NEMOCI POHYBOVÉHO ÚSTROJÍ A ÚRAZY U DĚTÍ ©MARTIN KRÁKORA Pohyb pro dítě znamená: způsob komunikace způsob seberealizace způsob zdokonalení dovedností - nemoci pohybového ústrojí činí až 10% návštěv u pediatra Anamnéza : je přítomna bolest? jakou má bolest intenzitu a charakter? vyzařuje bolest a kam? existují úlevové polohy či vyvolávající faktory? kdy je bolest největší (ráno, večer, noc) ztuhlost? dysfunkce končetiny? změny na končetinách? (kůže) jak dítě zvládá aktivity odpovídající jeho věku? Vyšetření hybnosti: Rozsah pohybu- zkoušíme aktivní i pasivní pohyb Chůze, předklon, dřep, výskok, turecký sed, přepažení v pronaci, pěst, vzpažení, ohlédnutí za rameno Zobrazovací metody: RTG- ukáže nám vztahy mezi segmenty, při podezření na pád, frakturu USG- ultrasonografii využijeme především u kloubních patologií, zjistíme např. synoviální ztluštění, tekutinu ISOTOPOVÉ vyšetření- použijeme především všude tam, kde je vaskularizace: tumory, záněty CT- zobrazí detaily kosti, ale nikoliv okolní chrupavku! MR- zobrazí chrupavku, výpotek, synoviální hypertrofii, dnes vlastně často nahrazuje artrografii ONEMOCNĚNÍ POHYBOVÉHO ÚSTROJÍ ROZDĚLENO PODLE VĚKU: KOJENCI A RANNÝ VĚK: Vrozené vady páteře- Torticolis congenita: je úklon hlavy k jedné straně a je provázený zduřením m. sternocleidomastoideus postižené strany, léčba v prvním roce života je konzervativní. Kongenitální skoliózy: jedná se o vybočení páteře v rovině frontální, lze vidět především v poloze na břiše, příčinou je nejčastěji výskyt poloobratlů, toto onemocnění během vývoje rádo a často dramaticky progreduje, nutné opakovaně po něm pátrat. Vrozené vady horní končetiny- sem patří např. manus vara congenita: jde o úchylku ruky na stranu radia, v léčbě jsou dúležité polohovací metody a chirurgie Vrozené vady dolní končetiny- vrozená dysplázie či luxace kyčelního kloubu: dysplasia=porucha vývoje, luxace=vykloubení. Od 60. let je zaveden dobře propracovaný screening vrozené kyčelní dysplázie. Skládá se z klinického a ultrasonografického vyšetření. Dá se rozdělit do tří etap. První etapa znamená vyšetření v porodnici 3.-4. den po narození. Mezi klinické příznaky patří tzv. Bettmanovo znamení, kdy při 90° flexi v kolenou a v kyčlích pozorujeme pokles kolena na postižené straně. Dalším příznakem je Ortolaniho příznak- dolní končetinu dáváme pomalu do abdukce a flexe v kyčli a dojde k přeskočení či lupnutí. Dalším příznakem je Barlowův příznak- při fixované pánvi děláme předozadní posun při mírné abdukci a flexi v kyčli, je to znamení teleskopické a odpovídá luxaci kyčle. // Novorozence je nutno správně balit- tzv. abdukční balení.// Druhá etapa vyšetření klinického a usg probíhá na konci 6. týdne. Třetí etapa kolem 16. týdne. Při nejasných nálezech je indikováno rtg vyšetření. Pes calcaneus: os calcanei- kost patní, v mírné formě se tato vada upravuje sama. Pes equinovarus congenitus: neboli koňská noha, léčba-sádrování, chirurgie. Nesnažit se dítě ušetřit sádry. Vrozených vad je samozřejmě mnohem více. Náhlé příhody v pohybovém systému- Osteomyelitis: nejčastěji se vyskytuje v oblasti metafýzy femuru, humeru nebo tibie, pokud není zánět včas ošetřený, dochází k poruchám růstu či k omezení pohybu, příčinou může být infekce z pupku, ze střeva, po hnisavé koxitidě. Septická artritida. Syndrom týraných dětí- všímat si netypických známek, poranění apod. PŘEDŠKOLNÍ A ŠKOLNÍ VĚK: Aseptické kostní nekrózy- m. Perthes: obecně pro aseptické kostní nekrózy platí, že jsou to tzv. spontánní osteonekrózy, u většiny lze najít genetické dispozice. Pro m. Perthes platí, že jde o nekrózu proximální epifýzy femoru na základě idiopatické přechodné cévní ischémie. Příznaky-bolest v ingvině nebo v koleně, omezení vnitřní rotace, příp. zkrácení končetiny. Vhodné vyšetření je MRI, dítěti zakážeme chodit, už ani krok. Nutná je chirurgická léčba. m. Köhler I: idiopatická osteonekróza člunkové kosti nohy. m. Osgood-Schlatter: to je aseptická osteonekróza tuberositas tibiae, vzniká na základě mechanické iritace úponu dlouhých svalů. Tranzientní koxitida- to je serózní koxitida, nejčastěji se vyskytuje po nebo před infekcí, typická je bolest v kyčli po probuzení, ev. subfebrilie, častěji bývá u chlapců, spontánně vymizí do 2 týdnů. Vhodné je provést USG vyšetření, kde je průkaz rozšíření kloubní štěrbiny. Růstová bolest- nejčastěji ve věku 4-12 let, bolí stehno, koleno, lýtko, předloktí, typicky v noci, pomáhají masáže Ewingův sarkom- typická je bolest trvalá, progresivní, jednostranná, raní!, zmenšení hybnosti Genetické poruchy- kostní dysplázie, kolagenózy Hypermobilní syndrom- benigní, dítě často přichází do ordinace, existují určitá kritéria pro tento sy Lymská borelióza DOSPÍVÁNÍ Bolesti zad- nejčastěji na základě vadného držení těla, děti mají obecně málo pohybu a hodně sedí (počítače, obezita), příčin bolestí zad může ale obecně být více, např. choroby pojiva apod. CAVE!!!- kdy je bolest zad u dětí závažná?.....když je věk pod 4 roky, bolesti trvají více jak 4 týdny, je souvislost se školní aktivitou, jsou přítomny systémové projevy (horečka apod.), jsou poruchy spánku pro bolest zad! Úrazy- úrazy jsou obecně nejčastější příčinou smrti v dětském věku. Nejčastější úrazy, které ohrožují dítě na životě jsou úrazy hlavy, hrudníku, břicha. Nejčastější příčinou zranění jsou dopravní nehody, sportovní aktivity, pády z kola, z výšek.