REHYDRATACE, PERORÁLNÍ A PARENTERÁLNÍ ©MARTIN KRÁKORA - Objem celkové vody u novorozence činí 75% (u nedonošence až 80%). Po prvním roce života tvoří celková voda 55-65% hmotnosti. U dospělců je to 60%. Další důležitý fakt je, že u novorozenců tvoří ECT 50%, kdyžto u dospělých tvoří ECT jen asi 20%. Klinický obraz dehydratace: (následující příznaky jsou patrné až u závažné dehydratace či šoku) tachykardie přes 160/min. v klidu špatně hmatný puls na malých aa. nohy snížený TK studená kůže na periférii oligurie (méně než 1ml/kg/1hod.) hyperventilace a malinově červené sliznice při MAC suché sliznice, nejsou slzy snížený kožní turgor halonované oči vpadlá velká fontanela neklid Laboratorní známky dehydratace: (opět mohou být patrné až u závažné dehydratace či šoku) metabolická laktátová acidóza (čili zjišťujeme parametry AR) hyperglykémie hyperosmolalita moči retence Na, zvýšené ztráty K změny Htk (zvýšený, snížený), změny albuminu (zvýšený, snížený) močovina, kreatinin zvýšeny (sepsi pak odpovídá patologická koagulace, leukocytóza, vysoké CRP) Typy dehydratace: LEHKÁ- do 5% ztráty hmotnosti STŘEDNÍ- do 10% TĚŽKÁ- nad 10% - !!! K léčbě musíme tedy znát hmotnostní úbytek!!! obecně platí, že na 100g ztráty hmotnosti je potřeba hradit 100ml tekutin pokud neznáme, jaký je hmotnostní úbytek, tak odhadujeme ztráty u dětí do 1 roku na 100ml/kg/24h, u dětí nad 1 rok na 50ml/kg/24h .....dále je třeba určit, jestli se jedná o dehydrataci HYPONATREMICKOU (S-Na méně než 130 mmol/l) ISONATREMICKOU (S-Na mezi 130-150 mmol/l) HYPERNATREMICKOU (S-Na nad 150 mmol/l) Pokud jde o dehydrataci vzniklou do 48 hodin, jde převážně o ztrátu ECT, pokud je dehydratace starší než 48 hodin, jde o smíšenou ztrátu ECT+ICT (1,5-3:1) Léčba: Obecně platí, že je třeba hradit fyziologickou potřebu tekutin + ztráty (+ minerály) (Fyziologická potřeba tekutin je u dětí do 1 roku 120ml/kg/24h, u dětí od 1 roku do 8 let je to 120-n۰10ml/kg/24h, kde n je věk. U dětí nad 8 let je fyziol. potřeba tekutin 30-40ml/kg/24h). Lehkou dehydrataci lze léčit roztoky podanými perorálně. Mezi typické roztoky patří WHO roztok. Úhrada ztrát u těchto lehkých dehydratací by měla činit 50ml/kg/24h u dětí do 1 roku a 30ml/kg/24h u dětí nad 1 rok. Středně těžkou a těžkou dehydrataci je nutno řešit infúzní terapií. Podává se 10-20 ml/kg/5-30 min. i.v. - fyz. roztok 1/1 nebo Ringer 1/1. K doplnění ECT se hodí: Fyziol. roztok- je izonatremický, neobsahuje K (hodí se u anurických pacientů), může se použít při laktátové acidóze Ringerův roztok- je také izonatremický, obsahuje Ca, K, hodí se k léčbě laktátové acidózy Ringer-laktát roztok- je izonatremický, obsahuje Ca, K, je to neacidifikující roztok, nedá se použít při laktátové acidóze Hartmannův roztok- izonatremický, obsahuje Ca, Mg, K, je to neacidifikující roztok, nedá se použít při laktátové acidóze K doplnění ICT se hodí: 7,45% roztok KCL- silně hyperosmolární, acidifikující roztok Obecně platí, že korekce natrémie musí být pozvolná. U hypernatremické dehydratace by neměl být pokles Na rychlejší než 10 mmol/den. U hyponatremické dehydratace by neměl být vzrůst Na rychlejší než 20 mmol/den.