ženská reprod. soustava: zevní rodidla, pochva, vnitřní rodidla, prsy základy embryonálního vývoje (pochopení VVV) ... vývoj reprod. org. vaječníků prvopohlavní bb. (gonocyty), bb. celomového epitelu (= podkl. blastému medulár. + kortikál. pruhů genitální lišty, pocházejí z nich všechny steroidogenní bb.), mezenchymové bb. (fibroblasty) z nich se vyvine genitální lišta → přes indiferentní stadium expresí nových determinant chr.X → ovarium gonocyty (z entodermu ŽV) migrují kolem 6.týdne do celomového epitelu základu genitální lišty => v 8-10.týdnu cca ½ M v základu ovaria ... kolem 12.týdne začíná diferenciace do primárních oocytů, kolem 5.měsíce dosahují 7 M, poté klesá na 1 M při narození, po narození degenerace pokračuje, kolem puberty asi 40 000, do ovulačních cyklů vstoupí během fertilního života asi 400, po menopauze vymizí zcela do 5 let odvodných pohl. cest (= vejcovodů, dělohy, pochvy) diferenciací mesonefrických (Wolf.) a paramesonefrických (Müller.) vývodů Wolfovy vývody z větší části zanikají - zbydou rudimentární slepé kanálky v mesosalpingu (para- + epooophoron) a Gartnerův kanálek v děložní hraně Müllerovy vývody: z horních nespojených částí => vejcovody ze střední části - spojené => děloha z kaudální části (proti Müllerovu hrbolku) sinus urogenitalis, z něj epitelový čep - po jeho luminizaci pochva zevních pohl. orgánů z útvarů kolem kloakál.membr. a genitálního hrbolku (před ní) kloakální membrána růstem septum urorectale rozdělena na membrana sinus analis a membrana sinus urogenitalis → genitální membrána se rozpadá a otvírá ústí urogen. sinu z genitálního hrbolku vzniká phallus a laterálně kožní labioskrotální valy - při ovlivnění testosteronem v 9-14.týdnu => vyvine se mužský typ genitálu × bez testoster. konstitutivně do ženského typu zevního genitálu (z fetál. falu clitoris, z labioskrot. valů labia majora pudendi) prsů mléčné žlázy (= specifické kožní žlázy) z epitelového ztluštění (od axily do tříselného ohbí) jako mléčná lišta v ní vznikají skupinky apokrinních žlázek → vyvinou se zprav. jen 2 kdekoli v liště může vzniknout akcesor.(rudim.) mléčná žláza/bradavka klinická anatomie vaječník (ovarium, oophoron) - párová ženská pohlavní žláza, v době pohl. zralosti uvolňuje v měsíčních ovariál. cyklech oocyty, současně žlázou s vnitřní sekrecí → ženské pohl. hormony - u novorozence ... 20×5×5 mm, hladké, pod povrchem prosvítají drobné cystické folikuly - v klidovém obd. dětství ... hladký bělavý proužek délky 20 mm, tloušťky 2-3 mm - v období pohl. dospívání se zvětšuje až v dospělosti oploštělý ovoidní šedorůžový útvar 3(-5)×3×2 cm, 7-15g, povrch hrbolatý vyklenujícími se folikuly - po klimakteriu ... involuje, zmenšuje se, svrašťuje, patrné vazivové jizvy (ovarium gyratum) - poloha ovaria závisí na poloze dělohy a pohyblivé plica lata uteri ... u nulipar v peritoneální jamce (fossa ovarica) těsně před větvením a. iliaca communis ... u odrodivší ženy klesá do Claudiovy jamky ventrálně ohraničené a.iliaca interna a dorzálně os sacrum ... v embryonálním a časném fetálním obd. je (jako varle) v lumbální krajině blízko ledviny ... u novorozence v úrovni fossa iliaca ... koncem 1.roku sestupuje do malé pánve stavba ovaria - povrch kryt povrchovým kubickým epitelem (= zárodečný epitel) - při margo mesovaricus přechází do mesovariálního peritonea - pod epitelem vrstva kolagenního vaziva = tunica albuginea ... ovarium se člení do 2 částí - objemově převažuje povrchová část (= cortex ovarii) ... ve vazivovém stromatu folikuly různých stadií, žlutá a bílá tělíska - centrální část = dřeň (= medulla ovarii) obsahuje bohatě vaskularizované řídké kolagenní vazivo a buňky hladké svaloviny ovariální cyklus - kůra obsahuje folikuly různých stadií: ... primordiální fol. 25 mikrom. = oocyt obklopený 1 vrstvou plochých folikulárních bb. ... dělením folikulárních bb. => rostoucí folikul plný (solidní) 80 mikrom. ... mění se v rostoucí s dutinou (= antrum folliculi) vyplněnou tekutinou (= liquor folliculi) ... vrcholí Graafovým folikulem (GF) průměru až 25 mm (na povrchu theca folliculi externa (vazivová z vřetenitých bb.), theca folliculi interna (fibrocyty změněné v polyedrické bb. s kapénkami lipidů = thékální bb.), membrana granulosa (4-5 vrstev folik. bb.) tvoří hrbolek (= cumulus oophorus), na jehož vrcholu je oocyt (až 150 mikrom.)) do ovulace folikul produkuje estrogeny při ovulaci (prostřed cyklu (12-14.den)) GF praská, vajíčko folikulární tekutinou odplaveno do periton.dutiny, odtud do vejcovodu po ovulaci stěny prázdného folikulu kolabují, zprohýbají se, bb. membr. granulosa se zvětšují a syntetizují karotenový pigment lutein - mění se ve žluté tělísko (corpus luteum) průměru cca 10 mm → produkuje progesteron a další hormony dojde-li k oplodnění, mění se žluté tělísko v corpus luteum graviditatis až 25 mm aktivní první 3 měsíce těhotenství - pak postupně regreduje a fci přebírá placenta nedojde-li k oplození , vznikne corpus luteum menstruationis, během 10-12 dnů zaniká, zbývá po něm vazivová jizva, corpus albi cévní zásobení a inervace a. ovarica = párová viscerální větev břišní aorty (odstup ve výši L2) - retroperitoneálně sestupuje do ovaria vstupuje spolu s v. ovarica přes lig. suspensorium ovarii, pokračuje do plica lata uteri a skrz mesovarium k hilu přítokem je r. ovaricus a. uterinae - od rohů dělohy podél lig. ovarii proprium ... při hilu anastomozují, tvoří ovariální arkádu - z ní vstupuje do hilu 10-12 drobných větví žilní odtok do v. ovarica → vpravo do v. cava inferior (VCI), vlevo do v. renalis sinistra (VR sin.), ... část žilní krve do žil dělohy lymfatická drenáž podél vasa ovarica do lymphonodi lumbales (aortici laterales + preaortici) inervace převážně sympatická, z plx. ovaricus (kolem a. ovarica) - horní č. plexu = větve z plx. renalis a aortálních pletení - dolní č. plexu = větve z plx. hypogastricus sup. + inf. ... probíhají perivaskulárně a působí vazokonstrikci (v ovariu, tuba uterina) ... parasympatická (cholinergní) z plx. hypogastricus inferior → vazodilataci část vláken sympatiku vystupuje ze stromatu ovaria k folikulům → inervují thékální bb. (TFI) přímá inervace ostatních vrstev neprokázána, mají ale adrenergní receptory, syntetizují NO, ve vláknech prokázány i neuropeptidy denervace ovaria vede k poklesu a pak zvýšení beta-adrenergních receptorů