Detekce ionizujícího záření Metody detekce ionizujícího záření lze rozdělit na metody nespektrometrické (zjišťují počet částic, ale nezjišťují energii ionizujícího záření) a metody spektrometrické (zjišťují počet částic i energii) - typickým příkladem spektrometrické detekce je scintilační detektor. Scintilační detektor je vysoce citlivý k měření fotonů gama a rentgenového záření. Scintilační detektor má 3 základní části: scintilační krystal: jodid sodný aktivovaný thaliem fotonásobič elektronická vyhodnocovací soustava Detekce ionizujícího záření je založena na principu excitace elektronu do vyššího energetického stavu ionizujícím zářením, přičemž návrat do původního stavy je doprovázen uvolněním kvanta energie - scintilace. scintilační krystal převede ionizující záření na viditelné světlo, to je zaregistrováno, znásobeno fotonásobičem a následně převedeno na elekronický signál pro elektronickou vyhodnocovací soustavu. GM počítač = detektor především gama záření (ale i alfa a beta) = plynový detektor, ionizující záření ionizuje neutrální atomy a molekuly plynové náplně GM počítače - vznikají kladné ionty a elektrony. Eeĺektrony dopadají na antikatodu a jsou poté registrovány jako impulsy. Detekce sentinelové uzliny