdravotních službách

Definice lege artis: §5 odst.4: Odborný standard

„ Náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.“

- uznávané medicínské postupy tvoří ČLS JEP

- konkrétní podmínky a objektivní možnosti – zahrnuje peněžní podmínky

- podle pravidel vědy – ať již vědy lékařské, nebo vědy jiného zdravotnického oboru než je lékařství (ošetřovatelství, fyzioterapie, farmacie, klinická psychologie, apod.); - v souladu s uznávanými medicínskými postupy (přidrží-li se tedy lékař či jiný zdravotník, kteréhokoli z uznávaných medicínských postupů, postupuje lege artis, bez ohledu na jakékoli standardy či jiná doporučení)

- při respektování individuality pacienta v daném konkrétním případě (zohlednění věku pacienta, souvisejících onemocnění, stadia nemoci, ad);

- s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti, které lékař nebo jiný zdravotník v daném okamžiku měl (např. technické vybavení, personální složení).

- v Zákoně o péči a zdraví lidu (20/1966) byla za lex artis považována péče, jež byla poskytována „v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy“

4. Zákon o léčivech

- § 8 – Při poskytování zdravotní péče lze předepisovat, uvádět do oběhu nebo používat pouze registrované léčivé přípravky dle SPC (souhrn údajů o přípravku)!

Neregistrované léčivé přípravky

- schválený specifický léčebný program – nutný souhlas MZ, a to pro konkrétní pracoviště a skupiny pacientů a vždy poté, co SÚKL připraví k programu své stanovisko

- ohrožení veřejného zdraví – povolení MZ při předpokládaném nebo potvrzeném šíření původců onemocnění, toxinů, chemických látek nebo při radiační nehodě, které by mohly závažným způsobem ohrozit veřejné zdraví

- Podmínky použití neregistrovaného přípravku

v ČR není distribuován nebo není v oběhu LP odpovídajícího složení nebo obdobných terapeutických vlastností, který je zaregistrován
je o léčivý přípravek již v zahraničí registrovaný
takový způsob je dostatečně odůvodněn vědeckými poznatky
nejde o LP obsahující geneticky modifikovaný organismus

- Podmínky použití LP off-label (=lék mimo registrovanou kategorii pro dg)

žádný LP potřebných terapeutických vlastností není registrován
nebo je registrován, ale není distribuován
použití LP je dostatečně odůvodněno vědeckými poznatky
musím mít podepsaný IS od pacienta – informuji ho o LP i důsledcích
oznamovací povinnost SÚKL o užití neregistrovaného LP
(lék můžu bez předchozích podmínek použít jen v krajní nouzi!)

5. Zákon o veřejném zdravotním pojištění

Závaznost postupů „lege artis“

Závazné postupy

- definovány obecně závaznými právními předpisy

- závazné stanovisko ČLK

Mimoprávní regulativy

- doporučení odborných společností ČLS JEP

- metodické pokyny, doporučení MZd

- standardy postupů při léčbě jednotlivých chorob

5. Poučení pacienta, právo na informace, náležitosti, rozsah, terapeutické privilegium

Poučení pacienta

- před vyslovením souhlasu musí být pacient poučen kvalifikovaným zdravotním pracovníkem a musí mít možnost klást doplňující otázky (jinak souhlas neplatí)

(!!! Poučení je potřeba umět dokázat zpětně – vše potřeba zapisovat, dělat poznámky rukou)

- rozsah poučení podávaného způsobilému a komunikujícímu pacientovi bude nutně přiměřený i neodkladnosti provedení zákroku

Rozsah poučení

- Příčina a původ nemoci (stadium, předpokládaný vývoj)

- Účel, povaha, předpokládaný přínos, možné důsledky a rizika

- Jiné možnosti poskytnutí zdravotních služeb (vhodnost, přínos, rizika)

- Další potřebná léčba a o všech dalších změnách

- Omezení a doporučení ve způsobu života s ohledem na zdravotní stav

- Možnost vzdát se podání informace o zdravotním stavu

- Pacient se může vzdát podání informace o svém zdravotním stavu, popřípadě může určit, které osobě má být podána

- Záznam – součást zdravotnické dokumentace

- Nelze akceptovat v případě infekční nemoci nebo jiné nemoci ohrožující zdraví nebo život jiných osob

- Možnost určit osoby, kterým budou informace podány

- Možnost vyslovit zákaz o podávání informací o zdravotním stavu

Právo pacienta

- Pacient nebo osoba určená pacientem má právo klást otázky vztahující se k jeho zdravotnímu stavu, které musí být srozumitelně zodpovězeny

Terapeutické privilegium

- Zadržení informace o nepříznivé diagnóze nebo prognóze

- Pouze po dobu nezbytně nutnou a v nezbytně nutném rozsahu

- Existence důvodného předpokladu způsobení závažné újmy na zdraví pacienta při jejím sdělení

6. Informovaný souhlas pacienta se zdravotním výkonem, forma, náležitosti

Informovaný souhlas

- informovaný souhlas je z pohledu práva právním jednáním, tedy projevem vůle směřujícím k provedení diagnostického nebo terapeutického výkonu na pacientovi

- zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem, nestanoví-li zákon jinak

- poskytovatel je povinen zajistit, aby byl pacient informován o zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách

Informace o zdravotním stavu musí obsahovat údaje o:

- příčině a původu nemoci, jsou-li známy, jejím stadiu a předpokládaném vývoji;

- účelu, povaze, předpokládaném přínosu, možných důsledcích a rizicích navrhovaných zdravotních služeb, včetně jednotlivých zdravotních výkonů;

- jiných možnostech poskytnutí zdravotních služeb, jejich vhodnosti, přínosech a rizicích pro pacienta;

- další potřebné léčbě;

- omezeních a doporučeních ve způsobu života s ohledem na zdravotní stav

Nutno poučit též o možnosti:

- vzdát se podání informace o svém zdravotním stavu;

- určit osoby, které mohou být informovány o jeho zdravotním stavu a současně možnosti určit, zda tyto osoby mohou nahlížet do zdravotnické dokumentace o něm vedené, pořizovat si výpisy nebo kopie a zda mohou vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb;

- vyslovit zákaz o podávání informací o zdravotním stavu

- informace o zdravotním stavu je pacientovi sdělena při přijetí do péče a dále vždy, je-li to s ohledem na poskytované zdravotní služby nebo zdravotní stav pacienta účelné

- nutné provést záznam do dokumentace o poskytnutí informovaného souhlasu

Souhlas pacienta

1. svobodný – souhlas prostý nátlaku

2. srozumitelný – musí být zřejmá při poučení i při zodpovězení otázek

3. kvalifikovaný – podán způsobilým zdravotním pracovníkem

4. informovaný

Forma souhlasu

1. konkludentní (mlčky)

2. ústní - Ošetřující zdravotnický pracovník provede záznam do zdravotnické dokumentace o tom, že byla informace o zdravotním stavu pacientovi podána

3. písemná - Písemná forma souhlasu se vyžaduje, pokud tak stanoví jiný právní předpis (zákon) nebo pokud tak s ohledem na charakter poskytovaných zdravotních služeb určí poskytovatel

- Občanský zákoník:

- souhlas k zásahu do integrity člověka vyžaduje písemnou formu, má-li být oddělena část těla, která se již neobnoví

- písemnou formu vyžaduje i souhlas k lékařskému pokusu na člověku, nebo k zákroku, který zdravotní stav člověka nevyžaduje (to neplatí, jedná-li se o kosmetické zákroky nezanechávající trvalé nebo závažné následky)

Příklady zákonem vyžadovaného písemného IS

- Transplantační zákon - odběr orgánu od živého dárce

- Zákon o specifických zdravotních službách - zákroky na reprodukčních orgánech – sterilizace, kastrace, změna pohlaví, IFV nebo u ověřování nových poznatků na živém člověku

- Zákon o umělém přerušení těhotenství

- podle NOZ u všech zákroků, kdy má být oddělena část těla, která se neobnoví

- souhlas s hospitalizací

Odvolání souhlasu

- Pacient může svůj souhlas s poskytnutím zdravotních služeb odvolat

- Odvolání není účinné, pokud již bylo započato provádění zdravotního výkonu, jehož přerušení může způsobit vážné poškození zdraví nebo ohrožení života pacienta

- Při nejistotě, zda byl souhlas odvolán v jiné než písemné formě, se má za to, že k odolání nedošlo

Zástupný souhlas

- Pacient může při přijetí do péče určit osoby, které mohou být informovány o jeho zdravotním stavu a zda tyto osoby mohou v případech vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb

– záznam podepsaný pacientem a zdravotnickým pracovníkem je součástí zdravotnické dokumentace

Pacient nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav vyslovit souhlas s poskytováním zdravotních služeb (např. v důsledku duševní poruchy) a

- nejde o zdravotní služby, které lze poskytnout bez souhlasu (např. bezprostředně neohrožuje sebe ani okolí)

- Není-li osoba určená pacientem nebo není-li dosažitelná, vyžaduje se souhlas

– manžela nebo registrovaného partnera,

– rodiče,

– jiné osoby blízké způsobilé k právním úkonům, pokud je známa

7. Odmítnutí zdravotního výkonu pacientem, forma, náležitosti

Diagnóza není více než právo … … právo pacienta nebýt léčen je silnější než povinnost lékaře léčit … (nález ÚS sp.zn.IV. 639/2000)

Písemné prohlášení o odmítnutí zdravotních služeb (revers)

- Pacientovi, kterému byla podána informace o zdravotním stavu, a který odmítá vyslovit souhlas (nejde-li o případ péče bez souhlasu) je opakovaně (tj. minimálně 2x) podána informace o jeho zdravotním stavu v rozsahu a způsobem, ze kterého je zřejmé, že neposkytnutí může vážně poškodit jeho zdraví nebo ohrozit život

- Jestliže pacient i nadále odmítá vyslovit souhlas, učiní o tom písemné prohlášení (revers)

Forma odmítnutí podle vyhlášky o zdravotnické dokumentaci

- údaj o zdravotním stavu pacienta

– údaj o možných následcích odmítnutí

– záznam vyjádření pacienta, že mu údaje byly vysvětleny, …

– písemné prohlášení o odmítnutí

– místo, datum, podpisy

Záznam za přítomnosti svědka

- Pacient se nemůže vzhledem k zdravotnímu stavu podepsat

- Pacient odmítá revers podepsat

- Záznam s uvedením důvodu, pro který se pacient nepodepsal

- Podpisy svědka a zdravotnického pracovníka (nebrat jako svědka nikoho jinému než-li zdrav. pracovníka, jinak bychom riskovali prolomení mlčenlivosti!)

Svévolné opuštění zdravotnického zařízení

- Poskytovatel je povinen informovat osobu určenou pacientem (případně další stanovené osoby), že pacient svévolně opustil zdravotnické zařízení lůžkové péče a Policii České republiky, a to v případech, kdy přerušením poskytování zdravotních služeb je vážně ohroženo zdraví nebo život pacienta nebo třetích osob.

8. Dříve vyslovené přání, podmínky, závaznost

Dříve vyslovené přání

- Pacient může pro případ, kdy by se dostal do takového stavu, ve kterém nebude schopen vylovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb a způsobem jejich poskytnutí, tento souhlas nebo nesouhlas předem vyslovit

- Poskytovatel bude brát zřetel na dříve vyslovené přání pacienta, má-li ho k dispozici, a to za podmínky, že:

– pacient je v takovém zdravotním stavu, kdy není schopen vyslovit nový souhlas nebo nesouhlas,

– má písemnou forma,

– je opatřeno úředně ověřeným podpisem a

– jeho součástí je poučení lékařem

- Bude respektováno jen takové dříve vyslovené přání, které bude učiněno na základě písemného poučení pacienta

–o důsledcích jeho rozhodnutí, a to lékařem v oboru všeobecné praktické lékařství, u něhož je pacient registrován nebo

–jiným ošetřujícím lékařem v oboru zdravotní péče, s níž dříve vyslovené přání souvisí

- Není třeba respektovat, pokud od doby jeho vyslovení došlo v poskytování zdravotních služeb k takovému vývoji, že lze důvodně předpokládat, že by pacient vyslovil souhlas s jejich poskytnutím

- Nelze respektovat, pokud nabádá k takovým postupům, jejichž výsledkem je aktivní způsobení smrti nebo pokud

- byly v době, kdy poskytovatel neměl k dispozici dříve vyslovené přání, započaty takové zdravotní výkony, jejichž přerušení by vedlo k aktivnímu způsobení smrti

- Nelze respektovat, pokud by jeho splnění mohlo ohrozit jiné osoby

- Nelze uplatnit u nezletilých osob a osob omezených ve svéprávnosti

Dříve vyslovené přání při hospitalizaci

- Pacient může učinit dříve vyslovené přání též při přijetí do péče nebo v průběhu hospitalizace

– pro poskytování zdravotních služeb zajišťovaných poskytovatelem

– záznam do zdravotnické dokumentace, podpis pacienta, zdravotnického pracovníka a svědka

9. Odmítnutí přijetí a ukončení péče o pacienta, podmínky

Odmítnutí přijetí pacienta do péče

- Překročení únosného pracovního zatížení

- Provozní důvody, personální zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení

- Není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má poskytovatel uzavřenou smlouvu

Nelze uplatnit

- Neodkladná péče

- Porod

- Ochrana veřejného zdraví nebo ochrana zdraví při práci

- Krizové situace

- Ochranné léčení nařízené soudem

- Návaznost zdravotní péče Vězeňskou službou

Ukončení péče o pacienta

- Prokazatelné předání pacienta s jeho souhlasem do péče jiného poskytovatele

- Pominou důvody pro poskytování zdravotních služeb (vyrozumění osoby zajišťující další péči)

- Pacient vysloví nesouhlas s poskytováním veškerých zdravotních služeb

- Pacient závažným způsobem omezuje práva ostatních, úmyslně a soustavně nedodržuje navržený individuální léčebný postup, neřídí se vnitřním řádem

- Přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb

!!! Nelze uplatnit pokud by mohlo dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo vážnému poškození zdraví pacienta!!!

Povinnost poskytovatele

- Poskytovatel vydá o odmítnutí přijetí do péče nebo o ukončení péče pacientovi písemnou zprávu, ve které je uveden důvod odmítnutí nebo ukončení

- Stejně se postupuje v případě odmítnutí z důvodu tzv. výhrady svědomí

+ Výhrada svědomí (viz. ot. 3)

10. Poskytování zdravotních služeb bez souhlasu pacienta, převzetí do ústavní péče, omezovací prostředky, podmínky

Práva člověka převzatého do zdravotnického zařízení bez jeho souhlasu

- Právo na náležité vysvětlení právního postavení, zákonného důvodu učiněného opatření a možností jeho právní ochrany bez zbytečného odkladu.

- Právo na projednání vlastní záležitosti se svým zástupcem při osobním rozhovoru a bez přítomnosti třetích osob.

- Právo na přezkoumání zdravotního stavu nezávislým lékařem

Hospitalizace bez souhlasu

- Pravomocným rozhodnutím soudu uloženo ochranné léčení formou lůžkové péče

- Nařízeno vyšetření zdravotního stavu podle trestního řádu a zákona o zvláštních řízeních soudních

- Nařízena izolace, karanténa nebo léčení podle zákona o ochraně veřejného zdraví

- Pacienta lze bez jeho souhlasu hospitalizovat, jestliže ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak

- Pacienta lze hospitalizovat a bez jeho souhlasu mu poskytnout neodkladnou péči, a to v případě kdy zdravotní stav neumožňuje pacientovi tento souhlas vyslovit

- Tím není dotčeno dříve vyslovené přání přání!

Omezovací prostředky

- Úchop pacienta

- Omezení pacienta v pohybu ochrannými pásy nebo kurty

- Umístění pacienta v síťovém lůžku

- Uzavření v místnosti

- Ochranný kabátek (svěrací kazajka) nebo vesta zamezující pohybu horních končetin

- Psychofarmaka, popř. jiná léčiva podávána parenterálně vhodná k omezení pohybu

- Účelem použití odvracení bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti pacienta nebo jiných osob

- Použití pouze po dobu, po kterou trvají důvody jejich užití

- Srozumitelná informace pacientovi o důvodech použití

- Dohled zdravotnických pracovníků, indikace lékařem nebo dodatečné potvrzení indikace

- Záznam do zdravotnické dokumentace

Oznamovací povinnost

- Poskytovatel oznámí soudu do 24 hodin:

– hospitalizaci pacienta bez souhlasu,

– odvolání souhlasu pacientem při existenci důvodů pro hospitalizaci bez souhlasu,

– dodatečné omezení pacienta, který byl hospitalizován na základě souhlasu, ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem až v průběhu léčení (vyjma úchopu)

- Hospitalizace pacienta a dodatečné omezení pacienta se soudu neoznamuje, jestliže byl souhlas ve lhůtě do 24 hodin prokazatelným způsobem dodatečně vysloven

- Poskytovatel je povinen o hospitalizaci informovat osobu určenou pacientem, není-li taková osoba, některou z osob blízkých, popřípadě osobu ze společné domácnosti, nebo zákonného zástupce pacienta, pokud jsou známy.

- Není-li mu žádná osoba známa nebo ji nelze zastihnout, informuje Policii ČR

Detenční řízení – převzetí do ústavní péče

- Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (§ 66 a násl.)

– řízení o přípustnosti převzetí pacienta poskytovatelem zdravotních služeb

- §66 - Pro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je zdravotní ústav, ve kterém je umístěn člověk, o němž je zdravotní ústav povinen učinit oznámení podle § 75

- §67 – (1) Účastníkem je také zdravotní ústav. Účastníkem je také zákonný zástupce, podal-li za člověka návrh na zahájení řízení

-§68 - Důvěrník nebo podpůrce může svým jménem uplatnit ve prospěch umístěného člověka všechna jeho práva vzniklá v souvislosti s převzetím a dalším držením ve zdravotním ústavu. Jestliže úkony důvěrníka nebo podpůrce odporují zájmům umístěného člověka, posoudí je soud po uvážení všech okolností

- §69 - Umístěný člověk je oprávněn dát se jako účastník zastupovat v řízení zmocněncem, jehož si zvolí. O tomto a o svých dalších procesních právech a povinnostech musí být poučen, ledaže to jeho zdravotní stav zcela vylučuje. Nezvolí-li si umístěný člověk zmocněnce nebo je-li to třeba k ochraně zájmů umístěného, jmenuje mu soud opatrovníka pro řízení z řad advokátů

- §70 -Ke zjištění zdravotního stavu a zjištění, zda další držení ve zdravotním ústavu je či není nutné, soud jmenuje znalce. Znalcem nemůže být jmenován lékař, který pracuje ve zdravotním ústavu, v němž je člověk držen. Byl-li proveden přezkum zdravotního stavu, soud důkaz výsledkem takového přezkoumání provede vždy. Soud také vždy provede důkaz zdravotnickou dokumentací nebo záznamem z ní nebo vyjádřením ošetřujícího lékaře o neschopnosti úsudku a projevení přání umístěného člověka podle jiného právního předpisu. Není-li dále stanoveno jinak, soud nařídí jednání, k němuž přizve umístěného člověka, ledaže podle vyjádření ošetřujícího lékaře nebo písemného znaleckého posudku může přítomnost při jednání vážně poškodit jeho zdravotní stav, jeho zástupce, opatrovníka pro řízení a zdravotní ústav. Při jednání vyslechne umístěného člověka, znalce, podle okolností ošetřujícího lékaře umístěného člověka, jeho opatrovníka a provede popřípadě další vhodné důkazy.

- §71 - Žádné rozhodnutí soudu vydané podle tohoto dílu nebrání tomu, aby zdravotní ústav člověka propustil, ani tomu, aby soud v řízení ve věcech opatrovnictví člověka učinil jiné vhodné opatření

- §72 - V řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu nebo řízení o odvolání, které bylo zastaveno proto, že člověk byl ze zdravotního ústavu propuštěn nebo dodatečně písemně souhlasil se svým umístěním, se pokračuje, pokud do 2 týdnů od doručení usnesení o zastavení řízení prohlásí, že na projednání věci trvá. O tom je třeba ho poučit

- §73 - Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Soud prvního stupně je povinen předložit spis odvolacímu soudu bez zbytečného odkladu poté, co mu bylo odvolání doručeno. O podaném odvolání rozhodne odvolací soud nejdéle do 1 měsíce od předložení spisu; tato lhůta neplatí, jestliže se v řízení pokračuje podle § 72

- § 74 - Náklady řízení platí stát. Neplatí však náklady právního zastoupení umístěného člověka, s výjimkou nákladů soudem jmenovaného opatrovníka pro řízení.

- řízení o vyslovení přípustnosti převzetí a dalším držení ve zdravotním ústavu

- §75 - Zdravotní ústav, ve kterém jsou umisťovány osoby z důvodů uvedených v jiném právním předpise, je povinen oznámit do 24 hodin soudu, v jehož obvodu zdravotní ústav je, převzetí každého, kdo v něm byl umístěn bez svého písemného souhlasu. Je-li člověk, který byl přijat do zdravotnické péče se svým písemným souhlasem, omezen ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem až v průběhu léčení, anebo svůj písemný souhlas odvolá, je zdravotní ústav povinen učinit oznámení podle odstavce 1 do 24 hodin poté, co k takovému omezení nebo odvolání souhlasu došlo

- §76 - Soud zahájí řízení o vyslovení přípustnosti převzetí podle § 75 odst. 1 nebo omezení podle § 75 odst. 2 (dále jen „převzetí“) a dalším držení ve zdravotním ústavu, ledaže převzetí a držení nařídil soud v jiném řízení. Jestliže zdravotní ústav neučiní oznámení podle § 75, jsou umístěný člověk nebo jeho zákonný zástupce oprávněni podat návrh na zahájení řízení. Návrh na zahájení řízení je oprávněn podat rovněž člověk, jestliže souhlas s jeho převzetím dal opatrovník.

- §77 - Soud rozhodne bez jednání do 7 dnů od převzetí. K projednání věci svolá jiný soudní rok. Jiný soudní rok se koná zpravidla ve zdravotním ústavu. Soud provede důkazy potřebné pro posouzení, zda k převzetí došlo ze zákonných důvodů; k tomu zejména vyslechne umístěného člověka, ošetřujícího lékaře a další osoby, o jejichž vyslechnutí umístěný člověk požádá. Ustanovení § 70 se nepoužije.

- § 78 - Soud v rozhodnutí určí, zda k převzetí došlo ze zákonných důvodů, a pokud ano, zda tyto důvody trvají. Dojde-li soud k závěru, že k převzetí nedošlo ze zákonných důvodů, nebo že tyto důvody již netrvají, nařídí propuštění člověka ze zdravotního ústavu. Nařídil-li soud propuštění, je zdravotní ústav po doručení rozhodnutí povinen člověka neprodleně propustit.

- §79 - Rozhodnutí podle § 78 se do 24 hodin od jeho vydání doručí umístěnému člověku, dále jeho zástupci, opatrovníkovi pro řízení a zdravotnímu ústavu. Soud zároveň učiní jiná vhodná opatření, aby se člověk mohl vhodnou formou s obsahem rozhodnutí seznámit a měl jej k dispozici

- §80 - Jestliže soud vyslovil, že převzetí bylo v souladu se zákonnými důvody a že trvají důvody, aby byl člověk nadále omezen ve styku s vnějším světem, pokračuje soud v řízení o vyslovení přípustnosti jeho dalšího držení ve zdravotním ústavu

- §81 - Soud rozhoduje rozsudkem. V rozsudku, který musí být vyhlášen do 3 měsíců od výroku o přípustnosti převzetí do zdravotního ústavu a o trvání jeho důvodů, rozhodne soud, zda další držení je přípustné a na jakou dobu. Účinnost rozsudku podle odstavce 1 zanikne uplynutím doby 1 roku ode dne jeho vyhlášení, nebyla-li v něm určena doba kratší. Má-li být držení ve zdravotním ústavu prodlouženo nad tuto dobu, je nutno provést nové vyšetření a soud musí o povolení dalšího držení znovu rozhodnout.

- §82 - Umístěný člověk, jeho zástupce, opatrovník, a osoby jemu blízké mohou ještě před uplynutím doby, do které je držení přípustné, žádat o nové vyšetření a rozhodnutí o propuštění, je-li odůvodněna domněnka, že další držení ve zdravotním ústavu není důvodné. Soud rozhoduje rozsudkem, který musí být vyhlášen do 2 měsíců od podání návrhu. Zamítne-li soud opakovaně návrh na propuštění a nelze-li očekávat zlepšení stavu umístěného člověka, může rozhodnout, že nebude konat další vyšetřování před uplynutím doby, po kterou bylo držení ve zdravotním ústavu povoleno.

- §83 - Je-li do zdravotního ústavu převzat člověk, jehož zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče, není-li vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen právně jednat a není-li tento stav způsoben duševní poruchou, soud bez jednání rozhodne do 7 dnů ode dne, kdy došlo k převzetí, zda s převzetím souhlasí. Soud jmenuje umístěnému člověku opatrovníka pro řízení. Soud při rozhodování vychází zejména z vyjádření ošetřujícího lékaře o zdravotním stavu umístěného člověka. Rozhodnutí se doručí zdravotnímu ústavu a opatrovníkovi pro řízení. Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. Zdravotní ústav má povinnost soudu oznámit do 24 hodin takovou změnu zdravotního stavu umístěného člověka, která odůvodňuje zahájení řízení podle § 76. Ustanovení § 69, 70, 77 až 81 se nepoužijí.

11. Poskytování zdravotních služeb osobám nezletilým, souhlas zákonných zástupců, podmínky

Zletilost a svéprávnost

- Plně svéprávným se člověk stává zletilostí - zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku

- Před nabytím zletilosti se plné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnosti nebo uzavřením manželství

Poskytování zdravotní péče nezletilým

- Nezletilému pacientovi se zdravotní služby poskytují se souhlasem jeho zákonného zástupce s výjimkou případů, kdy lze zdravotní služby poskytovat bez souhlasu (např. život ohrožující stavy)

- Důležitá je ale i rozumová a volní vyspělost dítěte!

- Při poskytování zdravotních služeb nezletilému pacientovi je třeba zjistit názor na poskytnutí zamýšlených zdravotních služeb, jestliže je to přiměřené rozumové a volní vyspělosti jeho věku.

- Tento názor musí být zohledněn jako faktor, jehož závaznost narůstá úměrně s věkem a stupněm rozumové a volní vyspělosti nezletilého pacienta

Informovaný souhlas nezletilého

- Pro vyslovení souhlasu s poskytnutím zdravotních služeb nezletilému pacientovi se použijí právní předpisy upravující způsobilost fyzických osob k právním úkonům s tím, že nezletilému pacientovi lze zamýšlené zdravotní služby poskytnout na základě jeho souhlasu, jestliže je provedení takového úkonu přiměřené jeho rozumové a volní vyspělosti odpovídající jeho věku

Podle občanského zákoníku

- Má-li být zasaženo do integrity nezletilého, který dovršil 14 let a nenabyl plné svéprávnosti

– zákroku vážně odporuje a zákonný zástupce se zákrokem souhlasí,

– nesouhlasí-li zákonný zástupce a nezletilý si zásah přeje,

- lze odkladný zákrok provést jen se souhlasem soudu!

Souhlas zákonných zástupců

- Je-li zákonných zástupců více, postačí, projeví- li vůči třetí osobě vůli alespoň jeden z nich.

- Jedná-li jeden z rodičů záležitosti dítěte sám vůči třetí osobě, která je v dobré víře, má se za to, že jedná se souhlasem druhého rodiče.

- Jedná-li však vůči další osobě více zástupců společně a odporují-li si, nepřihlíží se k projevu žádného z nich (rozdílný názor rodičů).

Rodičovská odpovědnost

- Rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, (…), v jeho zastupování (…).

- Vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti

- Rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům.

- Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud.

- Nedohodnou-li se rodiče v záležitosti, která je pro dítě významná zejména se zřetelem k jeho zájmu, rozhodne soud na návrh rodiče.

Ochrana zdraví a života dítěte je zcela relevantním důvodem pro zásah do rodičovských práv… …nelze připustit, aby rodiče přijímali opatření škodlivá pro zdraví nebo rozvoj dítěte… (nález ÚS sp.zn.III. 459/03)

Péče bez souhlasu zákonného zástupce

- Neodkladná péče

- jde-li o zdravotní služby nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví,

– v případě léčby vážné duševní poruchy ohrožující zdraví pacienta,

– pokud je podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání,

– zdravotní služby podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

12. Poskytování zdravotních služeb osobám s omezenou svéprávností, souhlas opatrovníka, podmínky

Omezení svéprávnosti

- Omezit svéprávnost člověka může jen soud (nejdéle na tři roky).

- Soud může omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil

- Rozhodnutí o omezení svéprávnosti nezbavuje člověka práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života (např. koupit si noviny, lístek do kina, apod.)

- V rozhodnutí o omezení svéprávnosti jmenuje soud člověku opatrovníka

- Jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, lze jeho právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li mu újmu.

- Jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, považuje se opatrovancovo jednání za platné, pokud je opatrovník schválil.

- To platí i v případě, že takové právní jednání schválil jednající sám poté, co nabyl svéprávnosti

Informovaný souhlas osob omezených ve svéprávnosti

- Informovaný souhlas uděluje soudem ustanovený opatrovník.

- Výjimkou jsou případy poskytování zdravotních služeb bez souhlasu (např. život ohrožující stavy).

- Důležité je i poučení pacienta způsobem zohledňujícím rozumovou vyspělost a aktuální schopnost informaci porozumět

- Má-li být zasaženo do integrity osoby, která není plně svéprávná, a která zákroku vážně odporuje, třebaže opatrovník se zákrokem souhlasí, nelze zákrok provést bez souhlasu soudu!

Opatrovnická rada

- Je-li jmenován opatrovník, může opatrovanec nebo každá osoba opatrovancovi blízká žádat o ustavení opatrovnické rady

- Opatrovník svolá schůzi osob blízkých opatrovanci a jeho přátel, jsou-li mu známy, tak, aby se schůze konala do třiceti dnů po obdržení žádosti

- Zúčastní-li se schůze alespoň pět osob, může být opatrovnická rada zvolena

- Osoby přítomné na schůzi volí členy opatrovnické rady, případně i jejich náhradníky, většinou hlasů

- Opatrovnická rada má alespoň tři členy

- Je schopna usnášet se za přítomnosti většiny členů; má-li však opatrovnická rada tři členy, vyžaduje se přítomnost všech

- Rozhodnutí přijímá opatrovnická rada většinou hlasů přítomných členů

- Bez souhlasu opatrovnické rady nesmí opatrovník rozhodnout o

– umístění opatrovance do uzavřeného ústavu nebo podobného zařízení v případě, kdy to zdravotní stav opatrovance zjevně nevyžaduje, nebo

– zásazíchdo integrity opatrovance, nejedná-li se o zákroky bez závažných následků

- Nelze-li opatrovnickou radu zřídit pro nezájem dostatečného počtu osob, může soud na návrh některé z těchto osob rozhodnout, že působnost opatrovnické rady bude vykonávat jen jedna z těchto osob a rozhodne zároveň o jejím jmenování

- Není-li zvolena opatrovnická rada a není-li možný ani předchozí postup, schvaluje opatření opatrovníka stran opatrovance nebo jeho jmění namísto opatrovnické rady soud

13. Povinná mlčenlivost ve zdravotnictví, rozsah, sdělování informací se souhlasem pacienta

Dobrá víra (NOZ 7)

- má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře

- presumpce poctivosti (není-li dokázána nepoctivost, je třeba vycházet z toho, že člověk jednal poctivě)

Osoba blízká (NOZ 22)

- příbuzný je v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (nemusí dokazovat kladný citový vztah k pacientovi);

- PŘÍBUZENSTVÍ (NOZ 771) – příbuzenství je vztah osob založený na pokrevním poutu nebo vzniklý osvojením

- osoby jsou příbuzné v linii přímé, pochází-li jedna od druhé

- osoby jsou příbuzné ve vedlejší linii, mají-li společného předka, ale přitom nepocházejí jedna od druhé

- jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blížké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní (takové osoby musí dokazovat kladný citový vztah k pacientovi)

- má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí

- ŠVAGROVSTVÍ (NOZ 774) – vnikem manželství vznikne švagrovství mezi jedním manželem a příbuznými druhého manžela;

- zanikne-li manželství smrtí jednoho z manželů, švagrovství tím nezaniká

Povinná mlčenlivost

- Pacient má nejen právo, aby byl o svém zdravotním stavu informován, má rovněž právo, aby se tyto informace nedostaly do nepovolaných rukou

- Toto právo pacienta je zajištěno institutem tzv. povinné mlčenlivosti zdravotnických pracovníků

- ÚLPBM - Problematika povinné mlčenlivosti zdravotnických pracovníků je upravena v článku 10 odstavce 1 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, podle nějž má každý právo na ochranu soukromí ve vztahu k informacím o svém zdraví.

- Výjimky pak mohou být dle čl. 26 této Úmluvy stanoveny pouze zákonem a to jen v případě, kdy jsou nezbytné v demokratické společnosti v zájmu bezpečnosti veřejnosti, předcházení trestné činnosti, ochrany veřejného zdraví nebo ochrany práv a svobod jiných osob.

- Zákon o zdravotních službách 372/2011 - §51

- Poskytovatel je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb

- Za porušení povinné mlčenlivosti se nepovažuje:

a) předávání informací nezbytných pro zajištění návaznosti poskytovaných zdravotních služeb

b) sdělování údajů nebo jiných skutečností, je-li poskytovatel zproštěn pacientem, popřípadě zákonným zástupcem pacienta, mlčenlivosti a sděluje-li údaje nebo tyto skutečnosti v rozsahu zproštění

c) sdělování, popřípadě oznamování údajů nebo jiných skutečností podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, pokud z tohoto zákona nebo jiných právních předpisů vyplývá, že údaje nebo skutečnosti lze sdělit bez souhlasu pacienta

d) sdělování údajů nebo jiných skutečností pro potřeby trestního řízení způsobem stanoveným právními předpisy upravujícími trestní řízení; za porušení povinné mlčenlivosti se rovněž nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností při plnění zákonem uložené povinnosti překazit nebo oznámit spáchání trestného činu

- Za porušení povinné mlčenlivosti se dále nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností poskytovatelem v nezbytném rozsahu pro ochranu vlastních práv v trestním řízení, občanskoprávním řízení, rozhodčím řízení a ve správním řízení nebo sdělování skutečností soudu nebo jinému orgánu, je-li předmětem řízení před soudem nebo jiným orgánem spor mezi poskytovatelem, popřípadě jeho zaměstnancem, a pacientem nebo jinou osobou uplatňující práva na náhradu škody nebo ochranu osobnosti v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb; v této souvislosti je poskytovatel oprávněn předat soudnímu znalci, znaleckému ústavu, komoře nebo odborníkovi, kterého si zvolí, též kopii zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi za účelem vypracování znaleckého nebo odborného posudku vyžádaného obhajobou, nebo účastníkem v občanském soudním řízení. To platí obdobně pro sdělování údajů nebo jiných skutečností pro osobu uvedenou v § 64 odst. 1

- Za porušení povinné mlčenlivosti se též nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností zdravotnickým pracovníkem, který je členem komory, v nezbytném rozsahu pro účely řízení prováděných orgány komory

- Povinná mlčenlivost podle odstavce 1 platí též pro:

a) zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky, a to v souvislosti s výkonem jejich povolání

b) zdravotnické pracovníky nebo jiné odborné pracovníky, kteří již nevykonávají své povolání, a informace získali v souvislosti s bývalým výkonem povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka nebo zaměstnání při poskytování zdravotních služeb

c) osoby získávající způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka

d) osoby uvedené v § 65 odst. 2 nahlížející bez souhlasu pacienta do zdravotnické dokumentace o něm vedené

e) členy odborných komisí podle zákona o specifických zdravotních službách

f) osoby uvedené v §46 odst.1, g) (aby zdravotní služby byly osobám ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence poskytovány za přítomnosti příslušníka Vězeňské služby, a to pouze na dohled, mimo jeho doslech, s výjimkou případů ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka nebo majetku, kdy je příslušník oprávněn být přítomen výkonu zdravotní služby též na doslech)

g) další osoby, které v souvislosti se svou činností vykonávanou na základě jiných právních předpisů zjistí informace o zdravotním stavu pacienta nebo informace s tím související

Předmět povinné mlčelivosti

- Zákon ukládá povinnost mlčenlivosti nejen ohledně informací o zdraví, léčbě apod., ale i jakýchkoli dalších, pokud se je uvedené osoby dozvěděly při výkonu svého povolání

- vztažena na všechny zdravotnické pracovníky i po skončení výkonu povolání

- týká se všech údajů sdělených pacientem (osobní, rodinná, sociální, pracovní anamnéza)

Udělení souhlasu pacientem se sdělením informací

- Se souhlasem pacienta lze sdělit v zásadě veškeré informace kryté mlčenlivostí (vyjímkou jsou pouze informace obsažené ve zdravotnické dokumentaci týkajicí se třetích osob).

- Zákon nepožaduje pro souhlas písemnou formu, nicméně tuto rozhodně doporučuji z důvodů průkaznosti uděleného souhlasu. Záznam o souhlasu s poskytnutím informací je součástí dokumentace.

- Minimální náležitosti souhlasu stanoví vyhláška o zdravotnické dokumentaci - Souhlas by měl byt vždy dostatečně určitý, tedy měl by vymezovat:

- rozsah udajů, které mohou být sděleny

- kterému lékaři (lékařům, zdravotnickým zařizením) je tento souhlas udělován

- vůči komu je mlčenlivost prolomena

- zda jde o souhlas jednorázový, časově omezený apod

14. Poskytování informací ve zdravotnictví bez souhlasu pacienta, podmínky, rozsah

Prolomení povinné mlčenlivosti

- z důvodu udělení souhlasu pacientem se sdělením informací

- předávání informací nezbytných pro zajištění návaznosti poskytovaných zdravotních služeb

- sdělování údajů nebo jiných skutečností pro potřeby trestního řízení způsobem stanoveným právními předpisy upravujícími trestní řízení; za porušení povinné mlčenlivosti se rovněž nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností při plnění zákonem uložené povinnosti překazit nebo oznámit spáchání trestného činu

- sdělování údajů nebo jiných skutečností zdravotnickým pracovníkem, který je členem komory, v nezbytném rozsahu pro účely řízení prováděných orgány komory

- z důvodu zakotveném v některém z právních předpisů (dvě situace)

a) zdravotnický pracovník je povinen aktivně informovat příslušné orgány o určité skutečnosti, kterou zjistil v rámci své činnosti, bez toho, aby byl kýmkoli dotazován či žádán

- oznámení policii nebo státnímu zastupitelství

- vyjmenované závažné trestné činy uvedené v ustanovení §367 a §368 trestního zákona

§367 – Nepřekažení trestného činu

(1) Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný připravuje nebo páchá trestný čin vraždy (§ 140), zabití (§ 141), těžkého ublížení na zdraví (§ 145), mučení a jiného nelidského a krutého zacházení (§ 149), nedovoleného přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy (§ 159), neoprávněného odebrání tkání a orgánů (§ 164), obchodování s lidmi (§ 168), zbavení osobní svobody (§ 170), zavlečení podle § 172 odst. 3 a 4, loupeže (§ 173), braní rukojmí (§ 174), vydírání podle § 175 odst. 3 a 4, neoprávněného nakládání s osobními údaji podle § 180 odst. 4, znásilnění (§ 185), pohlavního zneužití (§ 187), zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193), týrání svěřené osoby (§ 198), krádeže podle § 205 odst. 5, zpronevěry podle § 206 odst. 5, podvodu podle § 209 odst. 5, pojistného podvodu podle § 210 odst. 6, úvěrového podvodu podle § 211 odst. 6, dotačního podvodu podle § 212 odst. 6, podílnictví podle § 214 odst. 3 a 4, legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 4, padělání a pozměnění peněz (§ 233), neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (§ 234), neoprávněné výroby peněz (§ 237), zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 4, poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 5, porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 262), porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 263), provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence (§ 265), porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem (§ 266), obecného ohrožení (§ 272), vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků (§ 280), nedovolené výroby a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky (§ 281), nedovolené výroby a držení jaderného materiálu a zvláštního štěpného materiálu (§ 282), nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy (§ 283), získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou (§ 290), zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny (§ 292), vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), sabotáže (§ 314), vyzvědačství (§ 316), ohrožení utajované informace (§ 317), válečné zrady (§ 320), násilí proti orgánu veřejné moci podle § 323 odst. 3 a 4, násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 3 a 4, přijetí úplatku (§ 331), podplacení (§ 332), násilného překročení státní hranice podle § 339 odst. 2 a 3, organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 4, vzpoury vězňů (§ 344), účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 2 a 3, neuposlechnutí rozkazu podle § 375 odst. 2 a 3, zprotivení a donucení k porušení vojenské povinnosti podle § 377 odst. 2 a 3, porušování práv a chráněných zájmů vojáků stejné hodnosti podle § 382 odst. 3 a 4, porušování práv a chráněných zájmů vojáků podřízených nebo s nižší hodností podle § 383 odst. 3 a 4, zběhnutí (§ 386), ohrožování morálního stavu vojáků podle § 392 odst. 2, genocidia (§ 400), útoku proti lidskosti (§ 401), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402), agrese (§ 405a), přípravy útočné války (§ 406), styků ohrožujících mír (§ 409), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411), válečné krutosti (§ 412), perzekuce obyvatelstva (§ 413), plenění v prostoru válečných operací (§ 414) nebo zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků podle § 415 odst. 3, a spáchání nebo dokončení takového trestného činu nepřekazí, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta; stanoví-li tento zákon na některý z těchto trestných činů trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším

(2) Kdo spáchá čin uvedený v odstavci 1, není trestný, nemohl-li trestný čin překazit bez značných nesnází nebo aniž by sebe nebo osobu blízkou uvedl v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné újmy nebo trestního stíhání. Uvedení osoby blízké v nebezpečí trestního stíhání však nezbavuje pachatele trestní odpovědnosti, týká-li se nepřekažení trestného činu vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), sabotáže (§ 314), vyzvědačství (§ 316), genocidia (§ 400), útoku proti lidskosti (§ 401), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402), agrese (§ 405a), přípravy útočné války (§ 406), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411), válečné krutosti (§ 412), perzekuce obyvatelstva (§ 413), plenění v prostoru válečných operací (§ 414) a zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků podle § 415 odst. 3

(3) Překazit trestný čin lze i jeho včasným oznámením státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu; voják může místo toho učinit oznámení nadřízenému

§ 368 – Neoznámení trestného činu

(1) Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný spáchal trestný čin vraždy (§ 140), těžkého ublížení na zdraví (§ 145), mučení a jiného nelidského a krutého zacházení (§ 149), obchodování s lidmi (§ 168), zbavení osobní svobody (§ 170), braní rukojmí (§ 174), zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193), týrání svěřené osoby (§ 198), padělání a pozměnění peněz (§ 233), neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (§ 234), neoprávněné výroby peněz (§ 237), porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 262), porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 263), provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence (§ 265), porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem (§ 266), obecného ohrožení (§ 272), vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků (§ 280), nedovolené výroby a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky (§ 281), nedovolené výroby a držení jaderného materiálu a zvláštního štěpného materiálu (§ 282), získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou (§ 290), zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny (§ 292), vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), sabotáže (§ 314), vyzvědačství (§ 316), ohrožení utajované informace (§ 317), válečné zrady (§ 320), přijetí úplatku (§ 331), podplacení (§ 332), účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 2 a 3, genocidia (§ 400), útoku proti lidskosti (§ 401), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402), agrese (§ 405a), přípravy útočné války (§ 406), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411), válečné krutosti (§ 412), perzekuce obyvatelstva (§ 413), plenění v prostoru válečných operací (§ 414) nebo zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků podle § 415 odst. 3, a takový trestný čin neoznámí bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu nebo místo toho, jde-li o vojáka, nadřízenému, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta; stanoví-li tento zákon na některý z těchto trestných činů trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším.

(2) Kdo spáchá čin uvedený v odstavci 1, není trestný, nemohl-li oznámení učinit, aniž by sebe nebo osobu blízkou uvedl v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné újmy nebo trestního stíhání

(3) Oznamovací povinnost podle odstavce 1 nemá advokát nebo jeho zaměstnanec, který se dozví o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem advokacie nebo právní praxe. Oznamovací povinnost nemá také duchovní registrované církve a náboženské společnosti s oprávněním k výkonu zvláštních práv, dozví-li se o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo v souvislosti s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství. Oznamovací povinnost trestného činu obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 a zbavení osobní svobody (§ 170) nemá též osoba poskytující pomoc obětem trestných činů

- podezření, že úmrtí bylo způsobeno trestným činem nebo sebevraždou

- jestliže při provádění pitvy vznikne podezření, že úmrtí bylo způsobeno trestným činem

- oznámení orgánům ochrany veřejného zdraví

- hromadný výskyt nemocniční nákazy, infekčni onemocněni, podezřeni na takove onemocněni nebo umrti na ně, vylučovani původců infekčnich onemocnění

- pozitivní mikrobiologické nálezy původců alimentarních onemocnění, markerů virových hepatitid a pozitivních sérologických vyšetření na infekční onemocnění.

- podezření, že příčinou úmrtí je přenosná nemoc

- oznámení zdravotní pojišťovně

- seznam jednotlivých nositelů výkonů k poslednímu dni daného čtvrtletí v případě změny

- kopie hlášení nemocí z povolání

- úrazy a jiná poškození zdraví osob,kterým byla poskytnuta zdravotní péče,pokud mají důvodné podezření,že úraz nebo jiné poškození zdraví byly způsobeny jednáním právnické nebo fyzické osoby

- oznámení České správě sociálního zabezpečení

- předání práce neschopného občana do péče jinému lékaři příslušné okresní správě sociálního zabezpečení v den předání

- oznámení Sociálně právní ochraně dětí

- -skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v §6 odst.1 zákona č.359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí /děti jejichž rodiče neplní nebo zneužívají rodičovskou zodpovědnost/

- případ, kdy matka po narození dítě opustila a zanechala je ve zdravotnickém zařízení

§6 – Sociálně právní ochrana se zaměřuje zejména na děti

a) jejichž rodiče

1. zemřeli

2. neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti, nebo

3. nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti

b) které byly svěřeny do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy

c) které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy závislostí, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití

d) které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte

e) na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu

f) které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců

g) které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami

h) které jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylanty nebo osobami požívajícími doplňkové ochrany, a které se na území České republiky nacházejí bez doprovodu rodičů nebo jiných osob odpovědných za jejich výchovu

- oznámení soudu

- převzetí nemocného bez jeho písemného souhlasu

- oznámení matričním orgánům

- narození dítěte, úmrtí

b) zdravotnicky pracovník je povinen sdělit informace na základě dožádáni oprávněného orgánu

- policie, státní zástupce

-je doložen souhlas pacienta (nebo pacient učiní souhlas přímo vůči lékaři)

-je doložen souhlas soudce ve smyslu ustanovení §8 odst.4 trestního řádu (tento nahrazuje souhlas pacienta)

-lékař sám oznámil podezření ze spáchání trestného činu (trestné činy dle §§ 367,368 trestního zákona)

- soud v retním řízení

- pokud soudce zprostí lékaře mlčenlivosti, nahrazuje toto rozhodnutí souhlas pacienta

- komerční pojišťovny

- případ, kdy zemřelý pacient nebyl pojištěncem pojišťovny, ale naopak byl pojištěnou osobou poškozen (způsobila mu úmrtí) a pozůstalým vzniká nárok na plnění (např. náhrada na výživu pozůstalých apod.) ze strany pojišťovny. V této situaci je pojišťovna oprávněna zjišťovat informace kryté mlčenlivostí, související se škodou událostí, bez předchozího souhlasu pacienta

Výjimka z povinné mlčenlivosti k zajištění ochrany práv poskytovatele

Za porušení povinné mlčenlivosti se dále nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností poskytovatelem v nezbytném rozsahu pro ochranu vlastních práv v trestním řízení, občanskoprávním řízení, rozhodčím řízení a ve správním řízení nebo sdělování skutečností soudu nebo jinému orgánu, je-li předmětem řízení před soudem nebo jiným orgánem spor mezi poskytovatelem, popřípadě jeho zaměstnancem, a pacientem nebo jinou osobou uplatňující práva na náhradu škody nebo ochranu osobnosti v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb; v této souvislosti je poskytovatel oprávněn předat soudnímu znalci, znaleckému ústavu, komoře nebo odborníkovi, kterého si zvolí, též kopii zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi za účelem vypracování znaleckého nebo odborného posudku vyžádaného obhajobou, nebo účastníkem v občanském soudním řízení.

15. Vedení zdravotnické dokumentace, forma, náležitosti, skartace

Právní úprava

- Zákon č.372/2011 o zdravotních službách - §§53-69

- Vyhláška č.98/2012 o zdravotnické dokumentaci

Definice

- zdravotnická dokumentace je souborem informací vztahujících se k pacientovi, o němž je vedena

- poskytovatel je povinen vést a uchovávat zdravotnickou dokumentaci a nakládat s ní podle tohoto zákona a jiných právních předpisů

Účel vedení dokumentace

- ZD je hlavním zdrojem informací o poskytované péči a o změně zdravotního stavu pacienta

- ZD je pro osoby podílející se na poskytování zdravotní péče trvale dostupná, čímž je usnadněna výměna informací a kontinuita plánované péče

- Na jedné straně je dokladem o postupu lékaře vůči pacientovi a může tedy chránit lékaře v některých situacích od trestního stíhání či dalších žalob. To ovšem pouze za podmínky, že dokumentace je vedena správně; pouze tehdy pomáhá lékaři prokázat, že při léčbě postupoval lege artis.

- Na druhou stranu, může být důležitým podkladem pro pacienta v případě, že se domáhá náhrad za nesprávně prováděnou zdravotnickou péči

- Samotné vedení zdravotnické dokumentace by mělo být považováno za součást postupu lege artis při poskytování zdravotní léče

Forma vedení ZD (§54 ZSS)

- Zdravotnická dokumentace může být za podmínek stanovených tímto zákonem vedena v listinné nebo elektronické podobě nebo v kombinaci obou těchto podob.

- V elektronické podobě je zdravotnická dokumentace pořizována, zpracovávána, ukládána a zprostředkovávána v digitální formě s využitím informačních technologií

Formální náležitosti ZD

- osobní údaje pacienta

- označení zdravotnického zařízení

a) identifikační údaje pacienta, kterými jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, je-li přiděleno, číslo pojištěnce veřejného zdravotního pojištění, není-li tímto číslem rodné číslo pacienta, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky, jde-li o cizince místo hlášeného pobytu na území České republiky a v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky,

b) pohlaví pacienta,

c) identifikační údaje poskytovatele, kterými jsou jméno, popřípadě jména, příjmení poskytovatele a adresu místa poskytování zdravotních služeb v případě fyzické osoby, obchodní firmu nebo název poskytovatele, adresu sídla nebo adresu místa podnikání v případě právnické osoby, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, název oddělení nebo obdobné části, je-li zdravotnické zařízení takto členěno

Odborné náležitosti ZD

- informace o zdravotním stavu pacienta, o průběhu a výsledku poskytovaných zdravotních služeb a o dalších významných okolnostech souvisejících se zdravotním stavem pacienta a s postupem při poskytování zdravotních služeb

- údaje zjištěné z rodinné, osobní a pracovní anamnézy pacienta, a je-li to důvodné, též údaje ze sociální anamnézy

Zápis v ZD

- průkazný, pravdivý, čitelný

- průběžně doplňován

- zápisy se provádějí bez zbytečného odkladu. Jde-li o poskytování akutní lůžkové péče, zápis o aktuálním zdravotním stavu pacienta se provádí nejméně jednou denně

a) v listinné podobě musí být opatřen

1. uvedením data jeho provedení

2. podpisem zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka, který zápis provedl, a otiskem razítka s jmenovkou nebo čitelným přepisem jeho jména, popřípadě jmen, příjmení; to neplatí v případě poskytovatele, který poskytuje zdravotní služby vlastním jménem

b) v elektronické podobě musí být opatřen identifikátorem záznamu; samotný zápis obsahuje nezměnitelné a ověřitelné údaje, kterými jsou:

1. datum provedení zápisu

2. identifikátor údaje zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka, který záznam provedl

Opravy zápisu

- Opravy zápisů ve zdravotnické dokumentaci se provádí novým zápisem. Zápis se opatří uvedením data opravy a dalšími náležitostmi.

- Původní zápis musí zůstat čitelný.

- V doplnění nebo opravě zápisu ve zdravotnické dokumentaci na žádost pacienta se uvede datum a čas provedení zápisu a poznámka, že jde o opravu nebo doplnění na žádost pacienta; zápis se opatří podpisem pacienta a zdravotnického pracovníka, který jej provedl

Podmínky vedení ZD v elektronické podobě

- a) technické prostředky použité k uložení záznamů v elektronické podobě zaručují, že údaje v provedených záznamech nelze dodatečně modifikovat; technickými prostředky jsou organizačně-technická opatření, informační systémy, technické zařízení a vybrané pracovní postupy,

b) informační systém, ve kterém je vedena zdravotnická dokumentace v elektronické podobě, eviduje seznam identifikátorů záznamů v elektronické dokumentaci pacientů vedené poskytovatelem a umožňuje jeho poskytování dálkovým přístupem,

c) bezpečnostní kopie datových souborů jsou prováděny nejméně jednou za pracovní den,

d) před uplynutím doby životnosti zápisu na technickém nosiči dat je zajištěn přenos na jiný technický nosič dat,

e) uložení kopií pro dlouhodobé uchování musí být provedeno způsobem znemožňujícím provádět do těchto kopií dodatečné zásahy; tyto kopie jsou vytvářeny nejméně jednou za kalendářní rok,

f) při uchovávání kopií pro dlouhodobé uchování na technickém nosiči dat je zajištěn přístup k těmto údajům pouze oprávněným osobám a je zajištěna jejich čitelnost nejméně po dobu, která je stanovena pro uchování zdravotnické dokumentace,

g) dokumenty v listinné podobě, které jsou součástí zdravotnické dokumentace a které vyžadují podpis osoby, jež není zdravotnickým pracovníkem nebo jiným odborným pracovníkem, musí být převedeny do elektronické podoby, která se opatří zaručeným elektronickým podpisem osoby, která převod provedla; dokument v listinné podobě se uchová,

h) výstupy ze zdravotnické dokumentace lze převést do listinné podoby autorizovanou konverzí dokumentů

i) informační systém, ve kterém je vedena zdravotnická dokumentace, musí umožňovat vytvoření speciální kopie uložené zdravotnické dokumentace ve formátu čitelném a zpracovatelném i v jiném informačním systému.

Vedení ZD v případě utajeného porodu (§56 ZZS)

- Odděleně od zdravotnické dokumentace je vedeno jméno, popřípadě jména, příjmení ženy, které jsou poskytovány v souvislosti s těhotenstvím a utajeným porodem zdravotní služby, písemná žádost o utajení porodu, datum narození ženy a datum porodu.

- Po ukončení hospitalizace ženy, která utajeně porodila, poskytovatel doplní zdravotnickou dokumentaci o údaje uvedené v odstavci 1, vloží ji do vhodného obalu, který zapečetí a označí bezpečnostním kódem, který bude předán též pacientce

Nakládání se ZD v případě zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb

- Pokud oprávnění k poskytování zdravotních služeb zaniklo úmrtím poskytovatele a nepostupuje-li se podle § 27 (pokračování), je ten, kdo žil se zemřelým ve společné domácnosti, nebo osoba mu blízká, nebo vlastník objektu, ve kterém byly zdravotní služby poskytovány, je-li mu úmrtí známo, nebo jiná osoba, která přišla jako první do styku se zdravotnickou dokumentací, povinen oznámit neprodleně úmrtí poskytovatele příslušnému správnímu orgánu a zajistit zdravotnickou dokumentaci tak, aby byla chráněna před nahlížením nebo jiným nakládáním neoprávněnými osobami nebo ztrátou.

Prováděcí právní předpis č98/2012 Sb. O zdravotnické dokumentaci vymezuje:

a) rozsah údajů o zdravotním stavu pacienta a skutečnostech souvisejících s poskytováním zdravotních služeb a s postupem při poskytování zdravotních služeb vedených ve zdravotnické dokumentaci,

b) náležitosti zdravotnické dokumentace a obsah částí zdravotnické dokumentace,

c) podrobnosti o způsobu vedení, zpracování a zacházení se zdravotnickou dokumentací, bez ohledu na formu vedení zdravotnické dokumentace, včetně požadavků na vytvoření speciální kopie zdravotnické dokumentace,

d) dobu uchování zdravotnické dokumentace, postup při vyřazování zdravotnické dokumentace a způsob jejího zničení po uplynutí doby uchování

Záznam do ZD:

- o rozsahu poskytnuté nebo vyžádané zdravotní péče

- o předepsání léčiv nebo zdrav. prostředků

- o podání léčiv včetně podaného množství

- o vybavení pacienta léčivy

- o vystavení příkazu ke zdravot. transportu

- o provedení očkování vč. názvu a šarže

- o použití omezujících prostředků a ohlášení soudu

- o pracovní neschopnosti

- o souhlasu pacienta s poskytováním informací o jeho zdravotním stavu

- písemný souhlas pacienta nebo jeho zákonného zástupce s poskytnutím vyšetřovacího, léčebného nebo jiného zdravotního výkonu /písemný informovaný souhlas/

- o nahlédnutí do dokumentace , atd.

Součást ZD:

- Výsledky vyšetření vč. grafických, audiovizuálních, digitálních nebo jiných obdobných záznamů těchto vyšetření

- písemné informace o zjištěných skutečnostech o zdravotním stavu pacienta, průběhu a ukončení jeho léčení nebo doporučení a návrhy na poskytnutí další zdravotní péče, které si předávají zdravotnická zařízení v rámci zajištění návaznosti zdravotní péče o pacienta

- v případě primární zdravotní péče písemné informace o dosavadním vývoji zdravotního stavu předané předchozím registrujícím lékařem primární zdravotní péče

- Záznamy o výkonech podle zvl.práv.předp. /zákon o sociálním zabezpečení/

- Údaje o obsahu a podmínkách výkonu práce

- Záznam údajů pro NZIS (Národní zdravotnický informační systém)

Specifika vedení některých ZD

- dokumentace zdravotnické záchranné služby

- dokumentace při lůžkové péči

- ošetřovatelská péče

- dokumentace lékařské služby první pomoci

Vyhláškou stanovené povinné náležitosti některých úkonů

1. INFORMACE ZE ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACE VEDENÉ LÉKAŘEM PRIMÁRNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE (VÝPIS)

2. VYŽÁDÁNÍ DALŠÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE

3. INFORMACE O PROVEDENÉM VYŠETŘENÍ (LÉKAŘSKÁ ZPRÁVA)

4. INFORMACE O PROPUŠTĚNÍ Z ÚSTAVNÍ PÉČE (PROPOUŠTĚCÍ ZPRÁVA)

5. PÍSEMNÝ SOUHLAS S POSKYTNUTÍM ZDRAVOTNÍHO VÝKONU

6. PROHLÁŠENÍ O ODMÍTNUTÍ ZDRAVOTNÍHO VÝKONU

7. ZÁZNAM O SOUHLASU S POSKYTOVÁNÍM INFORMACÍ

8. LÉKAŘSKÝ POSUDEK

Skartace

- postup zdravotnických zařízení při vyřazování zdravotnické dokumentace nepotřebné nadále k poskytování zdravotní péče a při posuzování její trvalé hodnoty

- Vyřazování se provádí ve skartačním řízení, které se provádí ve lhůtách stanovených poskytovatelem nejméně však jedenkrát za 3 roky komplexně za celé zdravotnické zařízení – povinnost stanovit skartační komisi (pokud má ZZ více než 10 zaměstnanců)

- skartační návrh

- provozovatel zdravotnického zařízení zašle schválený skartační návrh příslušnému archivu

- skartační lhůta - nejčastěji 5 a 10 let

S – označuje ZD, která se po uplynutí doby uchování navrhne ke zničení

V - označuje zdravotnickou dokumentaci, jejíž hodnotu nelze v okamžiku vzniku určit; u takto označené zdravotnické dokumentace dochází po uplynutí dob uchování uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce k posouzení potřebnosti; části zdravotnické dokumentace již nepotřebné pro další poskytování zdravotních služeb se navrhnou k vyřazení a zničení

Skartační lhůty:

1. primární zdravotní péče – S

- 10 let od změny lékaře primární péče a předání písemné informace v rozsahu potřebném k zajištění návaznosti zdravotní péče o pacienta nově zvolenému lékaři primární péče, nebo 10 let od úmrtí pacienta

2. specializovaná ambulantní zdravotní péče a zvláštní ambulantní péče – S

- 5 let po posledním vyšetření pacienta a předání informace o průběhu a výsledku tohoto vyšetření příslušnému lékaři primární zdravotní péče, nebo 10 let od úmrtí pacienta, pokud není dále stanoveno jinak

3. dispenzární péče – V

a) 10 let od vyřazení pacienta z dispenzární péče nebo ukončení dispenzární péče a předání informace obsahující veškerá podstatná data o výsledcích vyšetření, léčení a vývoji onemocnění příslušnému lékaři primární péče, nebo 10 let od úmrtí pacienta,

b) 100 let od data narození dialýzovaného pacienta, nebo 10 let od jeho úmrtí,

c) 100 let od data narození pacienta, který je podle zvláštního právního předpisu 14) nosičem infekčního onemocnění, nebo 10 let od jeho úmrtí

8. pracovně lékařské služby

a) - S

100 let od data narození pacienta s uznanou nemocí z povolání, nebo 10 let od jeho úmrtí,pokud dále není stanoveno jinak,

b) - V

5 let od data uznání ohrožení nemocí z povolání, nebo 5 let od úmrtí osoby ohrožené nemocí z povolání, pokud dále není stanoveno jinak,

c) - V

5 let od ukončení zaměstnání osoby vykonávající práci zařazenou podle zvláštního právního předpisu do kategorie prvé nebo druhé a předání informace o vývoji zdravotního stavu v době výkonu práce a charakteristiky zdravotní náročnosti vykonávané práce, včetně uvedení kategorie práce podle jednotlivých faktorů pracovních podmínek a délku jejich expozice, a předání dalšímu příslušnému zdravotnickému zařízení závodní preventivní péče, nebo 5 let od úmrtí této osoby,

d) - V

10 let od ukončení zaměstnání osoby vykonávající rizikovou práci ve smyslu zvláštního právního předpisu, pokud dále není stanoveno jinak, a předání informace o vývoji zdravotního stavu v době výkonu práce a charakteristiku zdravotní náročnosti vykonávané práce, včetně uvedení kategorie práce podle jednotlivých faktorů pracovních podmínek, jejich míru a délku jejich expozice, a předání dalšímu příslušnému zdravotnickému zařízení závodní preventivní péče, nebo 10 let po úmrtí této osoby,

e) - V

40 let od ukončení zaměstnání osoby vykonávající rizikovou práci ve smyslu zvláštního právního předpisu 14a) , pokud to zvláštní předpis požaduje, a předání informace o vývoji zdravotního stavu v době výkonu práce a charakteristice zdravotní náročnosti vykonávané práce, včetně uvedení kategorie práce podle jednotlivých faktorů pracovních podmínek, jejich míru a délku jejich expozice, a předání dalšímu příslušnému zdravotnickému zařízení závodní preventivní péče, nebo 10 let po úmrtí této osoby,

f) - S

u zaměstnance kategorie A 15) alespoň do dosažení věku 75 let,

vždy však po dobu nejméně 30 let po ukončení pracovní činnosti v kategorii A,

g) - V

30 let od data uznání těžkého pracovního úrazu, 10 let od data uznání ostatních pracovních úrazů.

Písmena a) a b) se vztahují na zdravotnickou dokumentaci vedenou zdravotnickým zařízením primární zdravotní péče, závodní preventivní péče a zdravotnickým zařízením příslušným podle zvláštního právního předpisu 16) k posuzování a uznávání nemocí z povolání; písmeno c) až g) se vztahují na zdravotnickou dokumentaci vedenou zdravotnickým zařízením závodní preventivní péče.

16. Nahlížení do zdravotnické dokumentace, podmínky, omezení informací

= §65 – 69, zákon č. 372/2011 (ZZS)

Pacient má právo na:

a) na poskytnutí veškerých informací shromážděných ve zdravotnické dokumentaci vedené o jeho osobě nebo v jiných zápisech vztahujících se k jeho zdravotnímu stavu; v případě autorizovaných psychologických metod a popisu léčby psychoterapeutickými prostředky má nárok na informace, jejichž obsahem je popis příznaků onemocnění, diagnóza, popis terapeutického přístupu a interpretace výsledků testů

b) v přítomnosti zaměstnance pověřeného poskytovatelem nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené o jeho osobě nebo do jiných zápisů vztahujících se k jeho zdravotnímu stavu

c) na pořízení výpisů, opisů nebo kopií zdravotnické dokumentace vedené o jeho osobě nebo jiných zápisů vztahujících se k jeho zdravotnímu stavu

d) určit osobu, která může být informována o jeho zdravotním stavu, nebo vyslovit zákaz podávání těchto informací jakékoliv osobě, a to při přijetí k poskytování zdravotní péče nebo kdykoliv po přijetí

• pacient při určení osoby, která může být informována o jeho zdravotním stavu, zároveň určí, zda této osobě náleží též právo nahlížet do dokumentů a na pořízení výpisů, opisů nebo kopií těchto dokumentů;

• pacient může určení osoby nebo vyslovení zákazu kdykoliv odvolat

• určit osobu, která může v případech podle § 34 odst. 8 vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb

-Určení osoby nebo zákaz podávání informací, popřípadě odvolání určení osoby nebo zákazu podávání informací, se zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi a opatří podpisem ošetřujícího lékaře a pacienta

Dvě roviny

1. právo na informace o zdravotním stavu

2. právo nahlížet do dokumentace

- jedná se o odlišná práva – v řadě případů ale osoby, které mají právo na informace mají právo i nahlížet do dokumentace (nemusí tomu ale být vždy!)

Právo na informace ve vztahu ke třetím osobám (§31 – 33 ZZS)

- Jde-li o nezletilého pacienta nebo pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům, právo na informace o zdravotním stavu a právo klást otázky náleží zákonnému zástupci pacienta i pacientovi. Pacientovi se v tomto případě informace a zodpovězení doplňujících otázek poskytne způsobem zohledňujícím jeho rozumovou vyspělost a aktuální schopnost informaci porozumět. Nezletilému pacientovi staršímu 15 let se informace a zodpovězení doplňujících otázek poskytne v plném rozsahu s výjimkou případů, kdy tento pacient není schopen v dostatečné míře porozumět významu a charakteru poskytovaných zdravotních služeb a jejich vlivu na jeho zdraví a život; v tomto případě se postupuje podle věty druhé

- Jestliže to zdravotní stav nebo povaha onemocnění pacienta vyžadují, je poskytovatel oprávněn sdělit osobám, které budou o pacienta osobně pečovat, informace, které jsou nezbytné k zajištění této péče nebo pro ochranu jejich zdraví.

- Poskytovatel může v nezbytném rozsahu zadržet informaci o zdravotním stavu nezletilého pacienta jeho zákonnému zástupci, pěstounovi nebo jiné pečující osobě v případě podezření, že se tato osoba podílí na zneužívání nebo týrání nebo ohrožování zdravého vývoje tohoto nezletilého pacienta, lze-li předpokládat, že poskytnutím této informace by mohlo dojít k ohrožení pacienta. Obdobně se postupuje, jde-li o pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům.

- Zdravotnický pracovník má právo v případě pochybností o totožnosti osoby, popřípadě jejího vztahu k pacientovi požadovat, aby tato osoba prokázala svou totožnost

Právo na poskytnutí informace o zdravotním stavu pacienta, který zemřel

- Právo na informace o zdravotním stavu pacienta, který zemřel a informace o výsledku pitvy, byla-li provedena, právo v přítomnosti zdravotnického pracovníka nahlížet do zdravotnické dokumentace nebo do jiných zápisů vztahujících se ke zdravotnímu stavu pacienta, na pořízení výpisů, opisů nebo kopií těchto dokumentů, mají osoby blízké zemřelému pacientu, neurčil-li za svého života jinak, popřípadě další osoby určené pacientem

- Jestliže zemřelý pacient za svého života vyslovil zákaz poskytování informací o svém zdravotním stavu, právo na informace o jeho zdravotním stavu mají osoby blízké pouze v případě, že je to v zájmu ochrany jejich zdraví nebo ochrany zdraví dalších osob, a to v rozsahu nezbytném pro ochranu zdraví

Omezení zpřístupnění zdravotnické dokumentace

- v případě autorizovaných psychologických metod a popisu léčby psychoterapeutickými prostředky

- v případě nezletilého pacienta a údajů o jeho zákonném zástupci, pěstounovi nebo pečující osobě, z nichž lze vyvodit podezření na zneužívání, týrání či ohrožování zdravého vývoje

Znění zákona o ZZS o Nahlížení do ZD

§ 65

(1) Do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi mohou v přítomnosti zaměstnance pověřeného poskytovatelem nahlížet, pořizovat si její výpisy nebo kopie

a) pacient, zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta; do záznamů autorizovaných psychologických metod a popisu léčby psychoterapeutickými prostředky může pacient, zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta nahlížet nebo si pořizovat výpisy nebo kopie pouze v rozsahu záznamu popisu příznaků onemocnění, diagnózy, popisu terapeutického přístupu a interpretace výsledků testů,

b) osoby určené pacientem, zákonným zástupcem nebo opatrovníkem pacienta, pěstoun nebo jiná pečující osoba; v případě záznamů autorizovaných psychologických metod a popisu léčby psychoterapeutickými prostředky se postupuje podle písmene a),

c) osoby blízké zemřelému pacientovi v rozsahu stanoveném v § 33 odst. 4;

postupy podle písmene a), b) nebo c) nesmí narušit poskytování zdravotních služeb.

(2) Do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi mohou bez jeho souhlasu nahlížet, jestliže je to v zájmu pacienta nebo jestliže je to potřebné pro účely vyplývající z tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, a to v nezbytném rozsahu,

a) osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání a jiní odborní pracovníci v přímé souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, kteří jsou zaměstnanci poskytovatele, a další zaměstnanci poskytovatele v rozsahu nezbytně nutném pro výkon povolání, a dále z důvodu splnění úkolů podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a při hodnocení správného postupu při poskytování zdravotních služeb,

b) osoby podílející se na výkonu působnosti příslušného správního orgánu v souvislosti s přezkoumáním lékařského posudku podle jiného právního předpisu,

c) osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání

1. pověřené příslušným správním orgánem vypracováním odborného stanoviska k návrhu na přezkoumání lékařského posudku,

2. pověřené příslušným správním orgánem, který převzal podle tohoto zákona zdravotnickou dokumentaci, pořizováním výpisů nebo kopií zdravotnické dokumentace pro zajištění návaznosti zdravotních služeb o pacienta,

d) osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, které se podílejí na výkonu působnosti správních orgánů, oprávněné k výkonu kontroly v rozsahu jejich pověření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a pověřené osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání přizvané ke kontrole v rozsahu jejich pověření,

e) osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání pověřené zdravotními pojišťovnami k provádění činností v rozsahu stanoveném zákonem o veřejném zdravotním pojištění,

f) zdravotničtí pracovníci příslušní podle jiných právních předpisů k posuzování zdravotního stavu pro účely sociálního zabezpečení, zejména nemocenského nebo důchodového pojištění, státní sociální podpory, zaměstnanosti, sociálně-právní ochrany dětí, sociálních služeb a pomoci v hmotné nouzi,

g) osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání pověřené Státním ústavem pro kontrolu léčiv, oprávněné k výkonu kontroly podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů v rozsahu stanoveném těmito právními předpisy,

h) osoby podílející se na evidenci údajů nebo na kontrole sdělování údajů do Národního zdravotnického informačního systému podle tohoto zákona,

i) soudní znalci ve zdravotnických oborech a osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, které byly pověřeny vypracováním znaleckého posudku znaleckým ústavem30), poskytovatelem nebo zdravotnickým pracovníkem, v rozsahu nezbytném pro vypracování znaleckého posudku pro potřebu trestního řízení nebo pro řízení před soudem podle jiných právních předpisů,

j) lékaři Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem,

k) osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, které jsou zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví, při výkonu státního zdravotního dozoru,

l) osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání provádějící hodnocení kvality a bezpečí podle tohoto zákona a osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání provádějící externí klinické audity lékařského ozáření podle zákona o specifických zdravotních službách,

m) Veřejný ochránce práv v souvislosti s šetřením podle jiného zákona31) tak, aby byla zajištěna ochrana citlivých údajů třetích osob,

n) členové delegace Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání nebo členové delegace Podvýboru pro prevenci mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, a to v rozsahu nezbytném pro splnění úkolu vyplývajícího z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které upravují činnost výboru nebo podvýboru32).

Osoby uvedené v písmenech b) až n) si mohou pořizovat výpisy nebo kopie zdravotnické dokumentace v rozsahu nezbytném pro splnění účelu nahlížení.

(3) Osoby získávající způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka a zdravotničtí pracovníci uvedení v § 46 odst. 2 mohou do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi nahlížet v rozsahu nezbytně nutném pro zajištění výuky; to neplatí, jestliže pacient nahlížení prokazatelně zakázal.

§ 66

(1) Pokud si osoba, která je podle § 65 odst. 1 nebo odst. 2 písm. b) až k) oprávněná k pořízení výpisu nebo kopie zdravotnické dokumentace, nepořídí výpis nebo kopii vlastními prostředky na místě, pořídí kopii zdravotnické dokumentace poskytovatel. Výpis zdravotnické dokumentace pro osoby uvedené ve větě první poskytovatel pořídí pouze v případě, je-li to účelnější než pořízení kopie, a to po dohodě s oprávněnou osobou. Poskytovatel pořídí výpis nebo kopii zdravotnické dokumentace

a) pro osoby uvedené v § 65 odst. 1 do 30 dnů od obdržení žádosti pacienta nebo jiné k tomu oprávněné osoby,

b) pro osoby uvedené v § 65 odst. 2 písm. b) až k) v rozsahu nezbytném pro splnění účelu nahlížení do 15 dnů od obdržení písemné žádosti,

pokud z jiného právního předpisu nevyplývá jiný postup nebo pokud nebyla dohodnuta jiná lhůta.

(2) Pokud poskytovatel není schopen osobám uvedeným v § 65 odst. 1 zajistit nahlížení do zdravotnické dokumentace, pořídí pro ně kopii zdravotnické dokumentace do 5 dnů ode dne, kdy oprávněné osobě sdělil, že nahlížení do zdravotnické dokumentace nelze zajistit, jestliže nebyla dohodnuta lhůta jiná. Za pořízení kopie nelze požadovat úhradu.

(3) Poskytovatel, který na základě žádosti osoby uvedené v § 65 odst. 1 pořídil výpis nebo kopii zdravotnické dokumentace, může požadovat

a) úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením výpisu nebo náklady vynaložené na pořízení kopie zdravotnické dokumentace; ceník za pořízení výpisu nebo kopie zdravotnické dokumentace musí být umístěn na místě veřejně přístupném pacientům,

b) za jejich odeslání úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s jejich odesláním,

nestanoví-li jiný právní předpis jinak nebo není-li hrazeno pořízení výpisu nebo kopie z veřejného zdravotního pojištění.

(4) V případě, že je zdravotnická dokumentace vedena pouze v elektronické podobě, má pacient nebo jiná osoba oprávněná podle § 65 právo nahlížet dálkovým přístupem nebo na pořízení její kopie na technickém nosiči dat, který si určí, nebrání-li tomu technické možnosti poskytovatele; to neplatí, požaduje-li listinnou podobu.

(5) Osoby uvedené v § 65 odst. 2 písm. b) až n) jsou povinny před nahlédnutím do zdravotnické dokumentace prokázat svou totožnost průkazem totožnosti nebo jiným dokladem obsahujícím fotografii a příslušnost ke správnímu orgánu nebo instituci nebo předložit písemné pověření. Jde-li o osoby uvedené v § 65 odst. 1 použije se obdobně § 41 odst. 3 a 4.

(6) Každé nahlédnutí do zdravotnické dokumentace nebo pořízení jejích výpisů nebo kopií podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, s výjimkou nahlédnutí podle § 65 odst. 2 písm. a) a odst. 3, se do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi zaznamená. Podle věty první se postupuje obdobně, jestliže byly oprávněnému subjektu poskytnuty podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů bez souhlasu pacienta údaje nebo jiné informace vztahující se k osobě pacienta.

§ 67

Jestliže jsou ve zdravotnické dokumentaci vedené o nezletilém pacientovi zaznamenány takové údaje o jeho zákonném zástupci, pěstounovi nebo jiné pečující osobě, o kterých se zdravotnický pracovník dozvěděl při poskytování zdravotních služeb a z nichž lze vyvodit podezření na zneužívání nebo týrání pacienta nebo ohrožování jeho zdravého vývoje, může poskytovatel omezit zpřístupnění zdravotnické dokumentace tomuto zákonnému zástupci, popřípadě oběma zákonným zástupcům, pěstounovi nebo jiné pečující osobě, pokud uzná, že toto omezení je v zájmu pacienta. Přístup do zdravotnické dokumentace lze omezit pouze ve vztahu k údajům, z nichž vyplývají skutečnosti uvedené ve větě první. Obdobně se postupuje, má-li zdravotnický pracovník podezření na zneužívání nebo týrání pacienta s omezenou svéprávností, nebo jiného pacienta, který není nezletilým pacientem nebo pacientem s omezenou svéprávností.

§ 68

Jestliže příslušný správní orgán převzal zdravotnickou dokumentaci, použijí se ustanovení § 66 a 67 obdobně.

§ 69

Prováděcí právní předpis stanoví

b) náležitosti zdravotnické dokumentace a obsah částí zdravotnické dokumentace,

d) dobu uchování zdravotnické dokumentace, postup při vyřazování zdravotnické dokumentace a způsob jejího zničení po uplynutí doby uchování,

e) formát identifikátoru záznamu, podmínky kladené na formát identifikátoru záznamu a podmínky kladené na technické prostředky pro vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě.

17. Právní odpovědnost lékaře a poskytovatele zdravotních služeb, druhy, obecné předpoklady vzniku odpovědnosti

Právní odpovědnost

- druh právního vztahu

- vzniká v důsledku porušení právní povinnosti (deliktu, protiprávního jednání) nebo eventuálně i protiprávního stavu

- spočívá v nové povinnosti sankční povahy

Druhy právní odpovědnosti

a) veřejnoprávní – Trestní, (odpovědnost za přestupek)

- správní

- disciplinární

- odpovědnost za přestupek

b) soukromoprávní (podle občanského zákoníku, podle zákoníku práce)

- za škodu (újma na mění)

-za nemajetkovou újmu

a) subjektivní – za zaviněné protiprávní jednání

b) objektivní – za škodlivý následek bez ohledu na zavinění

Podmínky vzniku odpovědnosti ¨

1. protiprávní jednání

- jednání = projev vůle ve vnějším světě

- porušení právními předpisy stanovené povinnosti (postup non lege artis, porušení mlčelivosti)

- konání (komisní delikt)

- opomenutí konat (omisivní delikty)

- psychický vztah jednajícího k vlastnímu protiprávnímu jednání a jeho výsledku

- úmyslné jednání – úmysl přímý – pachatel chtěl ublížit či ohrozit

- úmysl nepřímý – pachatel věděl, že svým jednáním ublížit či ohrozit může

- nedbalostní jednání – nedbalost vědomá – pachatel věděl, že se může něco stát, ale spoléhal, že se tak nestane

- nedbalost nevědomá – pachatel nevěděl, že se něco může stát, ale k svým osobním poměrům vědět měl a mohl

2. škoda, resp. jiná újma

- ublížení na zdraví (těžká újma, usmrcení)

- ohrožení života či zdraví

- neoprávněný zásah do práva na ochranu osobnosti

3. příčinná souvislost (kauzální nexus)

- kauzální nexus spojuje jednání s následkem

- příčinou je každy jev, bez něhož by nenastal způsobem, jakým nastal (co do rozsahu poruchy, ohrožení, času, apod.)

- bezpečně prokázána, nestačí pouhá pravděpodobnost!

- musí být postavena na jisto

- samotné pochybení lékaře při poskytování zdravotní péče, pokud není prokázáno, že právě ono způsobilo škodlivý následek na zdraví pacienta, odpovědnost nezakládá

Zásada gradace příčinné souvislosti

- jednotlivé příčiny nemají pro způsobení následků stejný význam

- příčina dostatečně významná!

- přerušení příčinné souvislosti – další příčina jako příčina výlučná a samostatná, která by způsobila následek bez ohledu na pachatele

Usnesení Ústavního soudu sp.zn I.ÚS 1919/08

- závěry nalézacího soudu stran „stoprocentního“ prokázání objektivní příčinné souvislosti se jeví ÚS jako nereálné, nedosažitelné, neudržitelné. Oslabuje to postavení poškozeného

„Určovat v lékařských postupech vztah příčiny a následku je samo o sobě velmi obtížné. Podstatou lékařství je vlastně vstupovat do celého řetězce příčin a následků, do procesů, které probíhají v lidském těle a vnějším zásahem tyto procesy ovlivňovat. Zásah lékaře tak vlastně sám o sobě mění ,,přirozený běh věcí“ v lidském těle, zasahuje do komplexních vztahů příčin a následků. I v případě aktivního jednání lékaře, který zvolí určitý léčebný postup, je velmi obtížné, ba vyloučené stanovit, zda tento postup, byl nade vší rozumnou pochybnost jedinou možnou příčinou škodlivého stavu, který nastal. O to obtížnější je to v případě opomenutí, kdy lékař nezvolí postup, který na základě soudobých a dostupných znalostí zvolit mohl a měl. Prokázat, že právě a pouze toto opomenutí tvoří se škodlivým důsledkem ničím nenarušený vztah, je v podstatě nemožné. Ostatně z toho důvodu právní řády common law opustily v těchto případech požadavek prokázání kauzálního nexu a vytvořily doktrínu tzv. ,,ztráty šance“ či ,,ztráty očekávání“, podle níž soud poměřuje či odhaduje pravděpodobnost dosažení určitých šancí, pokud by byl zvolen určitý postup a reflektuje tyto šance, zda jsou vyšší nebo nižší než ty, které by bylo možno očekávat při nenarušeném či řádném chodu věcí.

4. zavinění

18. Občanskoprávní odpovědnost ve zdravotnictví, náhrada škody a nemajetkové újmy na zdraví

= odpovědnost poskytovatele zdravotních služeb (PZS) za škodu (majetková újma) nebo neoprávněný zásah do práva na ochranu osobnosti způsobené pacientovi (nemajetková újma)

- obdobně i v případě, že by pacient způsobil škodu PZS nebo neoprávněně zasáhl do dobré pověsti PZS

- tato odpovědnost se řídí Občanským zákoníkem, zákon č.89/2012 Sb.

Otázka zavinění

- subjektivní odpovědnost (vyžaduje se zavinění)

- Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

- Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva

- objektivní odpovědnost (odpovědnost za výsledek)

- Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit

- Povinnosti k náhradě škody se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli

Odpovědnost za pomocníka (§2914)

– Kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám.

–Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody

Majetková škoda

- Náklady spojené s péčí o zdraví (§2960) - Škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

- Náklady pohřbu

- Peněžité dávky

– náhrada za ztrátu na výdělku a na důchodu

– bezplatná práce pro jiného (§2965) - Konal-li poškozený bezplatně práce pro jiného v jeho domácnosti nebo závodu, nahradí škůdce této jiné osobě peněžitým důchodem, oč přišla

– náklady na výživu pozůstalým, příp. z důvodu slušnosti i jiné osobě (§2966, odst.2) - Z důvodu slušnosti lze přiznat příspěvek na výživné i jiné osobě, pokud ji usmrcený poskytoval takové plnění, ač k tomu nebyl podle zákona povinen

Nemajetková újma

- Vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění (Vyhláška zrušena bez náhrady 31.12.2013!)

- bodové ohodnocení: 1 bod = 120 Kč

Obecná ustanovení podle NOZ (§2965)

- Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části NOZ, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil;

- jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy

Náhrada při ublížení na zdraví (§2958)

- Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy;

- vznikla-li poškozením překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění.

- Nelze-li výši náhrady takto určit stanoví se podle zásad slušnosti!

Náhrady při usmrcení (§2959)

- Při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení.

- Nelze-li výši náhrady takto určit stanoví se podle zásad slušnosti!

Právo na pozůstalost (§1475)

- Pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci.

Ochrana osobnosti (§19)

- Každý člověk má vrozená, již samotným rozumem a citem poznatelná přirozená práva, a tudíž se považuje za osobu. Zákon stanoví jen meze uplatňování přirozených práv člověka a způsob jejich ochrany

- Přirozená práva spojená s osobností člověka nelze zcizit a nelze se jich vzdát; stane-li se tak, nepřihlíží se k tomu. Nepřihlíží se ani k omezení těchto práv v míře odporující zákonu, dobrým mravům nebo veřejnému pořádku.

- Chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého

- Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy

Osobní neštěstí (§2971)

- Odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit.

Dílčí osobnostní práva

Podoba a soukromí (§84 - 90)

- Zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením.

- Podobizna nebo zvukový či obrazový záznam se mohou bez svolení člověka také pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství

- Svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob

- Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod

- Zákonný důvod k zásahu do soukromí jiného nebo k použití jeho podobizny, písemnosti osobní povahy nebo zvukového či obrazového záznamu nesmí být využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka

Duševní a tělesná integrita (§91)

- člověk je nedotknutelný

- Mimo případ stanovený zákonem nesmí nikdo zasáhnout do integrity jiného člověka bez jeho souhlasu uděleného s vědomím o povaze zásahu a o jeho možných následcích. Souhlasí-li někdo, aby mu byla způsobena závažná újma, nepřihlíží se k tomu; to neplatí, je-li zásah podle všech okolností nutný v zájmu života nebo zdraví dotčeného

Práva člověka při detenci

Nakládání s částmi lidského těla

Ochrana lidského těla po smrti

Škoda způsobená věcí (§2936)

- Kdo je povinen někomu něco plnit a použije při tom vadnou věc, nahradí škodu způsobenou vadou věci.

- To platí i v případě poskytnutí zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb

Škoda informací nebo radou (§2950)

- Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti.

Promlčení

- subjektivní promlčecí lhůta – 3 roky

- objektivní promlčecí lhůta – vyloučena pro případ újmy na svobodě, životě a zdraví

19. Trestní odpovědnost lékaře, podmínky vzniku, trestné činy ve zdravotnictví

Trestní odpovědnost

- odpovědnost fyzické osoby (i právnické)

- vždy je vyžadováno zavinění

- k trestnosti činu je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti

Trestní oznámení

- podnět fyzické, právnické osoby

- podnět org. činných v trestním řízení¨

- forma písemná, ústní do protokolu

- přípravné řízení: odborné vyjádření, znalecký posudek

- odložení věci, odevzdání jinému orgánu

- stížnost ke státnímu zástupci

Trestní stíhání

- zahájení trestního stíhání

- podání stížnosti (lze tzv. blanketní stížnost)

- státní zástupce může – postoupit věc ČLK nebo zastavit trestní stíhání (přezkum Nejvyšším státním zastupitelstvím)

- obžaloba

Okolnosti vylučující protiprávnosti

- okolnosti, které způsobují, že čin, který se svými rysy podobá trestnému činu, není ani protiprávní ani nebezpečný pro společnost

- nejdo trestný čin, vyloučena je trestní odpovědnost

- výslovně upraveny v zákoně nebo dovozeny z právní praxe (nutná obrana, krajní nouze, oprávněné použití zbraně, přípustné riziko, svolení poškozeného)

Lékařský zákrok

- zákrok prování osoba oprávněná

- způsobem odpovídajícím současným poznatkům lékařské vědy a v souladu s léčebným záměrem ale bez souhlasu

- vyloučena trestní odpovědnost za újmu na zdraví nebo usmrcení – nikoliv za neoprávněné omezování osobní svobody

Přípustné riziko (§31)

- povolená míra rizika při výkonu dovolené činnosti (při výkonu povolání) dosud pojem uznávaný pouze právní naukou

- hledisko subsidiarity – daného cíle nelze dosáhnout jinak

- trestný čin nespáchá, kdo v souladu s dosaženým stavem poznání a informacemi, které měl v době svého rozhodování o dalším postupu, vykonává v rámci svého zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce společensky prospěšnou činnost, kterou ohrozí nebo poruší zájem chráněný trestním zákonem, nelze-li společensky prospěšného výsledku dosáhnout jinak

- nejde o přípustné riziko, jestliže taková činnost ohrozí život nebo zdraví člověka, aniž by jím byl dán k ní v souladu s jiným právním předpisem souhlas, nebo výsledek, k němuž směřuje zcel zřemě neodpovídá míře rizika, anebo provádění této činnosti zejmě odporuje požadavkům jiného právního předpisu, veřejnému zájmu, zásadám lidskosti nebo se příčí dobrým mravům

Krajní nouze

- podstatou střed zájmů (hodnot) chráněných právem, kdy ohrožený zájem je možno chránit jen tak, že porušíme (obětujeme) jiný zájem

- nejde o krajní nouzi, kdy hrozí nebezpečí tomu, kdo je povinen je snášet (kdo je povinen snášet nebezpečí, není v krajní nouzi – lékař se nemůže vymluvit na to, že nechce léčit feťáka, protože se bojí nákazy (byl by v nouzi) – lékař má povinnost toto nebezpečí snést)

Co dělá krajní nouzi krajní nouzí?

1.Odvrácení nebezpečí – přímo hrozící chráněnému trestním zákone (nežli bych nechala uhořet majitele v hořícím domě, rozbiju mu okno a vytáhnu ho – rozbitím okna dělám trestní čin)

2. Subsidiarita – nebezpečí nelze odvrátit jinak

3. Proporcionalita – následek nesmí být zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější, než ten, který hrozil

Svolení poškozeného

- trestný čin nespáchá, kdo jedná na základě svolení osoby, jejíž zájmy, o nichž tato osoba může bez omezení oprávněně rozhodovat, jsou činem dotčeny

- nelze za svolení považovat souhlas k ublížení na zdraví nebo usmrcení (s výjimkou případů svolení k lékařským, které jsou v době činu v souladu s právním řádem a poznatky lékařské vědy a praxe)

Trestné činy ve zdravotnictví, členění, sankce (tresty)

a) trestné činy proti životu a zdraví

b) trestné činy proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství

c) trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti

d) trestné činy proti rodině a dětem

e) trestné činy proti majetku

f) trestné činy hospodářské

g) trestné činy obecně nebezpečné

h) trestné činy proti životnímu prostředí

i) trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci

j) trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných

k) trestné činy proti branné povinnosti

l) trestné činy vojenské

m) trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy

Ublížení na zdraví z nedbalosti

-§148 - kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti

UBLÍŽENÍ NA ZDRAVÍ = způsobení takové poruchy, která znesnadňuje poškozenému výkon obvyklé činnosti, není přechodného rázu a vyžaduje lékařské ošetření (činí podle praxe nejméně 7 dnů)

- §147 – Kdo jinému nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo peněžitým trestem

TĚŽKÁ ÚJMA NA ZDRAVÍ = vážná porucha zdraví – zmrzačení, ochromení údu, zohyzdění, zasažení funkce smyslového ústrojí, poškození důležitého orgánu,…

Usmrcení z nedbalosti

- §143 – kdo jinému z nedbalosti způsobí smrt tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až šest let

Účast na sebevraždě

- §144 – kdo jinému pohne k sebevraždě (stačí, že mu to říká a myslí to vážně, aniž by dotyčný pokus o seberaždu učinil) nebo jinému k sebevraždě pomáhá (stačí i k pokusu o sebevraždu), bude potrestán odnětím svobod až na tři léta

Neposkytnutí pomoci

- §150/2 – kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti

- jedná se o úmyslný trestný čin (nelze z nedbalosti)

- ohrožovací delikt – trestné neposkytnutí pomoci, nikoli následek

Šíření nakažlivé lidské nemoci

- §153 – kdo z nedbalosti způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci u lidí, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, porušil-li takovým činem důležitou povinnost….

ZAVLEČENÍ = vyvolání nebezpečí v místech, kde se tato choroba dosud nevyskytuje

ROZŠÍŘENÍ = zvýšení jejího nebezpečí v místech, kde se již epidemiologicky vyskytuje

Trestné činy proti těhotenství ženy

- §159 – Nedovolené přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy

- §160 – Nedovolené přerušení těhotenství se souhlasem těhotné ženy

- §161 – Pomoc těhotné žene k umělému přerušení těhotenství

- §162 – Svádění těhotné ženy k umělému přerušení těhotenství

- §163 – Beztrestnost těhotné ženy – žena za předchozí zákony stíhána nebude

Další trestné činy

- §164 – Neoprávněné odebrání tkání a orgánů

- §165 – Nedovolené nakládání s tkáněmi a orgány

- §166 – Odběr tkáně orgánu a provedení transplantace za úplatu

- §167 – Nedovolené nakládání s lidským embryem a lidským genomem

Trestné činy proti svobodě

- §170 – Zbavení osobní svobody – kdo jiného bez oprávnění uvězní nebo jinak zbaví osobní svobody, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let

- §171 – Omezování osobní svobody – kdo jinému bez oprávnění brání užívat osobní svobody, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta

Trestné činy proti právům na ochranu osobnosti a soukromí

- §180 – Neoprávněné nakládaní s osobními údaji – kdo, byť i z nedbalosti, poruší státem uloženou povinnost mlčenlivosti tím, že neoprávněně zveřejní, sdělí nebo zpřístupní osobní údaje třetí osobě získané v souvislosti s výkonem svého povolání, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti

Oznamovací trestné činy

- §367 – Nepřekažení trestného činu – kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný připravuje nebo páchá trestný čin … a spáchání nebo dokončení takového trestného činu nepřekazí, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta

- překazit trestný čin lze i jeho včasným oznámením státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu

- §368 – Neoznámení trestného činu – kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný spáchal trestný čin … a takový trestný čin neoznámi bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta

- oznamovací povinnost nemá advokát, který se dozví o tr.činu u svého klienta

Obrana lékaře proti nepravdivému obvinění

- žaloba na ochranu osobnosti

- §180 – Trestní oznámení pro trestní čin pomluvy

- §345 – Trestný čin křivého obvinění

Adhezní řízení

- adhézním řízením se rozumí projednání nároku poškozeného na náhradu škody způsobené trestným činem

- poškozený, kterému byla trestným činem způsobena škoda, je oprávněn navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit tuto škodu

- tento návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování, přičemž je nutné, aby z návrhu bylo patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody uplatňuje

20. Disciplinární odpovědnost lékaře, charakteristika, sankce

- odpovědnost člena komory vůči ČLK

- zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře

- disciplinární řád ČLK (stavovský předpis č. 4 ČLK), schválený sjezdem ČLK podle § 15 odst. 2 písm. a) zákona č. 220/1991 Sb.)

Povinnosti členů ČLK

- vykonávat své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony,

- dodržovat organizační, jednací, volební a disciplinární řád komory,

- řádně platit stanovené příspěvky,

- oznámit příslušným orgánům komory změny související s výkonem lékařského nebo lékárnického povolání a

- v případech stanovených komorou uzavřít odpovědnostní pojištění

a) svobodně volit a provádět ty preventivní, diagnostické a léčebné úkony lege artis, přitom respektovat co nejvíce vůli nemocného

b) neodkladně poskytnout lékařskou pomoc

c) plnit své povinnosti v situacích veřejného ohrožení a při katastrofách přírodní nebo jiné povahy

d) nepředepisovat léky, na něž vzniká závislost, nebo které vykazují účinky dopingového typu k jiným než léčebným účelům

e) u nevyléčitelně nemocných a umírajících účinně tišit bolest, šetřit lidskou důstojnost a mírnit utrpení.

f) u transplantací se řídit příslušnými předpisy

g) v zájmu pacienta důsledně zachovávat lékařské tajemství, s výjimkou případů, kdy je této povinnosti souhlasem pacienta zbaven nebo když je to stanoveno zákonem;

h) v případě aktivního výkonu povolání lékaře se odborně vzdělávat;

i) při výkonu povolání vést a uchovávat řádnou dokumentaci písemnou nebo jinou formou. Ve všech případech je nutná přiměřená ochrana znemožňující její neoprávněnou změnu, zničení nebo zneužití;

j) sám nebo po dohodě s jinými neordinovat neúčelné léčebné, diagnostické a jiné úkony ze zištných motivů

k) neřídit se při doporučování léků komerčními hledisky

l) zdržet se všech nedůstojných aktivit, které přímo nebo nepřímo znamenají propagaci nebo reklamu jeho osoby a lékařské praxe

m) použít u nemocného nový způsob léčení až po dostatečných biologických zkouškách

n) chovat se k nemocnému korektně, s pochopením a trpělivostí a nesnížit se k hrubému nebo nemravnému jednání, jakož i brát ohled na práva nemocného

o) pro nemocného srozumitelným způsobem odpovědně informovat jeho nebo

q) nezneužít ve vztahu k nemocnému jeho důvěru a závislost jakýmkoliv způsobem;

r) v zájmu své stavovské cti i s ohledem na pověst lékařské profese nepodceňovat a neznevažovat profesionální dovednosti, znalosti i poskytované služby jiných lékařů a především nepoužívat ponižujících výrazů o jejich osobách, nekomentovat nevhodným způsobem činnost ostatních lékařů v přítomnosti nemocných a nelékařů;

s) kolegiálně spolupracovat s lékaři, kteří současně nebo následně vyšetřují či léčí stejného pacienta. t) požádat dalšího nebo další lékaře o konzilium vždy, když si to vyžádají okolnosti a nemocný souhlasí. Je právem lékaře navrhnout osobu konzultanta.

u) vykonávat svou praxi zásadně osobně. Zastupován může lékař být jen dočasně

STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 4 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY - DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD

§ 1 Principy řízení dle disciplinárního řádu

- Disciplinární řád upravuje postup orgánů České lékařské komory, práva a povinnosti účastníků řízení dle disciplinárního řádu, úkony, které s tímto řízením bezprostředně souvisejí tak, aby byl spolehlivě zjištěn skutkový stav věci a bylo zajištěno spravedlivé posouzení podané stížnosti, jejíž řešení náleží do působnosti komory.

- Dále disciplinární řád upravuje postup ve smírčím řízení mezi lékařem, proti němuž směřuje stížnost, a tím, kdo stížnost podal.

- Cílem smírčího řízení je dosažení mimosoudního smíru na půdě komory.

- Dokud pravomocným disciplinárním rozhodnutím není potvrzeno disciplinární provinění, je nutno hledět na člena komory, jako by nebyl vinen.

- Řízením podle tohoto disciplinárního řádu se rozumí projednávání stížností orgány komory

- Řízení dle disciplinárního řádu je zahájeno dnem, kdy stížnost, která je podkladem pro toto řízení, komoře došla, a končí dnem nabytí právní moci posledního rozhodnutí příslušného disciplinárního orgánu komory o věci samé.

- V rámci řízení dle disciplinárního řádu probíhá

a) potřebné šetření ke zjištění, zda došlo k disciplinárnímu provinění a kdo se provinil

b) disciplinární řízení

+c) může být doplněno smírčím řízením při souhlasu stěžovatele i obviněného (lékaře)

§ 2 Společná ustanovení

- Disciplinární provinění nelze projednat, uplynula-li od jeho spáchání promlčecí doba, jež činí jeden rok.

- K šetření je místně příslušná revizní komise toho okresního sdružení, jehož byl lékař členem v době, kdy došlo ke skutku, jenž je předmětem stížnosti.

- Všichni členové komory jsou povinni poskytnout orgánům činným v řízení dle disciplinárního řádu součinnost nezbytnou k prošetření každé stížnosti, zejména jsou povinni zapůjčit potřebnou zdravotnickou dokumentaci nebo její kopii do 14 dnů od obdržení žádosti

.-Náklady řízení podle tohoto stavovského předpisu vzniklé orgánům komory jsou hrazeny z rozpočtu komory

- Orgány okresního sdružení komory jsou povinny postupovat tak, aby disciplinární rozhodnutí bylo zpravidla vydáno do šesti měsíců ode dne přijetí stížnosti komorou.

§ 3 Přijímání a evidence stížností

- Stížnosti přijímá komora jen v písemné formě s plným jménem a adresou toho, kdo stížnost podává. Jiné stížnosti se neřeší ani neregistrují. Anonymní podání se neprošetřují ani neregistrují.

- Kancelář komory zajišťuje vedení centrální evidence stížností („disciplinární registr“).

- Disciplinární registr do 14 dnů od registrace stížnosti písemně oznámí tomu, kdo stížnost podal, datum přijetí stížnost a její evidenční číslo a sdělí, kterému orgánu byla věc postoupena.

§ 4 Odmítnutí nebo postoupení stížností

Řízení dle disciplinárního řádu je nepřípustné:

a) byl-li skutek, který je předmětem stížnosti, promlčen;

b) přestal-li být lékař, proti kterému stížnost směřuje, členem komory dříve, než komora stížnost obdržela;

c) skončilo-li dřívější řízení dle disciplinárního řádu proti témuž lékaři pro stejný skutek pravomocným rozhodnutím

§ 5 Šetření

- Předseda revizní komise okresního sdružení pověří některého z členů provedením šetření.

- Pověřený člen si vyžádá písemné či ústní vyjádření lékaře, proti kterému stížnost směřuje

- Lékař, proti kterému stížnost směřuje, má právo se do dvou týdnů od výzvy pověřeného člena k věci vyjádřit a navrhnout provedení důkazů.

§ 9 Smírčí řízení

- Cílem je dosažení smíru, včetně eventuální dohody o mimosoudním vypořádání

-Smír musí být stvrzen písemným prohlášením stran (lékaře, proti kterému směřovala stížnost, a toho, kdo stížnost podal), kterým se současně vzdávají použití jiných právních prostředků.

§ 10 Rozhodnutí

- Čestná rada okresního sdružení komory může rozhodnout o postoupení případu čestné radě komory

- Není-li rozhodnuto o postoupení případu čestné radě komory, čestná rada okresního sdružení

a) uzná lékaře nevinným

b) uzná lékaře vinným

- uloží mu přiměřené disciplinární opatření, může podat představenstvu komory návrh na odnětí licence

- upustí od uložení disciplinárního opatření, pokud uzná, že se lékař dopustil méně závažného disciplinárního provinění a samotné řízení dle disciplinárního řádu splnilo svůj účel i bez uložení disciplinárního opatření.

- Proti rozhodnutí čestné rady komory o odvolání není další opravný prostředek k orgánům České lékařské komory přípustný - Rozhodnutí je však přezkoumatelné soudem

- Pravomocné disciplinární rozhodnutí se vyznačí do disciplinárního registru vedeného kanceláří komory.

- Došlo-li k vyloučení z komory, vyzve kancelář nebo pověřený člen představenstva komory bývalého člena, aby vrátil komoře doklad o členství.

- Vykonané disciplinární opatření může být zahlazeno jeho výmazem z disciplinárního registru, jestliže se člen komory choval bezúhonně:

a) po dobu 1 roku od právní moci rozhodnutí, jímž je lékaři udělena důtka,

b) po dobu 1 roku od zaplacení, jde-li o pokutu,

c) po dobu zkušební doby stanovené při podmíněném vyloučení z komory a dalšího jednoho roku následujícího po uplynutí zkušební doby,

d) po dobu dvou let následujících po dni, kdy byl vyloučený člen znovu přijat do komory.

- Bylo-li disciplinární opatření zahlazeno, hledí se na člena komory, jako by se disciplinárního provinění nedopustil

Sankce

- disciplinární pravomoc vykonávají:

– Čestná rada okresního sdružení vůči jeho členům

– Čestná rada komory vůči všem členům komory

- sankce za porušení povinností člena komory:

– důtka

– pokuta (uložená od 2 000,- do 20 000,-Kč Čestnou radou okresního sdružení, od 3 000,- Kč do 30 000,- Kč Čestnou radou komory)

– podmíněné vyloučení z komory

– vyloučení z komory

21. Stížnosti ve zdravotnictví, nezávislý odborník, nezávislá odborná komise

Z. č.372/2011 – o ZZS

§ 93

- Proti postupu poskytovatele při poskytování zdravotních služeb nebo proti činnostem souvisejícím se zdravotními službami může podat stížnost

a) pacient,

b) zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta,

c) osoba blízká v případě, že pacient tak nemůže učinit s ohledem na svůj zdravotní stav nebo pokud zemřel, nebo

d) osoba zmocněná pacientem.

- Stížnost se podává poskytovateli, proti kterému směřuje

- tím není dotčena možnost podat stížnost podle jiných právních předpisů.

- Podání stížnosti nesmí být osobě, která ji podala, nebo pacientovi, jehož se stížnost týká, na újmu.

- Pokud stěžovatel s jejím vyřízením nesouhlasí, může podat stížnost příslušnému správnímu orgánu, který tomuto poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Zároveň uvede důvody nesouhlasu s vyřízením stížnosti poskytovatelem.

Poskytovatel je povinen při vyřizování stížnosti

a) navrhnout stěžovateli ústní projednání stížnosti, pokud je to s ohledem na charakter stížnosti vhodné,

b) vyřídit stížnost do 30 dnů ode dne jejího obdržení; tuto lhůtu může odůvodněně prodloužit o dalších 30 dnů

- jde-li o stížnost, k jejímuž vyřízení je nepříslušný, je povinen ji do 5 dnů ode dne jejího obdržení prokazatelně postoupit věcně příslušnému subjektu

- o prodloužení lhůty a postoupení stížnosti je povinen informovat stěžovatele,

c) vést evidenci o podání stížností a o způsobu jejich vyřízení,

d) umožnit stěžovateli nahlížet do konkrétního stížnostního spisu a pořizovat z něj kopie,

e) jde-li o šetření stížnosti příslušným správním orgánem, poskytnout mu na jeho vyžádání včasnou a nutnou součinnost; to platí i pro poskytovatele, který poskytl související zdravotní služby.

Poskytovatel lůžkové nebo jednodenní péče je dále povinen pro vyřizování stížností

a) vypracovat postup pro vyřizování stížností

b) postup řízení a informaci o možnosti podat stížnost subjektům uveřejnit ve zdravotnickém zařízení na veřejně přístupném místě a na svých internetových stránkách.

§ 94

Povinnosti správního orgánu

a) vyřídit stížnost

1. do 30 dnů ode dne jejího obdržení (lze prodloužit o 30 dní)

2. do 90 dnů ode dne jejího obdržení, jestliže jde o stížnost, k jejímuž vyřízení je třeba ustavit nezávislého odborníka, (lze prodloužit o 60 dní)

3. do 120 dnů ode dne jejího obdržení, jestliže jde o stížnost, k jejímuž vyřízení je třeba ustavit nezávislou odbornou komisi; (lze prodloužit o 60 dní)

- příslušný správní orgán ustaví nezávislého odborníka nebo nezávislou odbornou komisi bez zbytečného odkladu

b) vypracovat postup pro vyřizování stížností a určit pracoviště krajského úřadu k přijímání stížností,

c) uveřejnit postup a adresu určeného pracoviště, úřední hodiny a kontakt na toto pracoviště na úřední desce,

d) vést evidenci o podání stížností a o způsobu jejich vyřízení,

e) umožnit stěžovateli nahlížet do konkrétního stížnostního spisu a pořizovat z něj kopie.

- Příslušný správní orgán může šetření stížnosti ukončit, jde-li o stížnost, k jejímuž vyřízení je nezbytné nahlížení do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi, jehož se stížnost týká, popřípadě pořízení kopie nebo výpisu z této dokumentace, jestliže s nahlížením a popřípadě též s pořízením kopie nebo výpisu nevyslovil souhlas tento pacient, zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta.

Příslušný správní orgán může na základě stížnosti nebo z moci úřední ustavit

a) nezávislého odborníka

- směřuje-li stížnost proti správnému postupu při poskytování zdravotních služeb,

- pokud je namítáno ublížení na zdraví pacientovi při poskytování zdravotních služeb

b) nezávislou odbornou komisi

- nezávislý odborník na základě posouzení zdravotnické dokumentace její ustavení navrhne

- podle odborníkova uvážení jde o případ, kdy posouzení nezávislým odborníkem je odborně nedostačující nebo je třeba posoudit případné ublížení na zdraví při poskytování zdravotních služeb s důsledkem smrti pacienta a stížnost nebo jiný podnět není zjevně nedůvodný.

§ 95

Členy nezávislé odborné komise, jmenuje a odvolává příslušný správní orgán. Členy jsou:

a) zástupce příslušného správního orgánu, který je vždy zdravotnickým pracovníkem, je současně předsedou komise a řídí její činnost,

b) nejméně 2 zdravotničtí pracovníci se způsobilostí k samostatnému výkonu zdravotnického povolání v příslušném oboru zdravotní péče,

c) lékař se specializovanou způsobilostí v oboru patologická anatomie nebo soudní lékařství, jde-li o úmrtí pacienta,

d) zástupce příslušné komory nebo příslušné profesní organizace.

- K jednání komise je vždy přizván

a) právník

b) stěžovatel je na základě své žádosti

- může být přizván

a) poskytovatel, proti kterému stížnost směřuje

b) stěžovatel za účelem podání vysvětlení

- Nezávislá odborná komise případ posoudí na základě zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi a dalších skutečností zjištěných pro účely posouzení případu a vypracuje zápis, který je bezodkladně předán příslušnému správnímu orgánu prostřednictvím předsedy komise. Zápis obsahuje

a) souhrn podstatných údajů ze zdravotnické dokumentace,

b) závěr projednání případu

1. s jednoznačným konstatováním, zda byl nebo nebyl při poskytování zdravotních služeb dodržen náležitý odborný postup; v případě nedodržení náležitého odborného postupu se uvede jeho popis,

2. v případě, že nebyl dodržen náležitý odborný postup, s konstatováním, zda je nebo není dána příčinná souvislost mezi takovým postupem a újmou na zdraví nebo poškozením zdraví s následkem smrti; to neplatí, pokud na základě zjištěných skutečností nelze takové konstatování učinit,

c) návrh opatření směřujících k nápravě.

§ 96

Jestliže příslušný správní orgán při šetření stížnosti zjistí porušení práv nebo povinností:

a) uloží poskytovateli nápravná opatření s uvedením lhůty pro jejich splnění, popřípadě

b) podá podnět

1. příslušnému orgánu

2. příslušné komoře, jestliže zjistí takové pochybení zdravotnickým pracovníkem, který je členem komory, které přísluší šetřit komoře podle zákona upravujícího činnost komor;

obdobně postupuje poskytovatel.

- O uložených nápravných opatřeních nebo o podání podnětu zašle příslušný správní orgán informaci zdravotní pojišťovně, u které byl pacient v době porušení práv nebo povinností při poskytování zdravotních služeb pojištěn.

§ 97

- Jednání nezávislé odborné komise je neveřejné

NEZÁVISLÝ ODBORNÍK VS. SOUDNÍ ZNALEC

Nezávislý odborník – definován v ZZS, stanoven Krajským úřadem

- posuzuje stížnost podanou Krajskému úřadu

- vytvoří zápis: - souhrn podstatných údajů z dokumentace

- závěr

- návrh opatření směřujících k nápravě

Soudní znalec – definování zákonem o znalcích a tlumočnících

- znalce jmenuje Předseda krajského soudu

- k posuzování skutečností znalce ustanoví soud, v přípravném řízení i ostatní orgány činné v trestním řízení (policie, státní zástupce)

– soud vyslechne znalce nebo mu uloží vypracovat posudek písemně

22. Darování, odběry a transplantace tkání a orgánů inter vivos, základní podmínky a principy

Právní vymezení

1. Úmluva o lidských právech a biomedicíně

Kapitola VI - Odběr orgánu a tkáně z žijících dárců pro účely transplantace

Čl.19 Obecné pravidlo

1. Odběr orgánů nebo tkání od žijící osoby pro účely transplantace lze provádět výhradně v zájmu léčebného přínosu pro příjemce, a pouze pokud není k dispozici žádný vhodný orgán nebo tkáň ze zemřelé osoby nebo jiná alternativní léčebná metoda srovnatelného účinku.

2. Nezbytný souhlas dle článku 5 musí být vyjádřen výslovně a konkrétně buď písemnou formou nebo před příslušným úředním orgánem.

(Čl. 5 – Obecné pravidlo - Jakýkoli zákrok v oblasti péče o zdraví je možno provést pouze za podmínky, že k němu dotčená osoba poskytla svobodný a informovaný souhlas. Tato osoba musí být předem řádně informována o účelu a povaze zákroku, jakož i o jeho důsledcích a rizicích. Dotčená osoba může kdykoli svobodně svůj souhlas odvolat)

Čl.20 Ochrana osob neschopných dát souhlas s odebráním orgánu

1. Odběr orgánu či tkáně nelze provést u osoby, která není schopna dát souhlas podle článku 5.

2. Při splnění ochranných podmínek stanovených zákonem na ochranu těchto osob lze výjimečně povolit odběr obnovitelné tkáně od osoby, která není sama schopna dát souhlas, pokud jsou splněny následující podmínky:

i) není k dispozici žádný kompatibilní dárce, který je schopný dát souhlas;

ii) příjemcem je bratr nebo sestra dárce;

iii) darování musí představovat možnost záchrany života příjemce;

iv) souhlas podle odstavců 2 a 3 článku 6 (souhlas daný zákonným zástupcem) byl dán konkrétně a písemně, v souladu se zákonem a se souhlasem příslušného orgánu;

v) uvažovaný dárce s tím neprojevuje nesouhlas

Čl.21 Zákaz finančního prospěchu

Lidské tělo a jeho části nesmí být jako takové zdrojem finančního prospěchu.

Čl.22 Nakládání s odebranou částí lidského těla

Je-li v průběhu zákroku odebrána jakákoliv část lidského těla, může se uchovat a použít pro účely jiné než ty, pro něž byla odebrána, pouze pokud byly splněny náležitosti v souvislosti s poučením a souhlasem.

2. č. 285/2002 – Transplantační zákon (Zákon o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů)

- Koncepce zákona o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a jeho konkrétní ustanovení byla zvolena tak, aby byla srovnatelná s obdobnými úpravami v evropských zemích, zejména v zemích Evropské unie a současně aby respektovala Úmluvu Rady Evropy č. 164 na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny včetně návrhu jejího dodatkového protokolu o transplantacích orgánů a tkání lidského původu

- přinesl komplexní úpravu transplantací, a nahrazuje tak dosavadní nejednotnou a stručnou úpravu transplantační problematiky

Transplantace

- Transplantací se rozumí proces směřující k zachování odebrané tkáně nebo orgánu ve stálé kvalitě pro implantaci a implantace tkáně nebo orgánu příjemci, včetně všech postupů přípravy, preparování a uchovávání tkání a orgánů

Základní principy

- předpokládaný souhlas s posmrtným odběrem tkání a orgánů,

- spravedlnost při alokaci tkání a orgánů;

- povinná registrace osob čekajících na transplantaci, dárců a příjemců tkání a orgánů

§3 – Přípustnost odběru tkání a orgánů od žijícího dárce

(1) Odběr tkání nebo orgánů (dále jen "odběr") od žijícího dárce, pokud dále není stanoveno jinak, lze provést, pouze pokud

a) je prováděn výhradně v zájmu léčebného přínosu pro příjemce,

b) v době odběru není k dispozici vhodná tkáň nebo orgán od zemřelého dárce a neexistuje jiná léčebná metoda srovnatelného účinku,

c) je dárcem osoba způsobilá dát způsobem stanoveným tímto zákonem svobodný, informovaný a konkrétní souhlas (§ 7) a tento souhlas skutečně vyslovila, a

d) jedná se o obnovitelné tkáně nebo jeden z funkčních párových orgánů.

(2) Odběr orgánů od žijícího dárce, pokud dále není stanoveno jinak, lze provést ve prospěch příjemce, který

a) je osobou blízkou dárci, pokud dárce vyslovil svobodný, informovaný a konkrétní souhlas (§ 7) ve vztahu k této osobě,

b) není osobou blízkou dárci, pouze za podmínek, že

1. dárce prokazatelným způsobem výslovně projevil vůli darovat svůj orgán tomuto příjemci; výslovný projev vůle (dále jen "vyjádření") musí být učiněn písemně a musí mít úředně ověřený podpis dárce; vyjádření je nedílnou součástí zdravotnické dokumentace dárce,

2. s tímto darováním vyslovila etická komise podle § 5 odst. 5 písm. a) souhlas.

(3) Odběr od žijícího dárce nelze provést, pokud

a) lze důvodně předpokládat, že provedení odběru by mohlo vážným způsobem ohrozit zdraví nebo život dárce,

b) je dárce osoba nacházející se ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě nebo ve výkonu zabezpečovací detence nebo v ochranném léčení, s výjimkou dárcovství mezi dětmi a rodiči, sourozenci a mezi manželi, nebo

c) vzniklo na základě posouzení zdravotní způsobilosti dárce důvodné podezření, že dárce trpí nemocí nebo stavem, které by mohly ohrozit zdraví nebo život příjemce. To neplatí, pokud riziko poškození zdraví příjemce je zanedbatelné ve srovnání se život zachraňující transplantací. Podmínky prevence nákazy viru lidského imunodeficitu stanoví zvláštní právní předpis

§4 – Ochrana nezletilých osob, osob zbavených způsobilosti k právním úkonům a osob, které s ohledem na svůj momentální zdravotní stav nejsou schopny zvážit veškeré důsledky provedení odběru obnovitelné tkáně pro vlastní zdraví

(1) Od dárců, kterými jsou nezletilé osoby,5) osoby s omezenou způsobilostí k právním úkonům nebo osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům v plném rozsahu6) (dále jen "osoba zbavená způsobilosti") nebo osoby, které s odběrem vyslovily souhlas, avšak s ohledem na jejich momentální zdravotní stav lze důvodně předpokládat, že i přes úplné poučení nezvážily nebo nemohly zvážit veškeré důsledky spojené s odběrem obnovitelné tkáně pro vlastní zdraví (dále jen "osoba neschopná vyslovit souhlas"), lze provést pouze odběr obnovitelné tkáně, není-li dále stanoveno jinak, a to pouze pokud

a) není k dispozici žádný vhodný dárce, který je schopen dát výslovný a konkrétní souhlas,

b) příjemcem je sourozenec dárce,

c) darování představuje možnost záchrany života příjemce,

d) zákonný zástupce dárce, kterým je nezletilá osoba nebo osoba zbavená způsobilosti, vyslovil podle § 7 odst. 4 s tímto odběrem souhlas,

e) etická komise vyslovila podle § 5 odst. 5 písm. b) s tímto odběrem souhlas, a

f) tento dárce neprojevuje s darováním nesouhlas.

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. b) a c) se nevztahuje na odběr buněk, pokud tento odběr představuje jen minimální riziko pro zdraví a život dárce.

§7 – Úplné poučení a souhlas

(1) Lékař posuzující zdravotní způsobilost žijícího dárce je povinen poskytnout dárci úplné poučení o účelu, povaze a důsledcích darování tkáně nebo orgánu a o možných rizicích s tím spojených, včetně rizik dlouhodobých. Pokud je dárcem nezletilá osoba nebo osoba zbavená způsobilosti, poskytne toto poučení jejímu zákonnému zástupci. Poučení musí být srozumitelné. Dárce a zákonný zástupce nezletilé osoby nebo zákonný zástupce osoby zbavené způsobilosti má právo klást otázky, a to v rozsahu stanoveném ve větě prvé, a lékař je povinen je zodpovědět. Součástí poučení je rovněž podání informace o právech a ochraně dárce stanovených tímto zákonem.

(2) Dárce a zákonný zástupce nezletilé osoby nebo zákonný zástupce osoby zbavené způsobilosti může požadovat, aby při poučení byl přítomen další svědek. O této možnosti je předem informuje lékař poskytující úplné poučení. Lékař vyhotoví záznam o provedení úplného poučení s jeho stručným obsahem a tento záznam s uvedením data, kdy bylo poučení provedeno, podepíší všechny zúčastněné osoby. Záznam o úplném poučení dárce nebo zákonného zástupce nezletilé osoby nebo zákonného zástupce osoby zbavené způsobilosti je nedílnou součástí zdravotnické dokumentace dárce.

(3) Lékař provádějící odběr je povinen bezprostředně před provedením odběru úplné poučení za podmínek stanovených v odstavci 1 zopakovat.

(4) Souhlas dárce nebo zákonného zástupce nezletilé osoby nebo zákonného zástupce osoby zbavené způsobilosti vyslovený na základě úplného poučení podle odstavce 1 musí být svobodný, informovaný a konkrétní. Musí být proveden písemnou formou, stvrzen podpisem a datem a založen ve zdravotnické dokumentaci dárce. Součástí souhlasu vysloveného v souvislosti s odběrem tkáně je vymezení účelu jejího použití.

(5) Dárce nebo zákonný zástupce nezletilé osoby nebo zákonný zástupce osoby zbavené způsobilosti může svůj souhlas kdykoliv odvolat. Lékař provádějící odběr je povinen toto odvolání respektovat, pokud nebyly provedeny při odběru nevratné úkony, jejichž přerušení by znamenalo ohrožení zdraví nebo života dárce.

(6) Pokud jsou nezletilé osoby nebo osoby zbavené způsobilosti schopné v dostatečné míře porozumět důsledkům provedení nebo neprovedení odběru pro ně samé nebo pro příjemce, je nutné poskytnout i jim úplné poučení. Pokud osoba uvedená ve větě prvé vysloví nesouhlas s darováním, je třeba tento nesouhlas respektovat.

(7) Poskytovatel zdravotních služeb, jde-li o souhlas vyslovený v souvislosti s odběrem tkání, poskytne kopii tohoto souhlasu, popřípadě jeho změnu, tkáňovému zařízení7a), kterému tkáně předává. Shodu kopie souhlasu s originálem potvrdí předávající poskytovatel zdravotních služeb.

Souhlas

- musí být proveden písemnou formou, stvrzen podpisem a datem

- součástí souhlasu vysloveného v souvislosti s odběrem tkáně je vymezení účelu jejího použití

- souhlas lze kdykoli odvolat

23. Darování, odběry a transplantace tkání a orgánů ex mortuo, základní podmínky a principy

Z. č. 285/2002

Odběr od zemřelých dárců

§ 10 - Přípustnost odběru od zemřelého dárce a náležitosti zjištění smrti

- Odběr od zemřelého dárce lze provést, jen byla-li zjištěna smrt. Pokud by měl být odběr od zemřelého dárce proveden před uplynutím 2 hodin od zjištění smrti, lze tento odběr provést nejdříve po podepsání protokolu.

- Lékaři, kteří zjišťují smrt, se nesmějí zúčastnit odběru od zemřelého dárce nebo transplantace a nesmějí být ošetřujícími lékaři uvažovaného příjemce.

- Zjištění smrti možného dárce musí být vždy prováděno nejméně 2 lékaři s příslušnou specializovanou způsobilostí, kteří dárce vyšetřili nezávisle na sobě.

- Smrt se zjišťuje prokázáním

a) nevratné zástavy krevního oběhu, nebo

b) nevratné ztráty funkce celého mozku, včetně mozkového kmene v případech, kdy jsou funkce dýchání nebo krevního oběhu udržovány uměle (dále jen "smrt mozku").

- V případě zjištění smrti prokázáním nevratné zástavy krevního oběhu lze odběr provést před uplynutím 2 hodin od tohoto zjištění,

a) pokud je známa doba zjištění smrti, a byla-li smrt zjištěna ve zdravotnickém zařízení

1. na jednotce intenzivní péče,

2. na anesteziologicko-resuscitačním oddělení,

3. na operačním sále,

4. na příjmové ambulanci oddělení nebo na příjmovém oddělení nemocnice,

b) pokud smrt byla zjištěna na základě ukončení neúspěšné resuscitace.

- Smrt mozku se prokazuje, pokud

a) se pacient nachází ve stavu, na jehož základě lze uvažovat o diagnóze smrti mozku, a

b) lze prokázat klinické známky smrti mozku pacienta, na jejichž základě lze stanovit diagnózu smrti mozku, doplněné vyšetřením potvrzujícím nevratnost smrti mozku.

§ 11 - Nepřípustnost odběru od zemřelého dárce

- Odběr od zemřelého dárce je vyloučen, pokud

a) zemřelý za svého života nebo zákonný zástupce zemřelého vyslovil prokazatelně nesouhlas s posmrtným odběrem tkání a orgánů

PROKAZATELNÝ NESOUHLAS - Nesouhlas se považuje za prokazatelně vyslovený pokud, je zemřelý evidován v Národním registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů, nebo pokud zemřelý ještě za svého života přímo ve zdravotnickém zařízení před ošetřujícím lékařem a jedním svědkem prohlásí, že nesouhlasí s odběrem v případě své smrti, nebo pokud zákonný zástupce nezletilé osoby nebo osoby zbavené způsobilosti přímo ve zdravotnickém zařízení před ošetřujícím lékařem a jedním svědkem prohlásí, že nesouhlasí s odběrem.

b) nelze na základě posouzení zdravotní způsobilosti vyloučit, že zemřelý trpěl nemocí či stavem, které by mohly ohrozit zdraví nebo život příjemce; za posouzení zdravotní způsobilosti zemřelého dárce orgánů zodpovídá poskytovatel zdravotních služeb provádějící odběr

c) zemřelého nelze identifikovat.

- Posuzující lékař provede záznam o posouzení zdravotní způsobilosti zemřelého dárce

§ 12 - Odebrané tkáně a orgány

- Lékař, který provedl odběr tkáně nebo orgánu, zaznamená výčet odebraných tkání a orgánů a předpokládaný účel jejich použití do zdravotnické dokumentace dárce.

- Poskytovatelé zdravotních služeb, kteří se podílejí na odběru orgánů nebo tkání od zemřelého dárce a na jejich transplantaci, se vzájemně bezodkladně informují o dodatečném zjištění zdravotní nezpůsobilosti zemřelého dárce a též bezodkladně informují ve stejném rozsahu i Koordinační středisko transplantací.

- Tkáně odebrané podle zákona upravujícího nakládání s lidskými tkáněmi a buňkami, které nebyly použity pro transplantaci, lze k dalšímu vyšetření, zpracování, preparování, konzervaci, uchovávání a distribuci předat pouze tkáňové bance.

§ 13 - Pitvy

- Na těle zemřelého, u kterého byl proveden odběr, se vždy provádí pitva podle zvláštního právního předpisu

- Pitva zemřelého, u kterého byl proveden odběr, se provede v době co možná nejkratší tak, aby mohl být učiněn závěr o jeho případné zdravotní nezpůsobilosti

- V případě, že lékař provádějící prohlídku zemřelého má podezření, že smrt nastala za nejasných okolností nebo násilným úmrtím, včetně sebevraždy anebo vraždy, lze provést odběr pouze za podmínky, že nebude zmařen účel pitvy nařízené

§ 14 - Úcta k lidskému tělu

- Při provádění odběru ze zemřelého a při provádění pitev se musí zacházet s tělem zemřelého s úctou a musí být provedeny všechny úkony tak, aby bylo tělo pokud možno upraveno do původní podoby.

Příjemce - §17

- Výběr nejvhodnějších příjemců orgánů je založen na principu medicínské naléhavosti a rovnosti čekatelů; při rovnosti medicínské naléhavosti se přihlíží též k celkové době registrace v Národním registru osob čekajících na transplantaci orgánů (neplatí na odběry od žijících dárců

- Příjemce nebo jeho zákonný zástupce musí dát k provedení transplantace informovaný písemný souhlas vyslovený na základě úplného poučení poskytnutého příjemci lékařem posuzujícím jeho zdravotní způsobilost, popřípadě lékařem provádějícím příjemci transplantaci;

- Pokud není možné vyžádat si vzhledem ke zdravotnímu stavu příjemce jeho písemný souhlas nebo souhlas jeho zákonného zástupce a pokud je transplantace neodkladným výkonem nutným k záchraně života nebo zdraví příjemce, tento souhlas se předpokládá

- O důvodech, pro které nebyl získán souhlas podle předcházejících vět, se provede záznam do zdravotnické dokumentace příjemce.

- Součástí zdravotnické dokumentace příjemce jsou i údaje o zdravotním stavu dárce související s odběrem.

- Zdravotnická dokumentace obsahující údaje o zdravotním stavu dárce musí být vedena tak, aby byla zachována anonymita dárce

Národní zdravotní registry související s transplantacemi - §18

Součástí národních zdravotních registrů je:

- Národní registr osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů,

- Národní registr dárců orgánů,

- Národní registr osob čekajících na transplantaci orgánů

- Národní registr provedených transplantací orgánů

- zřizovány ministerstvem

- Úkoly související se správou registru plní Koordinační středisko transplantací

Zákaz finančního prospěchu nebo jiných výhod a obchodování s tkáněmi a orgány - §28

- Lidské tělo a jeho části nesmějí být jako takové zdrojem finančního prospěchu nebo jiných výhod

- Dárce ani jiné osoby nesmí uplatňovat vůči příjemci žádné nároky.

- Inzerování a reklama za účelem poptávky nebo nabídky orgánů jsou zakázány

- Obchodování s tkáněmi a orgány odebranými za účelem transplantace je zakázáno.

24. Umělé přerušení těhotenství, základní podmínky, právní aspekty

Zákon č.66/1986 Sb., Zákon České národní rady o umělém přerušení těhotenství

Vyhláška 75/1986 Sb., Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky, kterou se provádí zákon České národní rady č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství

Vyhláška č. 11/1988 Sb., o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dítěte a úmrtí matky

Definice - potrat

- Potratem se rozumí ukončení těhotenství ženy, při němž

- plod neprojevuje ani jednu ze známek života a jeho porodní hmotnost je nižší než 1000 g a pokud ji nelze zjistit, jestliže je těhotenství kratší než 28 týdnů,

- plod projevuje alespoň jednu ze známek života a má porodní hmotnost nižší než 500 g, ale nepřežije 24 hodin po porodu,

- z dělohy ženy bylo vyňato plodové vejce bez plodu, anebo těhotenská sliznice.

- Potratem se rozumí též ukončení mimoděložního těhotenství anebo umělé přerušení těhotenství provedené podle zvláštních předpisů

Umělé přerušení těhotenství

- Ze zdravotních důvodů

– „Ženě lze uměle přerušit těhotenství ze zdravotních důvodů s jejím souhlasem nebo z jejího podnětu, jestliže je ohrožen její život nebo zdraví nebo zdravý vývoj plodu nebo jestliže jde o geneticky vadný vývoj plodu.“

- Na žádost ženy

– „Ženě se uměle přeruší těhotenství, jestliže o to písemně požádá, nepřesahuje-li těhotenství dvanáct týdnů a nebrání-li tomu její zdravotní důvody.“

- Po uplynutí dvanácti týdnů délky těhotenství lze uměle přerušit těhotenství, jen je-li ohrožen život ženy nebo je prokázáno těžké poškození plodu nebo že plod je neschopen života.

- Svědčí-li pro umělé přerušení těhotenství genetické důvody, lze uměle přerušit těhotenství nejpozději do dosažení dvacetičtyř týdnů těhotenství

- Za zdravotní důvody, pro které nelze na žádost ženy uměle přerušit těhotenství (kontraindikace), se považují

– zdravotní stav ženy, kterým se podstatně zvyšuje zdravotní riziko spojené s umělým přerušením těhotenství, zejména zánětlivá onemocnění,

– umělé přerušení těhotenství, od něhož neuplynulo šest měsíců, s výjimkou případů, kdy

• žena alespoň dvakrát rodila nebo

• žena dovršila 35 let věku nebo

• je důvodné podezření, že žena otěhotněla v důsledku trestné činnosti, která vůči ní byla spáchána.

- Nezletilé osoby:

– ženě, která nedovršila šestnácti let, lze uměle přerušit těhotenství se souhlasem zákonného zástupce, popřípadě toho, jemuž byla svěřena do výchovy.

– Jestliže bylo uměle přerušeno těhotenství ženě ve věku od šestnácti do osmnácti let, vyrozumí o tom zdravotnické zařízení jejího zákonného zástupce.

- Povinnost ohlašovací

- Možnost provedení zákroku - „výhrada svědomí“

25. Asistovaná reprodukce, podmínky výkonu, právní aspekty

Asistovaná reprodukce

- Asistovanou reprodukcí se rozumí metody a postupy, při kterých dochází k odběru zárodečných buněk, k manipulaci s nimi, ke vzniku lidského embrya oplodněním vajíčka spermií mimo tělo ženy, k manipulaci s lidskými embryi, včetně jejich uchovávání, a to za účelem umělého oplodnění ženy.

- Umělým oplodněním ženy se rozumí:

– zavedení spermií do pohlavních orgánů ženy, nebo

– přenos lidského embrya vzniklého oplodněním vajíčka spermií mimo tělo ženy do pohlavních orgánů ženy.

Podmínky výkonu

- Léčbu metodami asistované reprodukce může provádět pouze poskytovatel, kterému bylo uděleno oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru reprodukční medicína

Omezení účelu použití

- Zárodečné buňky a lidská embrya mohou být použita pouze pro umělé oplodnění.

- To neplatí, jde-li o lidská embrya nevyužitá pro umělé oplodnění, která lze použít pro výzkum na lidských kmenových embryonálních buňkách za podmínek a pro účely stanovené zákonem upravujícím výzkum na lidských kmenových embryonálních buňkách.

Žádost

- Umělé oplodnění lze provést ženě v jejím plodném věku, pokud její věk nepřekročil 49 let, a to na základě písemné žádosti ženy a muže, kteří tuto zdravotní službu hodlají podstoupit společně. Žádost neplodného páru žádajícího o umělé oplodnění nesmí být starší než 6 měsíců; je součástí zdravotnické dokumentace vedené o ženě.

- Umělé oplodnění nelze provést ženě, která má k muži, s nímž předložila žádost příbuzenský vztah vylučující podle jiného právního předpisu uzavření manželství (ne s kýmkoli v přímé linii, včetně adoptovaných)

- anonymním dárcem (osoba odlišná od neplodného páru) může být

– pouze žena, která dovršila věk 18 let a nepřekročila věk 35 let, nebo

– muž, který dovršil věk 18 let a nepřekročil věk 40 let

Souhlas

- Před zahájením metod a postupů asistované reprodukce je poskytovatel povinen podat neplodnému páru informaci o povaze navrhovaných metod a postupů, jejich trvalých následcích a možných rizicích a o způsobu, jakým může být naloženo s nadbytečnými lidskými embryi, včetně předpokládané výše finančních nákladů na jejich uskladnění a dobu jejich uskladnění.

- Neplodný pár může požadovat, aby při podání informace byl přítomen svědek podle jeho výběru.

- Záznam o podání informace podepíše neplodný pár, ošetřující lékař, popřípadě svědek

- Na základě podané informace neplodný pár udělí písemný souhlas s provedením asistované reprodukce; písemný souhlas musí být opakovaně udělen před každým provedením umělého oplodnění. Souhlas je součástí zdravotnické dokumentace vedené o příjemkyni.

- Jednotlivé výkony asistované reprodukce lze příjemkyni provést, jestliže před jejich započetím k nim udělila souhlas. Udělení souhlasu zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o příjemkyni ošetřující lékař, který záznam podepíše; záznam rovněž podepíše příjemkyně.

Nakládání s nadbytečnými embryi

- Pokud při umělém oplodnění příjemkyně nebyla použita všechna lidská embrya vytvořená ve prospěch neplodného páru, lze je uchovat a použít pro další umělé oplodnění této příjemkyně.

- To neplatí, jestliže neplodný pár písemně prohlásí, že tato embrya nehodlá použít pro své další umělé oplodnění a zároveň udělí souhlas s jejich použitím pro jiný anonymní neplodný pár, nebo udělí souhlas s použitím nadbytečných embryí k výzkumu podle zákona o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo s jejich likvidací.

- Prohlášení může neplodný pár kdykoliv odvolat; to neplatí, pokud byla lidská embrya použita u jiného neplodného páru nebo v souladu s prohlášením zlikvidována

Povinnost mlčenlivosti

- Poskytovatel, který je oprávněn provádět metody a postupy asistované reprodukce, je povinen zajistit zachování vzájemné anonymity anonymního dárce a neplodného páru a anonymity anonymního dárce a dítěte narozeného z asistované reprodukce

- Poskytovatel, který provedl posouzení zdravotní způsobilosti anonymního dárce a ženy nebo muže z neplodného páru, je povinen údaje o jejich zdravotním stavu potřebné pro umělé oplodnění předat poskytovateli, který provádí umělé oplodnění

- Tento poskytovatel je povinen údaje o zdravotním stavu anonymního dárce uchovat po dobu 30 let od provedení umělého oplodnění a na základě písemné žádosti předat neplodnému páru nebo zletilé osobě narozené z asistované reprodukce informaci o zdravotním stavu anonymního dárce.

Náhrada nákladů

- Za odběr zárodečných buněk nevzniká osobě, které byly odebrány, nárok na finanční ani jinou úhradu.

- Poskytovatel, který odběr provedl, hradí anonymnímu dárci na základě jeho žádosti účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložené výdaje spojené s darováním zárodečných buněk. Jejich náhradu může požadovat na příjemkyni, které má být provedeno umělé oplodnění, nebo na poskytovateli, kterému byly zárodečné buňky nebo lidská embrya k provedení asistované reprodukce předány. Poskytovatel, který převzal zárodečné buňky nebo lidská embrya k provedení asistované reprodukce a který uhradil výdaje podle věty druhé, může náhradu těchto výdajů požadovat na příjemkyni, které má být provedeno umělé oplodnění

Volba pohlaví

- Použití postupů asistované reprodukce není dovoleno pro účely volby pohlaví budoucího dítěte s výjimkou případů, kdy použitím postupů asistované reprodukce lze předejít vážným geneticky podmíněným nemocem mendlovského typu s vazbou na pohlaví, které:

– jsou neslučitelné s postnatálním vývojem dítěte,

– výrazně zkracují život,

– způsobují časnou invaliditu nebo jiné vážné zdravotní postižení, nebo

– podle současných znalostí nejsou vyléčitelné

26. Zásahy do reprodukčních orgánů (sterilizace, kastrace, změna pohlaví) právní aspekty, základní principy

Zákon č.373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách

- výkony asistované reprodukce

- sterilizace

- terapeutická kastrace, testikulární pulpektomie

- změna pohlaví transsexuálních pacientů

Zákon č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství

- umělé přerušení těhotenství

Právní aspekty

Pro uvedené zásahy do reprodukčních orgánů je společnou podmínkou legality provedení takovýchto výkonů:

- vlastní písemná žádost osoby, která má zákrok podstoupit (jež musí být výsledkem projevu svobodné, vážné a omylu prosté vůle takové osoby zákrok podstoupit);

- písemný informovaný souhlas udělený osobou (zákonným zástupcem) bezprostředně před započetím výkonu včetně poučení o tom, do jaké míry je daný zákrok reparabilní;

- kladné stanovisko odborné komise (ustavené poskytovatelem či Ministerstvem zdravotnictví), jež má zajistit nezávislé posouzení splnění veškerých podmínek k provedení výkonu (s výjimkou sterilizací provedených u zletilých a způsobilých osob); - případně souhlas soudu (především u nezletilých osob a osob zbavených způsobilosti k právním úkonům)

Sterilizace

- Sterilizací se rozumí zdravotní výkon zabraňující plodnosti bez odstranění nebo poškození pohlavních žláz.

- Sterilizaci lze provést ze zdravotních důvodů nebo z jiných než zdravotních důvodů. Zdravotními důvody se rozumí takové nemoci nebo vady, u nichž existuje vysoká míra pravděpodobnosti vážného ohrožení zdraví nebo života v důsledku těhotenství nebo porodu nebo zdravého vývoje plodu nebo zdraví nebo života budoucího dítěte

- Sterilizace ze zdravotních důvodů se provede pacientovi, který dovršil věk 18 let, pokud k provedení sterilizace udělí písemný souhlas.

- Sterilizaci z jiných než zdravotních důvodů lze provést pacientovi, který dovršil věk 21 let, nebrání-li jejímu provedení závažné zdravotní důvody, a to na základě jeho písemné žádosti. Žádost je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi

Jedinec s omezenou svéprávností

- Pacientovi zbavenému způsobilosti k právním úkonům, pacientovi s omezenou způsobilostí k právním úkonům tak, že není způsobilý posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí, nebo nezletilému pacientovi lze provést pouze sterilizaci ze zdravotních důvodů, a to na základě:

– písemného souhlasu jeho zákonného zástupce,

– kladného stanoviska odborné komise a

– souhlasu soudu, který je místně příslušný poskytovateli

Poučení

- Před provedením sterilizace ze zdravotních nebo jiných než zdravotních důvodů je ošetřující lékař povinen podat pacientovi informaci o povaze zdravotního výkonu, jeho trvalých následcích a možných rizicích.

- Informace musí být podána před svědkem, kterým je zdravotnický pracovník. Jestliže pacient požaduje přítomnost dalšího svědka podle vlastního výběru, poskytovatel to umožní.

- Záznam o podání informace podepíše ošetřující lékař, pacient, svědek, popřípadě svědci; záznam je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi.

Informovaný souhlas

- Mezi podáním informace a udělením souhlasu musí být přiměřená lhůta;

- jde-li o sterilizaci ze zdravotních důvodů, lhůta musí být nejméně 7 dnů; jde-li o sterilizaci z jiných než zdravotních důvodů, lhůta musí být nejméně 14 dnů.

- Provádění sterilizace lze započít, jestliže k tomu pacient nebo zákonný zástupce pacienta bezprostředně před jejím započetím udělili písemný souhlas

Kastrace

- Terapeutickou kastrací nebo testikulární pulpektomií (dále jen „kastrace“) se rozumí zdravotní výkony odstraňující hormonálně aktivní část pohlavních žláz u muže s cílem potlačit jeho sexualitu

Informovaný souhlas

- Kastraci lze provést pacientovi, který dovršil věk 25 let a který v minulosti spáchal násilný sexuálně motivovaný trestný čin, pokud u něho odborné lékařské vyšetření prokázalo existenci specifické sexuální deviace a vysokou míru pravděpodobnosti, že v budoucnosti opět spáchá násilný sexuálně motivovaný trestný čin, a pokud u něho nebyly úspěšné jiné léčebné metody

Podmínky výkonu

- Kastrace se pacientovi provede na základě

– jeho písemné žádosti a

– kladného stanoviska odborné komise.

- Pacientovi, který je v ochranném léčení nebo výkonu zabezpečovací detence, se kastrace provede pouze ve zvlášť odůvodněných případech, a to na základě

– jeho písemné žádosti,

– kladného stanoviska odborné komise a

– souhlasu soudu, který je místně příslušný poskytovateli.

Změna pohlaví

- Změnou pohlaví transsexuálních pacientů se pro účely tohoto zákona rozumí provedení zdravotních výkonů, jejichž účelem je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce. Transsexuálním pacientem se rozumí osoba, u níž je trvalý nesoulad mezi psychickým a tělesným pohlavím (dále jen „porucha sexuální identifikace“).

- Chirurgické výkony směřující ke změně pohlaví lze provést pacientovi,

– u něhož byla jednoznačně stanovena porucha sexuální identifikace a prokázána schopnost žít trvale jako osoba opačného pohlaví a

– který neuzavřel manželství nebo který nevstoupil do registrovaného partnerství anebo do obdobného svazku osob stejného pohlaví v cizině, popřípadě prokáže, že jeho manželství nebo registrované partnerství anebo obdobný svazek zaniklo

- Chirurgické výkony směřující ke změně pohlaví se provedou pacientovi, který dovršil věk 18 let, a to na základě

– jeho písemné žádosti a

– kladného stanoviska odborné komise.

- Provádění změny pohlaví lze započít, jestliže k tomu pacient bezprostředně před jejím započetím udělil písemný souhlas.

- O provedení změny pohlaví vydá poskytovatel pacientovi potvrzení

27. Ověřování nezavedených metod na pacientovi, podmínky, povinnosti poskytovatel zdravotních služeb

Ověřování nezavedené metody (klinický experiment)

- Ověřování nezavedené metody může provádět poskytovatel, kterému ministerstvo udělilo povolení k ověřování nezavedené metody

- ověřování nových postupů v oblasti preventivní, diagnostické a léčebné péče nebo biomedicínského výzkumu spojeného se zdravím a jeho poruchami

- za nezavedené metody se nepovažují metody zavedené do klinické praxe v některém ze států EU, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci

- za nezavedené metody se nepovažují modifikace zavedených metod, jejichž použití nemá nepříznivé účinky za zdravotní stav pacienta

- právní úprava se omezuje pouze na pokus klinický (terapeutický)

Podmínky výkonu

- Pacient, na němž má být nezavedená metoda ověřována, udělil písemný souhlas s ověřováním nezavedené metody,

- lze očekávat, že nezavedená metoda přinese příznivé výsledky ve prospěch pacienta, na němž má být ověřována, a lze důvodně předpokládat, že se po úspěšném ověření stane novým způsobem prevence, diagnostiky nebo léčení,

- ověření nezavedené metody nelze dosáhnout se srovnatelnou účinností jiným způsobem a

- nehrozí opodstatněné nebezpečí, že následkem ověřování nezavedené metody dojde k dlouhodobému nebo vážnému poškození zdraví pacienta, na němž má být nezavedená metoda ověřována

- Souhlas pacienta nebo zákonného zástupce pacienta s ověřováním nezavedené metody musí trvat po celou dobu jejího ověřování. V případě odvolání souhlasu pacientem nebo zákonným zástupcem pacienta nelze v ověřování metody pokračovat

- poskytovatel musí ustanovit etickou komisi, která zejména vykonává dohled nad průběhem ověřování nezavedené metody z hlediska bezpečnosti a zachovávání práv pacientů, na nichž je nezavedená metody ověřována

Informace o nezavedené metodě

- Informace o nezavedené metodě podaná pacientovi nebo zákonnému zástupci pacienta, na němž má být tato metoda ověřována, musí být prokazatelná a srozumitelná a obsahuje

– údaje o ověřované metodě včetně účelu, pro který je ověřována,

– konkrétní postup, který se bude týkat pacienta,

– možný přínos ověřované metody pro pacienta,

– předvídatelná rizika a možné obtíže nebo omezení spojená s ověřováním metody a předpokládaná rizika spojená s předčasným odvoláním souhlasu,

– údaje o jiných možnostech léčby,

– údaje o způsobu ochrany údajů a

– požadavky na spolupráci a léčebný režim pacienta.

- Ověřování nezavedené metody na nezletilém pacientovi nebo pacientovi omezeném ve svéprávnosti lze provádět pouze na základě písemného souhlasu zákonného zástupce pacienta po předchozím podání informací, pokud ověření nezavedené metody nelze se srovnatelnou účinností provádět na pacientech schopných souhlas udělit a zároveň tito pacienti s ohledem na jejich rozumovou vyspělost (nebo schopnost informaci pochopit) udělili souhlas. Nesouhlas pacientů není třeba respektovat, je-li takové ověření jedinou možnou alternativou léčby u jinak neléčitelného onemocnění

Povinnosti poskytovatele

- Poskytovatel před zahájením ověřování nezavedené metody

– ustaví etickou komisi,

– uzavře pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví způsobenou pacientům v souvislosti s ověřováním nezavedené metody

- Ministerstvo zdravotnictví vydá rozhodnutí, jímž nezavedenou metodu uzná/neuzná jako standardní metodu

28. Postup při úmrtí, prohlídka těla zemřelého, její zajištění a povinnosti lékaře

- úmrtí osoby nebo nález těla zemřelého mimo zdravotnické zařízení poskytovatele se oznamuje:

- všeobecnému praktickému lékaři

- lékaři vykonávajícímu LPS* (Lékařská posudková služba) (event. smluvnímu lékaři kraje)

*- LPS: je v rezortu práce a sociálních věcí je soustava lékařských posudkových orgánů, jejichž stěžejním úkolem je posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob pro účely jednotlivých systémů sociální ochrany. Vyhodnocuje, zda posuzovaná osoba plní právním předpisem stanovenou zdravotní podmínku pro přiznání dávky sociálního zabezpečení/ průkazu osoby se zdravotním postižením

- evropské tísňové číslo 112

- nález části těla zemřelého mimo zdravotnické zařízení se oznamuje na tísňové volání 112

- oznamovací povinnost: každý, kdo se o úmrtí dozvěděl nebo nalezl tělo či jeho část

Prohlídka těla zemřelého

- prohlídku je třeba provést vždy!

- účelem je zjištění smrti osoby, pravděpodobné datum a čas úmrtí, pravděpodobnou příčinu smrti

- určení, zda bude provedena pitva

- lékař se specializovanou způsobilostí

Zajištění prohlídky těla zemřelého

a) poskytovatel v oboru všeobecného praktického lékařství u svých registrovaných pacientů v rámci provozní doby

b) lékař vykonávající LPS nebo smluvní lékař kraje („koroner“)

c) lékař v nemocnici, kde došlo k úmrtí

d) poskytovatel ZZS v případě úmrtí při poskytování přednemocniční neodkladné péče

Ohledávající lékař

- vyplní List o prohlídce zemřelého a zajistí předání jeho jednotlivých částí příslušným subjektům

- rozhodne o provedení pitvy podle zákona

- informuje osobu blízkou zemřelému

- zajistí převoz těla zemřelého k pitvě

- předá zprávu o úmrtí praktikovi

- neprodleně informuje policii, jde-li o:

- podezření, že úmrtí bylo způsobeno trestným činem nebo sebevraždou

- zemřelého neznámé totožnosti

- úmrtí za nejasných okolností

- informuje policii není-li známa osoba blízká zemřelému nebo ji nebylo možné o úmrtí vyrozumět

29. Problematika provádění pitev, druhy, základní podmínky

Lidské tělo

-lidské tělo ani jeho části, třebaže byly od těla odděleny, nejsou věcí (NOZ 493)

- člověk může přenechat část svého těla jinému jen za podmínek stanovených jiným právním předpisem (NOZ 112)

- To neplatí, jedná-li se o vlasy nebo podobné části lidského těla, které lze bezbolestně odejmout bez znecitlivění a které se přirozenou cestou obnovují; ty lze přenechat jinému i za odměnu a hledí se na ně jako na věc movitou

Základní principy

1. Respekt k autonomii člověka – „Člověk má právo rozhodnout, jak bude po jeho smrti naloženo s jeho tělem.“

2. Zákaz komercionalizace těla – „Lidské tělo ani jeho části nesmí být zdrojem majetkového prospěchu.“

Druhy pitev

1. Patologicko-anatomické – (pro potvrzení dg.) za účelem zjištění základní nemoci a dalších nemocí, komplikací zjištěných nemocí a k ověřeni klinické diagnózy a léčebného postupu u osob zemřelých ve zdravotnickém zařízení smrtí z chorobných příčin

- poskytovatel v oboru patologická anatomie

Týkají se:

- ženy zemřelé v souvislosti s těhotenstvím, porodem, potratem, umělým přerušením těhotenství nebo v šestinedělí

- děti narozené a zemřelé do 18 let věku

- plody z uměle přerušených těhotenství provedených z důvodu genetické indikace nebo indikace VVV plodu

- pacienti zemřelí při operaci, při neurochirurgickém intervenčním výkonu, v souvislosti s komplikacemi na ně navazujícími nebo při úvodu do anestézie

- při odběru orgánu pro účely transplantací, tkání nebo buněk nebo odebrané části těla pro výzkum nebo výukovým účelům

- při úmrtí v souvislosti se závažnou nežádoucí příhodou při klinickém hodnocení humánního léčivého přípravku nebo s nežádoucí příhodou při klinických zkouškách zdravotnického prostředku nebo v souvislosti s ověřováním nezavedených metod

- při úmrtí v souvislosti s odběrem orgánu za účelem transplantace nebo tkání nebo buněk pro použití u člověka

2. Zdravotní – (při neočekávaném úmrtí v nemocnici) za účelem zjištění příčiny smrti u osob zemřelých mimo zdravotnické zařízení nebo v něm náhlým, neočekávaným nebo násilným úmrtím, včetně sebevraždy

- poskytovatel v oboru soudní lékařství

Týkají se:

- náhlá a neočekávaná úmrtí, jestliže nebylo možno jednoznačně zjistit příčinu smrti

- násilná úmrtí včetně sebevraždy

- při podezření, že úmrtí může být v přičinné souvislosti s nesprávným postupem při poskytování zdravotních služeb (vyslovené zdravotnickým pracovníkem zúčastněným na poskytování zdravotních služeb, lékařem provádějícím prohlídku těla zemřelého nebo osobou blízkou zemřelému)

- při podezření, že úmrtí mohlo být způsobeno v souvislosti se zneužíváním návykových látek

- u osob zemřelých ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence

3. Soudní – při podezření na trestný čin, nařízena orgány činnými v trestním řízení

- poskytovatel v oboru soudní lékařství

4. Anatomická – k výukovým účelům nebo účely vědy a výzkumu v oblasti zdravotnictví

- souhlas s pitvou může dát i osoba blízká po smrti jedince; pokud tomu chce jedinec zabránit, musí za života učinit o tom prohlášení

- univerzitní vysoké školy

Výjimky z provedení povinné pitvy

- lékař provádějící prohlídku těla zemřelého nebo poskytovatel provádějící pitvu může rozhodnout o neprovedení (není na to nárok):

a) patologicko-anatomické pitvy u – žen zemřelých v souvislosti s těhotenstvím, porodem, potratem, umělým přerušením těhotenství nebo v šestinedělí

- u dětí mrtvě narozených a zemřelých do 18 let věku

b) zdravotní pitvy

- násilná smrt včetně sebevraždy

- při podezření, že úmrtí mohlo být způsobeno v souvislosti se zneužíváním návykových látek

Podmínky výjimky: 1. jde o úmrtí, jehož příčina je zřejmá

2. zemřelý pacient za svého života, zákonný zástupce pacienta nebo osoba blízká zemřelému vyslovili prokazatelný nesouhlas

- člověk má právo rozhodnout, jak bude po jeho smrti naloženo se jeho tělem

- zemře-li člověk, aniž projeví souhlas s pitvou nebo s použitím svého těla po smrti (pro potřeby vědy, výzkumu nebo výuky) předpokládá se nesouhlas

- kdo souhlasí, zapíše své stanovisko do rejstříku nebo ho projeví vůči poskytovateli zdravotních služeb

(Nakládání s částmi lidského těla odebranými pacientovi při poskytování zdravotní péče a nakládání s tělem zemřelého, podmínky)

Nakládání s částmi lidského těla odebranými pacientovi při poskytování zdrav. péče

- odběr části lidského těla, včetně orgánů, tkání nebo buněk, lze provádět pouze pro účely zdravotní péče nebo pro potřeby vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům ve zdravotnictví (pro použití při léčbě příjemce lidských tkání a buněk, pro potřeby transplantací, k použití pro výrobu léčiv ad.)

- pacientovi musí být podány informace o možnosti jejího uchování, darování a použití

- pacient vyslovil prokazatelný souhlas

- naložit s odňatou částí lidského těla způsobem pro člověka nedůstojným se zakazuje

Nakládání s tělem zemřelého včetně odebraných částí z těla zemřelého

- zemřelý za svého života vyslovil prokazatelný souhlas

- nebude zmařen účel pitvy (zejména při podezření na trestný čin nebo sebevraždu)

- pokud zemřelý nevyjádřil za svého života prokazatelný souhlas, může prokazatelný souhlas vyslovit osoba blízká zemřelému

PROKAZATELNÝ SOUHLAS – písemný souhlas pacienta nebo zemřelého vyslovený za jeho života nebo osoby blízké zemřelému s jejich úředně ověřeným podpisem nebo

- záznam o souhlasu pacienta vysloveného ve zdravotnickém zařízení(záznam podepíše pacient a zdravotnický pracovník)

- záznam o vyslovení souhlasu je součástí zdravotnické dokumentace

Biologický materiál

- souhlas se nevyžaduje pro použití biologického materiálu pro potřebu výuky, vědy nebo výzkumu odebraného pacientovi při poskytování zdravotní péče nebo v souvislosti s pitvou z těla zemřelého, pokud u biologického materiálu nebudou uvedeny takové údaje, z nichž by bylo možno identifikovat pacienta nebo zemřelou osobu

30. Práva a povinnosti pacientů v ČR, specifická dílčí práva, možnosti omezení

Omezení autonomie pacienta

- základní právo či svobodu leze omezit pouze v zájmu jiného základního práva či svobody

- přípustná jsou omezení nezbytná v demokratické společnosti v zájmu bezpečnosti veřejnosti, předcházení trestné činnosti, ochrany veřejného zdraví nebo ochrany práv a svobod jiných (čl-26 úmluvy)

Právní osobnost (NOZ 15/1)

- právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti

- právní osobnost má člověk od narození až do smrti

- právní osobnosti se nikdo nemůže vzdát ani zčásti; účiní-li tak, nepřihlíží se k tomu

Svéprávnost (NOZ 15/2)

- svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat)

- plně svéprávným se člověk stává zletilostí

- před nebytím zletilosti se plné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnosti (emancipací, tj. finanční nezávilost na rodičích) nebo uzavřením manželství

- NOZ 4 – má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péči a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat

Princip nedotknutelnosti člověka

- nelze zasáhnout do integrity jiného bez jeho souhlasu (NOZ 93)

- lidské tělo ani jeho část nesmí být jako takové zdrojem majetkového prospěchu (NOZ 112)

- tělo člověka je pod právní ochranou i po jeho smrti (NOZ 113)

Deliktní způsobilost (NOZ 24 – způsobilost k zavinění)

- každý člověk odpovídá za své jednání, je-li s to posoudit je a ovládnout

- složka rozumová a složka volní

- schopnost posoudit své jednání s ohledem na jeho následky

- schopnost své jednání ovládnout

- kdo se vlastní vinou přivede do stavu, v němž by jinak za své jednání odpovědný nebyl, odpovídá za jednání v tomto stavu učiněná (zaviněná nezpůsobilostí)

Kolize principu autonomie vůle a ochrany dobré víry

- právní řád řeší kolizi zásadně ve prospěch ochrany autonomie vůle

- právní jednání osoby k němu nesvéprávné je neplatné, byť adresát právního jednání nemohl nezpůsobilost jednajícího nijak rozpoznat

- ochranný zájem absentuje v případě, kdy adrsát právního jednání ví o nezpůsobilosti jednajícího

Práva pacienta

- Právo na volbu poskytovatele oprávněného k poskytnutí zdravotních služeb odpovídající zdravotním potřebám

Nevztahuje se na:

- zdravotnickou záchrannou službu a poskytovatele, ke kterému je pacient převážen ZZS

- pracovnělékařské služby

- nařízenou izolaci, karantému, ochranné léčení

- osoby umístěné v policejních celách

- osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence

- vojáky v činné službě

- osoby, jejichž zdravotní stav je posuzován pro účely poskytování služeb v zaměstnanosti a pro účel sociálního zabezpečení

Omezení svobodné volby : kapaciou zdravotního zařízení

- Právo na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb

- Právo na poskytování zdravotních služeb v co nejméně omezujícím prostředí při zajištění jejich kvality a bezpečí

- Vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele, než který mu poskytuje zdravotní služby

- Být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených z veřejného zdravotního pojištění

- Právo znát jména zdravotnických pracovníků a jiných pracovníků přímo zúčastněných na poskytování zdravotních služeb

- Odmítnout přítomnost osob přímo nezúčastněných na poskytování zdravotních služeb a osob připravujících se na výkon povolání

- Právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce popřípadě osoby určené zákonným zástupcem

- Právo na přítomnost osoby blízké nebo osoby určené pacientem

- Přijímat duchovní péči a duchovní podporu.

- Přijímat návštěvy

Omezení práv pacientů – vnitřní řád

- Řádný chod poskytování zdravotních služeb

- Respektování práv ostatních pacientů

- Vybavení zdravotnického zařízení

Povinnosti pacienta

- Dodržovat navržený individuální léčebný postup

- Řídit se vnitřním řádem

- Uhradit cenu poskytnutých zdravotních služeb

- Pravdivě informovat ošetřujícího zdravotnického pracovníka o zdravotním stavu, včetně infekčních nemocí, užívání léčiv aj skutečnostech

- Nepožívat alkohol nebo jiné návykové látky

B. Veřejné zdravotnictví - organizace zdravotnictví

1. Organizace a řízení zdravotnictví v ČR, působnost správních orgánů

- organizaci zdravotnictví v dané zemi určují společenské a kulturní okolnosti, náboženské kořeny, národní mentality, izolace, uzavřenost společnosti, přírodní podmínky, politická a ekonomická situace

- neexistuje celosvětově optimální model organizace zdravotnictví

LZPS čl 31

Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného zdravotního pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.

Základní principy fungování zdravotnictví v ČR

- Právo na bezplatnou péči (čl. 31 LZPS) za podmínek stanovených zákonem o veřejném zdravotním pojištění (č. 48/1997 Sb.)

- Svobodná volba poskytovatele zdravotních služeb (s některými limitacemi)

- Zdravotní služby hrazené na bázi veřejného zdravotního pojištění prostřednictvím sítě smluvních poskytovatelů zdravotních služeb

- Za zajištění péče pojištěncům – časovou a místní dostupnost zdravotních služeb - je odpovědná zdravotní pojišťovna

- Autonomie pacienta při poskytování zdravotních služeb (s některými limitacemi)

Řízení zdravotnictví

1) Ministerstvo zdravotnictví - legislativní role: návrhy zákonů, vyhlášky

- vytváření vize a koncepce

- zřizovatel zařízení

2) Kraje (samostatná působnost) a krajský úřad (přenesená působnost) – kontroluje (úřad)

- zřizování nemocnic (kraj)

3) Zdravotní pojišťovny – zajišťuje péči pacientům v síti smluvních zařízení

Ministerstvo zdravotnictví

- Je orgánem státní správy pro zdravotní péči včetně prevence a pro ochranu veřejného zdraví, pro léčiva a prostředky zdravotnické techniky, pro zdravotní pojištění, zdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost, zacházení s návykovými látkami, vyhledávání, ochranu a využívání přírodních léčivých zdrojů a pro zdravotnický informační systém

- Ministerstvo zdravotnictví je zřizovatelem významné části zdravotnických zařízení (fakultních a jiných nemocnic, resortních ústavů, léčeben), dále řídí Český inspektorát lázní a zřídel a Inspektorát omamných a psychotropních látek a je zřizovatelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

- Ministerstvo je zodpovědné za zdravotnickou legislativu (přípravu zákonů a vyhlášek, ke kterým zejména patří každoroční vyhláška o úhradě zdravotní péče, která je základním předpisem pro úhrady z veřejného zdravotního pojištění, vyhláškou také vydává Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami a další)

- Ministerstvo je zodpovědné za metodické vedení (Věstník MZ), za státní dohled a mezinárodní spolupráci. Probíhají zde dohodovací řízení k úhradám péče mezi poskytovateli a pojišťovnami, výběrová řízení na poskytování lůžkových zdravotnických služeb, působí zde odborné komise (akreditační komise ke vzdělávání, pracovní skupina k Seznamu zdravotních výkonů, národní imunizační komise a další), působí zde grantová agentura (IGA MZČR) a Ústřední znalecká komise

- Ministerstvo zdravotnictví řídí a kontroluje výkon státní správy v ochraně veřejného zdraví, řídí a kontroluje krajské hygienické stanice, sestavuje očkovací programy a určuje antigenní složení očkovacích látek, nařizuje mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku, při nebezpečí zavlečení infekčních onemocnění ze zahraničí a mimořádná očkování. V Ministerstvu zdravotnictví se zřizuje funkce hlavního hygienika České republiky, který ve věcech ochrany veřejného zdraví vystupuje jako orgán Ministerstva zdravotnictví.

Samostatná působnost krajů

- Do samostatné působnosti krajů patří záležitosti, které jsou v zájmu kraje a občanů kraje

- Kraj může zakládat a zřizovat právnické osoby (řada menších i větších nemocnic je ve vlastnictví krajů)

- Kraj je zodpovědný za fungování Integrovaného záchranného systému na svém území, je zřizovatelem záchranné služby a je zodpovědný za krizové plánování

Přenesená působnost – krajské úřady

- Orgány kraje vykonávají na svém území přenesenou působnost ve věcech státní správy, které stanoví zákon (tato služba je financována příspěvkem ze státního rozpočtu a vykonává ji Krajský úřad). Při výkonu této přenesené působnosti jsou orgány územní samosprávy podřízeny příslušnému ministerstvu

- Krajský úřad provádí výběrová řízení na poskytovatele ambulantních zdravotních služeb a rozhoduje o registraci zdravotnických zařízení. Je oprávněn ke kontrole poskytovatelů zdravotních služeb (plnění podmínek registrace) a v odůvodněných případech může registraci poskytovateli zrušit

Zdravotní pojišťovny

- Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP)

- Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny: resortní (ZPMV, VoZP), oborové (OZP, ČPZP), podnikové (ZP Škoda, RBP)

Funkce ZP

- uhradit poskytovatelům (ZZ a dalším subjektům) zdravotní služby, poskytnuté v souladu se zákonem na základě smlouvy

- vydat pojištěncům průkaz pojištěnce nebo náhradní doklad

- zajistit svým pojištěncům poskytování zdravotních služeb prostřednictvím sítě smluvních poskytovatelů hrazených služeb

Práva pojištěnce

- Na výběr zdravotní pojišťovny 1 x za 12 měsíců

- Na výběr smluvního poskytovatele hrazených zdravotních služeb včetně dopravní služby

- Na hrazené zdravotní služby, léčivé přípravky, potraviny pro lékařské účely a zdravotnické prostředky bez přímé úhrady, nestanoví-li zákon spoluúčast

- Podílet se na kontrole hrazené péče

- Obrátit se na poskytovatele zdravotních služeb, zdravotní pojišťovnu, ČLK, ČSK, ČLnK, orgán státní správy (krajský úřad) pokud není spokojen s poskytovanou péčí

Povinnosti pojištěnce

- Hradit pojistné, pokud je plátcem

- Sdělovat pojišťovně a zaměstnavateli zákonem stanovené skutečnosti

- Spolupracovat při léčbě a její kontrole

- Dodržovat opatření k odvrácení nemoci

- Vyvarovat se jednání s cílem poškození zdraví

- Hradit poskytovatelům předepsaný regulační poplatek a doplatky

- Oznámit do 30 dnů zdravotní pojišťovně změnu jména, příjmení, RČ, trvalého pobytu a bydliště

Zajištění hrazené péče

- Příslušná zdravotní pojišťovna uzavírá smlouvy s poskytovateli zdravotních služeb o poskytování a úhradě zdravotní péče.

- Zdravotní výkony hrazené péče vydává MZ vyhláškou.

- Cena zdravotních služeb se sjednává v dohodovacím řízení zdravotních pojišťoven s profesními sdruženími poskytovatelů.

- Pokud nedojde k dohodě, stanoví ceny MZ vyhláškou

Síť poskytovatelů zdravotních služeb

- Zdravotní pojišťovna zajišťuje dostupnost hrazených služeb uzavíráním smluv s poskytovateli, čímž vytváří síť svých smluvních poskytovatelů

- Před uzavřením smlouvy se musí konat výběrové řízení, vyhlašovatelem je místně příslušný Krajský úřad (Magistrát hl. m. Prahy), na lůžkovou péči Ministerstvo zdravotnictví

- Vyhlašovatel zřizuje komisi pro každé výběroví řízení. Výsledek výběrového řízení nezakládá právo na smlouvu se ZP

Dostupnosti služeb

Nehrazená péče

- Akupunktura

- IVF nad 3 cykly IVF před 18. a po 39. roce (byloli v 1. a 2. cyklu přeneseno jen 1 embryo, pak jsou hrazeny 4 cykly)

- Zdravotní služby v osobním zájmu na žádost pojištěnce

- Zdravotní služby na žádost státních orgánů (soudy, policie, sociální zabezpečení)

- Zdravotní služby nad rámec indikačních, frekvenčních a preskripčních omezení ze zákona a prováděcích předpisů, péče neindikovaná zdravotním stavem

Kontrola

- Zdravotní pojišťovny kontrolují využívání a poskytování hrazených služeb z hlediska objemu a kvality prostřednictvím informačního systému, revizních lékařů a dalších odborných pracovníků.

- Revizní lékaři posuzují odůvodněnost péče, její objem a kvalitu, předepisování léčiv a prostředků a potřebu lázeňské péče.

- Revizní lékaři kontrolují, zda:– vyúčtovaná péče odpovídá péči poskytnuté

– byla vyúčtována péče, kterou je pojišťovna povinna hradit

– rozsah a druh vyúčtované péče odpovídá zdravotnímu stavu pojištěnce

- Neoprávněně nebo nesprávně vyúčtované služby pojišťovna neuhradí

- Revizní lékaři jsou oprávněni vstupovat do zařízení poskytovatelů zdravotních služeb, kteří mají povinnost součinnosti, zejména:

- předkládat doklady, dokumentaci

- sdělovat údaje

- poskytovat vysvětlení

- umožnit pořízení kopií, výpisů a opisů zdravotnické dokumentace.

- Revizní lékaři jsou v pracovněprávním vztahu ke zdravotní pojišťovně

Náhrada nákladů – „regres“

- ZP má právo na náhradu nákladů, vynaložených na zdravotní péči, poskytnutou v důsledku zaviněného protiprávního jednání třetí osoby

- Pro tyto účely je uložena oznamovací povinnost

- poskytovatelům hrazených služeb,

- policii, státním zastupitelstvím a soudům,

- orgánům ochrany veřejného zdraví,

- orgánům inspekce práce a Státní báňské správy

- Údaje jsou poskytovány bezplatně

2. Poskytovatelé zdravotních služeb, struktura, členění

Právní úprava

372/2011 – Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdrav.sl.)

48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád)

Oprávnění k poskytování zdravotních služeb

- poskytovatel může poskytovat pouze zdravotní služby uvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb

- o udělení oprávnění rozhoduje krajský úřad (Ministerstvo obrany, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra)

Poskytovatelé

1) STÁTNÍ - zřizovatel: Ministerstvo zdravotnictví

- forma příspěvkové organizace nebo omezené obchodní společnosti

- druh: fakultní nemocnice, letecká záchranná služba, zdravotní ústavy, odborné léčebné ústavy, nemocnice, psychiatrické nemocnice

- zařízení Ministerstva zdravotnictví

- zařízení Ministerstva obrany

- zařízení Ministerstva vnitra

2) NESTÁTNÍ - zřizovatel: kraj, obec

- forma: příspěvkové organizace, obchodní společnosti

- druh: nemocnice, zdravotní záchranná služba, psychiatrické nemocnice

a)smluvní - krajská zařízení

- zařízení jiných právnických osob (církve, nadace)

- zařízení FO

b) nesmluvní - zařízení jiných PO (než-li kraje)

- zařízení FO

Podmínky poskytování ZS

Obecné: - provozovatel zdravotnického zařízení – FO i PO

- pokud FO: odborná způsobilost, členství v ČLK, bezúhonost

- odborný zástupce (povinně u PO) – pracovně právní nebo obdobný vztah

- maximálně pro dva poskytovatele

- zdravotnické zařízení – provozní řád schválený orgánem ochrany veřejného zdraví

- požadavky na technické a věcné vybavení

Speciální: (podle druhu poskytování zdravotních služeb)

- lékárenská péče (souhlasné stanovisko SŮKL)

- ZZS, dopravní služba (odpovídající dopravní prostředy)

- lázeňská léčebně rehabilitační péče (souhlas MZČR)

„Létající“ oprávnění k poskytování ZS

- poskytování ZS pouze ve zdravotnickém zařízení provozovaném jiným poskytovatelem

- způsobilost k samostatnému výkonu povolání, členství v ČLK, a další obecné p.

- oprávnění užívat k poskytování ZS zdravotnické zařízení užívané jiným poskytovatelem, které splňuje požadavky na technické a věcné vybavení

- nelze udělit pro obory registrujících poskytovatelů (praktik, dětstký praktik, zubař)

Vydání oprávnění k poskytování ZS

- na vydání oprávnění k poskytování ZS při splnění obecných i speciálních podmínek je právní nárok

- vydáno ve správním řížení

- oprávnění k poskytování ZS nelze převést na jinou osobu

Poskytování ZS bez oprávnění

- odborná první pomoc

- zařízení sociálních služeb

- převoz osoby ze zahraničí do ČR nebo naopak

- poskytování zdravotních služeb osobami usazenými, hostujícími nebo se sídlem v jiném členském státě EU

Nesmluvní poskytovatel ZS

- poskytování ZS za přímou úhradu

- povinnost upozornit pacienta na podmínky poskytování zdravotních služeb (nehrazená péče)

- smlouva o péči a zdraví (§2636 a násl. NOZ)

Kontrolní činnost SÚKL

- Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech

- Zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích (od 1. 4. 2015)

- Zákon č. 372/2012 Sb., o zdravotních službách

- Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád)

Zahájení kontroly

- Kontrola je zahájena prvním kontrolním úkonem:

– předložení pověření ke kontrole

– doručení oznámení o zahájení kontroly

- Kontrolující je povinen šetřit práva a oprávněné zájmy kontrolované osoby

- Kontrolovaná osoba je povinna vytvořit podmínky pro výkon kontroly, poskytnout potřebnou součinnost

Protokol o kontrole

- Kontrolní zjištění – zjištěný stav věci s uvedením nedostatků a označení právních předpisů, které byly porušeny, včetně uvedení podkladů, z kterých kontrolní zjištění vycházejí.

- Námitky se podávají písemně ve stanovené lhůtě a musí obsahovat odůvodnění nesouhlasu s kontrolním zjištěním

Správní delikty

- Kontrolovaná osoba neposkytuje potřebnou součinnost!

- Za správní delikt lze uložit pokutu do 500.000,- Kč.

- Při určení jeho výše se přihlédne k závažnosti, ke způsobu spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán

3. Smluvní poskytovatelé zdravotní pojišťovny, vymezení, výběrové řízení

Výběrová řízení

- Zdravotní pojišťovna povinna zajistit poskytování hrazených zdravotních služeb svým pojištěncům (časovou i místní dostupnost)

- Tuto povinnost plní prostřednictvím sítě smluvních poskytovatelů zdravotních služeb – smlouva o poskytování a úhradě zdravotních služeb

- Před uzavřením smlouvy se musí konat výběrové řízené – zákonná podmínka

- V případě změny právní formy poskytovatele, který má uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb a v případě, je-li zakladatelem společnosti s r. o. fyzická osoba, která má uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, jejíž oprávnění jako fyzické osoby zanikne při udělení oprávnění jako společnosti s r. o., se výběrové řízení koná pouze tehdy, dochází-li k rozšíření rozsahu poskytovaných hrazených služeb

Výběrové řízení se nekoná:

- Pro poskytovatele lékárenské péče

- Vězeňská služba

- Rozšíření sítě smluvního poskytovatele ZZS

- Centrum vysoce specializované péče

- Uzavírání nové smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb se stejným subjektem (nesmí docházet k rozšíření rozsahu poskytovaných hrazených služeb)

Navrhovatel

- zdravotní pojišťovna

- uchazeč

Vyhlašovatel

- krajský úřad (Magistrát hl.Prahy)

- MZČR (lůžková a lázeňská léčebně rehabilitační péče)

- vyhlašovatel zřizuje pro každé výběrové řízení komisi

Komise

- zástupce vyhlašovatele (krajského úřadu nebo MZČR)

- zástupce profesní organizace (ČLK)

- zástupce zdravotní pojišťovny

- odborník pro druh zdravotní péče, která má být uchazeček poskytována

Pořadí uchazečů

- dobrá pověst uchazeče

- praxe uchazeče v oboru

- disciplinární opatření uložená komorou

- etický přístup k pacientům

- stížnosti na poskytování ZS

- záměr uchazeče na zajišťování hrazených služeb v oboru zdravotní péče, který je předmětem výběrového řízení

Uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou

- Zdravotní pojišťovna přihlíží k výsledkům výběrového řízení při uzavírání smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb.

- Výsledek výběrového řízení nezakládá právo na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou!

- Zdravotní pojišťovna je oprávněna uzavřít smlouvu s uchazečem pouze tehdy, bylo-li uzavření takové smlouvy ve výběrovém řízení doporučeno

4. Obecné podmínky poskytování zdravotních služeb, charakteristika

= II.HLAVA v zákoně o zdravotních službách

5. Oprávnění k poskytování zdravotních služeb, podmínky, odejmutí a zánik oprávnění

=ČÁST TŘETÍ v zákoně o zdravotních službách

Oprávnění k poskytování zdravotních služeb

- poskytovatel může poskytovat pouze zdravotní služby uvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb

- o udělení oprávnění rozhoduje krajský úřad (Ministerstvo obrany, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra)

Podmínky poskytování ZS

Obecné: - provozovatel zdravotnického zařízení – FO i PO

- pokud FO: odborná způsobilost, členství v ČLK, bezúhonost

- odborný zástupce (povinně u PO) – pracovně právní nebo obdobný vztah

- maximálně pro dva poskytovatele

- zdravotnické zařízení – provozní řád schválený orgánem ochrany veřejného zdraví

Speciální: (podle druhu poskytování zdravotních služeb)

- lékárenská péče (souhlasné stanovisko SŮKL)

- ZZS, dopravní služba (odpovídající dopravní prostředy)

- lázeňská léčebně rehabilitační péče (souhlas MZČR)

Odpovědnost provozovatele ZS

- Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, a to v rozsahu, v jakém lze rozumně předpokládat, že by jej taková odpovědnost mohla postihnout

- Počínat si s péčí řádného hospodáře!

Povinnosti poskytovatele ZS

- Uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění své odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb;

- podílet se na žádost kraje na zajištění LPS;

- informovat pacienta o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění;

- další povinnosti vymezené zejména zákonem č. 372/2011 Sb.

Ukončení činnosti

- Úmrtí poskytovatele – zajištění zdravotnické dokumentace a oznámení krajskému úřadu osobami blízkými (vlastníkem objektu)

- Ukončení činnosti – oznamovací povinnost poskytovatele

- Krajský úřad – zabezpečí zdravotnickou dokumentaci, oznámí její převzetí nebo předání jinému poskytovateli (na dobu, než si pacient zvolí jiného poskytovatele)

Odejmutí oprávnění k poskytování ZS

- Poskytování zdravotních služeb prostřednictvím osob nezpůsobilých k výkonu zdravotnického povolání

- Poskytovatel opakovaně požadoval od pacientů úhradu za zdravotní služby v rozporu se zákonem

- Zdravotní služby nejsou poskytovány po dobu delší než 1 rok

Prodej praxe

Jednostupňově – přímé převedení z jedné fyzické osoby na druhou fyzickou osobu

- Nedochází k automatickému převodu oprávnění k poskytování zdravotních služeb!

- Nedochází k převedení smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb uzavíraných se zdravotními pojišťovnami!

- Specifický režim nakládání se zdravotnickou dokumentací!

- Změna k 1. 9. 2015

Dvoustupňově – převedení praxe provozované fyzickou osobou na právnickou osobu (zejména společnost s ručením omezeným)

– prodej podílu v této právnické osobě

- Oprávnění k poskytování zdravotních služeb zůstává zachováno!

- Smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb uzavíraných se zdravotními pojišťovnami zůstávají v platnosti!

- Nedotčeny zůstávají i všechny další závazky a práva obchodní společnosti (např. nájemní smlouvy, pojistné smlouvy)

Dědění nebo prodej praxe

- Při prodeji nebo dědění praxe fyzické osoby musí být s nabyvatelem nebo dědicem (navazujícím poskytovatelem) uzavřena smlouva se všemi zdravotními pojišťovnami bez výběrového řízení ve stejném rozsahu jako s jeho právním předchůdcem (prodávajícím nebo zemřelým poskytovatelem)

6. Základní předpoklady výkonu povolání lékaře, charakteristika

- Zákon č. 372/2011 Sb.

♣ Povinnost poskytovat zdravotní péči zásadně zdravotnickými pracovníky a ve zdravotnickém zařízení

- Zákon č. 95/2004 Sb.

♣ Způsobilost k výkonu povolání, podmínky vzdělávání

♣ Prováděcí předpisy:

♣ Vyhláška č. 185/2009 Sb., o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů

♣ Vyhláška č. 188/2009 Sb., o atestační zkoušce, aprobační zkoušce a závěrečné zkoušce certifikovaného kurzu a o postupu ověření znalosti českého jazyka pohovorem lékařů, zubních lékařů a farmaceutů (o zkouškách lékařů, zubních lékařů a

♣ Vyhláška č. 187/2009 Sb., o minimálních požadavcích na studijní programy všeobecné lékařství, zubní lékařství, farmacie a na vzdělávací program všeobecné praktické lékařství

♣ Vyhláška č. 186/2009 Sb., o stanovení postupu při vyhlášení výběrového řízení na rezidenční místo, průběhu výběrového řízení na rezidenční místo a základních kritériích výběru rezidenta (o rezidenčních místech)

♣ Nařízení vlády č. 184/2009 Sb., o stanovení výše úhrad za zkoušky

♣ Vyhláška č. 217/ 2012 Sb. (o zdravotní způsobilosti zdravotnického pracovníka a jiného odobrného pracovníka)

♣ vyhláška o činnostech

- Zákon č. 220/1991 Sb.

♣ Povinné členství v komoře

♣ Stavovské předpisy: celoživotní vzdělávání, vydávání licencí

- Zákon č. 262/2006 - Sb. Zákoník práce

Pracovníci ve zdravotnictví

a) Pracovníci ve zdravotnictví

- Všichni zaměstnanci zdravotnického zařízení

- V širším slova smyslu i FO – podnikatelé, pokud mají registraci ZZ

- Zdravotničtí pracovníci, JOP, ostatní regulovaná povolání, THP (techničtí, administrativní pracovníci bez přímého vztahu k poskytované péči, dělníci, uklízečky aj.)

b) Zdravotnický pracovník: FO, která vykonává zdravotnické povolání podle zákona o lékařských povoláních nebo podle zákona o nelékařských povoláních

c) Jiný odborný pracovník: FO provádějící činnosti, které nejsou poskytováním zdravotní péče, ale s poskytováním této péče přímo souvisejí; za činnosti, které přímo souvisejí s poskytováním zdravotní péče, se považují činnosti stanovené vyhláškou o činnostech a zákonem o ochraně veřejného zdraví; zdravotní péči mohou poskytovat, pouze pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka, v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a jako zaměstnanec zdravotnického zařízení

Stanovené podmínky pro výkon povolání

- odborná způsobilost

- Akreditovaný zdravotnický obor VŠ v ČR nebo

- Uznaná kvalifikace získaná v zahraničí

- (specializovaná způsobilost, zvláštní odborná způsobilost)

- zdravotní způsobilost

- Podrobnosti stanoví vyhláška

- Lékařský posudek při zahájení výkonu povolání nebo po přerušení výkonu povolání na dobu delší než 3 roky,

- v případě důvodného podezření, že došlo ke změně zdravotního stavu zdravotnického pracovníka na žádost registrující správního úřadu nebo na vyžádání zaměstnavatele

- Cizinci – uznává se v rámci řízení o uznání kvalifikace

- bezúhonnost

- bezúhonný je ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, nebo ten, na něhož se hledí, jako by nebyl odsouzen

- Při zahájení výkonu povolání, v případě pochybností a u cizinců jako zdravotní způsobilost

- jazyková způsobilost

- u absolventů vzdělání v jazyce českém nebo slovenském se předpokládá, jinak se ověřuje

Složky způsobilosti z komorové úpravy

- Disciplinární bezúhonnost

- Způsobilost k právním úkonům

- Splnění podmínek stavovského předpisu k samostatnému výkonu povolání, vedoucí funkci, funkci školitele (licenční řád)

- Nejednoznačné vzhledem k novele zákona 160/1992 Sb. (zrušení pravomoci komor vyjadřovat se k personálnímu vybavení ZZ)

Výkon zdravotnického povolání

- Souhrn činností a znalostí při výkonu povolání lékaře (event. jiného zdravotnického pracovníka) při poskytování zdravotní péče

- Kromě poskytování zdravotní péče se pro účely získávání specializované způsobilosti za výkon povolání lékaře považuje také metodická, koncepční, výzkumná a vzdělávací činnost v oblasti zdravotnictví

- Samostatný výkon povolání – až po získání specializované způsobilosti

- Doporučení představenstva ČLK: 24 měsíců by měl lékař být trvale pod bezprostředním dohledem lékaře s příslušnou specializovanou způsobilostí; poté možnost dostavit se do 30 minut – není právně závazné!

- Samostatný výkon dílčích činností- stanovených prováděcím předpisem

- již po získání certifikátu o absolvování kmene

- nyní neaplikovatelné

Přerušení výkonu povolání

- Odborná i specializovaná způsobilost zůstává zachována

- Při přerušení delším než 5 let v průběhu předcházejících 6 let:

- povinnost se bezodkladně po skončení přerušení výkonu povolání lékaře doškolit v rozsahu nejméně 60 pracovních dní na pracovišti pod vedením lékaře s příslušnou specializovanou způsobilostí

- o průběhu a ukončení doškolení školící lékař provede záznam do průkazu odbornosti nebo vydá o průběhu a ukončení doškolení potvrzení

Profesní etika

- povinnost vykonávat své povolání eticky

- Zákon o zdravotních službách - Zdravotnický pracovník je povinen poskytovat zdravotní služby, ke kterým získal odbornou nebo specializovanou způsobilost podle jiných právních předpisů, v rozsahu odpovídajícím jeho způsobilosti, zdravotnímu stavu pacienta, na náležité odborné úrovni a řídit se etickými principy

- Komorový zákon - Každý člen komory má povinnost vykonávat své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony

- Stavovský předpis č.10 ČLK – Etický kodex – rozpor mezi právem a etikou

- Lékař má znát zákony a závazné předpisy platné pro výkon povolání a tyto dodržovat. S vědomím osobního rizika se nemusí cítit být jimi vázán, pokud svým obsahem nebo ve svých důsledcích narušují lékařskou etiku nebo ohrožují základní lidská práva.

- Lékař je povinen být za všech okolností ve svých profesionálních rozhodnutích nezávislý a odpovědný.

- Lékař nemůže být donucen k takovému lékařskému výkonu nebo spoluúčasti na něm, který odporuje jeho svědomí

- Péče o zdraví jednotlivce i celé společnosti v souladu se zásadami lidskosti, v duchu úcty ke každému lidskému životu a se všemi ohledy na důstojnost člověka

- Chránit život, mírnit utrpení, bez ohledu na jakákoli diskriminační kritéria

- Péče lege artis

- Respekt vůči nemocnému nebo jeho zákonnému zástupci v nejvyšší možné míře

- Poskytnutí neodkladné první pomoci

- Odběru tkání a orgánů nesmí být zneužito ke komerčním účelům

- U umírajících tiší bolest, šetří lidskou důstojnost – vůči neodvratitelné a bezprostředně očekávané smrti však nemá být cílem lékařova jednání prodlužovat život za každou cenu

- Doporučení představenstva ČLK č. 1/2009 k postupu při rozhodování o změně léčby intenzivní na léčbu paliativní u terminálně nemocných

- Eutanázie a asistované suicidium je nepřípustné

- Důsledné zachovávání lékařského tajemství, pokud neprolamuje zákon

- Povinnost odborně se vzdělávat

- Nesmí vykonávat své povolání formou potulné praxe

- Nesmí ordinovat neúčelnou léčbu ze zištných důvodů

- Musí se zdržet všech nedůstojných aktivit, které přímo nebo nepřímo znamenají propagaci nebo reklamu jeho osoby a lékařské praxe a ve svých důsledcích jsou agitační činností, cílenou na rozšíření klientely

- Nevykonávat výkony, které se příčí jeho svědomí

7. Systém vzdělávání lékařů v ČR, formy, členění

Požadavky EU na vzdělávání lékařů

- Požadavky na odbornou způsobilost: 6 let studia, 5 500 hodin výuky, přehled předmětů v příloze

- Požadavky na specializovanou způsobilost:

- zařízení schválené k tomuto účelu příslušnými orgány

- nesmí být kratší než stanovuje příloha směrnice

- při výkonu povolání zahrnujícím veškeré činnosti lékaře, včetně služeb

- v průběhu specializační přípravy musí být lékař přiměřeně odměňován (Carbonari – přímý účinek tohoto ustanovení směrnice)

Systém vzdělávání lékařů

a) odborná způsobilost

- VŠ se souhlasným stanoviskem MZ

- Min. požadavky na délku a obsah

b) certifikát o absolvování základního kmene

- samostatný výkon dílčích činností bez dohledu (po absolvování části vzdělávacího programu specializačního vzdělání)

- převedení dřívějších specializací I. stupně

c) specializovaná způsobilost (atestace)

- samostatný výkon povolání

Získání:

- složením atestační zkoušky po absolvování specializačního vzdělávání

- přiznáním způsobilosti podle dřívějších předpisů

- uznáním kvalifikace získané v cizině

Specializační vzdělávání

- při výkonu povolání, s odpovídajícím finančním ohodnocením, na akreditovaném pracovišti

- Vstup a výstup: MZ, respektive pověřená organizace

- Průběh: akreditované pracoviště

- Lze započítávat: PhD., praxi absolvovanou v jiném oboru specializace nebo v cizině

- Obory, délku, obsah a nároky na pracoviště stanoví vzdělávací program

Regulatorní činnost – MZ, pověřené organizace

POVĚŘENÉ ORGANIZACE

- IPVZ (Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví) – praktici, farmaceuti, certifikační kurzy, zápočet ze zahraničí

- od 1.1.2012 změna – Lékařské fakulty (UK Praha, Plzeň, Hradec Králové)

Pravomoci: zařazování, zápočet odborné praxe, atestační zkoušky

Akreditace pracovišť – MZ + poradní orgány (oborové akreditační komise)

d) zvláštní odborná způsobilost

- po absolvování certifikovaného kurzu

CERTIFIKOVANÝ KURZ – obdoba dřívější nástavbové specializace

- obory stanoví prováděcí předpis (vyhláška MZ)

- alespoň 1 rok dlouhé

- uskutečňují akreditovaná pracoviště

- certifikát o zvláštní odborné způsobilosti vydává MZ

Obory specializací

- Novela vyhlášky – leden 2011, leden 2014

- Rozšíření na 17 kmenů (+ neurologický, oftalmologický, ortopedický, otorinolaryngologický, urologický, dermatovenerologický, klinická biochemie)

- 41 oborů specializací

- 48 oborů certifikovaných kurzů („nástavbové obory“)

Vztah k zákoníku práce

- Účast na celoživotním vzdělávání je PROHLUBOVÁNÍM KVALIFIKACE

- Výj.: navazující programy VŠ, studium odborné literatury

- § 230 Zák.práce:

- Zaměstnavatel může uložit účast na prohlubování kvalifikace

- (3) „Účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat,

- (4) Náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace hradí zaměstnavatel. Požaduje-li zaměstnanec, aby mohl absolvovat prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, může se na nákladech prohlubování kvalifikace podílet. Ustanovení odstavce 3 tím však není dotčeno.“

- Možnost sjednání stabilizační dohody, pokud jsou předpokládané náklady alespoň 75 000 Kč

Financování (rezidenční místa)

- Částečná úhrada nákladů na vzdělání: REZIDENČNÍ MÍSTA

- Na vzdělávání v základním kmenu; dále jen v oborech a v počtu, které určí MZ

- Podmínka: uzavření pracovní smlouvy mezi akreditovaným zařízením a účastníkem vzdělávání

- Povinné výběrové řízení

- O žádosti AZ rozhoduje MZ na základě posouzení akreditační komisí

- Pokud rezident přejde jinam, lze požádat o převedení dotace.

- Pokud rezident ukončí pracovní poměr, MZ ve spolupráci s akreditační komisí pro příslušný obor specializačního vzdělávání rozhodne o přidělení nového rezidenčního místa podle v jiném akreditovaném zařízení

Celoživotní vzdělávání

- EU: Povinnost přijmout vlastní systém kontroly celoživotního vzdělávání

- Nelékařská povolání: osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu

- Jde o prohlubování kvalifikace, podmínky je vhodné dohodnout v kolektivních smlouvách

- Lékařská povolání:

♣ zákon stanovuje povinnost, nikoli rozsah či systém kontroly

- celoživotní vzdělávání organizují (?) zejména MZ, komory, vysoké školy a odborné společnosti

♣ Stavovské předpisy

- Stavovský předpis ČLK č. 16 z roku 2001, Systém celoživotního vzdělávání lékařů

- formy celoživotního vzdělávání, jejich ohodnocení kredity a certifikáty, způsob zařazování vzdělávacích akcí do kreditního systému komory

- Deklaruje povinnost každého lékaře účastnit se systému celoživotního vzdělávání

- Po splnění bude vydán Diplom celoživotního vzdělávání lékařů

- Podmínka pro vydání licence vedoucího lékaře nebo lektora v lékařské praxi

8. Česká lékařská komora, postavení, práva a povinnosti členů komory

Profesní samospráva

- Povinné členství v ČLK (Nález ÚS č. 6/2009 Sb.)

- Komora je samosprávnou nepolitickou stavovskou organizací, která sdružuje všechny lékaře zapsané v seznamech vedených komorami

- Má charakter správního orgánu a její rozhodnutí jsou přezkoumatelná soudy ve správním soudnictví

- Členové jsou povinni řídit se jejími předpisy (stavovské předpisy)

- Bez členství v komoře nebo zápisu jako hostující osoby nelze vykonávat na území ČR povolání lékaře

- Komora je povinna zapsat každého, kdo:

- má způsobilost k výkonu povolání lékaře

- má plnou způsobilost k právním úkonům

- Nebyl v posledních 5 letech z ČLK vyloučen

Pravomoc komory

- Dbá, aby členové komor vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komor,

- Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékařského povolání podle zvláštních předpisů,

- Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, chrání profesní čest svých členů

- Účastní se jednání při tvorbě sazebníků lékařských výkonů, při tvorbě cen léčivých přípravků

- Účastní se výběrových řízení při obsazování vedoucích míst ve zdravotnictví,

- Stanovuje podmínky k výkonu soukromé praxe svých členů a k výkonu funkce odborných zástupců podle zvláštního předpisu a vedoucích lékařů a primářů v nestátních zdravotnických zařízeních a vydává o tom osvědčení,

- Řeší stížnosti na výkon povolání svých členů, který neodborný, neetický nebo v rozporu s postupem stanoveným zákony a řády komor

- Vyjadřuje se k podmínkám a způsobu dalšího vzdělávání lékařů, stomatologů a lékárníků, účastní se provádění specializačních zkoušek,

- Vydává pro členy komor závazná stanoviska k odborným problémům poskytování zdravotní péče a ve zdravotnickém výzkumu

Disciplinární odpovědnost

- Delikty příslušníků stavovských organizací - Objektem je řádný výkon dané profese, profesní etika

- Vždy zavinění, pouze člen komory

- Dvě skutkové podstaty

1. Porušení povinnosti vykonávat své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony, dále porušení povinnosti platit členské příspěvky, oznámit změny, uzavřít odpovědnostní pojištění tam, kde to komora stanoví

2. Závažné porušení povinnosti vykonávat své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony

- Projednává orgán stavovské organizace

1. Čestná rada okresního sdružení

2. Čestná rada komory

- Sankce zejména morální povahy

- Důtka, pokuty, podmíněné vyloučení, vyloučení –

- Možnost soudního přezkumu

Povinnosti člena ČLK

- zákon č. 220/1991 Sb.:(Zákon o komorách) § 9

a) vykonávat své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony,

b) dodržovat organizační, jednací, volební a disciplinární řád komory,

c) řádně platit stanovené příspěvky,

d) oznámit příslušným orgánům komory změny související s výkonem lékařského nebo lékárnického povolání,

e) v případech stanovených komorou uzavřít odpovědnostní pojištění.

- Disciplinární řád ČLK

- Každý člen komory je povinen dodržovat etické zásady stanovené Etickým kodexem ČLK, zejména je povinen:

a) v rámci své odborné způsobilosti a kompetence svobodně volit a provádět ty preventivní, diagnostické a léčebné úkony, které odpovídají současnému stavu lékařské vědy a které pro nemocného považuje za nejvýhodnější. Přitom je povinen respektovat v co největší možné míře vůli nemocného (nebo jeho zákonného zástupce);

b) v případech ohrožení života a bezprostředního vážného ohrožení zdraví neodkladně poskytnout lékařskou pomoc;

c) plnit své povinnosti v situacích veřejného ohrožení a při katastrofách přírodní nebo jiné povahy;

d) nepředepisovat léky, na něž vzniká závislost, nebo které vykazují účinky dopingového typu k jiným než léčebným účelům;

e) u nevyléčitelně nemocných a umírajících účinně tišit bolest, šetřit lidskou důstojnost a mírnit utrpení. Vůči neodvratitelné a bezprostředně očekávané smrti však nemá být cílem lékařova jednání prodlužovat život za každou cenu. Eutanazie a asistované suicidium nejsou přípustné;

f) u transplantací se řídit příslušnými předpisy. Odběru tkání a orgánů nesmí být zneužito ke komerčním účelům;

g) v zájmu pacienta důsledně zachovávat lékařské tajemství, s výjimkou případů, kdy je této povinnosti souhlasem pacienta zbaven nebo když je to stanoveno zákonem;

h) v případě aktivního výkonu povolání lékaře se odborně vzdělávat;

j) sám nebo po dohodě s jinými neordinovat neúčelné léčebné, diagnostické a jiné úkony ze zištných motivů. V rámci své pravomoci nesmí lékař poskytovat odborně neodpovídající vyjádření, z nichž by plynuly občanům neoprávněné výhody;

k) neřídit se při doporučování léků, léčebných prostředků a zdravotních pomůcek ve své léčebné praxi komerčními hledisky, ale řídit se výhradně svým svědomím a zdravotním stavem pacienta;

l) účastnit se dle svého uvážení na prezentaci a diskusi medicínských témat na veřejnosti, v tisku, v televizi, rozhlasu, avšak vzdát se individuálně cílených lékařských rad a doporučení ve svůj soukromý prospěch;

m) zdržet se všech nedůstojných aktivit, které přímo nebo nepřímo znamenají propagaci nebo reklamu jeho osoby a lékařské praxe. Lékař nesmí rovněž tyto aktivity iniciovat prostřednictvím druhých osob;

n) použít u nemocného nový způsob léčení až po dostatečných biologických zkouškách, za podmínek dodržení Helsinské konvence a Norimberského kodexu, pod přísným dohledem a pouze tehdy, pokud pacienta nepoškozuje;

o) plnit vůči každému nemocnému své profesní povinnosti a vždy včas a důsledně se snažit zajistit náležitá léčebná opatření, která zdravotní stav nemocného vyžaduje;

p) chovat se k nemocnému korektně, s pochopením a trpělivostí a nesnížit se k hrubému nebo nemravnému jednání, jakož i brát ohled na práva nemocného;

q) pro nemocného srozumitelným způsobem odpovědně informovat jeho nebo jeho zákonného zástupce o charakteru onemocnění, zamýšlených diagnostických a léčebných postupech včetně rizik, o uvažované prognóze a o dalších důležitých okolnostech, které během léčení mohou nastat;

r) nezneužít ve vztahu k nemocnému jeho důvěru a závislost jakýmkoliv způsobem;

s) v zájmu své stavovské cti i s ohledem na pověst lékařské profese nepodceňovat a neznevažovat profesionální dovednosti, znalosti i poskytované služby jiných lékařů a především nepoužívat ponižujících výrazů o jejich osobách, nekomentovat nevhodným způsobem činnost ostatních lékařů v přítomnosti nemocných a nelékařů;

t) kolegiálně spolupracovat s těmi lékaři, kteří současně nebo následně vyšetřují či léčí stejného pacienta. Předává-li lékař z důvodných příčin nemocného jinému lékaři, musí mu odevzdat zjištěné nálezy a informovat ho o dosavadním průběhu léčby;

u) požádat dalšího nebo další lékaře o konzilium vždy, když si to vyžádají okolnosti a nemocný souhlasí. Je právem lékaře navrhnout osobu konzultanta. Závěry konziliárního vyšetření mají být dokumentovány zásadně písemnou formou a je povinností o nich informovat nemocného, se zvláštním důrazem tehdy, pokud se názory lékařů liší, a je právem lékaře vzdát se dalšího léčení, pokud se nemocný přikloní k jinému názoru konzultanta;

v) vykonávat svou praxi zásadně osobně. Zastupován může lékař být jen dočasně, a to lékařem vedeným v seznamu České lékařské komory a splňujícím potřebné odborné předpoklady;

w) spolupracovat se zdravotními pracovníky vyškolenými v různých specializovaných činnostech. Pověří-li je lékař diagnostickými nebo léčebnými úkoly a dalšími procedurami, musí se přesvědčit, zda jsou odborně, zkušenostmi i zodpovědností způsobilí tyto úkony vykonávat;

x) nevyšetřovat nebo léčit s osobou, která není lékařem a nepatří k zdravotnímu personálu. Tyto osoby nesmějí být přítomny ani jako diváci při lékařských výkonech. Výjimkou z uvedených zásad jsou osoby, které se u lékaře vzdělávají, nebo pracují v lékařských oborech a další osoby, s jejichž přítomností pacient souhlasí, pokud není lékařsky zdůvodněných námitek.

- Každý člen komory je dále povinen zejména:

a) vykonávat své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony,

b) dodržovat organizační, jednací, volební a disciplinární řád komory, jakož i další stavovské předpisy a závazná stanoviska komory,

c) řádně platit stanovené příspěvky,

d) oznámit příslušným orgánům komory změny související s výkonem lékařského povolání.

Práva členů ČLK

- stanovy ČLK: Každý člen komory má právo kdykoliv nahlédnout do své osobní dokumentace

- zákon č. 220/1991 Sb.:(Zákon o komorách) § 9

(1) Každý člen komory má právo

a) volit zástupce do orgánů komory a sám být volen,

b) využívat pomoci komory v oblasti dalšího vzdělávání,

c) využívat právní pomoci komory ve sporech spojených s výkonem lékařského či lékárnického povolání.

§11 – právo účastnit se okresního shromáždění

9. Ekonomika zdravotnického zařízení, základní pojmy, struktura příjmů a nákladů

A) Základní pojmy

Ekonomika zdravotnického zařízení se v zásadě neliší od ekonomiky jakékoliv jiné hospodářské nebo účetní jednotky zřízené fyzickou či právnickou osobou.

- pro hospodaření fyzických osob a jednotlivých forem právnických osob stanoví legislativa specifická pravidla, totéž platí pro jednotlivé obory činností.

- Příkladem takových specifických pravidel může být soustava daní, pravidla pro veřejnou podporu nebo regulace živností.

- Pro zdravotnictví platí specifická právní úprava – zákon o zdravotních službách (obdobně zákon o sociálních službách pro činnosti sociální).

- Při činnosti hospodářské jednotky vznikají náklady. Jsou finančním vyjádřením spotřeby a opotřebení faktorů produkce.

Náklady

a) podle času vzniku – pořizovací, investiční, provozní,

b) podle účelu – přímé a nepřímé,

c) podle vztahu k objemu produkce - fixní / variabilní,

d) podle druhu ( resp. struktury nákladů či účetní osnovy) – viz 1B),

e) podle daňové uznatelnosti

- pořizovací náklady – jsou náklady na pořízení majetku, ve zdravotnictví například na pořízení soukromé lékařské praxe, ordinace nebo nemovitosti,

- investiční náklady – jsou náklady pořízení majetku, který je podle platné právní úpravy investicí. Může se jednat o nemovitosti, stroje a nástroje, ale i o cenné papíry apod.

- provozní náklady – jsou náklady na zajištění provozu, v případě zdravotnictví na zajištění provozu zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotní péče,

- přímé náklady – jsou náklady, které jsou přímo přiřaditelné k jednotlivým výrobkům či službám,

- nepřímé náklady jsou náklady, které nelze jednoznačně přiřadit k jednotlivým výrobkům či službám a je třeba je rozpočítávat

- fixní náklady – jsou takové náklady, které se nemění se změnou objemu produkce neboli náklady nezávislé na vyrobeném množství. Zpravidla je nelze měnit v krátkém časovém období. Příkladem může být hodnota nemovitého majetku, náklady na vytápění. Ve zdravotnictví například náklady potřebné ke splnění podmínek registrace pro poskytování určitého druhu zdravotních služeb.

- variabilní náklady – jsou náklady, které se naopak se změnou produkce mění. Patří sem spotřebované léky nebo zdravotnické prostředky a další materiál v závislosti na objemu poskytnuté zdravotní péče.

- daňově uznatelné náklady – jsou výdaje, které souvisejí s příjmy, které jsou předmětem daně, proto snižují výši daně a výslednou daňovou povinnost.

- daňově neuznatelné náklady – jsou výdaje, které nesouvisejí s příjmy, které jsou předmětem daně

- náklady na zdravotnictví tvořili v roce 2010 284 mld. Kč, cca 8% HDP

Výnosy

- Všechny peněžní částky, které podnik získá ze všech svých činností. Zjišťujeme je vynásobením ceny za jednotku a množství prodaných jednotek

- Proti nákladům stojí výnosy.

- Tvoří je finanční prostředky, které organizace získá ze všech svých činností.

- Zjistíme je například vynásobením ceny jednotky a počtu prodaných jednotek.

- Hospodářský výsledek - rozdíl mezi výnosy a náklady. Když jsou výnosy menší než náklady, hospodářská jednotka je ve ztrátě, jsou-li výnosy větší než náklady, jednotka je v zisku. Opakovaná ztráta, jejíž souhrnný objem je větší než jmění hospodářské jednotky vede k jejímu úpadku.

- Výsledovka je výkazem zisků a ztrát zahrnující celé účetní období. Obsahuje všechny vykázané příjmy (vystavené faktury), byť ještě nemusíme mít všechny peníze na svém účtu, všechny vykázané náklady (tedy obdržené faktury za dodávky), byť jsme je ještě všechny nemuseli uhradit.

- Výkaz „cash flow“ je výkaz skutečného pohybu peněz na účtech. Dává nám přehled o disponobilitě finančních prostředků.

- Rozvaha - je dokument k určitému přesnému datu, obvykle k ukončení účetního období – 31.prosince. Vykazuje aktiva a pasiva.

- Aktiva představují všechno, co účetní jednotka vlastní a v budoucnosti jí to přinese ekonomický prospěch. Jsou to všechny prostředky, které využíváme k tvorbě výnosů, a které nám patří, i když je k datu rozvahy nemusíme mít na svých účtech anebo fyzicky ve svém držení (například pohledávky u zdravotních pojišťoven).

- Pasiva představují závazky, vklady vlastníků do společnosti, zisky (ztráty) minulých let a výsledek hospodaření běžného roku. Jsou to všechny prostředky, které využíváme k tvorbě výnosů, a to i ty které nám nepatří, i když jej k datu rozvahy můžeme mít na svých účtech anebo fyzicky ve svém držení (například – závazky vůči dodavatelům, bankovní úvěry, mzdové prostředky – za již odvedenou práci ale před termínem výplaty mezd).

B) Struktura nákladů zdravotnických zařízení: .

- Náklady na léky (cca 11,5 %) .

- Náklady na zdravotnické prostředky, krev a krevní deriváty (cca 15 %) .

- Palivo a energie – elektrická energie, vodné, stočné, tepelná energie (cca 3 %) .

- Placené služby - spoje, opravy a údržba, svoz a likvidace odpadků, úklid (cca 8 %) .

- Strava pacientů (cca 1%) .

- Osobní náklady – mzdy a pojistné hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance (cca 44 %) .

- Odpisy majetku (cca 5 %) .

- Ostatní náklady (cca 12,5 %)

- Největší podíl nákladů zdravotnických zařízení tvoří osobní náklady.

- Jejich podíl na nákladech se však liší mezi jednotlivými druhy zdravotnických zařízení i mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními.

- Čím náročnější je poskytovaná zdravotní péče, tím více osobním nákladům konkurují další náklady zdravotnického zařízení a podíl osobních nákladů se paradoxně snižuje.

- Přitom to vůbec neznamená, že mzdy zaměstnanců jsou v takovém zařízení nižší.

- Většinou je tomu naopak, protože náročná péče vyžaduje kvalifikovanější personální zajištění.

- Přestože fakultní nemocnice vykazují vyšší příjmy zaměstnanců, resp. vyšší průměrnou mzdu zaměstnance, podíl osobních nákladů je nižší než například v odborných léčebných ústavech.

- Naopak zásadně vyšší jsou u fakultních nemocnic náklady na léky a zdravotnické prostředky a na vyšetřovací a terapeutické technologie.

10. Financování zdravotních služeb v ČR, formy financování, spoluúčast pacientů

Výnosy zdravotnických zařízení

- Výnosy za zdravotní péči

- z veřejného zdravotního pojištění (v.z.p. ) (70 – 90 % z celkového objemu výnosů)

- mimo všeobecné zdravotní pojištění (cizinci, nadstandardní služby, regulační poplatky, závodní a pracovní péče, péče vyžádaná orgány státu, ...) .

- Dotace investiční a neinvestiční – kryty z rozpočtů zřizovatelů a prostředků vlastníků zdrav. zařízení

- zřizovatel: stát, kraj, město

-stavební investice, investice do infrastruktury, technologií

- odpisy majetku

- Dary .

- Klinické studie, znalecká činnost, granty

- Pronájmy

- Komerční činnosti

- spoluúčast pacientů (15% /45 mld. Kč/ z celkového objemu výnosů - hlavně stomatologie, nákup volně prodejných léků, poplatky u lékaře)

- spoluúčast od roku 2013 klesá (zrušení nadstandardů) + od ledna 2014 rušení poplatků

- Výnosy z veřejného zdravotního pojištění tvoří největší podíl výnosů všech druhů zdravotnických zařízení, která jsou smluvními zařízeními

- Výnosy ze zdravotního pojištění jsou charakteristické:

- Komplikovaným výpočtem .

- Dynamikou změn v čase .

- Četností smluvních partnerů (zdravotních pojišťoven) a nejednotností úhrad.

- Zcela jiná je situace zdravotnických zařízení, která nemají smlouvy se zdravotními pojišťovnami.

- Převahu jejich výnosů tvoří úhrady zdravotní péče z prostředků samotných pacientů.

Zdroje veřejného zdravotního pojištění

- Výběr pojistného - 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období hradí zaměstnanci, zaměstnavatelé (dohromady), OSVČ, OBZP i stát

- zaměstnanci: 35% pojištěnců (představují ale 66% přijmů z pojistného!)

- OSVČ: 9% pojištěnců (představují 7% příjmů z pojistného)

- OBZP: 2% pojištěnců (1% přijmů z pojistného) – platí 1080 Kč měsíčně

- Platba státu - stát hradí pojistné za vyjmenované kategorie pojištěnců (důchodci, děti, studenti, nezaměstnaní, matky na mateřské ....)

- v roce 2013 stát platil 723 Kč za osobu a měsíc

- 54% pojištěnců (představují jen 26% příjmů z pojistného)

- Ostatní - pokuty, penále, příslušenství (tyto zdroje jsou využívány pro fond prevence)

- Komerce - Kromě uvedených finančních zdrojů mohou mít zdravotní pojišťovny příjmy z komerční činnosti – smluvní pojištění, cestovní pojištění

11. Výdaje na zdravotnictví v ČR, mezinárodní srovnání

Struktura nákladů zdravotnického zařízení

• Náklady na léky (cca 11,5 %)

• Náklady na zdravotnické prostředky, krev a krevní deriváty (cca 15 %)

• Palivo a energie – elektrická energie, vodné, stočné, tepelná energie … (cca 3 %)

• Placené služby - spoje, opravy a údržba, svoz a likvidace odpadků, úklid (cca 8 %)

• Strava (cca 1%)

• Osobní náklady - tvoři v nemocnicích největší podíl nákladů (cca 44 %)

• Odpisy (cca 5 %)

• Ostatní náklady (cca 12,5 %)

Růst nákladů zdravotní péče

- růst nákladů i přes hospodářskou krizi

- stále více lékařů poskytuje stále více péče za více peněz zdravější populaci při snižování počtu nemocničních lůžek, nižší době hospitaliza a nižší frekvenci návštěv u lékaře

Faktory působící růst nákladů:

- široká nabídka možností „co všechno lze dnes léčit“

- široká nabídka „zasmluvněných“ kapaciet, kdy pacient generuje poptávku

- paradigmatem „nárokovosti“ zdravotních služeb

- fragmentace zdravotních služeb, které kvůli neprovázanosti a nedostatku koordinace se poskytují neefektivně, duplicitně a někdy vyloženě ke škodě pacienta

- blahobytu, který se projevuje nevhodnou skladbou a nadbytkem stravy v kombinaci s nedostatkem pohybu

- stárnutí populace

- přibývání chronicky nemocných

- V materiálech LOKu (Lékařský odborový klub) a ČLK se opakovaně objevují argumenty o tom, že v posledních letech dochází k poklesu výdajů na zdravotnictví, přičemž oba dva tyto subjekty zásadně používají pouze celkové výdaje, do kterých se počítají i výdaje krajů a rovněž i výdaje obyvatelstva na zdraví i za položky nesouvisející se systémem veřejného zdravotního pojištění.

- Podíl zdravotnictví financovaný pojišťovnami přitom roste – zatímco v roce 2009 činily výdaje pojišťoven 74,6%, v roce 2011 již financovaly 78,2%.

- Následující tabulka poskytuje základní fakta o vývoji zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v letech 2009 – 2011.

Výdaje za rok 2014

- překročena hranice 300 mld. Kč (představovali 7% HDP)

- 45,2 mld. Kč - soukromé výdaje domácností (poplatky u lékaře, nákup volně prodejných léků)

- 240 mld. Kč – zdravotní pojišťovny

- 6,5 mld. Kč – kraje

- 9 mld. Kč – města a obce

Mezinárodní srovnání

- v ČR v roce 2014 byly náklady cca 300 mld. Kč (8%HDP)

- od roku 2000 rostly náklady tempem 7% ročně (v ostatních zemím OECD byl růst ještě o 2% vyšší)

- c ČR jsou zdravotnické výdaje cca 1000 euro na hlavu/rok

- v EU spíše 2500 euro na hlavu/rok

- neplatí přímá úměra, že čím více peněz do zdravotnictví, tím automaticky delší doba dožití (např. Kuba vs. USA)

12. Kvalita a bezpečí zdravotních služeb, základní principy sledování a řízení kvality, motivace

Kvalita

- kategorie, která v kvantitativních i kvalitativních pojmech popisuje úroveň poskytované péče či poskytovaných služeb

- kvantitativní část - měřitelná

- kvalitativní část - vychází z hodnotového systému

- relativní, ne absolutní kategorie

- kvalita není dána sama o sobě; je nutné ji systematicky sledovat, aby dosáhla standardní úrovně

- požadavek na zajištění kvality zdravotních služeb by měl být součástí zdravotní politiky (doporučení WHO a Rady EU)

Kvalitní péče

= medicínsky adekvátní, bezpečná, poskytovaná bez zbytečného plýtvání zdroji

- stupeň, v jakém zdravotnické služby zvyšují pro jednotlivce i celou populaci pravděpodobnost dosažení žádoucích výsledků v souladu se současnou úrovní medicíny

- zajištění a zvyšování kvality péče - prevence nesprávných postupů, identifikace pochybení, odstranění chyb a nesprávných postupů

- v medicíně - systém akreditací a certifikací („Dělejte dobré věci dobře. Popište, jak věci děláte. Dělejte věci podle popisu.“)

Preventivní metody

a) tvorba standardů kvality pro obory i typy péče - způsoby, normy, směrnice - správné používání technologií, uplatňování dobré praxe

- mezinárodně platné standardy

- provozní standardy - personální zajištění, materiální vybavení, počet a vzdělání personálu, vedení dokumentace

- organizace péče - př. infarkty a ikty do specializovaných center

- minimální počty speciálních výkonů provedených na pracovišti pro udržení jejich kvality

- procesní standardy - doporučené postupy správné klinické praxe (guidelines), EBM

- cíl: zvýšení efektivity péče, zdravotně i ekonomicky

- postupy příjmu a propouštění pacientů

- standardy výsledků péče - novorozenecká a kojenecká úmrtnost, QALY, DALY; na úrovni jednotlivých zařízení

- výskyt nozokomiálních infekcí, počet komplikací po určitém výkonu, spokojenost pacientů

b) udělování licencí a registrací - zajišťuje, že poskytovatel plní základní zákonem dané požadavky pro poskytování zdravotní péče

- ČLK - licence pro výkon lékařské profese, pro výkon soukromé lékařské praxe, pro výkon funkce vedoucího lékaře, pro možnost podílet se na lékařském vzdělávání

- funkční licence - na specializované diagnostické a léčebné metody (intervenční kardiologie, invazivní diagnostika atd.), akreditace školících pracovišť

- registrace = potvrzení a evidence údajů o způsobilosti subjektu; pro lékaře, nelékařská povolání, nestátní zdravotnická zařízení

c) akreditace zdravotnických zařízení - nad rámec minimálních podmínek pro provoz zdravotnického zařízení

- snaha stimulovat zařízení ke kontinuálnímu zvyšování kvality péče

- hlavní společnost - JCI (Joint Comission International)

- akreditace = formální osvědčení, že zařízení odpovídá stanoveným standardům kvality a poskytuje komplexní služby

- tři základní skupiny standardů - pro běžnou akutní péči, pro psychiatrickou péči, pro péči o dlouhodobě nemocné

Systém akreditací nemocnic

- dobrovolný proces

- akreditační standardy

- diagnostické a terapeutické postupy

- ošetřovatelská péče

- podávání a skladování léků

- urgentní příjmy

- návaznost úkonů, kontinuita péče, kontinuita medikace

- spokojenost pacientů, stížnosti, dodržování práv pacientů

- ekonomické řízení nemocnice

- hygienická a protiepidemická opatření

- sběr a zpracování informací

- péče o zaměstnance - bezpečnost práce, ochrana zdraví, vzdělávání, zaměstnanecké výhody, relaxační a antistresové programy

Příklady standardu:

5. Každý pacient bude mít provedeno a řádně zdokumentováno kompletní vyšetření (anamnéza + fyzikální nález) ošetřujícím lékařem do 24hod. po přijetí.

1.Nemocnice má vnitřní předpis, který ukládá rozsah kompletního vyšetření pacientů přijímaných k hospitalizaci dle jednotlivých oddělení.

45. Operační protokol je vypsán okamžitě po operaci, obsahuje jméno operatéra, asistenta, nálezy, užitý postup, zvláštnosti a případné komplikace průběhu.

47. Nemocnice eviduje včasnost vyhotovení definitivní propouštěcí zprávy. Všechny předběžné propouštěcí zprávy budou vyhotoveny v čase propuštění. Vyhotovení definitivních propouštěcích zpráv bude provedeno nejpozději do 10 dnů po propuštění.

- nástroje: rozhovor se zaměstnanci, rozhovor s pacienty, místní šetření - poskytování péče, posouzení vnitřních předpisů, vlastní hodnocení ZZ

- ukazatele kvality - nemocniční letalita, počet komplikací, nosokomiální infekce, opakované hospitalizace, průměrná délka hospitalizace, dokumentace

- opakuje se po 3 letech, nemocnice o akreditaci musí požádat

- součástí procesu písemná zpráva o plnění akreditačních standardů; následně šetření v nemocnici

- nejčastější problémy: ZD, informovaný souhlas, edukace pacientů, léčiva, mimořádné události, soukromí pacientů, protipožární nácvik, školení personálu, kompetence zaměstnanců, sledování indikátorů kvality

- směrnice na všechno

Nápravná opatření

- povinná účast pracovníků na školeních, která pořádají akreditovaná pracoviště, nácvik dovedností, doplnění znalostí o práci v oboru, stáže, práce pod supervizí

- omezení kompetencí pracovníka, který se chyby dopustil

- sankce

13. Systém hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb v ČR, podmínky, oprávněné osoby

- zvyšování kvality péče je součástí programu Zdraví 21 + dalších prohlášení; většinou pouze deklarují, chybí konkrétní plán

Akreditační systém v ČR

- od 90. let - nejdříve systém hodnocení spokojenosti pacientů

- JCI – Joint Commision International – mezinárodní organizace, která od r.1998 akredituje zdravotnická zařízení mimo USA

- je dceřinou společností JCAHO, která je největší akreditující společností v USA

- je přes 80 akreditovaných nemocnic podle JCI v Evropě

- 1998 - Spojená akreditační komise ČR - akreditační systém a standardy pro ČR

- provádí akreditace – jejím posláním je trvalé zvyšování kvality a bezpečí zdravotní péče v ČR

- vydává standardy pro akreditace zařízení a metodické pokyny

- poradenství a akreditace nanečisto

- hodnocení kvality součástí příprav na vstup do EU - Rada pro kvalitu ve zdravotnictví MZ ČR, Centrum pro kvalitu ve zdravotnictví (později zrušeno) - v současnosti v kompetenci MZ

- zisk akreditace nevede k získání výhod ze strany pojišťoven ani státních orgánů; poznatky o dopadech na veřejnost a kvalitu péče nejsou dostupné

- dobré PR - hodí se do systému platby za diagnózu

Průzkumy spokojenosti pacientů - výsledky zveřejňovány jako žebříček "Nejlepší nemocnice"

Akreditace klinických laboratoří - Český institut pro akreditaci (ČIA) - podle mezinárodních ISO norem

Klinický audit - identifikace problémů

- většinou na základě hodnocení dokumentace

- interní - osoba ze stejného pracoviště

- externí - nezávislý odborník; součást přípravy na akreditaci

- analýza dat - počty ošetřených pacientů, délka hospitalizace, náklady na diagnózu, nemocniční letalita, opakované hospitalizace a reoperace, pooperační komplikace, délka přežívání pacientů, rozdíly mezi přijímací a propouštěcí diagnózou, analýza spotřeby léků, analýza stížností pacientů

- pozor na porovnávání různých typů zařízení - zejména center s vysoce specializovanou péčí

- sledování spokojenosti pacientů - dotazníková šetření, rozhovory s vybranými skupinami pacientů (focus groups)

- agentura STEM-MARK

Portál kvality MZ ČR - odborné i laické znalosti o kvalitě zdravotní péče, bezpečí pacientů, projektech, metodice hodnocení

14. Management zdravotnických zařízení, organizační struktura

Nemocnice:

- řízené státem - "přímo řízené organizace" - FN, IKEM, ÚVN

- řízené krajem

- soukromé nemocnice - obecní, církevní, a.s., s.r.o., ops.

Klasické schéma řízení nemocnic:

- ředitel (vedení)

- dvě větve:

- zdravotní část

- LPN (náměstek pro léčebnou a preventivní péči) - lékaři, VŠ

- NOP - sestry, střední zdravotnický personál, nižší zdravotnický personál

- technicko-hospodářský úsek

Struktura top managementu:

- ředitel - statutární zástupce organizace

- sekretariát, tiskový mluvčí, právní oddělení, audit a kontrola

- náměstci - ekonomický, technický, náměstek pro informatiku a dlaší; LPN (zástupce ředitele), hlavní sestra (náměstek pro ošetřovatelskou péči)

Ošetřovatelská péče:

- hlavní sestra/náměstek pro ošetřovatelskou péči - vrchní sestra/vrchní laborantka - staniční sestra/laborantka - sestra/laborantka

15. Postavení fakultních nemocnic, centra vysoce specializované péče, charakteristika

FAKULTNÍ NEMOCNICE

- fakultní nemocnice - ekvivalent zahraničního university hospital, teaching hospital

- VFN, FN Motol, FN Královské Vinohrady, FN Plzeň, FN Hradec Králové, FN Brno Bohunice, FN u Svaté Anny, FN Olomouc, FN Ostrava

Struktura výnosů FN:

- příjmy ze zdravotního pojištění - 80-85%

- prodej zboží a jiné služby - 5-10%

- dotace na vědu a výzkum, granty - 3-7%

- dotace zřizovatelem - 1-5%

- státní příspěvková organizace, pověřená MZ výukou - vztah k lékařské fakultě

- roční obrat 2-6 miliard - cca 25-30% nákladů léky a zdravotnický materiál

- cca 3-5 tisíc zaměstnanců, 20% VŠ, 65% SŠ

- asi 25% lůžek v ČR

- část lůžková a ambulantní + další činnosti - transfuzní služba, lékárenství, klinická zkoušení léků a PZT, expertní činnosti

- provoz - nepřetržitý průchod pacientů s komplikacemi, kritickými stavy, stavy jinde neřešitelnými

- zdroje nedostatečné

- v minulosti založené další omezující materiální podmínky - u historických i nových nemocnic

- VFN: cca 5000 zaměstnanců fyzicky, přepočtený stav 4343, z toho 1027 lékařů

- 23 klinik, 12 ústavů, 7 samostatných oddělení

- řízení fakultní nemocnice:

- dvojí řízení

- ředitel - pod ním na jedné straně primář, na druhé přednosta - oba dva řídí zdravotnické zaměstnance

- děkan - na úrovni ředitele, řídí přednosty - ti řídí školské zaměstnance

- řídící vztah děkana a ředitele...?

- klinika = nemocniční pracoviště příslušného oboru sloužící k léčebné činnosti, výzkumu a výuce

- součást fakultní nemocnice i fakulty

- zřizována ministrem zdravotnictví po souhlasu ministra školství na návrh akademického senátu fakulty a školy

- může mít jednotlivá oddělení

- řízení:

PŘEDNOSTA 🠢 Zástupce pro výuku

🠢 Zástupce pro výzkum a vědu

🠢 Primář (řídí léčebnou složku)

🠢 vedoucí odd. kliniky 🠢lékaři

🠢 vrchní sestra 🠢 staniční sestry 🠢sestry

🠢ekonom kliniky 🠢 archiv

🠢 pojišťovna

🠢 provozní

- oddělení FN - součást nemocnice, slouží k léčebné, výzkumné, případně i výukové činnosti v příslušném oboru

- zřizováno ředitelem nemocnice

- není společné pracoviště s fakultou

- oddělení nemocnice - léčebné pracoviště, výzkum a výuka možné, zřizováno ředitelem nemocnice

- řízení: primář, vrchní sestra

- v poslední době snaha na převedení na univerzitní nemocnice - lepší propojení výuky, výzkumu a péče, větší míra autonomie

- dozorčí rada - jmenována univerzitou, místní samosprávou, část MZ, podnikateli

- správní rada - předseda = ředitel nemocnice, děkan fakulty, lékařský ředitel, technický ředitel, finanční ředitel

- další úseky

CENTRA VYSOCE SPECIALIZOVANÉ PÉČE

- zůstávají majetkem státu

- cca 20 zařízení - asi 28% lůžek

- odborné léčebné ústavy, vědecko-výzkumné instituce - IKEM, ÚHKT, Ústav pro péči o matku a dítě, Masarykův onkologický ústav v Brně

- za koordinaci specializované a superspecializované péče je odpovědný stát

- péče vysoce nákladná

- koncentrace odborníků, moderní techniky

- zaměření center: onkologie, traumatologie, neurochirurgie, kardiochirurgie

- většinou součást fakultních nemocnic

16. Komunikace ve zdravotnictví, základní principy, specifika

Communicatio, lat. = sdělení, sdílení vzájemně prospěšných věcí, udělení, rozhovor, rozmluva

Communis, lat. = společný

Communitas, lat. = společenství, společnost

Účastníci komunikace ve zdravotnictví

Poskytovatel zdravotní péče : Pracovník ve zdravotnictví - lékařská péče (lékař, stomatolo, logoped), ošetřovatelská péče aj. ( sestra, laborant, asistent/ka, ošetřovatel/ka, sanitář/ka aj.)

Ostatní odborní pracovníci (sociální služby, technici aj.)

Ostatní (pomocný ) personál

Management

Příjemce zdravotní péče: Pacient + příbuzní+ známí atd.

Plátce zdravotní péče: Zdravotní pojišťovna (pacient aj.)

Řídící složky ve zdravotnictví (MZ, vláda, kraje,akcionáři aj.)

Odbory

Dodavatelé léků, přístrojů, materiálu, služeb aj.

Veřejnost (My, Vy, Oni, media - PR…..)

Nejčastější problematika

S veřejností: lékař/sestra x pacient

Dle postojů zdravotníků: zdravotník x zdravotník

pacient x zdravotník

Dle postojů řídících pracovníků: lékař/sestra x pacient

zdravotnické pracoviště x zdravotnické pracoviště

Public Relation (zdravotník x veřejnost)

Specifická problematika

Komunikace s: odbory, MZ (kraji), Evropskou Unií (žádosti o Evropské fondy, dotace), se zdravotními pojišťovnami, nadačními fondy, grantovými agenturami, dodavateli, politiky

Komunikace zdravotník + pacient

Zdravotník: věnuje pozornost, čas, úsměv, vysvětluje, je pozitivně naladěný, vstřícný, upravený, je odborník, trpělivý, vezme Vás za ruku

Co potřebuje pacient: Pozornost, • Být subjektem – partnerem • Pochopení, empatii, vstřícnost, povzbuzení, úsměv • Čas • Informovanost, čitelnost • Odbornost, vysokou kvalitu péče • Spolehlivost, stabilitu • Důvěru, ochranu svého soukromí

Oprávněné stížnosti

- mají nárok na pomoc, omluvu, odškodnění, mimosoudní vyrovnání

- pohovor - napomenutí - přeřazení - finanční postih – propuštění – trestní oznámení – trestní stíhání – odsouzení

Neoprávněné stížnosti

- Psychopatické osobnosti, Kverulanti, Rentové stížnosti, Nesprávné informace, Deformovaný pohled, Omyly

Epiedemie ADT (Attention Deficit Trait)

- ADT ztráta pozornosti přetížením mozku.

- Symptomy těkavosti, roztržitost, netrpělivost,vnitřní panika.

- Ztráta schopnosti soustředit se na jednu věc

- Vyšší, střední i nižší management

- Více pracovních úvazků

- Více osobních vztahů

- Více osobních problémů - konfliktů

Směřování stížností

Uvnitř organizace: Přímo na zdravotníka, Na nadřízeného zdravotníka, Nadřízený management (ředitel, náměstci, OVAK (odbor vnitřního auditu a kontroly), tiskové oddělení, právníci organizace)

Vně organizace:

a) Krajský úřad (Magistrát hl. m. Prahy) • Ministerstvo zdravotnictví (MPSV aj.) • Zdravotní pojišťovna • Lékařská komora • Zdravotní rada (Hejtman) • Prezidentská kancelář, Vláda, Parlament • Certifikační orgán (SAP, JCI) • Ombudsman

b) • Média (TV, Rozhlas, Tisk) • Internet • Jiné formy zveřejňování (vývěsky, sms, facebook atd….)

c) •Právní kancelář •Policie •Soudy

Podávání stížností

Pacienti nebo příbuzní: písemné podání nebo ústní stížnosti (s nebo bez zápisu)

Zdravotníci: hlášení mimořádných událostí

Dotazníkové akce – interní: v organizaci

- externí: MZ, samozvaná organizace

- pravidelné vyhodnocování stížností v organizaci – měsíční, kvartální a roční statistiky

- hodnocení oprávněných a neoprávněných stížností

Hodnocené parametry

- hodnocení přístupu zdravotníků a personálu, komunikace, prostředí, léčby, intimity, informování, stravování, aj. atributy

Jak stížnostem předcházet

- (Správná)komunikace, komunikace, komunikace!

- musí odpovídat mentalitě a naturelu pacienta

- Nonverbální komunikace

- Pozornost vůči pacientovi

- Perfektní zdravotnická dokumentace bez chyb

- Možnost konzultace pacientových problémů

Chyby v medicíně způsobené lékařem

- 3-4% hospitalizovaných poškozeno chybami a omyly

- 40% pacientů má zkušenosti s pochybením zdravotníků

- většina je dána špatnou komunikací!

- v roce 2002 zemřelo v USA 225 000 pacientů na chybně indikované nebo nežádoucí účinky léků

17. Základní typy komunikace ve zdravotnictví, členění, charakteristika

1. interní komunikace - uvnitř nemocnice

a) hlavní proud: vertikální komunikace - obousměrný přenos informací mezi všemi úrovněmi řízení

- optimálně: plynulá kaskáda informací, od vedení přes střední a nižší management k řadovým zaměstnancům - stejnou cestou nazpět

- i přímá komunikace vedení se zaměstnanci - strategie "skip level" - setkání se zaměstnanci, kteří jsou v hierarchii řízení o více než jednu úroveň níže

- workshopy - semináře s primáři/přednosty - zapojení lékařů do tvorby koncepcí strategie pro jednotlivé programy i celou nemocnici

- 2-3x ročně, vždy k jednomu tématu podle priorit vedení nemocnice

- komunikace vedení se sestrami - přes hlavní sestru - vrchní - staniční

- ošetřovatelské složky mají nejvíce empatie k novým formám práce

- největší ochota sledovat emailovou komunikaci a intranet

- hlavní nedostatky:

- komunikace s vedením - málo známo o plánech rozvoje nemocnice; vědí pouze přednostové a vrchní sestry

- nedůvěra lékařů v práci správní části nemocnice - špatná komunikace, neznalost potřeb zaměstnanců

- špatná komunikace hospodářských témat, nejasné kompetence

b) horizontální komunikace

- spolupráce mezi odděleními

- komunikace mezi lékaři a sestrami

- hlavní nedostatky:

- spolupráce mezi odděleními ohledně pacienta - napjaté vztahy mezi konkurenčními odděleními

- komunikace mezi lékaři a sestrami - malé pochopení na emancipaci sester, zejména přezíravý vztah u mladých doktorů

- problém na úrovni gubernátorského vedení některých oddělení - vlastní kultura, styl, zvyklosti, nezávislé na image celé nemocnice

- s vedením mají společnou pouze hlavičku

- organizace práce a sdílení informací končí na hranici oddělení

c) diagonální komunikace – komunikace v projektovém managementu

2. externí komunikace - zdravotnický pracovník a veřejnost

- PR - public relations

- současný stav informovanosti veřejnosti: jednoznačná presumpce viny, jednostrannost, nepřipravenost aktérů, chybí partneři ke komunikaci (pacientské organizace), chybí adekvátní komunikace, zpolitizování, mysticismus alternativních postupů

- velké množství zdrojů, internet, velký zájem o veřejné zdraví, zájem odborníků publikovat

- problém: media fungují na principu čím větší skandál, tím lépe

- vítězství: vysvětlit - včas, korektně, upřímně; přehled v situaci, ukázat řešení

- získat čas, informace a připravit se předem

- mluvit pravdu - přiznat, že nevím

- nikdy bludy, obvinění, bagatelizace, ani no comment

- komunikace s médii: ředitel, management, tiskový mluvčí - vysvětluje; ostatní komunikují, ale nevysvětlují

- nepodceňovat PR školení

18. Systém veřejného zdravotního pojištění, základní principy, charakteristika

Zdravotnické systémy

- Národní zdravotní služba (např. VB)

- Systém veřejného zdravotního pojištění, který má 2 základní formy:

1. systém s jedinou zdravotní pojišťovnou (Maďarsko)

2. Systém s více zdravotními pojišťovnami (ČR, SRN, SK)

- Liberálně-tržní model založený na převážně dobrovolném pojištění (USA, do 1996 Švýcarsko)

Základní principy veřejného zdravotního pojištění

Formy: a) povinné veřejné zdravotní pojištění

b) dobrovolné komerční pojištění – smluvní pojištění

Principy:

- Solidarita !!! - pracujících s nepracujícími (za nepracující platí stát)

- bohatých s chudými (bohatý platí víc)

- zdravých s nemocnými (nemocní čerpají více péče)

- Jasné vymezení kompetencí, práv a povinností (stát, kraj, zdravotní pojišťovna, pojištěnec, poskytovatel zdravotní péče)

- Svobodná volba lékaře a zdravotnického zařízení

- Svobodná volba zdravotní pojišťovny v rámci systému veřejného zdravotního pojištění

- Stejná dostupnost poskytovaných služeb pro všechny pojištěnce

- Transparentní nakládání s veřejnými prostředky

- Ekonomická rovnováha mezi příjmy a výdaji

- 56% pojištěnců je státních – děti, důchodci, vězni, ženy na mateřské,…

Legislativa

- Systém veřejného zdravotnictví upravují právní předpisy, které obecně mívají tři úrovně (zákony, vyhlášky, ostatní – věstníky, nařízení vlády…)

Zákony týkající se veřejného zdravotního pojištění

- Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

- Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

- Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky – 1 rok jsme tedy měli v ČSR jen 1 pojišťovnu!

- Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách

Nejvýznamnější vyhlášky systému v.z.p.

- Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami – popis cca 5000 výkonů a jejich bodové ohodnocení

- Vyhlášky o stanovení hodnot bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění a regulačních omezení objemu poskytnuté zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění = ÚHRADOVÁ VYHLÁŠKA – o přerozdělování rozpočtu (250 mld.) na zdravotnictví

- Vyhláška o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely

- Vyhláška č. 644/2004 Sb., o pravidlech hospodaření se zvláštním účtem všeobecného zdravotního pojištění, průměrných nákladech a o jednacím řádu dozorčího orgánu

- Vyhláška č. 618/2006 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy

Aktéři systému v.z.p.

a) Pojištěnci

b) Plátci zdravotního pojištění

c) Poskytovatelé zdravotní péče

d) Zdravotní pojištěnci

+e) ostatní aktéři podílející se na činnostech souvisejících se zdravotním pojištěním:

- ministerstvo zdravotnictví

- ministerstvo financí

- poslanecká sněmovna, parlament

- národní referenční centrum

- informační centrum zdravotních pojišťoven

- centrum mezistátních úhrad

Pojištěnci

2 role: - smluvní partner, který čerpá u poskytovatele zdravotní péči, která je poté hrazena pojišťovnou

- plátce zdravotního pojištění

Kdo je povinen platit pojištění?

- osoby s trvalým pobytem na území ČR

- osoby, které nemají trvalý pobyt, ale jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR

Poskytovatelé zdravotní péče

- z hlediska úhrad rozdělujeme poskytovatele na subjekty poskytující

a) ambulantní péči

- praktický lékař, praktický lékař pro děti a dorost

- Specializovanou ambulantní péči (ambulantní specialisté)

- Zvláštní ambulantní péče např.: - domácí zdravotní péče

- zdravotní péče ve stacionářích

b) ústavní péče

- akutní

- následnou

- odbornou a specializovanou

- zvláštní ústavní péče – paliativní lůžková

c) ostatní péči

- pohotovostní a záchrannou

- preventivní, závodní preventivní péči

- dispenzární

- lázeňskou

Zdravotní pojišťovny

- povinny zajistit péči svým pojištěncům

- povinnost plní prostřednictvím zdravotnických zařízení, se kterými uzavřely smlouvu

- podléhají kontrole státních orgánů ČR

- povinny zaplatit za péči ve lhůtách, které jsou ve smlouvě

- v současné době je v ČR 8 pojišťoven:

• Všeobecná zdravotní pojišťovna

• Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR

• Česká průmyslová zdravotní pojišťovna

• Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví

• Revírní bratrská pokladna

• Vojenská zdravotní pojišťovna

• Zaměstnanecká zdravotní pojišťovna Škoda

19. Zdravotní služby hrazené ze zdravotního pojištění, rozsah, podmínky

Rozsah hrazené zdravotní péče

- hrazen v rozsahu určeném zákonem o veřejném zdravotním pojištění

• léčebnou ústavní péči a ambulantní péči,

• pohotovostní a záchrannou službu,

• preventivní péči,

• odběry tkání nebo orgánů určených k transplantaci a nezbytné nakládání s nimi,

• poskytování léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a stomatologických výrobků,

• potraviny pro zvláštní lékařské účely,

• lázeňskou péči a péči v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách,

• závodní preventivní péči,

• dopravu nemocných a náhradu cestovních nákladů,

• posudkovou činnost,

• prohlídku zemřelého pojištěnce a pitvu, včetně dopravy.

20. Plátci zdravotního pojištění, vymezení, povinnosti

Plátci pojištění

a) Pojištěnci - zaměstnanci – 1/3 (4,5%) platí zaměstnanec, 2/3 (9%) zaměstnavatel

- vyměřovacím základem je úhrn příjmů

- minimální vyměřovací základ odpovídá minimální mzdě

- osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) – vše platí sami (13,5%)

- vyměřovacím základem je stanovené procento z podnikání a z jiné výdělečné činnosti po odpočtu vynaložených na jeho dosažení, zajištění, udržení

- osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP)

- ženy na mateřské, studenti, nezaměstnaní evidovaní na úřadu práce

- vyměřovacím základem je minimální mzda

b) Zaměstnavatelé – platí 9% pojistného za svoje zaměstnance

c) Stát – děti, vězni, nezaměstnaní na úřadu práce, důchodci, lidé na nemocenské, ženy na mateřské

- vyměřovacím základem je stanoveno procento všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády

21. Systém úhrad zdravotní péče, principy, formy úhrady

- V současné době se úhrady zdravotní péče se realizují následujícími způsoby:

• výkonově dle Seznamu výkonů s bodovými hodnotami (vyhláška č. 134/1998 Sb.) násobenými hodnotou bodu dle platné úhradové vyhlášky – s omezením maximální úhrady a regulací předepsaných léků a zdravotnických prostředků a indukované péče (ambulantní specialisté)

• výkonově na základě ceníku zveřejněného v úhradové vyhlášce (stomatologové)

• kombinovanou kapitačně výkonovou platbou (KKVP) – s převažující úhradou za registrované pojištěnce, kdy je stanovena sazba za jednoho registrovaného pojištěnce se zohledněním věkových skupin a vybranými provedenými výkony hrazenými výkonovým způsobem (praktičtí lékaři)

• paušálem za ošetřovací den – hradí se zejména následná lůžková péče

• úhradou dle DRG (Diagnostic Related Group) – akutní hospitalizační péče vyjmenovaných diagnostických skupin se platí dle DRG, tj. Relativní váhy jednotlivých případů dle Klasifikace hospitalizovaných pacientů (IR DRG) jsou násobeny základní sazbou dle úhradové vyhlášky příslušného období.

• případy hospitalizace hrazené tzv. Balíčkovou cenou – stanovenou cenou za konkrétní případy hospitalizace (Totální endoprotézy, kardiologické výkony …)

• Globálním paušálem - způsob úhrady lůžkové péče, který je nahrazován systém DRG

IR-DRG (International-Refined Diagnostic Related Group)

- DRG je klasifikační systém typu case-mix, který zařazuje případy hospitalizace na základě vstupních atributů případu do DRG skupin.

- využívám pro úhrady akutní lůžkové péče

- podmínkou využití je číselník relativních vah

Relativní váha: určena pro každou skupinu DRG, určuje relativní náklady případu

- průměrná relativní váha je 1

- úhrada za případ se vypočte násobením základní sazbou

- sazba je stanovena úhradovou vyhláškou na dané období

DRG skupiny jsou si podobné (homogenní) :

• Klinicky

• Ekonomicky

Případ hospitalizace: Pobyt nemocného v jedné nemocnici, v časové řadě, která nebyla přerušena na více než 1 kalendářní den ode dne přijetí na akutní lůžko, do dne ukončení hospitalizace na akutním lůžku

Vstupní atributy případu

- klinické a demografické znaky pacienta

- základní diagnóza

- vedlejší diagnózy

- kritické výkony

- věk

- způsob ukončení hospitalizace

- porodní váha novorozence

Využití DRG – řízení, komunikace, financování

- použitelnost DRG závisí na kvalitě klasifikace a na vstupních datech

Mechanismu stanovení parametrů úhrad

- Úhradové období je jeden rok

- stanovuje se způsob úhrady (hodnoty bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění a regulační omezení) v tzv. „dohodovacím řízení“

- řízení se účastní zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR a ostatních zdravotních pojišťoven a příslušných profesních sdružení poskytovatelů

- Svolavatelem dohodovacího řízení je Ministerstvo zdravotnictví

- Dojde-li k dohodě, posoudí její obsah Ministerstvo zdravotnictví z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem

- Je-li dohoda v souladu s právními předpisy a veřejným zájmem, vydá ji MZ jako vyhlášku

- Nedojde-li v dohodovacím řízení k výsledku do 90 dnů před skončením příslušného kalendářního roku nebo shledá-li Ministerstvo zdravotnictví, že tato dohoda není v souladu s právními předpisy nebo veřejným zájmem, stanoví hodnoty bodu, výši úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění a regulační omezení objemu poskytnuté zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění na následující kalendářní rok vyhláškou.

- Pro realizaci úhrad výkonovým způsobem nebo kombinovaným kapitačně výkonovým způsobem je nezbytný Seznam zdravotních výkonů s bodovým ohodnocením

- Seznam aktualizuje a vydává Ministerstvo zdravotnictví

- Perioda vydání Seznamu nemusí odpovídat roční frekvenci vydávání úhradové vyhlášky

- Pro realizaci úhrad dle DRG je ve Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci „Klasifikace hospitalizovaných pacientů (IR-DRG)“ definována verze definičního manuálu a programu pro automatizované kódování podle této klasifikace (tzv. Grouperu)

- Za vydání a distribuci aktuální verze definičního manuálu a grouperu IR-DRG pro příslušné úhradové období odpovídá Ministerstvo zdravotnictví.

- V Klasifikaci hospitalizovaných pacientů (IR-DRG) jsou uvedeny jednotlivé skupiny vztažené k diagnóze podle Klasifikace (DRG skupiny) s relativními váhami.

- Výše úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely je stanovena v lékové vyhlášce.

22. Práva a povinnosti pojištěnců, náhrada nákladů vynaložených v důsledku protiprávního jednání

- vymezeno v Z. 47/1997 o veřejném zdravotním pojištění

Práva pojištěnce (§10)

- na výběr zdravotní pojišťovny 1x za 12 měsíců, mění se 1.1 a 1.6., potřeba zažádat vždy nejpozději 3 měsíce před změnou 1.1. nebo 1.6.

- na výběr smluvního poskytovatele hrazených zdravotních služeb včetně dopravní služby (vyjma případů, kdy má poskytovatel právo pacienta odmítnout) - 1x za 3 měsíce

- na časovou a místn dostupnost

- aby mu byly poskytnuty hrazené služby bez toho, aby za ně někdo požadoval úhradu

- na hrazené zdravotní služby, léčivé přípravky, potraviny pro lékařské účely a zdravotnické prostředky bez přímé úhrady, nestanoví-li zákon spoluúčast

- na poskytnutí informace od zdravotní pojišťovny o jemu poskytnutých službách

- na výběr základní nebo ekonomicky náročnější varianty zdravotních služeb

- podílet se na kontrole zdravotních služeb

- obrátit se na poskytovatele, zdravotní pojišťovnu, ČLK, ČSK, ČLnK, orgán státní správy pokud není spokojen s poskytovanou péčí

- na uhrazení částky přesahující limit pro regulační poplatky a doplatky

- na náhradu nákladů, které vynaložil za neodkladnou péči v cizině – do výše jako v ČR

- na informace týkající se možnosti čerpat zdravotní služby v EU

Povinnosti pojištěnce

- hradit pojistné, pokud je plátcem

- sdělovat pojišťovně a zaměstnavateli zákonem stanovené skutečnosti

- spolupracovat při léčbě a její kontrole, dodržovat lékařem stanovený režim

- podrobit se preventivním prohlídkám, pokud tak stanoví zákon nebo obecně platné právní předpisy (je v textu; nevím, jak moc je aktuální)

- dodržovat opatření k odvrácení nemoci

- prokazovat se průkazem pojištěnce

- vyvarovat se jednání s cílem poškodit zdraví

- oznámit ztrátu průkazu pojištěnce do 8 dní

- hradit poskytovatelům předepsané regulační poplatky a doplatky

- oznámit do 30 dnů zdravotní pojišťovně změnu jména, příjmení, RČ, trvalého pobytu a bydliště

Náhrada nákladů na hrazené služby vynaložených v důsledku protiprávního jednání (§55)

- zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu nákladů, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.

- Náhrada je příjmem Fondů zdravotní pojišťovny.

- Pro účely náhrady nákladů na hrazené služby jsou poskytovatelé povinni oznámit příslušné zdravotní pojišťovně úrazy a jiná poškození zdraví osob, pokud mají důvodné podezření, že úraz nebo jiné poškození zdraví byly způsobeny jednáním právnické nebo fyzické osoby.

- Oznamovací povinnost mají i orgány Policie České republiky, státní zastupitelství a soudy.

- Pro účely náhrady nákladů jsou orgány ochrany veřejného zdraví povinny poskytnout na vyžádání příslušné zdravotní pojišťovně zprávy o výsledcích epidemiologických a jiných šetření, která jsou tyto orgány povinny provádět podle zvláštních předpisů.

- Pro účely náhrady nákladů na hrazené služby jsou orgán inspekce práce a orgány státní báňské správy povinny poskytnout na vyžádání příslušné zdravotní pojišťovně výsledky vyšetřování příčin smrtelných, těžkých a hromadných pracovních úrazů a nemocí z povolání.

- Pro účely náhrady nákladů na hrazené služby se údaje podle předchozích odstavců poskytují bezplatně.

- Zdravotní pojišťovna může upustit od vymáhání části nebo celé výše náhrady nákladů

a) je-li vymáhání této náhrady nákladů spojeno se zvláštními nebo nepoměrnými obtížemi, nebo

b) je-li pravděpodobné, že náklady vymáhání převýší jeho výtěžek.

- Při stanovení výše náhrady nákladů, od jejíhož vymáhání zdravotní pojišťovna upustí, přihlédne zdravotní pojišťovna zejména k tomu, jak ke škodě došlo, a k osobním a majetkovým poměrům osoby, která škodu způsobila.

- Pro účely uplatnění nároku na náhradu nákladů nejsou zaměstnanci zdravotní pojišťovny povinni zachovávat mlčenlivost stanovenou zvláštním zákonem, a to o skutečnostech rozhodných pro uplatnění nároku a vůči osobám, vůči nimž nebo jejichž prostřednictvím nárok uplatňuje.

23. Poskytování zdravotní péče v EU, základní principy, rozsah nároků

- Poskytování zdravotní péče v rámci Evropské unie je upraveno nařízeními Rady EHS 1408/71 a 574/72 EHS (dále nařízení).

- Tato nařízení jsou přímo platná ve všech státech EU a mají přednost před zákonem.

- Nařízení provádějí i státy Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island a Lichtenštejnsko) a ve vztahu k CR od 1. 4. 2006 také Švýcarsko.

- V těchto státech má občan ČR nárok na zdravotní péči na účet své české zdravotní pojišťovny, a to za stejných podmínek jako místní pojištěnci:

• Jsou povinni zaplatit stejnou spoluúčast jako místní pojištěnci

• Musí čerpat zdravotní péči ve zdravotnických zařízeních, která jsou financována z veřejných zdrojů. Ve zdravotnických zařízeních, která nejsou napojena na veřejný systém, bude muset zpravidla zaplatit celou péči

• Pro uplatnění nároku je vždy nutné se prokázat Evropským průkazem zdravotního pojištění nebo potvrzením, které jej dočasně nahrazuje. Tyto doklady obdrží ve své zdravotní pojišťovně

• Náklady na zdravotní péči jsou nejdříve uhrazeny nositelem zdravotního pojištění v místě ošetření. Ten poté tyto náklady přeúčtuje příslušné české zdravotní pojišťovně

• Nárok na zdravotní péči nekryje náklady na přepravu zpět do ČR ani repatriaci ostatků

- S některými státy (mimo EU – např. Chorvatsko, Turecko, Makedonie …) Česká republika uzavřela mezistátní Smlouvu o sociálním zabezpečení. V těchto státech má český občan nárok na nutnou a neodkladnou zdravotní péči ze svého českého pojištění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU

- ze dne 9.3.2011, o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči a návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění přiznává pojištěncům/pacientům následující nároky a práva v souvislosti s péči poskytnutou v rámci přeshraniční zdravotní péče:

- Nárok na náhradu nákladů na plánované léčení v jiném státě EU, za kterým pojištěnec členského státu. Péče v takovém případě musí být nejdříve zaplacena pacientem poskytovateli v jiném státě. Pacient po návratu žádá o refundaci svou zdravotní pojišťovnu. Refundace je omezena do výše ceny stejné péče, stanovené v členském státě pojištění (tj. ceny, kterou by zdravotní pojišťovna uhradila za stejné léčení vnitrostátnímu poskytovateli). V případě nákladné plánované hospitalizační péče (s čekacími dobami) – předchozí souhlas ZP

- Nárok na náhradu nákladů za nákup léků nebo zdravotnických prostředků, pokud jsou na území členského státu pojištění pojišťovnou hrazeny. Pro refundaci je vyžadováno splnění podmínek, daných pro úhradu v rámci daného systému (např. předpis léku lékařem příslušné odbornosti, doporučení vyšetření vydané lékařem příslušné odbornosti apod.).

- Nárok pacienta na vydání léčivého přípravku či zdravotnického prostředku předepsaného v jiném členském státě na území členského státu pojištění v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy.Jde o tzv. uznávání lékařských předpisů vystavených v jiném členském státě, nově zavedené Směrnicí.

- Nárok pacientů, kteří podstoupili léčbu, mít k zajištění kontinuity zdravotní péče písemný nebo elektronický záznam o této léčbě a přístup alespoň ke kopii tohoto záznamu.

- Právo na poskytnutí důležitých informací ze strany poskytovatele zdravotní péče, které jednotlivým pacientům pomáhají informovaně se rozhodovat, včetně informací o možnostech léčby, dostupnosti, kvalitě a bezpečnosti zdravotní péče.

- Právo na poskytnutí přehledných faktur ze strany poskytovatele zdravotní péče a jasných informací o cenách. Poskytovatelé zdravotní péče musí uplatňovat na pacienty z jiných členských států stejný sazebník poplatků za zdravotní péči, jaký uplatňují na tuzemské pacienty.

- Právo na poskytnutí informace ze strany poskytovatele o svém oprávnění či stavu registrace, svém pojistném krytí nebo jiných způsobech osobního nebo hromadného zajištění ve vztahu k profesní odpovědnosti.

24. Zdravotní pojištění cizinců, podmínky poskytování péče a úhrady nákladů

Cizinci s trvalým pobytem v ČR

- Ze zákona je v České republice povinně zdravotně pojištěna každá osoba, která má na území ČR trvalý pobyt.

- Cizinci (z jakékoliv země i mimo EU), kteří získají v ČR trvalý pobyt, se stávají účastníky veřejného zdravotního pojištění a musí se po získání trvalého pobytu zaregistrovat u jedné ze zdravotních pojišťoven

- Pokud tak neučiní sami, jsou automaticky registrováni u VZP

Cizinci bez trvalého pobytu v ČR zaměstnaní v ČR

- Cizinci (z jakékoliv země i mimo EU), bez trvalého pobytu v ČR jsou účastníky veřejného zdravotního pojištění, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR.

- Zaměstnavatel je povinen oznámit zdravotní pojišťovně vznik (i ukončení) účasti v nemocenském pojištění zaměstnance, který je cizincem bez trvalého pobytu.

- Zdravotní pojišťovna vystaví pro tohoto pojištěnce průkaz.

- Veřejné zdravotní pojištění zaniká ukončením zaměstnání.

- V některých zvláštních případech se považují zákonem vymezené skupiny osob za cizince s povoleným trvalým pobytem. Jedná se např. o:

• azylanty po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu

• děti, narozené azylantkám po dobu než bude rozhodnuto o azylu nebo jiném druhu pobytu dítěte

• cizinci požívající dočasné ochrany …

Cizinci bez povolení k trvalému pobytu v ČR

- U cizinců (mimo EU) bez povolení k trvalému pobytu, kteří v ČR nejsou zaměstnáni zaměstnavatelem se sídlem na území ČR, je vyžadováno zdravotní pojištění pro krytí léčebných výloh.

- Tito cizinci v případě dlouhodobého pobytu (nad 90 dní) mají možnost uzavřít komerční pojištění (smluvní pojištění), které funguje podle tržních principů.

- Komerční pojištění se od veřejného zdravotního pojištění výrazně liší.

- Pojistná smlouva zohledňuje rizika u jednotlivých pojištěnců, a to zejména ve výši pojistného.

- Někteří zájemci mohou být komerčními pojišťovnami odmítnuti a zůstanou nepojištěni.

- Cizinci krátkodobě pobývající v ČR (turistické cesty do 90 dní) musí být pojištění při příjezdu komerčním (cestovním) pojištěním

Komerční zdravotní pojištění

- kryje užší rozsah zdravotní péče a zejména nezajišťuje dostatečnou péči v případě závažného onemocnění a chronických nemocí vůbec.

- Rozsah pojištění a pojistné podmínky jsou u komerčních pojišťoven, které tento typ pojištění nabízí v zásadě podobné.

- Zdravotní pojištění se týká především neodkladné péče.

- Nekryje pohlavní a infekční nemocí včetně AIDS, diabetes, chronickou insuficienci ledvin a hemodialýzu, léčbu závislostí včetně všech komplikací a úrazy při rizikových sportech.

- Léky užívané při ambulantní péči nejsou hrazeny.

- Zubní péče nad rámec ošetření při akutních bolestivých stavech není ve standardním typu pojištění zahrnuta.

25. Poskytování zdravotních služeb v ČR, volba poskytovatele a její omezení, časová a místní dostupnost

Zákon o zdravotních službách – ze dne 6.11.2011 – o zdravotních podmínkách a jejich poskytování

- Tento zákon upravuje zdravotní služby a podmínky jejich poskytování a s tím spojený výkon státní správy, druhy a formy zdravotní péče, práva a povinnosti pacientů a osob pacientům blízkých, poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků, jiných odborných pracovníků a dalších osob v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, podmínky hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb, další činnosti související s poskytováním zdravotních služeb

Práva pacienta

Pacient = fyzická osoba, které jsou poskytovány zdravotní služby

- Právo na volbu poskytovatele oprávněného k poskytnutí zdravotních služeb odpovídající zdravotním potřebám

Nevztahuje se na:

- zdravotnickou záchrannou službu a poskytovatele, ke kterému je pacient převážen ZZS

- pracovnělékařské služby

- nařízenou izolaci, karantému, ochranné léčení

- osoby umístěné v policejních celách

- osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence

- vojáky v činné službě

- osoby, jejichž zdravotní stav je posuzován pro účely poskytování služeb v zaměstnanosti a pro účel sociálního zabezpečení

Omezení svobodné volby : kapaciou zdravotního zařízení

- Poskytovatelem zdravotních služeb je fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění dle zákona

Zdravotními službami se rozumí

a) poskytování zdravotní péče

- podle tohoto zákona zdravotnickými pracovníky a dále činnosti vykonávané jinými odbornými pracovníky jsou-li tyto činnosti vykonávány v přímé souvislosti s poskytováním zdravotní péče

b) konzultační služby

- jejichž účelem je posouzení individuálního léčebného postupu, popřípadě navržení jeho změny nebo doplnění

- další konzultace podporující rozhodování pacienta ve věci poskytnutí zdravotních služeb prováděné dalším poskytovatelem zdravotních služeb nebo zdravotnickým pracovníkem,kterého si pacient zvolil

c) nakládání s tělem zemřelého

- v rozsahu stanoveném tímto zákonem, včetně převozu těla zemřelého na patologicko-anatomickou pitvu nebo zdravotní pitvu a z patologicko-anatomické pitvy nebo ze zdravotní pitvy prováděné poskytovatelem podle zákona o pohřebnictví

d) zdravotnická záchranná služba

e) zdravotnická dopravní služba

1. přeprava pacientů mezi poskytovateli nebo k poskytovateli a zpět do vlastního sociálního prostředí, je-li to nezbytné k zajištění poskytnutí zdravotních služeb,

2. rychlá přeprava zdravotnických pracovníků k zabezpečení neodkladné péče u poskytovatele,

3. přeprava osob včetně zemřelého pacienta související s prováděním transplantací, neodkladná přeprava tkání a buněk určených k použití u člověka, přeprava léčivých přípravků, krve a jejích složek a zdravotnických prostředků nezbytných pro poskytnutí neodkladné péče nebo přeprava dalšího biologického materiálu

f) přeprava pacientů neodkladné péče

- přeprava mezi poskytovateli výhradně za podmínek soustavného poskytování neodkladné péče během přepravy

g) zdravotní služby v rozsahu činnosti odběrových zařízení nebo tkáňových zařízení

- podle jiných právních předpisů upravujících postupy pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských orgánů, tkání a buněk

h) zdravotní služby v rozsahu činnosti zařízení transfuzní služby nebo krevní banky

- podle právního předpisu upravujícího výrobu transfuzních přípravků, jejich skladování a výdej

+ specifické zdravotní služby

+ zdravotní služby podle zákona upravujícího transplantace

+ zdravotní služby podle zákona upravujícího umělé přerušení těhotenství

Dostupnosti služeb

26. Zdravotní péče v ČR, druhy zdravotní péče a jejich členěnní, základní formy, charakteristika

Zdravotní péče

a) soubor činností a opatření prováděných u fyzických osob za účelem

1. předcházení, odhalení a odstranění nemoci, vady nebo zdravotního stavu,

2. udržení, obnovení nebo zlepšení zdravotního a funkčního stavu,

3. udržení a prodloužení života a zmírnění utrpení,

4. pomoci při reprodukci a porodu,

5. posuzování zdravotního stavu

b) preventivní, diagnostické, léčebné, léčebně rehabilitační, ošetřovatelské nebo jiné zdravotní výkony prováděné zdravotnickými pracovníkami

Registrující poskytovatelé

= poskytovatel ambulantní péče, který pacienta přijal do péče za účelem poskytnutí primární ambulantní péče

- v oboru všeobecného praktického lékařství

- v oboru praktické lékařství pro děti a dorost

- v oboru zubní lékařství

- v oboru gynekologie a porodnictví

- Registrující poskytovatel je povinen při přijetí pacienta do péče vyplnit registrační list, který pacient podepíše. V případě, že u poskytovatele uvedeného ve větě první poskytuje zdravotní služby více lékařů, je pacient zaregistrován ke konkrétnímu lékaři

Druhy zdravotní péče – podle časové naléhavosti poskytnutí

1. neodkladná péče

- jejím účelem je zamezit nebo omezit vznik náhlých stavů, které bezprostředně ohrožují život nebo by mohly vést k náhlé smrti nebo vážnému ohrožení zdraví, nebo způsobují náhlou nebo intenzivní bolest nebo náhlé změny chování pacienta, který ohrožuje sebe nebo své okolí

2. akutní péče

- jejím účelem je odvrácení vážného zhoršení zdravotního stavu nebo snížení rizika vážného zhoršení zdravotního stavu tak, aby byly včas zjištěny skutečnosti nutné pro stanovení nebo změnu individuálního léčebného postupu nebo aby se pacient nedostal do stavu, ve kterém by ohrozil sebe nebo své okolí,

3. nezbytná péče

- kterou z lékařského hlediska vyžaduje zdravotní stav pacienta, který je zahraničním pojištěncem, s přihlédnutím k povaze dávek a k délce pobytu na území České republiky

- V případě zahraničních pojištěnců z členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace musí být zdravotní péče poskytnuta v takovém rozsahu, aby zahraniční pojištěnec nemusel vycestovat do země pojištění dříve, než původně zamýšlel

4. plánovaná péče

Druhy zdravotní péče – podle účelu jejího poskytnutí

a) preventivní péče

- jejím účelem je včasné vyhledávání faktorů, které jsou v příčinné souvislosti se vznikem nemoci nebo zhoršením zdravotního stavu, a provádění opatření směřujících k odstraňování nebo minimalizaci vlivu těchto faktorů a předcházení jejich vzniku

b) diagnostická péče

- jejím účelem je zjišťování zdravotního stavu pacienta a okolností, jež mají na zdravotní stav pacienta vliv, informací nutných ke zjištění nemoci, jejího stavu a závažnosti, dalších informací potřebných ke stanovení diagnózy, individuálního léčebného postupu a informací o účinku léčby

c) dispenzární péče,

- jejím účelem je aktivní a dlouhodobé sledování zdravotního stavu pacienta ohroženého nebo trpícího nemocí nebo zhoršením zdravotního stavu, u kterého lze podle vývoje nemoci důvodně předpokládat takovou změnu zdravotního stavu, jejíž včasné zjištění může zásadním způsobem ovlivnit další léčbu a vývoj nemoci

d) léčebná péče

- jejím účelem je příznivé ovlivnění zdravotního stavu na základě realizace individuálního léčebného postupu, s cílem vyléčení nebo zmírnění důsledků nemoci a zabránění vzniku invalidity nebo nesoběstačnosti nebo zmírnění jejich rozsahu

e) posudková péče,

- jejím účelem je zjištění, zda:

1. nebude stabilizovaný zdravotní stav pacienta negativně ovlivněn nároky, které na něho klade výkon práce, služby, povolání nebo jiných činností v konkrétních podmínkách,

2. zdravotní stav pacienta je v souladu s předpoklady nebo požadavky stanovenými pro výkon práce, služby, povolání, jiných činností nebo pro jiné účely

f) léčebně rehabilitační péče,

- jejím účelem je maximální možné obnovení fyzických, poznávacích,řečových, smyslových a psychických funkcí pacienta cestou odstranění vzniklých funkčních poruch nebo náhradou některé funkce jeho organismu, popřípadě zpomalení nebo zastavení nemoci a stabilizace jeho zdravotního stavu; v případě, že jsou při jejím poskytování využívány přírodní léčivé zdroje nebo klimatické podmínky příznivé k léčení

g) ošetřovatelská péče,

- jejím účelem je udržení, podpora a navrácení zdraví a uspokojování biologických, psychických a sociálních potřeb změněných nebo vzniklých v souvislosti s poruchou zdravotního stavu jednotlivců nebo skupin nebo v souvislosti s těhotenstvím a porodem, a dále rozvoj, zachování nebo navrácení soběstačnosti;

- její součástí je péče o nevyléčitelně nemocné, zmírňování jejich utrpení a zajištění klidného umírání a důstojné přirozené smrti

h) paliativní péče,

- jejím účelem je zmírnění utrpení a zachování kvality života pacienta, který trpí nevyléčitelnou nemocí

i) lékárenská péče a klinicko-farmaceutická péče

- jejím účelem je zajišťování, příprava, úprava, uchovávání, kontrola a výdej léčiv, laboratorních chemikálií, zkoumadel, dezinfekčních přípravků, a dále zajišťování, uchovávání, výdej a prodej zdravotnických prostředků, zajišťování, uchovávání, výdej a prodej potravin pro zvláštní lékařské účely;

- poskytování poradenství, konzultačních služeb v oblasti prevence a včasného rozpoznávání onemocnění, podpory zdraví a posuzování a kontrola účelného, bezpečného a hospodárného užívání léčivých přípravků a postupů s tím spojených

Formy zdravotní péče

1. AMBULANTNÍ PÉČE

a) primární ambulantní

- jejím účelem je poskytování preventivní, diagnostické, léčebné a posudkové péče a konzultací, dále koordinace a návaznost poskytovaných zdravotních služeb jinými poskytovateli;

- tuto zdravotní péči pacientovi poskytuje registrující poskytovatel

b) specializovaná ambulantní

- je poskytovaná v rámci jednotlivých oborů zdravotní péče

c) stacionární

- jejím účelem je poskytování zdravotní péče pacientům, jejichž zdravotní stav vyžaduje opakované denní poskytování ambulantní péče

2. JEDNODENNÍ PÉČE

- je zdravotní péčí, při jejímž poskytnutí se vyžaduje pobyt pacienta na lůžku po dobu kratší než 24 hodin, a to s ohledem na charakter a délku poskytovaných zdravotních výkonů. Při poskytování jednodenní péče musí být zajištěna nepřetržitá dostupnost akutní lůžkové péče intenzivní

3. LŮŽKOVÁ PÉČE

a) akutní lůžková péče intenzivní

- je poskytována pacientovi v případech náhlého selhávání nebo náhlého ohrožení základních životních funkcí nebo v případech, kdy lze tyto stavy důvodně předpokládat

b) akutní lůžková péče standardní

- je poskytována pacientovi:

1. s náhlým onemocněním nebo náhlým zhoršením chronické nemoci, které vážně ohrožují jeho zdraví, ale nevedou bezprostředně k selhávání životních funkcí,

2. za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně

c) následná lůžková péče

- je poskytována pacientovi, u kterého byla stanovena základní diagnóza a došlo ke stabilizaci jeho zdravotního stavu, zvládnutí náhlé nemoci nebo náhlého zhoršení chronické nemoci, a jehož zdravotní stav vyžaduje doléčení nebo poskytnutí zejména léčebně rehabilitační péče

- V rámci této lůžkové péče může být poskytována též následná intenzivní péče pacientům, kteří jsou částečně nebo úplně závislí na podpoře základních životních funkcí

d) dlouhodobá lůžková péče

- je poskytována pacientovi, jehož zdravotní stav nelze léčebnou péčí podstatně zlepšit a bez soustavného poskytování ošetřovatelské péče se zhoršuje

- v rámci této lůžkové péče může být poskytována též intenzivní ošetřovatelská péče pacientům s poruchou základních životních funkcí

4. ZDRAVOTNÍ PÉČE POSKYTOVANÁ VE VLASTNÍM SOCIÁLNÍM PROSTŘEDÍ PACIENTA

a) návštěvní služba

b) domácí péče, kterou je ošetřovatelská péče, léčebně rehabilitační péče nebo paliativní péče

- Lze též poskytovat umělou plicní ventilaci a dialýzu.

- Lze vykonávat pouze takové zdravotní výkony, jejichž poskytnutí není podmíněno technickým a věcným vybavením nutným k jejich provedení ve zdravotnickém zařízení.

27. Léčivé přípravky, podmínky registrace, úhrada

Úhrady léků

- Výše úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely je stanovena v lékové vyhlášce a vlastní úhrada se na základě úhradové vyhlášky provádí následovně:

• speciální léky vyjmenovaných center se hradí zvlášť dle skutečné spotřeby (např. onkologická centra – cytostatika)

• léky a zdravotnické prostředky zvlášť účtované :

- hrazeny zvlášť (např. ambulantní specialisté)

- zahrnuty do paušální úhrady (lůžková péče)

- zahrnuty do případu hospitalizace (DRG)

• paušální úhrada za ošetřovací dny je stanovena dle jednotlivých odborností a je zahrnuta do celkového paušálu nebo případu hospitalizace

• léky a zdravotnické prostředky na recept jsou hrazeny subjektům (lékárnám nebo výdejnám), které léky nebo zdravotnické prostředky vydaly, ve výši maximální ceny stanovené vyhláškou. Subjekty, které léky nebo zdravotnické prostředky vydaly, jsou regulovány na základě referenčního objemu předepsaných léků nebo zdravotnických prostředků

Regulace léčiv

- Pro regulaci léčiv a zdravotnických prostředků platí obdobná pravidla. Reguluje se přístup na trh, cena a úhrada z veřejného zdravotního pojištění.

- Spotřeba léčiv v českém zdravotnictví činí cca 60 miliard Kč ročně.

o Přístup na trh - Přístup na trh je regulován registračním procesem Registrace léčiv je centrální pro celou Evropu.

- Administruje ji EMEA – European Medicines Agency (www.emea.europa.eu).

- Je-li lék registrován v jakékoliv členské zemi EU podle stanovených pravidel, není potom nutná nějaká další registrace anebo schvalování léčiva v dalších členských státech.

- V České republice je EMEA zastupována Stáním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL), který je tedy registračním úřadem pro léky, které vstupují na evropský trhu prostřednictvím České republiky..

o Cenová regulace: - Léčiva mají v ČR regulované ceny.

- Podléhají cenové regulaci v režimu maximálních cen.

- Tento proces administruje SUKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv).

- V zásadě jde podle zákona o správní řízení, které má svoje náležitosti, lhůty, a do kterého vstupují další účastníci. Správní řízení trvá obvykle 3-6 měsíců, ale v případě, že se v něm vyjadřuje množství účastníků, tak se může trvat i déle. V procesu dochází k porovnávání cen v rámci členských zemí EU. Zákon rovněž stanoví pravidla pro cenové revize. o Úhradová regulace Stanovení úhrady léčiva je podle zákona rovněž předmětem správního řízení, které je administrováno SUKL. V zásadě o něm platí to samé, co o správním řízení cenové regulace. Zákon stanovuje pravidla, podle kterých se postupuje pro jednotlivé diagnostické skupiny a skupiny léčiv se záměrem, aby v každé skupině stanovené zákonem byl alespoň jeden lék plně hrazený

28. Používání léčivých přípravků při poskytování zdravotní péče, neregistrované léčivé přípravky, tzv. off-label užití, podmínky

- lege artis použití léčivých přípravků - § 8 zákona č. 378/2007 Sb. o léčivech

- při poskytování zdravotní péče lze předepisovat, uvádět do oběhu nebo používat pouze registrované léčivé přípravky dle SPC

NEREGISTROVANÉ LÉČIVÉ PŘÍPRAVKY

- schválený specifický léčebný program - nutný souhlas MZ, a to pro konkrétní pracoviště, a skupiny pacientů vždy poté, co SÚKL připraví k programu své stanovisko

- pouze pokud není k dispozici registrovaný přípravek

- pouze tehdy, vydalo-li MZ písemný souhlas k uskutečnění programu

- ohrožení veřejného zdraví - povolení MZ při předpokládaném nebo potvrzeném šíření původců onemocnění, toxinů, chemických látek nebo při radiační nehodě, které by mohly závažným způsobem ohrozit veřejné zdraví

-povoluje MZ po vyžádání odborného stanoviska SÚKL

- pro léčbu jednotlivého pacienta

- není distribuován nebo není v ČR léčivý přípravek odpovídajícího složení nebo obdobných terapeutických vlastností, který je registrovaný

- jde o léčivý přípravek již v zahraničí registrovaný

- postup je odůvodněn vědeckými poznatky

- nejde o léčivý přípravek obsahující geneticky modifikovaný organismus

- všechny podmínky musí být splněny současně

- držitelé rozhodnutí o registraci nenesou odpovědnost za důsledky takového použití léčivého přípravku

REGISTROVANÉ PŘÍPRAVKY OFF-LABEL

- podmínky:

- žádný léčivý přípravek potřebných terapeutických vlastností není registrován nebo

- je registrován, ale není distribuován

- použití léčivého přípravku je dostatečně odůvodněno vědeckými poznatky

- off label = použití mimo způsob, který je schválen v SPC

SPC (Summary of Product Characteristics) = angl. zkr. souhrn údajů o (léčivém) přípravku, povinný soubor informací, které musí výrobce, resp. distributor, poskytovat spolu s léčivem.

Mezi základní informace patří:

1. název přípravku, tj. chráněný (firemní) název (např. Imodium, Paralen aj.);

2. kvalitativní a kvantitativní složení, tj. generický (INN) název účinné látky (např. loperamid, paracetamol aj.), její obsah v tabletě, ampulce, roztoku aj.;

3. léková forma – tablety, mast, injekce aj.;

4. klinické údaje, tj. indikace, dávkování a způsob podání, kontraindikace, interakce s jinými léčivými přípravky, pokyny pro užívání v těhotenství a při kojení, účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje, nežádoucí účinky, příznaky event. předávkování a pokyny k jeho léčbě;

5. farmakologické vlastnosti rozdělené na farmakodynamické a farmakokinetické (vstřebávání, distribuce, metabolismus a vylučování);

6. farmaceutické údaje, tj. seznam pomocných látek, inkompatibility, doba použitelnosti, zvláštní opatření pro uchovávání, druh obalu a velikost balení, návod k použití přípravku;

7. držitel rozhodnutí o registraci, tj. výrobce či distributor;

8. registrační číslo;

9. datum registrace;

10. datum revize textu.

- SPC je základním zdrojem informací pro lékaře, farmaceuty a další odborné pracovníky ve zdravotnictví, v souladu s ním se pak musí připravovat veškeré další informační tiskoviny, např. příbalový leták, informace o léku v inzerátech aj.

- Své vlastní SPC musí mít každá forma či síla určitého léku. Určité lékové skupiny (antibiotika, benzodiazepiny, opiáty, vakcíny) mají pro SPC specifickou strukturu

- povinnosti poskytovatele

- informovat pacienta o použití léčivého přípravku způsobem off-label nebo neregistrovaného léčivého přípravku před jeho užitím včetně důsledků této léčby

- není-li pacient ve stavu, kdy jej je možné informovat, je nutné ho informovat, jak nejdřív to jde

- oznamovací povinnost vůči SÚKL o užití neregistrovaného léčivého přípravku

- odpovědnost zdravotnického zařízení a držitele registrace

a) držitel rozhodnutí o registraci odpovídá za škodu způsobenou v důsledku účinků registrovaného léčivého přípravku neuvedených v SPC

- tzv. objektivní odpovědnost

- za použití registrovaného přípravku tak, jak má být

b) provozovatel ZZ odpovídá za škodu nebo usmrcení člověka, ke kterým došlo v důsledku použití neregistrovaného LP nebo použití registrovaného přípravku off-label

29. Zdravotnické prostředky, podmínky registrace, úhrada

- spotřeba zdravotních prostředků činí 18,5 mld. Kč (13 mld. v nemocnicích+5,5 mld. předepsaných)

o Přístup na trh: - Přístup na trhy členských zemí EU umožňuje CE známka.

- CE známku vydávají v členských zemích EU tzv. Notified Body (česky se používá termín notifikovaná osoba).

- To jsou de facto certifikované pověřené průmyslové zkušebny, které posoudí, zda výrobek plní funkci, ke které je vyroben a zda je bezpečný.

- Výrobek nesoucí známku CE pak smí být prodáván a používán ve všech zemích Evropské Unie.

o Cenová regulace - Zdravotnické prostředky podléhají režimu věcně usměrňovaných cen.

- Věcně usměrňované ceny spočívají v tom, že: „rozdíl mezí nabývací a prodejní cenou nesmí být větší než ekonomicky oprávněný náklad“.

- Dosažený zisk musí být „oprávněný“, to znamená stejný jako při dlouhodobém provozování srovnatelné ekonomické činnosti.

- Podobně nemůže prodejce cenu měnit za určité období více, než za určitou mez.

- Pravidla cenové regulace pro věcně usměrňované ceny jsou plny pojmů jako „obvyklý“, „oprávněný“, „ekonomicky zdůvodněný“ atd.

o Úhradová regulace - Výši úhrady zdravotnických prostředků stanovuje příloha č.3 zákona č.48/97 o všeobecném zdravotním pojištění.

- Úhrada stanoví finanční a množstevní limity těchto zdravotnických prostředků, na které má pacient právo za určité období.

- Zdravotnické prostředky v použití v nemocniční péči jsou zařazeny v „číselníku VZP“

- Buď jsou součástí tzv. PMAT – tedy přímého materiálu spotřebovaného při zdravotním výkonu. Jsou hrazeny tedy přímo s výkonem. Anebo jsou tzv. ZUM – zvlášť účtovaný materiál, který lze použít k přesně stanoveným zdravotním výkonům.

- V situaci, kdy se zdravotní péče hradí tzv. výkonově, tak zdravotnické zařízení dostává uhrazeno to, co spotřebuje a vykáže.

- V době paušálních úhrad resp. DRG je význam vykazování ZUM snížen na vyjádření objemů, či statistik, avšak nemá bezprostřední dopad na úhrady.

30. Národní zdravotnický informační systém, registry, podmínky předávání údajů

Národní informační zdravotní systém (NZIS)

- definován zákonem o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování.

- Tvoří jej národní administrativní a zdravotní registry.

- Spravuje ho ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím pověřených organizací - Ústav zdravotních informací a statistiky (ÚZIS) a Koordinační středisko rezortních informačních systémů (KSRZIS).

- Další informace a registry spravují Státní zdravotní ústav (SZÚ), Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, atd.

- Národní informační zdravotní systém slouží ke sběru a zpracování klinických a statistických údajů.

- Jeho administrativní registry složí k výkonu veřejné správy ve zdravotnictví.

- Další provozovatelé informačních systémů jsou ve zdravotnictví zdravotní pojišťovny a jejich Národní referenční centrum a Centrum mezinárodních úhrad, nemocnice (NIS) a další poskytovatelé zdravotní péče.

- V rezortu práce a sociálních věcí pak pro výkon veřejné správy a správy sociálních dávek fungují informační systémy MPSV, Úřadu práce ČR a České správy sociálního zabezpečení.

- V ČR není uzákoněna povinnost vybavení zdravotnických zařízení počítačem a připojením na veřejnou síť Internetu.

- Vedení zdravotnické dokumentace je možné v papírové nebo elektronické formě.

- Z této možnosti volby vyplývá nedostatečný podíl elektronizace českého zdravotnictví.

- Existuje řada izolovaných informačních systémů, které však vzájemně nesdílejí data potřebná jak pro poskytování kvalitní a bezpečné zdravotní péče, tak i pro zefektivnění péče a její ekonomiky.

Existují však dílčí projekty elektronizace zdravotnictví, které by mohly být základem budoucího integrovaného systému:

a) elektronická zdravotní dokumentace – je součástí řady nemocničních informačních systémů, workflow pro lékaře sdružených zdravotnických zařízení nebo software pro jednotlivé ordinace.

- Pro sdílení a výměnu zdravotnické dokumentace je třeba právním předpisem zavést datové a bezpečnostní standardy.

b) elektronická preskripce – základem elektronické preskripce je úložiště elektronických receptů zbudované v SÚKL.

- Konečným adresátem elektronického receptu by měly být zdravotní pojišťovny, které proplácejí plně nebo částečně úhradu předepsaných léků. Účastníky systému musí být dále poskytovatelé péče, respektive ordinace předepisujících lékařů a lékárny.

- Obdobně jako proces elektronické preskripce může fungovat elektronická administrace žádostí, poukazů na péči apod.

c) elektronický poukaz pracovní neschopnosti – základem je informační systém České správy sociálního zabezpečení a účastníky systému jsou poskytovatelé, resp. ordinace lékařů vystavujících pracovní neschopnost a zaměstnavatelé.

d) telemedicína – využití elektronických komunikačních prostředků k přenosu signálu či dat

e) výměna obrazové dokumentace (PACS) – v ČR prakticky mezi všemi nemocnicemi funguje systém ukládání a výměny obrazové dokumentace z vyšetření provedených RTG, CT, NMR přístroji

f) elektronické prostředky individualizované medicíny – stále více se uplatňují, zatím však nekoordinovaně bez standardizace a existence potřebné infrastruktury, prostředky individualizované medicíny pomáhající monitorovat pacienty v jejich vlastním domácím prostředí a komunikovat s nimi.

g) výpis z účtu u zdravotní pojišťovny – zákon o veřejném zdravotním pojištění stanoví povinnost zdravotních pojišťoven zpřístupnit svým pojištěncům účet pojištěnce (přehled čerpané zdravotní péče) dálkovým přístupem.

- Pojištěnci tak mohou kontrolovat zdravotní péči vykázanou na jejich osobu poskytovateli včetně léčiv a zdravotních prostředků.

C. Veřejné zdravotnictví - sociální lékařství

1. Veřejné zdravotnictví, definice, vymezení, základní charakteristika oboru

veřejné zdravotnictví = public health - soubor společenských aktivit, které mají za cíl ochranu, udržení a zlepšení zdraví obyvatel, zabývá se problematikou zdraví a zdravotnictví

- definice podle WHO: Veřejné zdravotnictví je věda a umění týkající se toho, jak lze organizovaným úsilím společnosti prodlužovat život, předcházet chorobám a podporovat zdraví obyvatelstva.

- zahrnuje ochranu životního prostředí, výchovu k osobní hygieně, organizované zdravotnické služby, fungování takových sociálních mechanismů, které zajistí každému jedinci životní úroveň umožňující zachování a udržení zdraví

- obor zabývající se problematikou zdraví a zdravotnictví – multidisciplinární obor

- integrace poznatků vědních disciplín - sociální medicína, hygiena a epidemiologie, demografie, statistika, sociologie, psychologie, ekonomie, medicínské právo

- základní znak: uplatňování populačních přístupů

- populační přístup = tz. nevěnuje se chorobě jednotlivce, ale orientuje se na zdraví populační skupiny (pojí je konkrétní znak – např. věk, pohlaví, vzdělání, sociální postavení, rizikové faktory)

- např.: nebudu řešit každého tlustého a raději se zaměřím na osvětu obezity ve společnosti

- intervence public health: skupinová, populační, epidemiologická, preventivní, organizační

- zásahy do životního stylu, životního prostředí, sociálního prostředí

- cíl: zdraví populačních skupin, komunit a celé společnosti

- zaměření na rizikové skupiny - senioři, tělesně postižení, děti z rozpadlých nebo dysfunkčních rodin, dlouhodobě nezaměstnaní, etnické minority, uprchlíci

Historie

- John Snow – zakladatel epidemiologie (přeneseně i veřejného zdravotnictví)

- historicky hlavním cílem eliminace infekčních onemocnění - v současnosti zaměření na intervence v oblasti neinfekčních "civilizačních" onemocnění (KVS, nádory)

- posun od individuálních k populačním determinantám zdraví jako chudoba, vzdělanost,…

- tvorba a realizace zdravotní politiky v závislosti na zdravotním stavu populace a širších sociálně-ekonomických podmínkách života lidí v dané zemi

2. Zdraví a nemoc, definice, hlavní determinanty ovlivňující zdravotní stav populace

ZDRAVÍ

- definice podle WHO: Zdraví není jen absence nemoci, či poruchy, ale je to stav komplexní tělesné, duševní i sociální pohody (well-being)

- 3 aspekty zdraví: stránka tělesná + duševní + sociální !!!

- nová úprava: Zdraví je schopnost vést sociálně a ekonomicky produktivní život.

- obecná, subjektivní definice - není možnost objektivního měření

- bio-psycho-sociální model

- jednoduchý, stručný, výstižný, srozumitelný

- přijatelný pro odbornou i laickou veřejnost

- odklon od tradičního biologického pojetí

- negativa:

- idealistický, ne zcela realistický

- nepokrývá všechny nemoci a latentní stadia - hypertenze, nádorová onemocnění v latentní fázi - je vhodná pouze pro rozvinutá onemocnění

- subjektivní pocit, nemusí korespondovat s objektivním stavem jedince

- dynamický děj

- velké individuální rozdíly ve vnímání stavu - ovlivňovány historickými, kulturními a sociálními faktory

- podíl osob s dobrým a velmi dobrým zdravím s věkem klesá

- nemoc = porucha zdraví, narušení celovztažného uspořádání organismu

- humanistická, normativní definice - subjektivní pocit jedince, vnímání omezení a nepohody

- funkcionalistická, statická definice - nemoc je odchylka od hodnot, které jsou považovány za správné

DETERMINANTY ZDRAVÍ

- 1974 – Landonova zpráva: Nový pohled na zdraví Kanaďanů – poprvé se identifikovalo více determinant zdraví, než je zdravotnická péče

- faktory, které významně ovlivňují zdravotní stav jedince, skupiny lidí nebo společnosti

- životní styl (způsob života)

- sociální faktory: chudoba, nezaměstnanost, práce, stres, vzdělání, způsob stravování, pohybové aktivity, abusus drog, alkohol, kouření, ekonomická situace společnosti

- genetické faktory - vrozené vady nebo dispozice ke vzniku nemocí, rozdíly ve zdraví můžu a žen

- životní prostředí - ovzduší, voda, půda, fauna, flora, kvalita potravin, záření, hluk, chemické látky, biologické faktory - infekce

- zdravotnické služby - zdravotní péče, zdravotnická zařízení, organizace zdravotnictví, financování, řízení

- váha jednotlivých determinant je v různých společnostech odlišná

- vyspělé státy: 50% životní styl, 20% genetické faktory, 15% životní prostředí, 15% zdravotnické služby

- zaměření medicíny i zdravotnických služeb je chybné, společenské investice do zdraví nejsou dobře využívány

- vliv zdravotnických služeb na zdraví se přeceňuje - zdravotnictví je specifická služba, která zdravotní stav populace ovlivňuje jen z 15%

- sociální gradient = lidé, kteří jsou na sociálním žebříčku níže, mají téměř dvojnásobné riziko závažného onemocnění a úmrtí, než ti, kteří jsou na vrcholu sociální hierarchie

- sociální vyloučení: nezaměstnaní, etnické minority, zahraniční dělníci, ilegální migranti, uprchlíci, bezdomovci, invalidé, někteří senioři

- nejvyšší mírou předčasných úmrtí trpí lidé žijící na ulicích

- vyšší míra nezaměstnanosti vede k vyšší nemocnosti a předčasným úmrtím

- závislosti

- v ČR cca 37 400 problémových uživatelů drog - v rámci Evropy nízká úmrtnost

- v populaci nad 25 let cca 25% denních kuřáků

- ročně spotřeba cca 12 l čistého alkoholu na osobu (jen Francie a Rakousko jsou na tom hůř)

- výživa

- nedostatek nebo nadbytek potravin, i když je dostupná kvalitní, zdravá, nutričně bohatá strava

- v ČR prevalence nadváhy 34%, obezity 21% (horní polovina zemí EU)

3. Demografický vývoj v ČR, předpokládané dopady na zdravotní a sociální péči

Faktory ovlivňující demografickou situaci v ČR a její další vývoj:

- cyklické výkyvy v porodnosti - mezi lety 1993 - 2005 dokonce více zemřelých než živě narozených; rostoucí trend do roku 2008, nyní opět postupně klesá

a) změny v rodinném a reprodukčním chování

- odkládání mateřství do vyššího věku - průměrný věk prvorodičky 29,5 let

- změna hodnotových orientací - vzdělání, pracovní kariéra, materiální zajištění

- horší ekonomické a sociální podmínky mladých rodin

- odkládání sňatku, vyšší věk při vstupu do prvního manželství (ženy 29,2 let, muži 32 let /2009/)

- snižování počtu dětí narozených jedné ženě

- zvyšování počtu dětí narozených mimo manželství - v roce 2011 41,8% dětí

b) zlepšování zdravotního stavu

c) zahraniční migrace

- od roku 2002 kladné saldo zahraniční migrace

- v ČR evidováno cca 0,5 milionu cizinců, hlavně osoby v mladém věku (20-29 let), převážně muži

- míra plodnosti cizinek je menší

- Ukrajina, Rusko, Slovensko, Vietnam, Čína, Mongolsko (u Brna)

- podíl populace nad 65 let - 15,2%

- regresivní typ populace - postupně stárne a vymírá

Demografický vývoj v ČR

- očekávaný dlouhodobý pokles porodnosti + snižování úmrtnosti = stárnutí populace

- obavy z rostoucích nákladů na zdravotní péči

- není jisté - rostou cca o 1% ročně

- víc ovlivněny zájmem farmaceutických firem a dodavatelů technologií

- costs of dying = náklady spojené se smrtí - nejvíc stojí pacient poslední měsíc svého života

- prodlužování střední délky života, rostoucí počet velmi starých osob nad 80 let

- růst indexu feminity - ve vyšším věku větší podíl žen

- dopady na strukturu zdravotní péče

- vyšší incidence nádorových onemocnění, metabolických onemocnění (diabetes), psychiatrických onemocnění (demence)

- vyšší nároky na následnou zdravotně-sociální péči

- ovlivnění demografického vývoje

- ovlivnění porodnosti - propopulační opatření - přístup k bydlení, udržení životní úrovně při výchově dětí

- ovlivnění migrace - aktivní proimigrační politika; nelze ale počítat s migrací z kulturně blízkých evropských zemí

- pravděpodobná je emigrace mladších kvalifikovaných lidí

- očekávaný demografický vývoj v ČR

- celkový počet obyvatel se sníží

- nízká porodnost bude hlavním faktorem snížení a stárnutí obyvatel

- ČR zůstane imigrační zemí

- poroste střední délka dožití

- v roce 2050 by mohla být až třetina obyvatel ve věku nad 65 let

- až pětinásobně přibyde osob nad 85 let

- fenomén stárnutí populace není třeba přeceňovat, ale ani podceňovat

- společnost má dostatek zkušeností, času a prostředků reagovat na proces stárnutí

- hlavní cíl: aby lidé žili déle a byli zdravější

- snaha všemi dostupnými prostředky podporovat mezigenerační solidaritu

4. Zdravotní stav populace v ČR, celková charakteristika, hlavní problémy a zdravotní rizika

- zlepšení po druhé světové válce – zlepšení hygieny, zavedení antibiotik, očkování – úmrtnost klesá

- v 80.letech prudký nárůst civilizačních onemocnění, náhlé stoupání úmrtnosti (hodnot úmrtnosti z roku 1960 jsme nabyli zas až v roce 1990)

- po roce 1990 začaly obrovské investice do zdravotnictví (technologie, léčiva) + zároveň zvyšování životní úrovně a podpora zdravého životního stylu – od té doby střední délka života stoupá

- k poklesu kardiovaskulárních chorob vedla hlavně účinná léčba hypertenze!

- zlepšování zdravotního stavu populace - další prodloužení očekávané střední délky života

- cíl: nejde o to, aby více lidí žilo déle, ale aby méně lidí umíralo brzy

- střední délka života při narození: ženy 80,6 let, muži 74,4 let

- kojenecká úmrtnost - cca 3:1000 narozených; ČR má i velmi nízkou perinatální úmrtnost

- nejčastější příčiny smrti v ČR:

- kardiovaskulární choroby

- zhoubné nádory:

- muži - KRKA, bronchogenní ca, ca prostaty

- ženy - ca prsu, dělohy a plic, KRKA

- zevní příčiny

- růst incidence diabetu

- růst počtu léčených pacientů s psychiatrickým onemocněním - více u mužů než u žen

- v důsledku stárnutí populace obecně roste počet osob s chronickými onemocněními

- pozitivní trend výskytu TBC - klesá, ČR v kategorii států, kde byla TBC zvládnuta

HLAVNÍ RIZIKOVÉ FAKTORY ŽIVOTNÍHO STYLU V ČR

- viditelné problémy:

- prodejny zaměřené na prodej alkoholu a cigaret, masivní reklama na alkohol, skrytá reklama na tabák

- neregulovaný prodej levného alkoholu, všude na dostupném a viditelném místě

- snížení věku hospitalizace pro alkoholovou intoxikaci na 12-13 let

- kouření - snižování věku

- rostoucí prevalence obezity

- spotřeba alkoholu

- společnost tolerantní, největší konzumenti v litrech čistého alkoholu na hlavu (skoro)

- cca 25% mužů a 10% žen konzumuje alkohol ve zdravotně rizikových dávkách

- ročně úmrtí na nemoci způsobené konzumací alkoholu: 4000 mužů, 2000 žen

- spotřeba přes všechny snahy dále roste

- cca každý desátý je závislý na alkoholu, cca 3/4 obyvatel tvrdí, že Češi jsou k alkoholu příliš benevolentní

- Evropská charta o alkoholu - základní strategie:

- informování veřejnosti o škodlivých účincích alkoholu

- omezení dostupnosti, hlavně pro mládež

- zajištění dostupnosti účinné terapie

- regulace reklamy

- obezita

- prevalence roste, ČR v Evropě na čelních příčkách (35% s nadváhou, 17% obézních) - více muži než ženy

- nejvíce zasažená skupina: muži se středoškolským vzděláním

- v kategorii 5-17 let 23% chlapců a 15% dívek s nadváhou/obezitou

- RF pro ca endometria, prsu, colon, žlučníku, pankreatu, ledvin

- nádorová onemocnění

- zhoubné nádory jsou cca z 80% preventabilní - lze omezit riziko přizpůsobením faktorů životního stylu

- primární prevence: vyhledávání a ovlivňování osob ve zvýšeném riziku, ovlivnění kuřáctví, ovlivnění výživových faktorů, ovlivňování infekcí, ovlivnění expozice zevním faktorům, chemoprevence

- sekundární prevence: screening, preventivní prohlídky, časné vyhledávání lékaře při potížích

5. Základní demograficko-statistické ukazatele, mezinárodní srovnání

- úmrtnost (mortalita) = počet zemřelých za určité období (nejčastěji na 1000 osob středního stavu obyvatelstva za kalendářní rok)

- specifická úmrtnost - počet zemřelých na 100 000 obyvatel příslušné věkové skupiny a pohlaví

- standardizovaná úmrtnost - úmrtnost teoretické evropské populace ("evropského standardu") vypočtená z jednotlivých specifických úmrtností konkrétní populace

- v ČR horší než v EU, zejména u KVS

- v ČR:

- na KVS onemocnění - klesající tendence, cca 49%

- onkologická onemocnění - incidence stoupá, úmrtnost klesá; cca 25%

- u mužů na třetím místě zevní příčiny (úrazy a spol.) - 7,4%; u žen nemoci dýchací soustavy (5%)

- 2013 - v ČR zemřelo 109 000 osob

- střední očekávaná délka života (naděje dožití) = určuje, kolika let se v průměru dožije ještě žena nebo muž při svých x-tých narozeninách (za předpokladu zachování specifických úmrtností podle věku z předchozího roku)

- nejčastěji ve věku 0 - při narození odděleně pro obě pohlaví

- věk úmrtí: střední délka života + x

- ženy 81,1 let, muži 75,2 let - ČR kolem poloviny ve srovnání s EU, za západními státy

- kojenecká úmrtnost = počet zemřelých dětí do 1 roku života na 1000 živě narozených v daném roce

- v ČR novorozenecká úmrtnost 2,6:1000 narozených

- novorozenecká úmrtnost - do 28 dnů věku - 1,6:1000

- celkem se v ČR za rok 2012 narodilo cca 106 000 dětí

- ČR dlouhodobě mezi státy s nejnižší kojeneckou úmrtností vůbec - podobně severské země a Slovinsko

- incidence - výskyt chorob v určitém časovém období, počet nově se vyskytujících případů onemocnění v čase (obvykle za rok)

- prevalence - počet existujících nemocí nebo zdravotních problémů ve vybrané populaci k určitému datu; dává se do poměru k velikosti populace, vyjadřuje se v procentech

- od 90. let se ukazatelé zdravotního stavu výrazně zlepšují

- nové technologie a metody, nová léčiva

- postupné zvýšení životní úrovně, podpora zdravého životního stylu

- úhrnná plodnost - kolik dětí by se průměrně narodilo jedné ženě při zachované plodnosti v daném roce (plodnost generace)

- 1,45 dítěte na ženu - limit pro reprodukci populace je 2,1

- plus věk porodu a spol. - viz ostatní otázky

6. Základní principy fungování zdravotnictví v ČR, zdravotní politika, priority

PRINCIPY FUNGOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ V ČR

- státní a nestátní zdravotnická zařízení - valná většina má s pojišťovnami uzavřenou smlouvu o poskytování péče

- základní princip: každý má právo na bezplatnou péči a pomůcky na základě veřejného pojištění podle podmínek, které upravuje zákon

- zdravotní služby poskytuje soustava zařízení - ambulantní, ústavní péče, neodkladné péče, závodní preventivní péče atd.

- systém fungující na základě veřejného zdravotního pojištění - základní zdroj financování; každý občan je povinen platit (s výjimkou daných skupin) - zdravotní daň

- část péče financována ze státního rozpočtu - hygienický dozor, ochrana veřejného zdraví, vakcinační programy + platby za státní pojištěnce

ZDRAVOTNÍ POLITIKA

- péči o zdraví obyvatel stát realizuje prostřednictvím zdravotní politiky - cíle v programech stran, vládním programu a prohlášení, součást vládních koncepčních materiálů

- nástroje - legislativní normy - zákony, vyhlášky, metodické pokyny

- tvorba sítě zdravotnických zařízení - licence, registrace, výběrová řízení na poskytování zdravotní péče, koncentrace specializované a superspecializované péče

- financování zdravotní péče - zdroje, regulační mechanismy, úhradové vyhlášky, definování hrazených výkonů

- vzdělávání zdravotnických pracovníků

- sběr informací a zacházení s nimi

- podpora vědy a výzkumu

- léková politika - regulace cen, kontrola a transparentnost tvorby cen

- strategie dlouhodobá, ve vládních programech - přesahuje funkční období vlády, která je schválila

- vliv orientace vlády

- způsob financování - zdroje, míra solidarity

- organizace zdravotních služeb - equita, dostupnost, návaznost, komplexnost, kvalita

- určení role státu - míru centralizace/decentralizace

- hlavní problém: stanovení rozsahu garantované péče - rovnováha mezi solidaritou a osobní odpovědností občanů za své zdraví - nastavení společensky spravedlivého systému

- spravedlnost (equita) = každý jedinec má rovnou příležitost dosáhnout plně svého zdravotního potenciálu

- základní dokument: Zdraví 21 (ze 30.10.2002)

- dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR

- usnesení vlády

Cíl 1	Solidarita ve zdraví v evropském regionu - Do roku 2020 by se měl současný rozdíl ve zdravotním stavu mezi jednotlivými členskými státy evropského regionu snížit alespoň o jednu třetinu
Cíl 2	Spravedlnost ve zdraví - Do roku 2020 snížit zdravotní rozdíly mezi socioekonomickými skupinami nejméně o jednu čtvrtinu zlepšením úrovně deprivovaných populačních skupin
Cíl 3	Zdravý start do života - Do roku 2020 vytvořit podmínky, aby všechny narozené děti a děti předškolního věku měly lepší zdraví umožňující jim zdravý start do života
Cíl 4	Zdraví mladých - Vytvořit podmínky, aby do roku 2020 mladí lidé byli zdravější a schopnější plnit svoji roli ve společnosti
Cíl 5	Zdravé stárnutí - Do roku 2020 by měli mít lidé nad 65 let možnost plně využít svůj zdravotní potenciál a aktivně se podílet na životě společnosti
Cíl 6	Zlepšení duševního zdraví - Do roku 2020 zlepšit podmínky pro psychosociální pohodu lidí a pro lidi s duševními poruchami zajistit dostupnost komplexních služeb
Cíl 7	Prevence infekčních onemocnění - Podstatně snížit nepříznivé důsledky infekčních nemocí prostřednictvím systematicky realizovaných programů na vymýcení, eliminaci nebo zvládnutí infekčních nemocí, které významně ovlivňují zdraví veřejnosti
Cíl 8	Snížení výskytu neinfekčních nemocí - Do roku 2020 by se na území celého evropského regionu měla snížit nemocnost, četnost zdravotních následků a předčasná úmrtnost v důsledku hlavních chronických nemocí na nejnižší možnou úroveň
Cíl 9	Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy - Do roku 2020 zajistit, aby počty zranění, postižení a úmrtí, která jsou důsledkem nehod a násilných činů trvale a výrazně poklesly
Cíl 10	Zdravé a bezpečné životní prostředí - Do roku 2015 zajistit bezpečnější životní prostředí, v němž výskyt zdraví nebezpečných látek nebude přesahovat mezinárodně schválené normy
Cíl 11	Zdravější životní styl - Do roku 2015 by si lidé v celé společnosti měli osvojit zdravější životní styl
Cíl 12	Snížit škody způsobené alkoholem, drogami a tabákem - Do roku 2015 výrazně snížit nepříznivé důsledky návykových látek, jako je tabák, alkohol a psychoaktivní drogy
Cíl 13	Zdravé místní životní podmínky - Do roku 2015 by obyvatelé měli mít více příležitostí žít ve zdravých sociálních i ekonomických životních podmínkách doma, ve škole, na pracovišti i v místním společenství
Cíl 14	Zdraví, důležité hledisko v činnosti všech resortů - Do roku 2020 by si všechna odvětví měla uvědomit a přijmout svoji odpovědnost za zdraví
Cíl 15	Integrovaný zdravotnický sektor - Do roku 2010 zajistit lepší přístup k základní zdravotní péči, která je orientována na rodinu a na místní společenství a opírá se o flexibilní a vhodně reagující nemocniční systém
Cíl 16	Řízení v zájmu kvality péče - Do roku 2010 zajistit, aby řízení resortu zdravotnictví od zdravotních programů až po individuální péči o pacienta na klinické úrovni byla orientována na výsledek
Cíl 17	Financování zdravotnických služeb a rozdělování zdrojů -Do roku 2010 zajistit takový mechanizmus financování a rozdělování zdrojů pro zdravotnictví, který bude spočívat na zásadách rovného přístupu, efektivity, solidarity a optimální kvality
Cíl 18	Příprava zdravotnických pracovníků - Do roku 2010 zajistit, aby odborníci ve zdravotnictví i zaměstnanci dalších odvětví získali odpovídající vědomosti, postoje a dovednosti k ochraně a rozvoji zdraví
Cíl 19	Výzkum a znalosti v zájmu zdraví - Do roku 2005 zavést takový zdravotní výzkum a informační i komunikační systém, který umožní využívat a předávat znalosti vedoucí k posilování a rozvoji zdraví všech lidí
Cíl 20	Mobilizace partnerů pro zdraví - Do roku 2005 zapojit do naplňování strategie ZDRAVÍ 21 občany, jejich organizace, veřejný i soukromý sektor
Cíl 21	Opatření a postupy směřující ke zdraví pro všechny - Do roku 2010 přijmout a zavést postupy směřující k realizaci ZDRAVÍ 21, a to na celostátní, krajské a místní úrovni, které budou podporovány vhodnou institucionální infrastrukturou, řízením a novými metodami vedení

7. Podpora zdraví , principy a východiska, Národní program zdraví, akční plány

definice: podpora zdraví = proces pomáhající lidem zvýšit kontrolu nad faktory ovlivňujícími zdraví, a tak si udržet nebo zlepšovat zdravotní stav (podle WHO)

- vyjadřuje ovlivnitelnost zdraví a zodpovědnost za ně prostřednictvím životního stylu

 Ottawská charta (WHO 1986) - zdraví není záležitost pouze zdravotnictví, ale všech resortů a celé společnosti - je potřeby rozvíjet healthy public policy

 podpora zdraví zahrnuje zdravotní výchovu, prevenci a veřejnou politiku, která přispívá ke zdraví

zdravotní výchova - edukační aktivity, osvětové kampaně zaměřené na zvýšení zdravotního uvědomění populace a motivace ke zdravému životnímu stylu

soustavná, systematická, komplexní, důsledně promyšlená, cílená k věku, pohlaví, vzdělání a konkrétním problémům jedince nebo komunity

aktualizace nejnovějšími poznatky vědy a výzkumu

prevence - soustava opatření, která mají předcházet nějakému nežádoucímu jevu - nemocem, drogovým závislostem, nehodám

primární - brání vzniku nemocí

sekundární - včasný záchyt existujících nemocí

terciární - zabránění dalšího zhoršení nemoci (př. rehabilitací)

zdravá veřejná politika - všechny resorty by při rozhodování měly brát v potaz jejich dopad na zdraví

 počátky od 80. let minulého století - reakce na prudký nárůst chronických neinfekčních onemocnění, jejichž etiologie je ovlivněna životním stylem

Lalonde report - špatné využívání financí ve zdravotnictví, na zdravotní stav mají vliv i jiné faktory - sociální, ekonomické, psychologické

rozvoj behaviorálních věd

růst nákladů na zdravotní péči ve vyspělých zemích

 součásti podpory zdraví:

podpora zdravého životního stylu

motivace lidí, aby pečovali o své zdraví

vytvořit prostředí, které umožní lidem žít zdravě

uznání životního stylu jako hlavní příčiny nemocí a předčasného umírání

posílení role místních komunit v péči o zdraví a jeho podpoře

 hodnocení politiky podpory zdraví v ČR (2004, WHO)

stávající infrastruktura podpory zdraví není dost pevná a silná, jak z hlediska kapacity, tak z hlediska trvalé udržitelnosti

nestabilita - každoroční snižování finančních prostředků, neschopnost konsolidovat aktivity, změny organizační struktury i aktérů

finanční prostředky hluboko pod úrovní vyspělých zemí EU

na programy protidrogové prevence bylo v roce 2001 věnováno 15x víc prostředků než na celý zbytek dohromady

podpora zdraví v ČR

medicínské paradigma - nemedicínské aspekty (zaměstnanost, úroveň a rozdělení příjmů, vzdělanost, sociální soudržnost, podpora rodin, angažovanost komunit) jsou silně podceněny

realizována vesměs medicínskými procedurami - preventivní prohlídky, onkologický screening, měření tlaku

př. nikdo se nezabývá prevencí obezity, pouze léčením - chirurgie, psychologie, interna

vliv paradigmatu na zaměření výzkumu - popisný, neanalytický, korelace rizik s výskytem nemocí; nezkoumá ovlivnitelnost rizik a možnosti intervencí

závěr: nedostatečná politická podpora zdraví - nedostatek zdrojů (pouze protidrogová politika má podporu vlády, proto má finance)

v rámci strategického rozvoje ČR není podpoře věnováno dostatek prostoru

investice do podpory zdraví vnímány jako nerentabilní, tudíž se neprovádějí

 resorty,které mají v náplni podporu zdraví: MZ, MŽP, MŠMT, MZem, MPMR

DOKUMENTY

 NEHAP - Akční plán zdraví a životního prostředí ČR

schválen 1998

národní aplikace Evropského akčního plánu

oblast: životní prostředí, koncepční podpora zdraví, monitoring životního prostředí ČR ve vztahu ke zdraví

jako priorita stanovena změna životního stylu - výživa, kouření, omezení a zvládání nadměrného stresu, zlepšení reprodukčního zdraví, snížení spotřeby alkoholu, optimalizace pohybové aktivity

 Zdraví 21 - Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21. století

MZ, Odbor strategie řízení ochrany a podpory veřejného zdraví (hlavní hygienik)

součástí je dotační program Národní program zdraví - Podpora programů zdraví

14 okruhů - výživa a podpora kojení, podpora pohybové aktivity, komplexní prevence chronických onemocnění, komunitní projekty Zdravé město, Zdravá škola, Zdravé pracoviště

celkem realizováno asi 1673 projektů

celková výše dotací postupně klesá

nedávno provedeno hodnocení a plánování do dalších období

DOPAD PROGRAMŮ PODPORY ZDRAVÍ

 jednotlivé i průběžné akce, aktivity a programy, doporučené metodiky, webové stránky pro podporu zdraví, zdravou výživu, obezitu a pod.

 programy a aktivity nekorespondují s realitou běžného života, nejsou vidět - často známy pouze úzkému okruhu lidí, kteří se o ně zajímají

 dotace výrazně klesají, téměř zastaveny - funguje pouze prevence HIV/AIDS

 podpora zdraví ve školách

od 2007 v osnovách výchova ke zdraví a člověk a jeho svět - informace o životním stylu a jeho dopadu na zdraví

v 8. a 9. ročníku předmět Výchova ke zdraví 1x týdně

nová aprobace učitelů - výchova ke zdraví

dotační program Mléko do škol - podpora konzumace mléka a mléčných výrobků ve školách

 nedostatky v podpoře zdraví:

adekvátní infrastruktura - neexistuje veřejná instituce, která by se podporou zdraví výhradně zabývala

SZÚ - jediná relevantní instituce, dlouhodobě bojuje o přežití; existuje Národní referenční centrum programů podpory zdraví a prevence nemocí

neexistuje postgraduální program zaměřený na přípravu odborníků v oblasti podpory zdraví

evropský program asistent ochrany a podpory zdraví má hygienické zaměření

chybí zpráva o stavu zdraví obyvatel ČR, která by poskytla analýzu zdravotního stavu ve vztahu k rizikovým faktorům

není národní politika podpory zdraví, strategie, která by měla veřejnou podporu, schválení vlády a parlamentu a zajištěné financování

 budoucnost podpory zdraví v ČR je nejasná

 očekává se, že v důsledku životního stylu bude narůstat nerovnost ve zdraví populace

8. Úloha a nástroje WHO v podpoře zdraví, Zdraví 2020, komunitní projekty

9. Národní zdravotní služba, charakteristika

10. Zdravotnické systémy založené na všeobecném zdravotním pojištění, charakteristika

11. Tržní zdravotnictví, liberální model, charakteristika

12. Současné trendy ve vývoji zdravotnických systémů, jejich srovnání a hodnocení

Hodnocení zdravotních systémů

= „European Health Consumer Index“

• Od r. 2005 každý rok z pověření EU hodnotí zdravotnické systémy v Evropě švédská společnost „Consumer Powerhouse“; využívá panel mezínárodních expertů

• Zdroje dat: národní i mezinárodní databáze a výzkumy, vlastní výzkum tam, kde data chybí; spolupracovníci v každé zemi

• Jedná se benchmarking dle dohodnutých 30 – 47 indikátorů, týkající se šesti oblastí;

- Informací a práva pacientů - (12 indikátorů): legislativa respektuje práva pacientů; „second opinion“, přístup k dokumentaci; svobodná volba GP, fungující „malpractice insurance“, výsledky hodnocení kvality dostupné pacientům, on-line objednávání, e -recepty

- Čekacích dob - (6): návštěva GP v tentýž den, přímý přístup ke specialistům, větší chirurgické zákroky do 90 dnů/ bypass, náhrada kyčelního/kolenního kloubu; CT do 7 dnů

- Výsledků péče (8) pokles KV úmrtí/srdeční infarkt, pokles úmrtí po mrtvici, délka přežívání onkologických pacientů, kojenecká úmrtnost, nosokomiální infekce, procento potratů, sebevražednost aj.

- Rozsahu garantované péče (8): spravedlnost, počet kataraktů na 100 000; kolik zubní péče, nutnost úplatků, dlouhodobá péče o staré lidi, % dialyzovaných v domácí péči, transplantace ledvin na milion obyv.

- Dostupnosti léků (6): dostupnost nejnovějších léků na rakovinu, nasazování léků na artritidu, diabetes, antibiotika / per capita, srozumitelný lékopis aj.

- Prevence - od r. 2013 - (7): očkování u dětí (8 nemocí), systematické měření TK, prevence kouření a alkoholu, fyzická aktivita, úmrtí na dopravní nehody, očkování proti HPV

Metodika

• Bodové hodnocení: maximum 1000 bodů

• Body jsou rozděleny mezi jednotlivé oblasti podle jejich váhy – výsledky mají největší váhu!

• Každý indikátor hodnocen dle 3 – bodové stupnice ( 3 velmi dobré- 2 průměrné – 1 špatné; )

• Sestavení řebříčku dle:

1) Celkového hodnocení - podle počtu získaných bodů celkem z 1000 možných, tj. European Health Consumer Index

2) Hodnocení v každé z pěti oblastí péče - podle počtu získaných bodů v dané oblasti (čekací doby , výsledky, rozsah péče, etc.)

3) Hodnocení péče ve vybraných medicínských odbornostech: v kardiologii, diabetologii, HIV/AIDS, hepatitídě, a pankreasu - neprobíhá každý rok

Hodnocení ČR podle European Health Consumer Index

• Česká republika obsadila jednadvacáté místo z 29 evropských zemí (2008)

• Co by mohla Česká republika dělat jinak?

• „Slabinou české kardiovaskulární péče je prevence

• „Chybí celonárodní screeningový program kardiovaskulárních chorob a ke zlepšení výsledků by hodně přispěla aktivní protikuřácká politika.“

• Problémem je také obezita a špatné stravovací návyky

• Z výsledků byl nejhorší indikátor „vysoká úmrtnost na srdečně cévní onemocnění“!

- dobré výsledky - • Práva pacientů, ekvita

• „Second opinion“, přístup k dokumentaci, svobodná volba GP, dostupnost GP ten samý den, dostupnost CT, čekací doba na pohotovosti,

• Pokles úmrtnosti na mrtvici, kojenecká úmrtnost

• Transplantace ledvin, operace kataraktu, zahrnutí zubní péče

• Očkování dětí, antibiotika per capita, léky na diabetés, srozumitelný lékopis

- špatné výsledky • Prevence

• Opožděné zahájení léčby rakoviny (déle než do 3 týdnů)

• Zaostávání v E-health

• Neklesající KV úmrtnost

• Nedostupná dialýza v domácnostech, přístup k novým lékům

• Nerozvinuté „malpractice insurance“

Důvody špatného hodnocení

• Nedostatečně dostupná paliativní péče

• Nemonitorujeme výsledky: např. přežívání pacientů po operaci, přežívání pacientů do 5 let po zjištění diagnózy

• Není prevence/indikátory: Smoking per capita; Alcohol intake, Body Mass Index (BMI); není „screening of high-risk groups“

Závěr

• České zdravotnictví je dlouhodobě hodnoceno jako nejlepší mezi zeměmi CEE.

• ČR se řadí co do celkové výkonnosti a efektivity zdravotnického systému do skupiny třech států: UK, Itálie a Španělsko

• K naším přednostem patří dostupnost zdravotní péče, ekvita, široký rozsah péče a garantovaná práva pacientů

• K slabým stránkám patří především zanedbaná prevence, což se projevuje zejména v hodnocení kvality a výkonnosti péče v jednotlivých odbornostech, tj. v kardiologické péči, diabetologické péči i péči o nemocné s Ca pankreatu , kde kouření, obezita a vysoká spotřeba alkoholu souvisí s výsledky péče a ovlivňují incidenci i úmrtnost!

Beveridge – Bisnmarck z pohledu European Health Consumer Index

• Který model je lepší?

• Nelze jednoznačně určit

• Dle expertů EHCI je k pacientům přívětivější Bismarckovské zdravotnictví

• Státní zdravotnictví funguje dobře v menších skandinávských zemích Norsko, Finsko, Island

• Státní zdravotnictví je však v průměru levnější

• Výsledky jsou v zásadě srovnatelné

13. Zdravotně - sociální péče, principy, vzájemná návaznost

A. sociální systémy pojistné:

- starobní/důchodové/ pojištění,

- nemocenské pojištění, - invalidní /důchodové/ pojištění,

- pojištění odpovědnosti zaměstnavatele = úrazové pojištění zaměstnanců

- jsou charakterizované finanční dávkou na základě zákonem stanovených podmínek při vzniku pojistné situace

- zdravotní pojištění

-je charakterizováno nárokem na věcnou dávku zdravotní služby, respektive úhradou této věcné dávky zdravotní služby.

- Zatímco u nemocenského a zdravotního pojištění, invalidního pojištění a úrazového pojištění zaměstnanců je příčinnou souvislostí nároku na dávku nemoc, případně pracovní úraz či nemoc z povolání, v případě starobního pojištění je to stáří, případně ztráta živitele - osoby, na které je příjemce dávky závislá (vdovské a sirotčí důchody)

- Pojistné sociální systémy spravuje ČSSZ, mimo zdravotního pojištění, které je spravováno zdravotními pojišťovnami.

a) Nemocenské pojištění :

- Účast na nemocenském pojištění je povinná pro zaměstnance,

- nepovinná/ dobrovolná pro OSVČ.

- Dávky vyplácené z nemocenského pojištění jsou náhrada výdělku v nemoci (nemocenská dávka), ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

- Příčinné souvislosti jsou pracovní neschopnost (nemoc), ošetřování člena rodiny, péče o dítě do 10 let věku, mateřská dovolená, převedení na jinou práci či služební místo či úprava podmínek v práci v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím.

- Zúčastněné osoby v systému nemocenského pojištění jsou ošetřující lékař, lékař orgánu nemocenského pojištění, zaměstnavatel, ČSSZ (OSSZ).

- Poukaz pracovní neschopnosti vydává lékař, dávky vyplácí od čtvrtého dne nemoci zaměstnavatel, v případě neschopnosti delší než 3 týdny ČSSZ.

b) Důchodové pojištění:

- Účast povinná pro zaměstnance a další skupiny s vlastním příjmem , v případě OSVČ s vyšším než zákonem stanoveným ročním příjmem.

- Účast je dobrovolná u OSVČ s nižším než stanoveným příjmem.

- Dávky důchodového pojištění jsou starobní důchod, plný a částečný invalidní důchod, pozůstalostní důchody vdovské, vdovecké a sirotčí.

- Výše dávek závisí na době odchodu do důchodu a výši předchozích příjmů.

- Zákon umožňuje předčasný odchod do důchodu, který však za následek nižší výši důchodu po celou dobu jeho vyplácení.

- Účastníci důchodového pojištění mají právo jednou ročně požádat o výpis z evidence svého účtu u ČSSZ.

- ČSSZ musí výpis vystavit do tří měsíců.

- Pojistné sociální systémy spravuje ČSSZ mimo zdravotního pojištění, které je spravováno zdravotními pojišťovnami.

- Doplňkové důchodové systémy (důchodové připojištění)

- soukromoprávní povinný a soukromoprávní dobrovolný (liší se individuální či v případě zaměstnaneckých fondů kolektivní).

- Doplňkové důchodové systémy spravují komerční pojišťovny podle zvláštního zákona.

- V ČR není zaveden soukromoprávní povinný systém důchodového připojištění.

B. Sociální systémy nepojistné

- státní podpora v nezaměstnanosti

- státní sociální podpora

- příspěvek na péči

- jsou všechny charakteristické finanční dávkou na základě zákonem stanovených podmínek při vzniku sociální události.

- Nepojistné sociální systémy spravuje Úřad práce ČR

a) Zabezpečení v nezaměstnanosti

- Zprostředkování zaměstnání (pasivní politika zaměstnanosti),

- Podpora v nezaměstnanosti,

- Podpora při rekvalifikaci.

- Životní a existenční minimum – fikce sloužící k posuzování hmotné nouze podle zákona o hmotné nouzi a ke zjišťování nároku na státní sociální podporu (má také vliv na stanovení alimentační povinnosti a na nezabavitelnou částku v případě exekuce)

b) Státní sociální podpora obsahuje peněžité dávky –

- testované na příjem – přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení,

- netestované – rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné,

- jednorázové – porodné a pohřebné, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla,

- opakující se – přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, odměna pěstouna, příspěvek na úhradu potřeb dítěte.

- Prakticky pouze příspěvek na bydlení a pohřebné nemají souvislost s péčí o dítě.

- Novelizací zákonů od roku 2012 došlo k převedení sociálního příplatku a rodičovského příspěvku do příspěvku na péči v případě zdravotně postiženého dítěte, provádění agendy na úřadech práce ve všech stupních, zvýšení motivace k řešení bytové situace omezením doby čerpání na 7 let a změnou výpočtu dávky

Dávky sociální péče

a) Dávky těžce zdravotně postiženým –

- Jednorázové na poskytnutí kompenzačních pomůcek, na úpravu bytu, na zakoupení, úpravu či opravu motorového vozidla,

- Opakované na provoz vozidla, na individuální dopravu, na úhradu bezbariérového bytu a garáže, nevidomému na psa

- Bezúročné půjčky

- Zjednodušení na příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku

b) Mimořádné výhody pro soby zdravotně postižené

- jsou odstupňovány podle míry postižení a omezení –

- I. TP (přednost)

- II. ZTP (slevy)

- III. ZTP/P (slevy i pro průvodce)

c) Dávky v hmotné nouzi –

- Testování majetku, výplata na úřadu práce, provázání agend ÚP k zajištění pracovní/ příjmové aktivity příjemce dávky

- Příspěvek na živobytí,

- Příspěvek na bydlení,

- Mimořádná okamžitá pomoc

d) Příspěvek na péči I.-IV.

14. Sociální služby, principy, druhy, legislativa

- Zákon o sociálních službách stanoví druhy sociálních služeb, činnosti sociálních služeb, zařízení sociálních služeb, podmínky poskytování sociálních služeb a kdo mohou být poskytovatelé sociálních služeb včetně jejich registrace.

- Zákon rovněž řeší dostupnost sociálních služeb a komunitní plánování, roli státu, samosprávných krajů a obcí.

Sociální služby jsou

- sociální poradenství

- služby sociální prevence (financovány převážně z veřejných rozpočtů)

- služby sociální péče (vícezdrojové financování klienta, příspěvku na péči a veřejných zdrojů)

- Pro nákup služeb sociální péče mohou příjemci využít finanční prostředky příspěvku na péči.

- Příspěvek na péči je poskytován ve čtyřech kategoriích na základě posouzení zdravotního stavu.

- Novelizací zákona se v rámci agendy MPSV sjednocuje posuzování zdravotního stavu jako víceúčelové a sjednocují se procesy pro jednotlivé agendy, aby byly transparentní.

-Tomu slouží i elektronizace a informační podpora všech procesů včetně tzv. sociální karty.

- Systémy zdravotních a sociálních služeb doposud fungují autonomně, bez vzájemné koordinace, což snižuje efektivitu veškeré péče i kvalitu poskytovaných služeb a života pacient a klientů.

- Východiskem je realizace systému dlouhodobé péče pro zdravotně postižené a seniory koordinované mezi zdravotními a sociálními službami.

- Novým prvkem pro tuto koordinaci by se měla stát komunitní zdravotní sestra.

- Obdobně ve prospěch rychlejšího návratu nemocných do aktivního života by měl přispět připravovaný systém koordinované rehabilitace, který by spojil zdravotní a sociální služby s agendou vzdělávání a podpory zaměstnávání.

- Realizace nových systémů s předpokládá od roku 2014.

15. Sociální dávky, cílové skupiny, druhy, legislativa

16. Zdravotní a sociální charakteristika seniorů, systém péče

17. Sociální služby pro seniory, charakteristika

18. Zdravotní a sociální charakteristika osob s postižením, systém péče

19. Zdravotní a sociální charakteristika příslušníků národnostních menšin a etnických skupin, systém péče

20. Zdravotní a sociální charakteristika migrantů a žadatelů o azyl, systém péče

21. Bezdomovectví jako závažný zdravotní a sociální problém současnosti

Studijní materiály

Vypracované otázky na medicínské právo 2016

A. Medicínské právo

1. Vztah lékař – pacient, historický vývoj, právní mezníky, trendy